Silničáři chtějí letos rozestavět sto kilometrů dálnic. Modernizace D1 bude z pohledu řidičů hotová v létě, slíbil šéf ŘSD

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

První stavební práce nové sezony vypukly na dálnici D1, od víkendu již je omezen provoz mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, kam se vrátili dělníci, aby dokončili modernizaci. O posledním únorovém víkendu se začne pracovat také mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Během roku budou zúžené jízdní pruhy a snížená maximální rychlost celkem na 55 kilometrech v pěti různých úsecích od Mirošovic na Benešovsku po Ostrovačice na Brněnsku, ale do podzimu by mělo být vše hotové.

„Můžeme deklarovat, že modernizace dálnice D1 bude dokončena v letošním roce, bude dokončena do poloviny října,“ ujistil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Z pohledu řidičů by navíc mělo být vše hotovo již v létě, další dva měsíce podle něj budou na dokončovací práce.

Rok 2021 by měl být významný i pro řidiče v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Po letech čekání bude hotový první úsek dálnice D35 na východ od Opatovic nad Labem. Zatím jediná její dokončená východočeská část slouží spíše jako spojka mezi dálnicí D11 a hradecko-pardubickou silnicí I/37, nově ale dovede řidiče až do blízkosti Holic. Zároveň by do podzimu mělo být hotovo 22 nových kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři – formálně jde o dva úseky – což zrychlí cestování z Prahy na Trutnovsko i na Náchodsko a uleví od dopravy i větší části Jaroměře.

Dále se otevře pět nových kilometrů dálnice D6 u Lubence a jihovýchodní obchvat Otrokovic, který bude součástí dálnice D55. Celkem tedy do konce roku přibude nových 46,5 kilometru dálnic a k nim ještě 22,9 kilometru silnic I. třídy.

Začne stavba 100 kilometrů dálnic včetně prvního projektu PPP

Nově začne ŘSD stavět sto kilometrů dálnic a také 65 kilometrů přeložek státních silnic. Velkou pozornost k sobě přitahuje dostavba dálnice D4. Jednak je to jedna z nejrozsáhlejších dálničních staveb – naráz má vzniknout 32 chybějících kilometrů na Příbramsku a Písecku, což bude nejnáročnější jednorázová akce od dostavby příhraničního úseku D5 koncem minulého století – navíc si na ní stát poprvé vyzkouší financování PPP.

Dálnice tedy vznikne na náklady soukromé firmy, v tomto případě konsorcia firem Vinci a Meridiam, která ji také bude čtvrt století provozovat a udržovat, zatímco stát v této době bude jednak splácet náklady na stavbu, jednak platit za následné poskytované služby.

Letos se začnou stavět také nové úseky dálnic D3 v Jihočeském kraji, D6 v Karlovarském kraji, D55 na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje a opět – tak jako i v minulých letech – počítají silničáři i s obnovením prací na dálnici D49 ve Zlínském kraji. Radek Mátl však připustil, že kvůli odvoláním proti stavebnímu povolení zahájení stavby D49 ani letos není jisté. „Čekáme na vyřízení rozkladu na ministerstvu dopravy,“ poznamenal.

Stavět se naopak nezačne poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova. Podle Mátla čekají silničáři na vyřízení změny územního rozhodnutí, potom teprve začne stavební řízení.

Dálnice se budou letos také opravovat a netýká se to jen D1. ŘSD počítá s rekonstrukcí vozovek na dálnicích D2 a D5, pokračovat budou také opravy mostů. Ředitelství silnic a dálnic bude mít na plánované investice nejvíce peněz ve své historii – rozpočet je letos 61miliardový, což je o šest miliard více než loni. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který zároveň vede resort průmyslu a obchodu a je vicepremiérem pro hospodářství, podotkl, že vláda považuje dopravní stavby za jeden z důležitých hospodářských impulsů v době krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Prokurátor Urválek se vědomě podílel na vraždě Horákové, uzavřela policie

Prokurátor Josef Urválek měl podíl na vraždě Milady Horákové i tří dalších lidí, kteří byli v roce 1950 odsouzeni k trestu smrti, vyplývá ze závěrů policejního Úřadu dokumentace a vyšetřování zločinů komunismu (ÚDV). Podle něj se Urválek na nezákonném odsouzení a následné vraždě podílel vědomě a aktivně, a to ve formě nepřímé účasti. Urválek je po smrti a nelze ho stíhat, podle vyjádření úřadu je však konstatování jeho trestní odpovědnosti významné pro historickou i právní spravedlnost.
před 39 mminutami

Velkou část uhlí a plynu může dle analýzy nahradit geotermální energie

Nová zpráva analytické společnosti Ember ukazuje, že technologický pokrok v oblasti hlubinného vrtání má potenciál proměnit geotermální energii z okrajového v jeden z hlavních zdrojů energie. Mohla by poskytnout stabilní, neustále dostupnou alternativu k fosilním palivům za méně než sto eur za megawatthodinu – což je cena elektřiny z uhlí a plynu.
před 1 hhodinou

Hosté Událostí, komentářů debatovali o financování veřejnoprávních médií

„Změny ve financování veřejnoprávních médií a zrušení koncesionářských poplatků není běžná politická agenda, to je vážný zásah do fungování jednoho z pilířů svobodné společnosti,“ uvedl Martin Baxa (ODS) v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou. „(Financování veřejnoprávních médií) ze státního rozpočtu je věc, kterou vidíme na Slovensku, vidíme, že to tam nějak funguje, vidíme ale, že to funguje v dalších mnoha státech,“ sdělil Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD) s tím, že v rámci vládní koalice probíhají diskuse o „nejrůznějších variantách“.
před 2 hhodinami

Vláda snahy o zrušení „protišpionského“ trestného činu nevzdává, řekl Tejc

Slib z programového prohlášení vlády o tom, že zruší trestný čin neoprávněné činnosti pro cizí moc, rozhodně nepadá, prohlásil ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ústavní soud (ÚS) sice ve středu zamítl návrh skupiny senátorů, který o toto usiloval, podle ministra ale výhrady, které vládní koalice k jeho definici má, ÚS nevyvrátil. Bude tak dál hledat způsoby, jak výrazně změnit formulaci nebo tento trestný čin zcela zrušit a nahradit, třeba úpravou jiných, dříve přijatých opatření, nastínil Tejc ve středu v Interview ČT24 moderovaném Barborou Kroužkovou.
před 2 hhodinami

V pátek má být i deset stupňů, pak se citelně ochladí

Česko čekají v závěru týdne rozdílné teploty, zatímco v pátek se budou nejvyšší denní teploty šplhat k deseti stupňům Celsia, o víkendu se budou pohybovat kolem nuly. Noční teploty klesnou při vyjasnění a sněhové pokrývce až k minus devíti stupňům. V sobotu bude déšť i v nižších polohách přecházet ve sněžení, vyplývá z týdenní předpovědi počasí Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
před 2 hhodinami

V předčasném důchodu bylo loni dosud nejvíc lidí. Přibývá jich dlouhodobě

V Česku byl loni v předčasném důchodu rekordní počet lidí. Ke konci prosince 2025 jich Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) evidovala přes 765 tisíc. Tvořili tak téměř třetinu všech starobních důchodců. Nejvíc předčasných penzistů bylo v Moravskoslezském kraji. Měsíčně lidé v předčasném důchodu dostávali v průměru o pět set korun méně než ostatní penzisté. Celkem bylo ke konci prosince podle mluvčí ČSSZ Jitky Drmolové ve starobním důchodu 2,3 milionu seniorů.
před 3 hhodinami

Podlézat Trumpovi byla chyba. Chce se zapsat do učebnic, tvrdí oceněný vědec

Starý řád končí a nový ještě neexistuje – tvrdí expert na zahraniční politiku Michal Smetana z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Je čerstvým laureátem Ceny Neuron pro nadějné vědce a ve své práci zkoumá, jak lidé reagují na hrozby a jak funguje strach. Současná doba podle něj přeje autoritářským osobnostem typu Donalda Trumpa. Další vývoj mezinárodní politiky se teď prý nedá vůbec předpovídat – může vést k většímu ozbrojenému konfliktu, ale i k menším střetům, po kterých se společnost adaptuje na nový systém.
před 4 hhodinami

Poslanci by se měli zabývat návrhem usnesení proti týrání zvířat

Poslanci by se ve čtvrtek měli postavit proti týrání zvířat. Z koaličního podnětu by sněmovna měla usnesením odsoudit všechny druhy krutého zacházení za zvířaty a vyzvat policii a justici, aby všechna taková jednání vyšetřily a pachatele potrestaly. Následně by poslanci mohli pokračovat v debatě o protiobstrukčních změnách pravidel sněmovního jednání.
před 6 hhodinami
Načítání...