Sněmovna schválila návrh odškodnění protiprávně sterilizovaným ženám

Nahrávám video
Zdroj: ČT24

Poslanci schválili návrh odškodnění protiprávně sterilizovaných žen. Předlohu nyní dostane k posouzení Senát. Projednávaly se také úpravy dětských skupin, které dříve vznikaly v reakci na chybějící místa v mateřských školách. K hlasování o jejich přeměně na jesle ale nedošlo. Podle kritiků předloha skupiny zlikviduje, ministryně Maláčová ji hájila. Sněmovna také v prvním čtení podpořila novelu poslanců ČSSD, jejímž cílem je zmírnit podmínky pro přiznání ošetřovatelského volna.

Poslanecká odškodňovací předloha ohledně sterilizace předpokládá vyplacení jednorázové částky 300 tisíc korun. Náhrada by mohla připadnout ženám, které sterilizaci podstoupily mezi 1. červencem 1966 a 31. březnem 2012. Pro sterilizaci se nemusely podle zdůvodnění rozhodnout svobodně, ale po přesvědčování nebo hrozbě odebrání dětí či dávek, či těsně po porodu.

Návrh vymezuje období téměř 46 let od platnosti zákona o zdraví lidu do přijetí nové normy pro zdravotnické zákroky. Žádost by oběti podávaly podle návrhu do tří let od účinnosti zákona, posuzovalo by je ministerstvo zdravotnictví. Proti verdiktu ministra v rozkladovém řízení by byla možná bezplatná soudní žaloba. Odškodnění by nepodléhalo zdanění.

Přijetí právní úpravy podle poslankyně Evy Matyášové (ANO) narovná dřívější křivdy a zamezí tak další kritice, že stát dosud nepřijal odpovědnost za nucené sterilizace. „U veřejného ochránce práv je asi sto žádostí o odškodnění,“ uvedla Matyášová.

Poslanec Pavel Plzák (ANO) pak zmínil, že by nechtěl, aby odsouhlasením kompenzací padlo špatné světlo na lékaře a gynekology jako celek. „Tento zákon není namířen proti žádnému z lékařů,“ reagoval poslanec TOP 09 a lékař Vlastimil Válek. Jedná se podle něj jen o vyrovnání se zbytkem minulosti. Návrh odškodnění poslanci schválili těsně před jedenáctou hodinou, nyní jde do Senátu.

Dětské skupiny a jesle

Poslanci v pátek vedli spor o návrh na přeměnu dětských skupin na jesle s přísnějšími pravidly fungování. Podle odpůrců je vládní snaha likvidační. Ministryně práce a sociálních věcí Jana Maláčová (ČSSD) kritiku odmítla, jde podle ní o průlom v zajištění péče o malé děti. 

Jde o spornou předlohu k jednání, která předpokládá, že se skupiny přemění do několika let na jesle pro děti do tří let. Pravidla jejich fungování se mají zpřísnit, na provoz by přispíval stát. „Chceme zajistit státem garantovanou, kvalitní a dostupnou péči,“ řekla ministryně Maláčová.

Zachovat dětské skupiny chtějí například poslanci TOP 09, Pirátů, ODS nebo KDU-ČSL. „Vznikl tady systém dětských skupin, který funguje ke spokojenosti rodičů i dětí a vy se ho snažíte rozbourat,“ uvedl například poslanec Mikuláš Ferjenčík (Piráti). Dodal, že zpřísňování hygienických norem nebo limity na to, jak staré děti mohou ve skupinách být, může vést k situaci, že si rodiče, kteří chtějí mít děti v menších kolektivech než jsou školky, budou vytvářet vlastní dětské skupiny mimo dohled státu a s horšími hygienickými standardy, než jsou ty současné oficiální. 

„Nedovedu si představit, proč bychom nemohli mít společné školy a jesle, pojďme najít kompromis, aby to bylo nejlepší pro lidi,“ přidal se na stranu opozičních stran poslanec Jiří Bláha (za ANO). Dětské skupiny, které by se staraly o předškolní děti, podporuje.

Dětské skupiny původně vznikaly v reakci na nedostatek míst v mateřských školách. Předloha o jejich přeměně na jesle souvisí s blížícím se koncem financování z unijních peněz. ODS prosazuje, aby se  novela vrátila k další debatě do druhého čtení. Podle Jana Bauera (ODS) si předloha nezaslouží schválení, jedinou možností je podle poslance nahradit evropské peníze penězi z národních zdrojů.

Vrácení do druhého čtení Bauer navrhl kvůli tomu, že ani aktuálními pozměňovacími návrhy podle něho nelze novelu opravit. „Vláda likviduje jednu z mála věcí, která v posledních letech pomohla tisícovkám rodin,“ prohlásil. K hlasování o podobě novely se poslanci nakonec nedostali.

O covid pasech zatím poslanci nejednali

Pat zavládl i u možného zrychleného projednání vládní novely k vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění. Klub ANO nakonec stáhl návrh, aby ji poslanci schvalovali ve stavu legislativní nouze. Předseda poslanců ANO Jaroslav Faltýnek krok zdůvodnil tím, že na zrychleném schvalování není shoda. 

Proti projednání novely ve stavu legislativní nouze se v debatě postavili poslanci SPD, KSČM a STAN. Naopak ODS, která kritizovala původní předlohu k certifikátům, zrychlené projednání novely ústy místopředsedy frakce Marka Bendy podpořila.

K předloze o vydávání certifikátů o očkování proti covidu-19, negativním testu nebo prodělaném onemocnění se poslanci mimořádně sejdou ve středu odpoledne. Schůzi svolal předseda Sněmovny Radek Vondráček (ANO). 

Před schvalováním je v dolní komoře také například novela o ozdravných postupech. Česká národní banka by díky ní mohla vyhlásit u finanční instituce ohrožené případnou krizí takzvané moratorium, tedy na určitou dobu pozastavení plnění jejích závazků.

Zjednodušení podmínek pro ošetřovatelské volno

Sněmovna dále podpořila novelu poslanců ČSSD mimo jiné o zkrácení doby, kterou musí člověk, jenž má být ošetřován, strávit v nemocnici. Předloha o nemocenském pojištění se týká i změn v otcovské dovolené a v ošetřovném, podle předkladatelů vycházejí z nedostatků zjištěných v praxi. Návrh nyní posoudí sociální výbor. Vzhledem k blížícímu se konci volebního období na to bude mít 20 dnů místo obvyklých dvou měsíců.

Ošetřovatelské volno na péči o příbuzné může trvat až 90 dnů, členové rodiny se na něm mohou střídat. Z nemocenského pojištění dostávají 60 procent základu svého příjmu. Nyní si mohou o volno požádat lidé s nemocenským pojištěním na péči o člověka, který strávil aspoň týden v nemocnici. Sociální demokraté chtějí tuto dobu zkrátit na čtyři dny. Podmínka hospitalizace by se navíc neuplatňovala v případě péče o lidi v konečném stadiu nevyléčitelné nemoci.

Nynější sedmidenní doba je podle autorů předlohy neúměrně dlouhá. Nové léčebné metody umožňují potřebnou dobu hospitalizace zkracovat a její průměrná doba klesá, napsali v důvodové zprávě.

Delší otcovská dovolená

U otcovské dovolené novela prodlužuje šestitýdenní období po narození dítěte, v němž mohou čerství otcové dávku čerpat, o dobu hospitalizace novorozence. Pomohlo by to podle předkladatelů naplnit účel tohoto volna, k nimž patří možnost otce podílet se na péči o dítě a na chodu domácnosti. Otcové si mohou po narození potomka v šestinedělí vybrat sedm dní, pokud odvádějí nemocenské pojištění. Z něj pak dostávají 70 procent základu svého příjmu, tedy stejně jako ženy na mateřské.

V případě ošetřovného předloha rozšiřuje okruh pečujících lidí, u nichž se nevyžaduje soužití s ošetřovaným příbuzným v jedné domácnosti. Předkladatelé reagují podle důvodové zprávy na slábnoucí mezigenerační soužití.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prahou prošel pochod na podporu práv sexuálních menšin

Prahou v neděli prošly desítky tisíc lidí, aby vyjádřily podporu komunitě leseb, gayů, bisexuálů a trans lidí (LGBT+). Na Štvanici, kde průvod končil, pokračuje program až do večerních hodin. I kvůli nedávnému útoku na podobnou akci v Berlíně dohlížely na pražský průvod stovky policistů a antikonfliktní tým.
12:02Aktualizovánopřed 40 mminutami

Policie vyšetřuje pobodání v Tanvaldu jako pokus o vraždu na dvou osobách

Policisté vyšetřují násilný trestný čin v Tanvaldu na Jablonecku, při kterém v pátek s bodným zraněním skončili v nemocnici tři lidé, jako pokus o vraždu na dvou osobách. Bodná zranění utrpěli dva muži a jedna žena.
před 4 hhodinami

Adopcí dospělých bylo loni nejvíc od roku 2020

Minulý rok si lidé osvojili nejvyšší počet dospělých od roku 2020. K adopci dospělého člověka nejčastěji dochází v rodinách, kde dlouhodobě funguje vztah nevlastního rodiče s dítětem. Ti pak chtějí mít vztah právně potvrzený i pro širší rodinu. Další forma se týká jen osvojitele a osvojence. Adopcí dospělého podle oslovených právníků nevzniká rodičovská odpovědnost. Krok ale upravuje majetkové vztahy, dědění nebo vyživovací povinnost.
před 6 hhodinami

Hejtmani řeší chybějící peníze na opravu silnic. Jsou nenárokové, namítá ministerstvo

Ze Státního fondu dopravní infrastruktury (SFDI) nedostanou letos kraje na své silnice druhých a třetích tříd ani korunu, řekl liberecký hejtman a předseda komise Rady Asociace krajů pro dopravu Martin Půta (Starostové pro Liberecký kraj) s tím, že je to poprvé od roku 2015. Ministerstvo dopravy v reakci uvedlo, že kraje letos dostanou více než čtyři miliardy korun na konkrétní dopravní projekty, peníze na opravy jsou ale nenárokové.
včeraAktualizovánopřed 18 hhodinami

Policie vyšetřuje násilný čin v Tanvaldu, bodná zranění při něm utrpěli tři lidé

Policie vyšetřuje násilný trestný čin, který se stal v pátek odpoledne v Tanvaldu na Jablonecku. Bodná zranění při něm utrpěli tři lidé, z toho dva muži a jedna žena. Dva zranění jsou v kritickém stavu, řekl zastupující krajský mluvčí záchranné služby Petr Matějíčka. Navíc jedna žena byla podle něj zasažena slzotvorným plynem, u ní stačilo ošetření na místě.
včeraAktualizovánopřed 21 hhodinami

Knížák byl pro mnohé symbolem svobody a intelektuálního rebelství, řekl Klaus

Výtvarníka, hudebníka a pedagoga Milana Knížáka v pátek na poslední cestě ve Velké obřadní síni krematoria v pražských Strašnicích doprovodily tři čestné salvy a státní hymna. S umělcem mnoha zájmů se přišla rozloučit rodina, bývalí studenti, veřejnost, umělci i politici. Pohřeb, na kterém promluvili ministr kultury Oto Klempíř (za Motoristy) a bývalý prezident Václav Klaus, se uskutečnil se státními poctami. Knížák zemřel v neděli 26. července ve věku 86 let.
včeraAktualizovánovčera v 14:02

Policie obvinila pět lidí v souvislosti s veřejnou soutěží Správy železnic

Policisté z Národní centrály proti organizovanému zločinu (NCOZ) obvinili pět lidí ze zjednání výhody při zadání veřejné zakázky v souvislosti s veřejnou soutěží vypsanou Správou železnic (SŽ).
včeraAktualizovánovčera v 13:21

Žalobce poslal před soud dva lidi a jednu firmu kvůli tragické nehodě v Dolní Lutyni

Státní zástupce obžaloval dvě osoby a jednu firmu kvůli předloňské srážce vlaku s nákladním autem na přejezdu v Dolní Lutyni na Karvinsku. Viní je z obecného ohrožení z nedbalosti. ČT to sdělil žalobce Jiří Margieta z Okresního státního zastupitelství v Karviné. Při nehodě v lednu 2024 zemřel strojvedoucí vlaku a dalších dvacet lidí se zranilo. Podle Drážní inspekce nebyl průjezd po silnici u přejezdu v Dolní Lutyni bezpečný. Navíc nákladní vůz neměl patřičné povolení. Na přejezdu uvázl a do jeho zadní části pak vrazil vlak.
včera v 12:45

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.