Protiprávně sterilizované ženy se sešly na protest. Návrh na odškodnění poslanci za rok neprojednali

Před Městskou nemocnicí v Ostravě se v pátek setkaly ženy, které se staly oběťmi protiprávní sterilizace. Chtěly tak podpořit návrh zákona, díky kterému by i po dvaceti letech mohly dostat odškodnění. Předpokládá se, že od začátku 70. let v Československu podstoupilo zákrok asi sedm tisíc žen převážně romského původu. Účelem tehdy bylo snížit populační růst.

V Ostravě protestovaly protiprávně sterilizované ženy
Zdroj: ČTK Autor: Vladimír Pryček

Elena Gorolová a Monika Janečková žijí stovky kilometrů od sebe a nebýt podobné životní zkušenosti, pravděpodobně by se nepotkaly. V pátek vedle sebe ale stály i s transparenty. Obě totiž lékaři ihned po porodu druhého dítěte před lety sterilizovali.

„Museli mě vzít na císařský řez. V té chvíli, kdy jsem měla obrovské bolesti, mi napíchali nějaké injekce sedativ a přišla sestřička. Měla dva papíry, na jednom mělo stát jméno, druhý měl být papír o sterilizaci. Podepsala jsem to, vůbec nevím, co tam bylo napsané, chtěla jsem to mít co nejdříve za sebou,“ popsala Elena Gorolová.

V Ostravě protestovaly protiprávně sterilizované ženy
Zdroj: ČTK
Autor: Vladimír Pryček

Co sterilizace znamená, se podle svých slov dozvěděla až třetí den po porodu. „Byl to pro mě velký šok, měla jsem jenom 21 let a vůbec jsem si neuvědomovala, že už nikdy nebudu mít děti,“ řekla.

Podobnou zkušenost má i Monika Janečková, stala se jí během porodu syna v roce 1995. „Když jsem si to poprvé přečetla, tak mi vhrkly slzy do očí. Syn se mi vyboural, měl čelní střet a nedej bože, kdyby se mu něco stalo. A další dítě byste mít nemohla,“ svěřila se. Monika i Elena na pátečním happeningu zastupovaly další desítky žen s podobným osudem, jen v Moravskoslezském kraji jich žijí dvě stovky.

V Poslanecké sněmovně leží zákon o odškodnění bez projednání už rok

Protože kauza zasahuje hluboko do minulosti, je podle organizátorů převážná část případů promlčená. Setkáním tak chtěly ženy podpořit návrh zákona, díky kterému by alespoň asi čtyři sta z nich mohly dosáhnout na jednorázové odškodnění, a to ve výši 300 tisíc korun, díky kterému by si mohly dovolit například léčebné lázně. 

„Devět poslanců napříč politickým spektrem se rozhodli podpořit zákon a předložili jej. Bohužel to ale rok leží nepovšimnuté, ženy vystupují právě proto, aby jej poslanci vytáhli z šuplíku a začali jej projednávat,“ řekl ředitel organizace Vzájemné soužití Kumar Vishwanathan.

I proto na akci účastnice symbolicky vypustily růžové balonky, každý z nich nese označení T603 a odkazuje právě na návrh zákona o poskytnutí jednorázové částky osobám sterilizovaným v rozporu s právem.

S podezřením na nucené sterilizace v Česku především u romských žen přišlo v roce 2004 Evropské centrum pro práva Romů. Desítky žen se obrátily na veřejného ochránce práv i na soudy. Ombudsman pak uznal, že případy, které zkoumal, byly protiprávní. Ženám se pak omluvila i tehdejší vláda Jana Fischera.