Sněmovna schválila úpravu, podle které by mohl být poměr učitelských platů k průměrné mzdě stanoven zákonem na 130 procent průměrné mzdy. Poslanci odsouhlasili také několik novel. Podnikatelé v úpadku tak budou zřejmě moci čerpat takzvaný kompenzační bonus 500 korun denně, a to zpětně. Ošetřovné by se zase nemělo dočasně počítat do příjmu při posuzování nároku na dávky, aby o ně lidé nepřišli. Souhlasili i s novelou o soudech a soudcích.
Sněmovna schválila učitelské platy na 130 procentech průměrných i kompenzační bonus
Sněmovna v rámci novely učitelského zákona schválila dílčí úpravu Pirátů, podle níž by se platy učitelů měly zvyšovat minimálně na 130 procent průměrné mzdy do roku 2023. Dolní komora o tom rozhodla navzdory nesouhlasu svého školského výboru i ministra školství Roberta Plagy (za ANO).
Schvalování celé novely a všech jejích úprav poslanci nedokončili vzhledem k tomu, že to v nestihli ve lhůtě vyhrazené k přijímání zákonů. Ta končí ve středu a v pátek dvě hodiny po poledni. Projednávání novely by měla sněmovna dokončit nejdříve příští týden ve středu.
Novela má mimo jiné umožnit, aby na středních školách a na druhém stupni základních škol mohli až tři roky učit i odborníci bez pedagogického vzdělání. Ministerstvo školství tak chce řešit nedostatek učitelů v některých oborech. Nesouhlasí s tím pedagogické fakulty, profesní organizace a školské odbory. Proti jsou také vládní sociální demokraté, komunisté nebo lidovci. Návrh pokládají za degradaci učitelské profese a snah o zvýšení prestiže pedagogů.
Piráti neprosadili návrh, podle něhož by ředitelé škol mohli uznat za odborně kvalifikované i členy pedagogického sboru s alespoň desetiletou praxí. Šanci mají bakaláři z pedagogických fakult, kteří si magisterské studium dodělají během tří let.
Sněmovna schválila rozšíření příspěvku i na podnikatele v úpadku
Ve zrychleném režimu ve stavu legislativní nouze schválili poslanci zákon, podle kterého by mohli i podnikatelé v úpadku čerpat takzvaný kompenzační bonus 500 korun denně. Změna zákona se týká jen fyzických osob – podnikatelů v úpadku. O příspěvek budou moci osoby v úpadku žádat zpětně, a to do dvou měsíců od nabytí účinnosti zákona.
Poslanci na návrh svého kolegy Jana Volného (ANO) rozšířili okruh důvodů, pro které je možné žádat o příspěvek. Půjde třeba o případy, kdy kadeřnice nemůže poskytovat své služby v nemocnicích nebo zařízeních sociální péče, protože v nich kvůli pandemii platí zákaz vstupu. Na návrh Pirátů a Starostů budou mít nárok na příspěvek i pěstouni, kteří pracují na dohody o provedení práce nebo o pracovní činnosti.
Vláda v tomto týdnu také rozhodla, že kompenzační bonus se bude vztahovat i na řidiče taxi. Ministryně Schillerová v pátek na dotazy poslanců uvedla, že to umožnila změna výkladu, kdy ministerstvo průmyslu uznalo vozidlo taxislužby přepravující osoby za mobilní provozovnu. Taxikáři tak budou moci žádat i příspěvek zpětně.
Schillerová řekla, že podle zákona z loňského jara bylo možné, aby příspěvek čerpali podnikatelé v úpadku. Protože však ministerstvo financí nechtělo ohrozit následný proces schvalování příslušného zákona v Bruselu, do podzimního zákona o kompenzačním bonusu už tuto možnost nedalo. Ministryně poznamenala, že vyloučení osob v úpadku považovala od počátku za nešťastné, a to zvláště vzhledem k osobám v oddlužení.
Aktuálně je čerpání kompenzačního bonusu jednou z forem veřejné podpory, a proto se musí řídit obecnými pravidly v EU. Evropská komise v březnu 2020 přijala takzvaný dočasný rámec, v němž nastavila podmínky pro poskytování veřejné podpory během pandemie a jednou z těchto podmínek je právě to, že příjemce podpory nesmí být v úpadku. Během ledna se pak podle ministryně podařilo nalézt řešení, kdy se pomoc osobám v úpadku bude poskytovat v jiném režimu mimo rámec dočasné podpory.
Ošetřovné se zřejmě nebude dočasně počítat do příjmu kvůli dávkám
Sněmovna v pátek také schválila novelu, podle které by se ošetřovné nemělo dočasně započítávat do příjmu při posuzování nároku na dávky, aby o ně lidé nepřišli. Předpis nyní dostane k posouzení Senát.
Vládní novela se týká mimořádného ošetřovného, které lidé pobírají kvůli péči o své potomky v době uzavření škol. Podle ministryně práce a sociálních věcí Jany Maláčové (ČSSD) se může stát, že rodič obdrží ošetřovné ve stejném měsíci jako mzdu. Novela má zabránit tomu, aby tento souběh nezasáhl mezi lednem a zářím záporně do dalších sociálních dávek.
Do příjmu pro přiznání nebo vyměřování sociálních dávek se nebudou počítat ani odměny studentů, které dostali za nařízenou pracovní povinnost například v nemocnicích. Prosadil to předseda lidovců Marian Jurečka, podle kterého by rodiny těchto studentů jinak mohly o dávky nebo jejich část přijít. „Kdyby se jednalo o jediný případ, nebylo by to fér,“ zdůraznil.
Hlasování o jeho úpravě rozdělilo koaliční ANO a ČSSD. Poslanci vládního hnutí ji na rozdíl sociálních demokratů nepodpořili. Pro nebyli ani poslanci KSČM, kteří menšinový kabinet v dolní komoře tolerují. Schválena byla hlasy z ostatních opozičních stran a ČSSD.
Sněmovna zamítla návrhy Pirátů, podle nichž by se lidem v covidové karanténě nebo izolaci zvýšila nemocenská ze 60 na 80 procent, nebo náhrada mzdy na 80 procent se státní náhradou zaměstnavateli, nebo by dostali jednorázově tři tisíce korun. Finanční motivace k tomu, aby lidé zůstávali v karanténě nebo izolaci, by mohla podle Pirátů přispět k omezení šíření koronaviru. „Řada lidí si nemůže dovolit být nemocná a nechodit do práce,“ uvedla pirátská poslankyně Olga Richterová.
Poslanci schválili širší změny zákona o soudech a soudcích
Sněmovna schválila i širší změny zákona o soudech a soudcích, nyní novelu posoudí Senát. Jejím cílem je podle ministerstva spravedlnosti zejména zavedení jednotného a transparentního systému výběru soudců a soudních funkcionářů. Vychází z doporučení Skupiny států proti korupci při Radě Evropy (GRECO). Předloha má být účinná od příštího roku.
Komisi pro výběr nových soudců nebude podle schválené podoby novely sestavovat ministr spravedlnosti, když kritici se obávali možného vlivu politiků na soudní moc. Podle doporučení ústavně-právního výboru by měli být zapojeni do tvorby komise předsedové krajských soudů a obou nejvyšších soudů.
Pochyby budil také princip, podle kterého by s předsedou soudu končil i jeho místopředseda. Poslanci dali přednost řešení, podle kterého funkce místopředsedy zaniká do tří měsíců od jmenování nového předsedy soudu, přičemž dosavadní místopředseda bude moci být jmenován v tomto případě znovu. Dominik Feri z TOP 09 neprosadil zachování současného stavu.
Současný systém přípravy a výběru soudců není u krajských soudů jednotný. Někde například vůbec nepůsobí justiční čekatelé, nahradili je asistenti soudců. Vládní novela proto současné justiční čekatele ruší. U soudů by měli působit hlavně asistenti, kteří budou jednotlivým soudcům pomáhat s vyřizováním každodenní agendy.
Asistenti se složenou justiční zkouškou i uchazeči z jiné právní praxe s rovnocennou odbornou zkouškou se budou moci přihlásit do výběrového řízení na nově vytvořenou pozici justičního kandidáta. V rámci roční přípravy by si tito vybraní kandidáti měli osvojit dovednosti nezbytné pro práci soudce. Potom se budou smět přihlásit do výběrového řízení na post konkrétního soudce.
Sněmovna zamítla zrušení přísedících
Součástí novely jsou i jednotná pravidla pro výběr předsedů okresních, krajských a vrchních soudů. Předpis také stanoví, že předsedové okresních, krajských a vrchních soudů nebudou smět vykonávat svou funkci opakovaně u téhož soudu.
Přísedící, tedy takzvaní soudci z lidu, by měli podle vládní novely nadále spolurozhodovat v trestních věcech jen u případů úmyslných trestných činů, kde činí horní hranice sazby nejméně deset let, a v pracovně-právních sporech. Majetkové a hospodářské činy bude nově řešit pouze samotný soudce.
Sněmovna zamítla úplné zrušení přísedících v civilních sporech, což dlouhodobě prosazuje opoziční TOP 09. I Představitelé justice chtěli podíl laiků na rozhodování omezit víc, a to kvůli problémům, které soudy s obsazováním míst přísedících mají.
Například na začátku hlavního líčení v kauze bývalých šéfů Státní správy hmotných rezerv chyběli přísedící oba. Jednání se kvůli tomu zpozdilo o tři čtvrtě hodiny. „Přísedící často nepřijdou k těm nařízeným jednáním z různých důvodů, nemoci a podobně, a potom se to celé zbytečně zdržuje,“ argumentoval poslanec Marek Výborný (KDU-ČSL).
3 minuty
Události: Změny v práci přísedících
„Přísedící jsou dneska jediní, kdo je z občanů u soudu. Protože jinak k soudům lidé jen tak nechodí, takže jsme určitá pojistka,“ míní prezident Unie přísedících soudů Lukáš Stehlík. Dál tedy laikům zůstává hlasování o rozsudcích u nejtěžších zločinů a ve sporech mezi zaměstnanci a zaměstnavateli.
„Je to takový zdravý rozum. I mně v těch sporech u klientů, kde to bylo sporné, ti soudci z lidu v podstatě pomohli,“ říká ministryně spravedlnosti Marie Benešová (za ANO).
Prezident Soudcovské unie Libor Vávra nerozumí rozdělení přísedících podle typu sporu. „Nevím, proč by zrovna pracovně-právní spory narozdíl od jiných sociálních sporů měly mít tuto výjimečnost. Strašně to zpomaluje řízení, ztěžuje to chod,“ vysvětluje Vávra.
Soudy mívají problém obsadit místa přísedících i proto, že jejich odměna je už 25 let stejná. Kromě náhrady mzdy a výdajů mají nárok na 150 korun za den. „Plánovali jsme to zvýšit, kdyby do toho nepřišla zdravotní krize, tak už se to stalo. Máme to v plánu tento rok,“ uvádí ministryně Benešová.
Poslankyně ANO Taťána Malá pak uspěla na plénu s návrhem na vytvoření databáze rozhodnutí okresních, krajských a vrchních soudů. Sněmovna schválila také úpravu Kateřiny Valachové (ČSSD), podle níž by evropské příkazy k obstavení účtu posuzoval výhradně Obvodní soud pro Prahu 1. Dolní komora naopak zamítla zavedení psychologické pomoci pro soudce a také možnosti půlročního studijního volna pro soudce, jak prosazoval Feri.
Část opozice chce zřídit sněmovní vyšetřovací komisi k Bečvě
Opoziční ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou usilovat o zřízení sněmovní vyšetřovací komise k případu loňské otravy řeky Bečvy. Zástupci stran to řekli na tiskové konferenci ve sněmovně. Okolnosti zářijové havárie stále vyšetřují policisté. Krajská zlínská policie v polovině prosince oznámila, že na vypracování posudku si znalec vyžádal více času. Původně měl být klíčový dokument připraven do 20. prosince.
Závažná ekologická havárie, kterou podle České inspekce životního prostředí (ČIŽP) způsobily kyanidy, postihla řeku v úseku pod Valašským Meziříčím po Přerov. Podle vyjádření odborníků v pořadu Reportéři ČT bylo odebrání vzorků po havárii nedostatečné a opožděné. U chemičky Deza, která patří do skupiny Agrofert ze svěřenských fondů premiéra Andreje Babiše (ANO), bylo navíc provedeno až čtyři dny po havárii, řekl v uvedeném pořadu České televize chemik Ivan Holoubek.
O zřízení komise budou poslanci usilovat hned příští týden, uvedl Stanislav Blaha (ODS). Pokud neuspějí, založí podle něj expertní tým, který se bude případem zabývat a shromažďovat informace, a to s cílem odhalení viníka havárie.
V komisi by kromě poslanců měli být také senátoři, odborníci i například místní rybáři, uvedla předsedkyně TOP 09 Markéta Pekarová Adamová.
K tomuto kroku se podle předsedy KDU-ČSL Mariana Jurečky poslanci rozhodli proto, že od začátku případu jsou pochybnosti o postupu inspekce i dalších orgánů včetně policie. Zároveň je podle něj nutné přenastavit kompetence tak, aby v případě ekologických havárií byly od začátku jasně vymezeny kompetence integrovaného záchranného systému, rybářů, inspekce, správy povodí a dalších orgánů.
Vicepremiér a ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD) na Twitteru uvedl, že se ze záležitosti stává politická kauza. V úterý chce požádat sněmovnu, aby umožnila vystoupit policejnímu prezidentovi Janu Švejdarovi.
