Vláda hledá, kde ušetřit a jak snížit deficit rozpočtu. Strukturální schodek je momentálně 220 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) připravuje změny daňového systému. Zvýšení přímých daní odmítá, připustil však zrušení mnoha daňových výjimek. Předseda poslaneckého klubu SPD Radim Fiala si myslí, že by vláda měla šetřit na jiných místech – třeba na aparátu státních úředníků. Oba politici to uvedli v Událostech, komentářích.
Podle Stanjury je hlavním cílem snížit strukturální schodek státního rozpočtu minimálně o jedno procento HDP, což je zhruba 70 miliard korun. „Já osobně svoje úsilí zaměřuji na výdajovou stranu rozpočtu,“ sdělil. Finální návrh změn daňového systému bude podle Stanjury známý na jaře a ministr by chtěl, aby platil od 1. ledna 2024.
Na otázku, zda se bude například přibližovat daňové zatížení zaměstnanců a živnostníků, Stanjura odpověděl, že tyto skupiny nelze srovnávat, protože má každá jiné podmínky. Prohlásil však, že nyní odchází do důchodu první generace živnostníků, která má důchody poměrně nízké, protože mnozí platili nižší sazbu důchodového pojištění. „Debatujeme, zda minimální částka nemá být vyšší než doposud, ale určitě to nebude tolik jako u zaměstnanců,“ nastínil.
Některé koaliční strany uvažují o zvýšení přímých daní – pro by byli STAN nebo lidovci. Naopak ODS takový krok odmítá, což Stanjura potvrdil. Připustil však, že navrhne zrušení mnoha daňových výjimek, což prý bude mít pozitivní dopad na rozpočet. Hlavním důvodem je však zjednodušení daňového systému. O tom Stanjura mluví i v případě plánovaného sjednocení snížených sazeb DPH.
Pokud by se prý dále uvažovalo například o zvýšení daně z nemovitosti, muselo by se změnit i rozpočtové určení daní – tato daň totiž proudí k samosprávám, nikoliv do státního rozpočtu. Ministr dodal, že vláda prý snížila daňové zatížení občanů o firem o třicet miliard ročně. „Dali jsme klíčový slib, že nezvýšíme celkovou daňovou zátěž,“ připomněl.
SPD volá po zeštíhlení ministerstev
Radim Fiala souhlasil s tím, že je potřeba řešit výdajovou stranu rozpočtu, vláda to ale podle něj ještě neudělala a stále o tom jen mluví. „Než se začneme bavit o zvyšování daní, o té příjmové straně rozpočtu, tak je potřeba ukázat lidem, že vláda umí šetřit, protože to jsou jejich peníze,“ upozornil.
Zaměřil by se prý například na „neuvěřitelně nabobtnalou“ státní správu. Upřesnil, že tím nemyslí policisty, hasiče nebo učitele. „Kdyby vláda řekla, že udělá na ministerstvech nějaký stop stav a nebude přibírat další úředníky (…), oni budou odcházet do důchodu, odcházet do jiných profesí. Tak se ty jejich stavy začnou snižovat, to je koncepční cesta,“ uvádí.
Zaměřil by se také na vyvádění dividend a zisků nadnárodních korporací z Česka, na něž by nasměroval zdanění, či na solární barony. Pokud se prý nevybere dostatek peněz skrz windfall tax, bude cenu za zastropování energií dorovnávat také státní rozpočet. To se podle Stanjury nestane.
Co se týče výdajů státního rozpočtu, hovoří se také o zkrácení rodičovského příspěvku. Podle Stanjury to má za efekt rychlejší návrat rodičů, zejména matek, na pracovní trh, což má efekt na příjmovou stranu rozpočtu, aniž by se zvyšovaly daně.
Stanjura: Zázračný recept, jak vyřešit penze, neexistuje
Debata se stočila také k důchodům. Stanjura potvrdil, že jsou na stole změny parametrů důchodového systému, o nichž by se měla najít širší shoda i s opozicí. Demografická křivka je podle něj neúprosná – pokud se neudělá nic, bude za pět let na důchodovém účtu schodek tři sta miliard ročně.
Šéf státní kasy přiblížil, že ve hře je pozdější odchod do důchodu a úprava valorizací. „Ano, neexistuje jiný zázračný recept, nějaký jiný geniální nástroj, který by snížil tu nerovnováhu, která tam dneska existuje,“ dodal.
Podle Fialy je SPD ochotna problém řešit, ale nikdy nezvedne ruku pro zvýšení věku odchodu do důchodu na 68 let. Je podle něj třeba upravit demografickou křivku. Jedinou šancí je tak prý zvýšení porodnosti a podpora rodin s dětmi na příspěvcích či výchovném.
„Že se rodiče nebudou bát mít děti, že je neuživí a nevychovají. Že se dostanou do financích problémů. Pokud se nám toto podaří aspoň částečně a zvedneme porodnost, tak to je opravdu dobrý začátek pro jakoukoliv důchodovou reformu,“ poznamenal.
