Sněmovna věnovala pandemické novele druhou noc, hlasovat o ní bude v pátek

Sněmovní debata o novele pandemického zákona zatím trvala více než 37 hodin. Začala v úterý po poledni, teprve ve středu večer se poslanci dostali k úspěšnému hlasování o podobě programu schůze, která normu projednávala do noci na čtvrtek. Rokování po celou dobu prodlužovaly obstrukce opozičních hnutí ANO a SPD a aby se nedotkly i jednání o státním rozpočtu, politici pro něj vyčlenili samostatnou mimořádnou schůzi. Koalice navzdory opoziční kritice prosadila, že o novele bude sněmovna znovu hlasovat v pátek ve 13:00.

Novelu pandemického zákona, který pomáhá řídit epidemii covidu-19 bez potřeby nouzového stavu, vrátil poslancům Senát, a aby ji schválila, musí nyní sněmovna horní komoru přehlasovat. Vláda je navíc v relativní časové tísni, protože bez novelizace vyprší pandemický zákon na konci února – a v tu chvíli by podle dřívějších vyjádření ministra zdravotnictví Vlastimila Válka (TOP 09) nezbývalo než se vrátit k nouzovému stavu.

„Situace v České republice se sice zlepšuje, ale pandemie trvá, může nás čekat jakákoliv další vlna a může se kdykoliv objevit krizový stav, kdy bude potřeba zavádět mimořádná opatření. Nouzový stav je těžká zbraň, ta správná je právě pandemický zákon,“ řekl poslancům. Zaručil se, že v žádném případě neomezuje občany.

Bez předlohy by přestala platit například pravidla pro návštěvy v domovech seniorů a dalších zařízeních, ale třeba i regulace počtu účastníků na hromadných akcích. Jedním z mála nařízení, která naopak budou moci platit i v případě, že pandemický zákon poslanci do konce měsíce neschválí, je povinné nošení respirátorů ve všech vnitřních prostorách.

Průlom po třiceti hodinách

Na stávající schůzi sněmovny se novela projednává jako první bod. Poslanci se ale už od úterý přeli o to, jak bude program schůze vůbec vypadat, a aby opoziční SPD zabránilo schválení pandemické normy, zahájilo obstrukce, jimž v první jednací den dominovala šestihodinová řeč šéfa hnutí Tomia Okamury – a zasedání pléna běželo i přes noc.

Ve středu se k tématu vyslovovali hlavně zástupci hnutí SPD a ANO. Poslanec Radek Vondráček (ANO) odpoledne kritizoval fakt, že má být pandemická novela schvalována ve stavu legislativní nouze, ve kterém jsou podle něj krácena práva parlamentní menšiny.

Podmínky legislativní nouze podle něj již neexistují a sněmovna měla podle zákona povinnost posoudit před projednáním návrhu pořadu schůze, zda stav legislativní nouze trvá, či nikoliv. To ale v úterý neučinila, protože se slova ihned ujal Okamura se svým mnohahodinovým projevem k programu.

Seznam řečníků, kteří se přihlásili do rozpravy o projednávaných bodech (aniž by samotné projednávání ještě vůbec začalo), se nakonec podařilo vyčerpat až ve středu v podvečer. Před osmou tak začali poslanci hlasovat o konkrétním tematickém složení zahajované schůze, schválili ho ve tři čtvrtě na devět. Bez přerušení pak přešli ke druhé, tentokrát již řádné rozpravě o sporném pandemickém zákonu.

Znovu Okamura

„Pandemický zákon porušuje ústavní práva občanů České republiky. Obstrukce je legitimní ústavní demokratický prostředek opozice,“ stál si za svým i ve středu večer předseda poslanců SPD Radim Fiala - a slova na plénu se posléze znovu ujal Okamura. Jeho řeč tentokrát trvala půl druhé hodiny. „Koalice se snaží nedemokraticky a totalitně umlčet oponenty, kteří jsou v opozici,“ prohlásil, vládní většinu obvinil z opojení mocí a označil za zblázněnou.

S ohledem na dosavadní průběh jednání poslanci již dříve během dne schválili, že mohou stejně jako v úterý debatovat hluboko do noci. Současně si na lidovecký návrh odhlasovali, že každý poslanec může v rozpravě vystoupit jen jedinkrát, maximálně na deset minut. Protože  ale bez omezení zůstali řečníci s přednostními právy (předsedové stran a klubů), objemná diskuse pokračovala i o půlnoci, kdy se o slovo stále hlásily dvě desítky řečníků.

Kolem čtvrtečních 3:30 ráno vládní koalice navzdory opoziční kritice prosadila hlasy 97 ze 161 přítomných poslanců, že se sněmovna k tému vrátí v pátek po obědě - a že o normě bude finálně hlasovat ve 13:00.

Odročení hlasování navrhl předseda poslanců KDU-ČSL Marek Výborný s argumentem, že by „nebylo vhodné hlasovat v brzce ranních hodinách“. Proti takovému postupu vystoupil Okamura. „To je totální blamáž, co tady předvádíte. To je totální fiasko pětikoalice. Poslanci vládní koalice opět nepřišli do práce,“ prohlásil. S protinávrhem, aby sněmovna o senátním vetu hlasovala hned, ale neuspěl.

Schillerová poukazovala na to, že vládní koalice prosazuje zákon proti Senátu, v němž má stejně jako v dolní komoře většinu. „A když jsme dospěli do fáze, kdy mohla prokázat, že ho prosadí, tak nemá dostatek hlasů,“ řekla. Odkladem hlasování na pátek nicméně jednání po mnoha hodinách dospělo ke svému závěru.

Spor o zveřejněné adresy

Středeční jednání již dříve během dne přerušila dvě témata. Před poslanci s přednostním právem vystoupil ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) a opoziční i koaliční zákonodárce oslovil s emotivní výzvou, aby se všichni vyjádřili proti zveřejnění soukromých adres poslanců, kteří posledně hlasovali pro schválení novely pandemického zákona. Adresy sedmi desítek poslanců na internetu zveřejnili odpůrci zákona, kteří protestují proti novele.

Návrh na projednání rozpočtu

Druhé téma, na kterém výjimečně zavládla shoda, byl státní rozpočet pro letošní rok. Sněmovní rozpočtový výbor už plénu doporučil, aby v úvodním kole schválilo základní parametry rozpočtu s navrhovaným schodkem 280 miliard korun a na projednání státního účtu apelovala i šéfka poslanců ANO a někdejší ministryně financí Alena Schillerová, když se díky přednostnímu právu vmísila mezi řečnící zástupce SPD.

„Tato země může být bez pandemického zákona, ale nemůže být bez státního rozpočtu,“ prohlásila a slíbila, že i když bude vládní návrh rozpočtu kritizovat, nebudou ho poslanci ANO obstruovat, ačkoli normu nepodpoří. Podotkla, že ani poslanci SPD podle veřejných vyjádření nehodlají projednávání rozpočtu brzdit.

Rozpočet nakonec ve shodě všech sněmovních frakcí projedná dolní komora na mimořádné schůzi, která začne v pátek v devět ráno. „jedná se o pouhé dva body, harmonogram projednávání rozpočtu na rok 2022 a samotný státní rozpočet v prvním čtení,“ sdělila pak šéfka dolní komory Markéta Pekarová-Adamová.

„Obavu (o schválení) nemám,“ poznamenává ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS). „Když to nebude v pátek, tak to bude v sobotu, když to nebude v sobotu, tak to bude v neděli. Prostě to vydržíme.“ 

Úvahy o pravidlech jednání

Vleklá schůze, jejíž trvání už dalece přesáhlo čtyřiadvacet hodin, ve středu poznamenala i chod vlády. Ta měla původně po skončení pléna (plánovaném původně na druhou odpolední) zasednout ve Strakově akademii, namísto toho se kvůli opoziční obstrukci již podruhé sešla přímo v budovách dolní komory. Premiér Petr Fiala musel zrušit i svou cestu do Paříže, kde měl s lídry zemí EU a prezidentem Emmanuelem Macronem jednat o situaci v Africe.

Kvůli obstrukční blokádě uplynulých hodin také poslanci vládní koalice uvažují o úpravě jednacích pravidel – navrhuje ji zákonodárce za občanské demokraty Marek Benda.

„Pokládám situaci, kdy za čistých osmnáct hodin našeho jednání jsme se nedostali k návrhu programu, stále jednáme mimo program, za úplně absurdní, za ukázku toho, jak se zejména část opozice snaží za každou cenu zdestruovat práci Poslanecké sněmovny. A myslím, že není možné na toto přistoupit a budeme zde muset trávit noci, abychom tento nekonečný maraton vydrželi,“ řekl Benda.

Sněmovna by měla na Bendův návrh projednat usnesení, kterým nově upraví své vnitřní poměry. „Po tom, co se tady posledních osmnáct hodin odehrává, budeme možná muset nějakým způsobem zareagovat,“ uvedl. Zatím není jasné, co je obsahem zamýšleného usnesení a kdy by jej dolní komora měla projednávat, pokud jej zařadí na program. Ve hře může být omezení doby pro vystoupení poslanců k návrhům na úpravy programu schůze.

„Souhlasím s tím, že jednací řád Poslanecké sněmovny by si zasloužil úpravu, není efektivní, ale v této hysterii by to bylo to nejhorší, co bychom mohli udělat. Jestli ho upravovat, tak až pro příští volební období,“ poznamenal v 90' ČT24 bývalý předseda Poslanecké sněmovny Radek Vondráček.

Úvahy o ústavní žalobě

Dohru mohou mít poslední hodiny ve Sněmovní ulici také u Ústavního soudu. V úterý večer totiž schůzi zablokoval i spor o to, jestli vládní většina prosadila možnost nočního schůzování v souladu s jednacím řádem, když s příslušným hlasováním přerušila Okamurův projev.

Předseda SPD takový postup označil za prodemokratický puč, šéf poslanců SPD Radim Fiala za „flagrantní porušení jednacího řádu“, Schillerová coby zástupkyně ANO k tomu uvedla, že návrh měl přednést některý z poslanců, nikoli předsedající schůze. Hlasovat se o něm pak podle ní smělo do 19:00, a nikoliv kolem osmé – jak tomu v reálu bylo. Postup koalice v dolní komoře chce opozice napadnout u Ústavního soudu.

„K žádnému porušení zákona nedošlo, všechny kroky, které provedl pan místopředseda Skopeček, byly v souladu se zákonem,“ namítá předseda poslanců ODS Marek Benda.

Podle ústavního právníka Jana Kysely taková stížnost nebude úspěšná. Odkazuje na předchozí praxi Ústavního soudu, který v rozhodnutích k elektronické evidenci tržeb či daňovému balíčku konstatoval, že hodnotí dodržování ústavních principů při přijetí zákona, nikoliv aplikaci konkrétních ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny. Podle Kysely je kvůli dění v dolní komoře namístě úprava jednacího řádu.

„Ústavní soud hodnotí, jestli při případném porušení jednacího řádu nebylo nepřiměřeně zasaženo do práv opozice vyjádřit se,“ uvedl. Kysela také připomněl, že pandemický zákon se v úterý ani nezačal projednávat, mluvilo se jen o programu schůze.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu, oznámilo ministerstvo

Česko končí s repatriačními lety z Blízkého východu pro lidi, kterým návrat domů zkomplikovala íránská válka. Čtvrteční dvanáctý repatriační let byl poslední, oznámilo v podvečer ministerstvo zahraničních věcí (MZV). Celkem se těmito spoji z konfliktem zasažených oblastí vrátilo více než 1500 českých občanů, doplnil resort. Repatriační lety armádními letouny a letadly společnosti Smartwings stát spustil poté, co Izrael a USA koncem února vojensky napadly Írán.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Autům z Číny vjezd zakázán. Firmy či armáda se obávají možné špionáže

Společnost Orlen Unipetrol zakázala čínským autům vjezd do svých čtyř tuzemských areálů. Důvodem je obava z kybernetických a špionážních hrozeb. Také některé tuzemské úřady před čínskými vozidly varují. Moderní auta jsou neustále připojená k internetu a mapují pomocí senzorů i kamer svět kolem sebe. Například usnadňují řidiči parkování, nebo hlídají bezpečnost posádky. Tyto užitečné funkce se však můžou potenciálně proměnit v nástroj špionáže.
před 6 hhodinami

Velvyslanec USA při NATO sepsul Česko kvůli výdajům na obranu, Babiš se ohradil

Velvyslanec USA při NATO Matthew Whitaker zkritizoval na síti X Česko za nedostačující výdaje na obranu, příspěvek sdílela v českém překladu také americká ambasáda v Praze. Whitaker sdílel článek, v němž se píše, že tuzemský rozpočet na letošek nedosahuje závazku na obranu v rámci NATO. Podle velvyslance musí všichni spojenci nést svůj díl odpovědnosti „bez výmluv a výjimek“. Premiér Andrej Babiš (ANO) následně ve sněmovně slíbil, že Česko závazky bude plnit. Později napsal, že obranné výdaje tuzemska letos dvě procenta HDP přesáhnou.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoNATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte, říká Žáček

„Byli jsme ležérní v naplňování těch dvou procent a mysleli jsme si, že nám to projde,“ hodnotí člen sněmovního výboru pro obranu Pavel Žáček (ODS) letité nedodržování závazků vůči NATO ohledně výdajů na obranu ze strany Česka, které je členem Severoatlantické aliance již rovných 27 let. Zároveň poslanec připomněl, že aktuální závazek už není dvě procenta HDP, ale tři a půl. „NATO vám dá úkol a čeká, že ho splníte,“ zdůraznil. V Interview ČT24 odpovídal na otázky Daniela Takáče mimo jiné ohledně funkčnosti a schopností NATO, pozice Česka v rámci Aliance, výdajů na obranu či hospodaření s nimi za minulých vlád.
před 7 hhodinami

Poslanci podpořili zákon o účetnictví, interpelovali premiéra i ministry

Poslanci na čtvrteční schůzi v prvním čtení podpořili návrh zákona o účetnictví, který má kromě jiného zjednodušit podnikům a podnikatelům odpisy. Návrh předložila po volbách ještě bývalá vláda Petra Fialy (ODS). Sněmovna podpořila také novelu, která má veřejnosti zpřístupnit víc údajů o dopravě. V úvodu schůze zákonodárci schválili pravidla, podle nichž budou poslanecké kluby dostávat ze sněmovního rozpočtu peníze na svůj provoz. Odpoledne v dolní komoře probíhaly ústní interpelace na členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Paliva výrazně zdražila, dle ministerstva prodejci situaci nezneužívají

Cena nafty v Česku za týden podle společnosti CCS stoupla o 5,79 koruny. Od konce února, kdy začala válka na Blízkém východě, stoupla o 7,79 koruny, jen za poslední den se zvýšila o šedesátník. Benzin zdražuje také, ale ne tak výrazně. Podle ministerstva financí se zatím neukazuje, že by prodejci pohonných hmot zneužívali konfliktu v Íránu k nepřiměřenému zvyšování marží.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Válka v Íránu letos energie neprodraží, řekl šéf ČEZu ČT

Generální ředitel společnosti ČEZ Daniel Beneš v rozhovoru s redaktorkou ČT Terezou Gleichovou rozebíral možné dopady aktuálního konfliktu na Blízkém východě na ceny energií, hospodaření firmy či rozvoj energetických kapacit Česka. Věnoval se i problematice pronájmu LNG terminálu v Nizozemsku. K vládním plánům na zestátnění výroby Skupiny ČEZ se nicméně blíže vyjádřit nechtěl.
před 12 hhodinami

ČEZu loni klesl čistý zisk meziročně o 1,7 miliardy korun

Energetická skupina ČEZ v loňském roce vydělala 27,4 miliardy korun. Čistý zisk tak meziročně klesl o 1,7 miliardy korun, tedy na 5,8 procenta. Hlavní příčinou poklesu byly vyšší odpisy. Mírně klesly rovněž zisk před zdaněním a odpisy (EBITDA), provozní výnosy i zisk očištěný o mimořádné vlivy, který je rozhodující pro dividendu. Vyplývá to z údajů, které ČEZ ve čtvrtek zveřejnil. S provozem svých uhelných zdrojů počítá do roku 2030.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami
Načítání...