Středočeský krajský soud uznal v pátek bývalého hejtmana Středočeského kraje Davida Ratha vinným ve všech bodech obžaloby ve druhé větvi jeho korupční kauzy. Uložil mu trest osm let vězení, o rok mu tak prodloužil stávající sedmiletý trest. Rath má také zaplatit 18 milionů korun a dostal i zákaz činnosti. Kateřině a Petrovi Kottovým trest zpřísnil o dva roky, uložil jim osm let vězení. Zaplatit mají po 20 milionech korun a soud je potrestal i zákazem činnosti ve statutárních orgánech firem. Trestné činnosti se podle předsedkyně trestního senátu Ivy Říhové dopustilo i dalších šest obžalovaných lidí a osm firem včetně společnosti Metrostav.
Soud v druhé větvi Rathovy korupční kauzy prodloužil exhejtmanovi vězení o rok, Kottovým o dva
Ústřední trojice Rath, Kottová a Kott podle pátečního verdiktu na přelomu let 2011 a 2012 domlouvala úplatky za zmanipulování tendrů za stovky milionů korun na nákup sanitek pro středočeskou záchrannou službu, rekonstrukci pavilonu kolínské nemocnice, stavbu pavilonů v mladoboleslavské nemocnici a přestavbu části kladenské nemocnice. Celkem šlo o zakázky za více než 700 milionů korun.
Obžalovaní chtěli podle vyšetřovatelů přes 60 milionů korun. Obdrželi 3,34 milionu, protože je v květnu 2012 zadržela policie.
Exemplární a likvidační, reagoval Rathův advokát
Rath si k soudu vynesení zatím nepravomocného verdiktu vyslechnout nepřišel, ve vězení si už odpykává sedmiletý trest.
„Jedenáctiletý trest pro doktora Ratha mi připadá i vzhledem k vyčíslené škodě nepřiměřený,“ prohlásil po vyhlášení rozsudku jeho advokát Adam Černý. Podle něj je nutné do trestu vězení zahrnout i tři roky, které si musí odpykat v případě nezaplacení osmnáctimilionového peněžitého trestu.
„Těch 18 milionů se vlastně rovná propadnutí celého jeho majetku,“ dodal právník. Proti verdiktu, který označil za exemplární a likvidační, se odvolá. Soudkyně Iva Říhová podle něj pouze zkopírovala obžalobu, a to i s jejími chybami.
Rathovi navrhl žalobce Jiří Pražák souhrnný trest nejméně 9,5 roku vězení, Kottovým chtěl žalobce uložit souhrnné tresty 8,5 roku. Navrhl také, aby soud nechal Kottovým a Rathovi propadnout celý majetek a aby jim uložil i zákazy činnosti. S rozhodnutím o vině je nicméně spokojený, i když uložené tresty by podle něj mohly být vyšší. Žalobce také zváží, že se odvolá.
Oba Kottovi, kteří mají zaplatit po 20 milionech korun, už uhradili po 15 milionech. Ani oni v pátek v soudní síni nebyli, na odvolání si ponechali lhůtu.
Podle předsedkyně trestního senátu Říhové soud vinu bývalého politika i dalších obžalovaných jednoznačně prokázal. „Stěžejním důkazem byly prostorové odposlechy,“ prohlásila soudkyně.
Odmítla námitky obhájců, kteří shodně tvrdili, že záznamům nebylo rozumět a zejména že byly nezákonné. O zákonnosti odposlechů se podle ní jasně vyslovil Nejvyšší soud. „Postupem zdejšího soudu tak mohlo být jen stěží zasaženo do ústavních práv obžalovaných,“ uvedla Říhová.
Soudkyně podle svého vyjádření zohlednila při ukládání trestů organizovanost celého korupčního jednání. Rathovi pak přitížily jeho postavení a úloha v rámci skupiny. „Bez jeho osoby by trestná činnost nebyla možná,“ uvedla Říhová.
Soud potrestal i firmu Metrostav
Podle soudu se trestného jednání dopustili všichni obžalovaní včetně stavební společnosti Metrostav a jejího generálního ředitele Pavla Piláta. Tomu soud uložil tříletý podmíněný trest s odkladem na čtyři roky a také čtyřletým zákazem činnosti.
Obchodní náměstek Metrostavu Jiří Anděl dostal nepodmíněný trest pět let a zaplatit má 250 tisíc korun. Firma Metrostav má podle rozhodnutí soudu zákaz účastnit se po tři roky soutěží na veřejné zakázky, zaplatit má 10 milionů korun.
Žalobce přitom Pilátovi navrhl uložit pětiletý nepodmíněný trest. Firma pak podle jeho závěrečného návrhu měla zaplatit 25 milionů korun a měla být deset let vyloučena z účasti na veřejných zakázkách. „Obhajoba tvrdila, že desetiletý trest by pro firmu mohl být likvidační a že by mohly být ohroženy i více než tři tisíce jejích zaměstnanců,“ připomněl komentátor Hospodářských novin Petr Honzejk.
Tiskový mluvčí Metrostavu Vojta Kostiha řekl, že společnost se proti pátečnímu rozhodnutí odvolala. „Soudní řízení tedy dále probíhá a my se z toho důvodu nemůžeme a nebudeme až do konečného pravomocného rozhodnutí vyjadřovat,“ dodal mluvčí.
Podle svého obhájce Lukáše Trojana se odvolá také ředitel Pilát. „Klient má za to, že nebyla prokázána jeho vina a rozhodně podá odvolání,“ řekl Trojan novinářům po vyhlášení rozhodnutí.
Vězení pro Novanskou i Drážďanského, kteří byli odsouzeni i v první větvi korupční kauzy
Podnikatelka Lucie Novanská, jejíž firma Aveza pořádala zadávací řízení, dostala trest odnětí svobody šest let, zákaz činnosti a pokutu 500 tisíc korun. Vězení uložil soud také bývalému řediteli stavební společnosti Konstruktiva Branko Pavlu Drážďanskému, a to na šest let. Podobně jako Novanské, tak i Drážďanskému se ukládá peněžitý trest, konkrétně jeden milion korun. Oběma pak soud zakazuje činnost ve správních orgánech.
Za přijetí úplatku byl obžalován ještě někdejší ředitel středočeské záchranné služby Martin Houdek, který podle státního zástupce Pražáka dostal 740 tisíc korun od vítěze tendru na dodání 48 sanitních vozů. Soud mu uložil podmíněný trest. Stejně potrestal bývalého manažera zdravotnické firmy Puro-Klima Martina Jireše.
Vedle zmíněných společností podplácely také firmy Hospimed, Jipe a Tenton. Společnost ML Compet je stíhána kvůli zjednání výhody při zadání veřejné zakázky.
- Týká se manipulace veřejných zakázek Středočeského kraje a krajských nemocnic za více než 700 milionů korun. Konkrétně jde o rekonstrukci či výstavbu pavilonů nemocnic v Kladně, Mladé Boleslavi a Kolíně a dodávky sanitek pro záchrannou službu. V říjnu 2013 policie obvinila v této větvi osm firem a devět lidí včetně Ratha.
- Útvar pro odhalování korupce a finanční kriminality v srpnu 2015 oznámil, že kriminalisté navrhli obžalovat osm firem a devět lidí. Obvinění podle nich požadovali u zmanipulovaných zakázek zadavatelů Středočeského kraje a Oblastní nemocnice Středočeského kraje úplatky za více než 60 milionů korun, z toho převzali 3,34 milionu.
- V lednu 2017 ale Krajský soud v Praze případ vrátil k došetření. Důvodem byly nezákonně pořízené odposlechy, kvůli kterým měly být ze spisu odstraněny některé důkazy. Soud měl též znovu vyslechnout některé svědky. Nejvyšší soud ale v červnu 2017 naopak konstatoval, že odposlechy jsou platné.
- Krajský soud kauzu vrátil i kvůli novele zákona, která upravuje trestní odpovědnost firem. Podle nového znění, které platí od prosince 2016, firmy nemohou být stíhány v případech, kdy vynaloží veškeré úsilí k tomu, aby zabránily protiprávnímu jednání zaměstnance. Novela sice začala platit až po podání obžaloby, policie i soudy ale musí přihlížet k předpisům, které jsou pro obžalované výhodnější.
- V prosinci 2017 kriminalisté oznámili, že vleklé vyšetřování druhé větvě Rathovy kauzy dokončili. 11. dubna 2018 policie opět navrhla obžalovat Davida Ratha. Spolu s ním bylo obžalováno dalších osm lidí a osm firem, například Metrostav. Věc se týká zejména přijetí úplatků, podplácení, zjednání výhody při zadání veřejné zakázky, pletich při zadání veřejné zakázky a poškození finančních zájmů EU.
- Stejně jako v první větvi kauzy, kde byl Rath uznán vinným z korupce v souvislosti se zakázkami ve Středočeském kraji, figurují i v tomto případě Kottovi, podnikatelka Lucia Novanská a Pavel Drážďanský. Aktuální část se navíc týká manažerů stavebních firem Petra Piláta a Jiřího Anděla či exšéfa středočeské záchranné služby Martina Houdka a firem, které byly do systému zapojeny.
- Soud začal tuto větev projednávat v lednu 2019. O rok později, na konci ledna 2020, krajský soud dal Rathovi osmileté vězení a o rok mu prodloužil již pravomocně uložený sedmiletý trest. Trestné činnosti se podle verdiktu soudu dopustilo vedle Ratha i dalších osm obžalovaných lidí a osm firem. Například Kottovým soud zvýšil o dva roky jejich stávající šestileté tresty. Spolu s Rathem dostali také vyšší peněžité tresty. Manželé mají zaplatit po 20 milionech korun (uhradili již každý 15), Rathovi uložila soudkyně osmnáctimilionový trest. Všichni dostali i zákazy činnosti.
- Zdroj: ČTK
Rath už si odpykává trest v první větvi korupční kauzy
Tresty už loni padly v rámci takzvané první větve Rathovy kauzy, bývalý hejtman dostal za ovlivňování tendru na rekonstrukci zámku Buštěhrad sedm let vězení. Manželé Kottovi kvůli machinacím se zakázkami na rekonstrukci Buštěhradu a budovy gymnázia Hostivice dostali po šesti letech. Novanské uložil soud pětiletý trest.
Rath nastoupil loni v říjnu k výkonu trestu do teplické věznice; vzápětí nastoupili do vězení také manželé Kottovi.
Rath byl v lednu převezen do vězení v pražské Ruzyni. Vězeňská služba odmítla, že šlo o přesun na jeho vlastní žádost; Rathův advokát Roman Jelínek ale uvedl, že Rath se o stěhování přihlásil sám. A to poté, co vyšel v časopise České lékařské komory inzerát na pozici lékaře v ruzyňské věznici. Bývalý hejtman chce totiž za mřížemi vykonávat lékařskou praxi.
Rath si už před rokem stěžoval na podjatost krajského soudu, který rozhodoval v druhé větvi jeho korupční kauzy, a žádal o přeložení případu k Městskému soudu v Praze. Nejlépe by však o jeho kauze podle loňského vyjádření rozhodly soudy mimo Českou republiku, jelikož tuzemská justice je podle něj pod vlivem prezidenta Miloše Zemana a ministerstva spravedlnosti, kteří si přejí Rathovo odsouzení. Jiného soudce žádal Rath i v té části své kauzy, kterou posuzoval soudce Ivo Pacovský.