Silničáři chtějí letos rozestavět sto kilometrů dálnic. Modernizace D1 bude z pohledu řidičů hotová v létě, slíbil šéf ŘSD

Stát začne letos stavět 165 kilometrů dálnic a silnic I. třídy. Přelomové bude zahájení prací na celém chybějícím úseku dálnice D4, což bude první stavba v Česku postavená v partnerství veřejného a soukromého sektoru (PPP). Ředitelství silnic a dálnic nyní zahajuje stavební sezonu, jejími nejdůležitějšími okamžiky má být dokončení mnohaleté modernizace dálnice D1 – podle generálního ředitele ŘSD budou práce vesměs hotové již v srpnu – a také zprovoznění tří dálničních úseků ve východních Čechách.

První stavební práce nové sezony vypukly na dálnici D1, od víkendu již je omezen provoz mezi Devíti kříži a Ostrovačicemi, kam se vrátili dělníci, aby dokončili modernizaci. O posledním únorovém víkendu se začne pracovat také mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi. Během roku budou zúžené jízdní pruhy a snížená maximální rychlost celkem na 55 kilometrech v pěti různých úsecích od Mirošovic na Benešovsku po Ostrovačice na Brněnsku, ale do podzimu by mělo být vše hotové.

„Můžeme deklarovat, že modernizace dálnice D1 bude dokončena v letošním roce, bude dokončena do poloviny října,“ ujistil šéf Ředitelství silnic a dálnic Radek Mátl. Z pohledu řidičů by navíc mělo být vše hotovo již v létě, další dva měsíce podle něj budou na dokončovací práce.

Rok 2021 by měl být významný i pro řidiče v Královéhradeckém a Pardubickém kraji. Po letech čekání bude hotový první úsek dálnice D35 na východ od Opatovic nad Labem. Zatím jediná její dokončená východočeská část slouží spíše jako spojka mezi dálnicí D11 a hradecko-pardubickou silnicí I/37, nově ale dovede řidiče až do blízkosti Holic. Zároveň by do podzimu mělo být hotovo 22 nových kilometrů dálnice D11 od Hradce Králové k Jaroměři – formálně jde o dva úseky – což zrychlí cestování z Prahy na Trutnovsko i na Náchodsko a uleví od dopravy i větší části Jaroměře.

Dále se otevře pět nových kilometrů dálnice D6 u Lubence a jihovýchodní obchvat Otrokovic, který bude součástí dálnice D55. Celkem tedy do konce roku přibude nových 46,5 kilometru dálnic a k nim ještě 22,9 kilometru silnic I. třídy.

Začne stavba 100 kilometrů dálnic včetně prvního projektu PPP

Nově začne ŘSD stavět sto kilometrů dálnic a také 65 kilometrů přeložek státních silnic. Velkou pozornost k sobě přitahuje dostavba dálnice D4. Jednak je to jedna z nejrozsáhlejších dálničních staveb – naráz má vzniknout 32 chybějících kilometrů na Příbramsku a Písecku, což bude nejnáročnější jednorázová akce od dostavby příhraničního úseku D5 koncem minulého století – navíc si na ní stát poprvé vyzkouší financování PPP.

Dálnice tedy vznikne na náklady soukromé firmy, v tomto případě konsorcia firem Vinci a Meridiam, která ji také bude čtvrt století provozovat a udržovat, zatímco stát v této době bude jednak splácet náklady na stavbu, jednak platit za následné poskytované služby.

Letos se začnou stavět také nové úseky dálnic D3 v Jihočeském kraji, D6 v Karlovarském kraji, D55 na pomezí Jihomoravského a Zlínského kraje a opět – tak jako i v minulých letech – počítají silničáři i s obnovením prací na dálnici D49 ve Zlínském kraji. Radek Mátl však připustil, že kvůli odvoláním proti stavebnímu povolení zahájení stavby D49 ani letos není jisté. „Čekáme na vyřízení rozkladu na ministerstvu dopravy,“ poznamenal.

Stavět se naopak nezačne poslední chybějící úsek dálnice D1 u Přerova. Podle Mátla čekají silničáři na vyřízení změny územního rozhodnutí, potom teprve začne stavební řízení.

Dálnice se budou letos také opravovat a netýká se to jen D1. ŘSD počítá s rekonstrukcí vozovek na dálnicích D2 a D5, pokračovat budou také opravy mostů. Ředitelství silnic a dálnic bude mít na plánované investice nejvíce peněz ve své historii – rozpočet je letos 61miliardový, což je o šest miliard více než loni. Ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO), který zároveň vede resort průmyslu a obchodu a je vicepremiérem pro hospodářství, podotkl, že vláda považuje dopravní stavby za jeden z důležitých hospodářských impulsů v době krize.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Bezpečnostní rada státu bude znovu jednat o armádní koncepci, zúčastní se i Pavel

Za účasti prezidenta Petra Pavla bude Bezpečnostní rada státu ve čtvrtek pokračovat v debatě o nové armádní koncepci. Jednala o ní už v polovině června, premiér Andrej Babiš (ANO) následně uvedl, že související agenda byla tak široká, že se ji nepodařilo stihnout. Pavel s Babišem by se na jednání měli vidět poté, co premiér odmítl setkání kvůli summitu NATO v Ankaře.
před 1 hhodinou

Beskydy zasáhly extrémně silné bouřky. Jinde komplikovaly dopravu

Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) ve středu pozdě odpoledne na svém webu varoval, že v oblasti Novojičínska až Ostravska a Bohumínska se vytvořily extrémně silné bouřky s úhrny srážek kolem 40 milimetrů za půl hodiny a nárazy větru kolem 90 kilometrů v hodině. Bouřky už přes den působily problémy v dopravě i dodávkách elektřiny.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Pavel od vlády zatím nemá mandát na summit NATO, omezila i jeho delegaci

Prezident Petr Pavel nedostal od vlády mandát, který schválila pro nadcházející summit Severoatlantické aliance (NATO) v Ankaře. Je to zřejmě v očekávání, že ho nebudu na nic potřebovat, řekl Pavel v rozhovoru pro Deník.cz. Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) později řekl, že prezident mandát určitě dostane. Kabinet hlavě státu také zredukoval a jmenovitě určil složení delegace, což prezident považuje za bezprecedentní chování.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

VideoVaršavská smlouva zanikla před 35 lety, pakt politici rozpustili v Praze

Prvního července 1991 politici v Praze podepsali protokol o definitivním ukončení platnosti vojenského paktu socialistických zemí zvaného Varšavská smlouva, který byl v době studené války protiváhou Severoatlantické aliance. „Naše rozhodnutí je vpravdě historické, neboť se jím loučíme s dobou, kdy byla Evropa rozdělena ideologickou nesnášenlivostí,“ komentoval to tehdejší prezident Československa Václav Havel. Pakt vznikl v roce 1955, oficiálně jako smlouva o přátelství, spolupráci a vzájemné pomoci. Ve skutečnosti šlo jednak o kodifikaci poválečného rozdělení Evropy, jednak o upevnění vlivu Sovětského svazu na jeho satelity. Po rozpadu Varšavské smlouvy postupně vstoupily do NATO všechny její členské státy kromě Sovětského svazu, který zanikl.
před 8 hhodinami

Opozice ve společném prohlášení odmítla změnu financování ČT a ČRo

Opoziční strany na středeční schůzce k budoucnosti veřejnoprávních médií odmítly změnu financování České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Současný poplatkový model označily ve společném prohlášení za funkční, zaručuje podle nich nezávislost a předvídatelnost financování ČT a ČRo. Vláda chce televizi a rozhlas financovat ze státního rozpočtu. Opozice také vyzvala ministra kultury Oto Klempíře (za Motoristy), aby k tématu svolal schůzku všech parlamentních stran a ředitelů ČT a ČRo.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Sněmovna schválila zrušení pravomoci prezidenta týkající se vedoucích misí

Sněmovna schválila navrhované zrušení pravomoci prezidenta republiky pověřovat a odvolávat vedoucí stálých misí u mezinárodních organizací. Změna zákona o zahraniční službě je součástí širší doprovodné novely k návrhu nového zákona o státních zaměstnancích. Sněmovna schválila i zavedení pětiletého funkčního období pro ředitele krajských a tajemníky městských a obecních úřadů.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Za kuplířství v Irsku padly v Mělníku první tresty

Okresní soud v Mělníku vynesl první rozsudek v kauze vykořisťování prostitutek v Irsku. Za řízení organizované skupiny dvěma hlavním obžalovaným ženám soud vyměřil tresty sedm let a šest let a čtyři měsíce vězení. Jedna z nich navíc musí zaplatit přes 650 tisíc korun. Dalších dvanáct žen odešlo od soudu s podmíněnými tresty, řekla ČT mluvčí soudu Adéla Vachková. Skupina podle soudu fungovala mezi lety 2016 až 2024, podle policie získala přes deset milionů korun.
před 11 hhodinami

Levné balíčky z Číny podraží. Nová pravidla mají narovnat podmínky na trhu

Zásilky do 150 eur ze zemí mimo Evropskou unii už od 1. července nejsou osvobozené od celních poplatků. Předpis nově ukládá zaplatit tři eura za každou kategorii zboží. Změna míří hlavně na levné nákupy z čínských platforem. Podle hostů ve vysílání ČT24 opatření narovná podmínky trhu a způsobí pokles objemu zboží doručovaného v malých zásilkách. Prodejce může přimět k většímu využívání evropských skladů.
před 12 hhodinami

Evropský pohled