Důchody by od příštího roku už nemusely růst tak rychle jako teď. Změnu připravuje vláda. Penzijní účet je hluboko v minusu, jen letos si stát musí na důchody půjčit přes 80 miliard korun. Koalice ale řeší i výši výchovného. Podle informací ČT je pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného tak zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě.
V létě se ještě penze zvednou stávajícím způsobem, tedy podle inflace a poloviny růstu reálných mezd. Napříště by podle vicepremiéra Mariana Jurečky (KDU-ČSL) měla valorizace zohledňovat zvýšení výdělků jen z jedné třetiny.
„Je namístě se vrátit například k růstu na základě reálných mezd na jednu třetinu. Nicméně to je parametr, který nám toto neovlivní v příštích dvou až třech letech, protože nepředpokládáme, že by nastal nějaký dynamický rychlý růst reálných mezd. Ale je to věc, která by se tam měla vrátit zpátky,“ uvádí Jurečka.
Část vládních stran by chtěla ušetřit miliardy korun i na výchovném, tedy příspěvku lidem v penzi 500 korun za každé dítě, o které během života pečovali. Od ledna ho dostávají většinou ženy – například i Irena Gleichová z Liberce. Má dvě děti a stát jí od ledna k jejímu průměrnému důchodu nově posílá výchovné tisíc korun. Pomáhá jí to prý zvládnout vysokou patnáctiprocentní inflaci.
Výchovné považuje za spravedlivé, byť jen částečné dorovnání nižších důchodů, které ženy oproti mužům pobírají. „Je to příjemný příspěvek, ale pořád jsou na tom ženy ještě hůř než muži, kteří měli daleko větší příjem. Ženy měly menší výplatu, protože rovnoprávnost byla akorát na papíře,“ myslí si.
Spor v koalici
Vláda za výchovné vyplatí jen letos zhruba 19 miliard. Ještě víc to má být díky postupnému zvyšování dávky v dalších letech. Podle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) si ale zadlužený stát takto vysoké částky nemůže dovolit. A navrhuje dávku omezit buď určitou výší příjmů, nebo počtem dětí.
„Máme se podívat na to, jestli to má být skutečně plošné, nebo zda to máme lépe zacílit, mít tam několik parametrů, které můžeme zkoumat,“ říká Stanjura. „Představujeme si to tak, že by to bylo omezené výší důchodu, kterou jednotlivé ženy pobírají, nebo i počtem dětí nebo v nějaké kombinaci,“ doplňuje předsedkyně sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09).
S tím ale nesouhlasí KDU-ČSL. „Já znám rodiny, které vychovaly šest, sedm, osm dětí, maminky, které opravdu odpracovaly to, co odpracovat měly, a zároveň ještě vychovaly děti řádně, takže nechápu, proč by měly být takto potrestány,“ sděluje Jurečka.
Už při schvalování výchovného před rokem a půl hlasovaly strany současné vládní koalice odlišně. Zatímco třeba lidovci zavedení výchovného podpořily, ODS a TOP 09 byly proti. Podle informací ČT je navíc pro KDU-ČSL nedotknutelnost výchovného natolik zásadní prioritou, že by strana v případě jeho omezení či úplného zrušení zvažovala další působení ve vládě. Výhrady ale mají i další koaliční strany.
Třeba Piráti nechtějí výchovné měnit i proto, že ho stát zavedl teprve minulý měsíc. „To je něco, co už platí, jsou podle toho vyměřovány důchody,“ prohlašuje místopředsedkyně sněmovny Olga Richterová (Piráti).
„Ocenění toho, že někdo vychoval dítě, vychoval daňového poplatníka, a zohlednění tohoto faktu v důchodovém systému nám připadá velmi rozumné,“ míní předseda sněmovního rozpočtového výboru Josef Bernard (STAN).
Opozice s omezením výchovného nesouhlasí
Opoziční poslanecké kluby s jakýmkoliv omezením výchovného nesouhlasí. Podle nich by měla vláda hledat potřebné úspory jinde.
„Ono to teď trvá pár týdnů, co se týče výplaty výchovného. A mně připadá úplně bláznivé, že vláda uvažuje o tom, že by to v tuto chvíli rušila nebo nějakým způsobem omezovala,“ uvádí člen sněmovního výboru pro sociální politiku Aleš Juchelka (ANO).
„Podporujeme řádné rodiny, které řádně vychovají děti, a zásadně nesouhlasíme s tím, aby se výchovné omezovalo,“ dodává předseda hnutí SPD Tomio Okamura.
Na případných změnách ve vyplácení výchovného se chtějí vládní strany dohodnout během jara.
