Sněmovna věnovala pandemické novele druhou noc, hlasovat o ní bude v pátek

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Novelu pandemického zákona, který pomáhá řídit epidemii covidu-19 bez potřeby nouzového stavu, vrátil poslancům Senát, a aby ji schválila, musí nyní sněmovna horní komoru přehlasovat. Vláda je navíc v relativní časové tísni, protože bez novelizace vyprší pandemický zákon na konci února – a v tu chvíli by podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nezbývalo než se vrátit k nouzovému stavu.

„Situace v České republice se sice zlepšuje, ale pandemie trvá, může nás čekat jakákoliv další vlna a může se kdykoliv objevit krizový stav, kdy bude potřeba zavádět mimořádná opatření. Nouzový stav je těžká zbraň, ta správná je právě pandemický zákon,“ řekl poslancům. Zaručil se, že v žádném případě neomezuje občany.

Bez předlohy by přestala platit například pravidla pro návštěvy v domovech seniorů a dalších zařízeních, ale třeba i regulace počtu účastníků na hromadných akcích. Jedním z mála nařízení, která naopak budou moci platit i v případě, že pandemický zákon poslanci do konce měsíce neschválí, je povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách.

Průlom po třiceti hodinách

Na stávající schůzi sněmovny se novela projednává jako první bod. Poslanci se ale už od úterý přeli o to, jak bude program schůze vůbec vypadat, a aby opoziční SPD zabránilo schválení pandemické normy, zahájilo obstrukce, jimž v první jednací den dominovala šestihodinová řeč šéfa hnutí Tomia Okamury – a zasedání pléna běželo i přes noc.

Ve středu se k tématu vyslovovali hlavně zástupci hnutí SPD a ANO. Poslanec Radek Vondráček (ANO) odpoledne kritizoval fakt, že má být pandemická novela schvalována ve stavu legislativní nouze, ve kterém jsou podle něj krácena práva parlamentní menšiny.

Podmínky legislativní nouze podle něj již neexistují a sněmovna měla podle zákona povinnost posoudit před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá, či nikoliv. To ale v úterý neučinila, protože se slova ihned ujal Okamura se svým mnohahodinovým projevem k programu.

Seznam řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy o projednávaných bodech (aniž by samotné projednávání ještě vůbec začalo), se nakonec podařilo vyčerpat až ve středu v podvečer. Před osmou tak začali poslanci hlasovat o konkrétním tematickém složení zahajované schůze, schválili ho ve tři čtvrtě na devět. Bez přerušení pak přešli ke druhé, tentokrát již řádné rozpravě o sporném pandemickém zákonu.

Znovu Okamura

„Pandemický zákon porušuje ústavní práva občanů České republiky. Obstrukce je legitimní ústavní demokratický prostředek opozice,“ stál si za svým i ve středu večer předseda poslanců SPD Radim Fiala - a slova na plénu se posléze znovu ujal Okamura. Jeho řeč tentokrát trvala půl druhé hodiny. „Koalice se snaží nedemokraticky a totalitně umlčet oponenty, kteří jsou v opozici,“ prohlásil, vládní většinu obvinil z opojení mocí a označil za zblázněnou.

S ohledem na dosavadní průběh jednání poslanci již dříve během dne schválili, že mohou stejně jako v úterý debatovat hluboko do noci. Současně si na lidovecký návrh odhlasovali, že každý poslanec může v rozpravě vystoupit jen jedinkrát, maximálně na deset minut. Protože  ale bez omezení zůstali řečníci s přednostními právy (předsedové stran a klubů), objemná diskuse pokračovala i o půlnoci, kdy se o slovo stále hlásily dvě desítky řečníků.

Kolem čtvrtečních 3:30 ráno vládní koalice navzdory opoziční kritice prosadila hlasy 97 ze 161 přítomných poslanců, že se sněmovna k tému vrátí v pátek po obědě - a že o normě bude finálně hlasovat ve 13:00.

Odročení hlasování navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný s argumentem, že by „nebylo vhodné hlasovat v brzce ranních hodinách“. Proti takovému postupu vystoupil Okamura. „To je totální blamáž, co tady předvádíte. To je totální fiasko pětikoalice. Poslanci vládní koalice opět nepřišli do práce,“ prohlásil. S protinávrhem, aby sněmovna o senátním vetu hlasovala hned, ale neuspěl.

Schillerová poukazovala na to, že vládní koalice prosazuje zákon proti Senátu, v němž má stejně jako v dolní komoře většinu. „A když jsme dospěli do fáze, kdy mohla prokázat, že ho prosadí, tak nemá dostatek hlasů,“ řekla. Odkladem hlasování na pátek nicméně jednání po mnoha hodinách dospělo ke svému závěru.

Spor o zveřejněné adresy

Středeční jednání již dříve během dne přerušila dvě témata. Před poslanci s přednostním právem vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a opoziční i koaliční zákonodárce oslovil s emotivní výzvou, aby se všichni vyjádřili proti zveřejnění soukromých adres poslanců, kteří posledně hlasovali pro schválení novely pandemického zákona. Adresy sedmi desítek poslanců na internetu zveřejnili odpůrci zákona, kteří protestují proti novele.

Návrh na projednání rozpočtu

Druhé téma, na kterém výjimečně zavládla shoda, byl státní rozpočet pro letošní rok. Sněmovní rozpočtový výbor už plénu doporučil, aby v úvodním kole schválilo základní parametry rozpočtu s navrhovaným schodkem 280 miliard korun a na projednání státního účtu apelovala i šéfka poslanců ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová, když se díky přednostnímu právu vmísila mezi řečnící zástupce SPD.

„Tato země může být bez pandemického zákona, ale nemůže být bez státního rozpočtu,“ prohlásila a slíbila, že i když bude vládní návrh rozpočtu kritizovat, nebudou ho poslanci ANO obstruovat, ačkoli normu nepodpoří. Podotkla, že ani poslanci SPD podle veřejných vyjádření nehodlají projednávání rozpočtu brzdit.

Rozpočet nakonec ve shodě všech sněmovních frakcí projedná dolní komora na mimořádné schůzi, která začne v pátek v devět ráno. „jedná se o pouhé dva body, harmonogram projednávání rozpočtu na rok 2022 a samotný státní rozpočet v prvním čtení,“ sdělila pak šéfka dolní komory Markéta Pekarová-Adamová.

„Obavu (o schválení) nemám,“ poznamenává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Když to nebude v pátek, tak to bude v sobotu, když to nebude v sobotu, tak to bude v neděli. Prostě to vydržíme.“ 

Úvahy o pravidlech jednání

Vleklá schůze, jejíž trvání už dalece přesáhlo čtyřiadvacet hodin, ve středu poznamenala i chod vlády. Ta měla původně po skončení pléna (plánovaném původně na druhou odpolední) zasednout ve Strakově akademii, namísto toho se kvůli opoziční obstrukci již podruhé sešla přímo v budovách dolní komory. Premiér Petr Fiala musel zrušit i svou cestu do Paříže, kde měl s lídry zemí EU a prezidentem Emmanuelem Macronem jednat o situaci v Africe.

Kvůli obstrukční blokádě uplynulých hodin také poslanci vládní koalice uvažují o úpravě jednacích pravidel – navrhuje ji zákonodárce za občanské demokraty Marek Benda.

„Pokládám situaci, kdy za čistých osmnáct hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny. A myslím, že není možné na toto přistoupit a budeme zde muset trávit noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi,“ řekl Benda.

Sněmovna by měla na Bendův návrh projednat usnesení, kterým nově upraví své vnitřní poměry. „Po tom, co se tady posledních osmnáct hodin odehrává, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat,“ uvedl. Zatím není jasné, co je obsahem zamýšleného usnesení a kdy by jej dolní komora měla projednávat, pokud jej zařadí na program. Ve hře může být omezení doby pro vystoupení poslanců k návrhům na úpravy programu schůze.

„Souhlasím s tím, že jednací řád Poslanecké sněmovny by si zasloužil úpravu, není efektivní, ale v této hysterii by to bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat. Jestli ho upravovat, tak až pro příští volební období,“ poznamenal v 90' ČT24 bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Úvahy o ústavní žalobě

Dohru mohou mít poslední hodiny ve Sněmovní ulici také u Ústavního soudu. V úterý večer totiž schůzi zablokoval i spor o to, jestli vládní většina prosadila možnost nočního schůzování v souladu s jednacím řádem, když s příslušným hlasováním přerušila Okamurův projev.

Předseda SPD takový postup označil za prodemokratický puč, šéf poslanců SPD Radim Fiala za „flagrantní porušení jednacího řádu“, Schillerová coby zástupkyně ANO k tomu uvedla, že návrh měl přednést některý z poslanců, nikoli předsedající schůze. Hlasovat se o něm pak podle ní smělo do 19:00, a nikoliv kolem osmé – jak tomu v reálu bylo. Postup koalice v dolní komoře chce opozice napadnout u Ústavního soudu.

„K žádnému porušení zákona nedošlo, všechny kroky, které provedl pan místopředseda Skopeček, byly v souladu se zákonem,“ namítá předseda poslanců ODS Marek Benda.

Podle ústavního právníka Jana Kysely taková stížnost nebude úspěšná. Odkazuje na předchozí praxi Ústavního soudu, který v rozhodnutích k elektronické evidenci tržeb či daňovému balíčku konstatoval, že hodnotí dodržování ústavních principů při přijetí zákona, nikoliv aplikaci konkrétních ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle Kysely je kvůli dění v dolní komoře namístě úprava jednacího řádu.

„Ústavní soud hodnotí, jestli při případném porušení jednacího řádu nebylo nepřiměřeně zasaženo do práv opozice vyjádřit se,“ uvedl. Kysela také připomněl, že pandemický zákon se v úterý ani nezačal projednávat, mluvilo se jen o programu schůze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna opět schválila návrh zákona o státních zaměstnancích

Sněmovna v úterý znovu schválila návrh nového zákona o státních zaměstnancích, který má podle koaličních tvůrců usnadnit výměnu státních úředníků a pravidla jejich zaměstnávání přiblížit zákoníku práce. Poslanci přehlasovali koaliční většinou senátní veto. Odpůrci z řad senátorů vyjadřovali stejně jako sněmovní opozice zejména obavy z politizace i destabilizace státní správy. Sněmovna schválila i zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Plaga trvá na penězích pro soukromé školy. Schillerová chce systémovou změnu

V koalici probíhá boj o financování církevních a soukromých škol. Z roku na rok by mohly podle návrhu rozpočtu přijít o tři miliardy korun, tedy asi patnáct procent prostředků. Ministr školství Robert Plaga (za ANO) to odmítá. Upozorňuje, že jde o zákonem dané výdaje. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) chce systémovou změnu. Podle zástupců škol by odebrání dotací bylo likvidační.
před 10 hhodinami

Na Šumavě je dvě stě sudů s rtutí či arsenem, uvedl Červený

Při průzkumu v národním parku Šumava se našlo v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku asi 1000 tun kontaminované zeminy a dvě stě sudů s nebezpečnými chemikáliemi, mezi kterými jsou například dioxiny, furany, rtuť, arsen a chlorovaná rozpouštědla. Území zabezpečila policie, řekl na tiskové konferenci ministr životního prostředí Igor Červený (Motoristé). Podle Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) se v lokalitě nenacházejí látky, které by dříve sloužily jako chemické zbraně. Na konci září začne podle ministra sanace území, která potrvá do června 2028.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Kladenský supermarket zasáhl rozsáhlý požár. Hasiči ho dostali pod kontrolu

Požár prodejny Lidl v Kladně, který vypukl v úterý krátce po půlnoci, dostali hasiči pod kontrolu. Z nedaleké ubytovny evakuovali 53 lidí, kteří se později mohli vrátit. Nikdo nebyl zraněn. Předběžná škoda činí 120 milionů korun. Hasiči původně vyhlásili třetí ze čtyř stupňů požárního poplachu, před 5:00 jej snížili na druhý, dopoledne pak na první. Většina jednotek se již postupně vrátila na základny, pokračuje rozebírání objektu a dohašování. Příčinou požáru byla podle kriminalistů pravděpodobně technická závada.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

VideoBabišův potenciální střet zájmů poškozuje zemi před partnery v Evropě, míní Kupka

Fakt, že premiér Andrej Babiš (ANO) zůstává v potenciálním střetu zájmů, jak v úterý uvedla Evropská komise, může ohrožovat dotace, které míří do Česka a poškozuje to i obraz tuzemska před partnery v Evropě, prohlásil v Interview ČT24 šéf ODS Martin Kupka. „Od začátku roku upozorňujeme na to, že stále není zveřejněný statut fondu,“ zmínil Kupka s odkazem na RSVP Trust, do něhož Babiš v únoru akcie holdingu Agrofert vložil. Kupka chce, aby se pozicí státu ve vyplácení dotací zabývala právní veřejnost. „Pokud nebude (stát) vymáhat finanční prostředky, které byly proplaceny nezákonně, hrozí, že další proplacené veřejné prostředky zaplatí občané,“ dodal. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 10 hhodinami

Teplotní rekordy v Česku padly na třech čtvrtinách stanic

Česko v úterý zažilo velmi horký zářijový den. Teplotní rekordy pro 8. září padly na 127 ze 171 stanic, které fungují alespoň třicet let. Maximální teplota dosáhla 33,5 stupně. Zaznamenaly ji shodně jihomoravské stanice v Brodě nad Dyjí a Dyjákovicích a také v Doksanech v Ústeckém kraji.
před 12 hhodinami

Babiš je v potenciálním střetu zájmů, rozhodla EK. Premiéra to „nezajímá“

Evropská komise dospěla k závěru, že český premiér Andrej Babiš (ANO) se nachází v potenciálním střetu zájmů, uvedla mluvčí Komise Louise Bogeyová. Svěřenský fond podle ní situaci dostatečně neřeší. Komise proto potvrdila pozastavení proplácení části dotací pro Agrofert. Babiš prohlásil, že ho postoj EK k jeho střetu zájmů nezajímá a neřeší to. Premiér v únoru vložil akcie holdingu do svěřenského fondu RSVP Trust.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Česko trápí stovky kontaminovaných míst. Podívejte se na aktuální mapu

Dědictví minulosti, ve které se nedbalo na ochranu životního prostředí, si Česko nese i v současné době. Aktuální kauza možného znečištění v bývalém vojenském prostoru Dobrá Voda na Klatovsku je jen pomyslným vrcholem ledovce. Míst, která by potřebovala sanaci, je totiž mnohem víc.
před 16 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.