Říjnové senátní volby mohou změnit rozložení sil v horní komoře. Obmění se třetina senátorů, volit se bude ve 27 obvodech. Ve většině z nich proběhne první kolo senátních voleb souběžně s krajskými, ve třech pražských obvodech se bude volit pouze do horní parlamentní komory. Letos budou volby jiné mimo jiné tím, že první lidé budou hlasovat dva dny před jejich začátkem – již 30. září odevzdají své hlasy lidé s nařízenou karanténou nebo v izolaci kvůli covidu-19. Ostatní budou moci přijít do volebních místností od 14 hodin v pátek 2. října.
Kdo?
Voleb se může aktivně zúčastnit každý občan starší osmnácti let. Rozhodujícím datem je poslední den voleb, takže hlasovat může i ten, kdo oslaví osmnáctiny až 3. října. Členy Parlamentu České republiky mohou vybírat pouze čeští občané, a to pouze lidé s trvalým pobytem v obvodech, kde se právě volí.
Pro senátní volby mohou voliči požádat o vydání voličského průkazu. S ním pak mohou hlasovat i v jiném volebním okrsku, než kde bydlí. Do horní komory lze volit i ze zahraničí, voliči ze zvláštního seznamu si mohou vybrat, ve kterém obvodu chtějí hlasovat.
Kdy?
K volebním urnám bude možné standardně přijít 2. a 3. října, a to v pátek od 14:00 do 22:00, v sobotu pak od 8:00 do 14:00. Volební místnosti se tak zavřou na noc od 22:00 do 8:00.
V sobotu ve 14 hodin skončí první kolo senátních voleb, nikoli však celé hlasování. Jasno bude pouze v obvodech, kde některý z kandidátů získá nadpoloviční většinu hlasů. To se ale stává pouze zřídka. Před dvěma lety byli takto zvoleni hned dva senátoři z 27 – Jiří Čunek (KDU-ČSL) a Jiří Drahoš (za STAN) – to se ovšem stalo vůbec poprvé v novodobé historii horní parlamentní komory.
Tam, kde senátor v prvním kole zvolen nebude, uskuteční se druhé kolo, které proběhne přesně týden po prvním kole, tedy 9. a 10. října od pátečních 14 hodin do sobotních 14 hodin s desetihodinovou noční pauzou.
Speciálním případem je hlasování lidí s nařízenou karanténou nebo izolací kvůli nakažlivé nemoci. Ti budou hlasovat na speciálních místech již 30. září od 7 do 15 hodin. Ze zákona vyplývá, že ve druhém kole senátních voleb by měli lidé s nařízenou karanténou na drive-in volebních místech hlasovat 7. října.
Kde?
Nového senátora budou letos vybírat lidé v 27 obvodech od Chebu po Uherské Hradiště a od Trutnova po Strakonice. Jsou mezi nimi i tři pražské obvody (Praha 1, 5 a 9), jeden brněnský (obvod 60 Brno-město), z krajských měst se bude volit také v Plzni (obvod 9), Hradci Králové (45), Olomouci (66), Ostravě (72) a Zlíně (78).
Přesnou podobu senátních obvodů stanoví volební zákon a průběžně se mírně mění, aby měly všechny obvody shodný počet obyvatel. Některé senátní obvody překračují i hranice krajů – třeba rychnovský senátní obvod zahrnuje části Královéhradeckého i Pardubického kraje. Názvy obvodů přitom mohou občany mást, jak se ukázalo například před čtyřmi lety, kdy do pražských volebních místností přicházeli lidé, kteří vůbec volit neměli. Domnívali se však, že se jich volby týkají, protože se senátní obvod jmenoval stejně jako jejich městská část.
Obdobné riziko číhá v Brně a Plzni, kde se obvody jmenují Brno-město a Plzeň-město, zahrnují však jen části měst.
Jak?
Aby mohl občan volit, bude bezpodmínečně potřebovat dvě věci: občanský průkaz nebo cestovní pas a roušku. Měl by si s sebou vzít také sadu volebních lístků, kterou jsou radnice povinny doručit voličům nejpozději tři dny před začátkem voleb. Kdyby je ale někdo nedostal nebo zapomněl doma, volební komise mu dají náhradní lístky. Ve druhém kole se lístky vydávají až ve volební místnosti.
Samotná volba potom bude mít obvyklý průběh: Za plentou volič vybere svého kandidáta a lístek s jeho jménem vloží do volební obálky. Tam, kde proběhnou souběžně senátní i krajské volby, se bude volit v jedné místnosti, odděleně se budou konat pouze případná referenda. Voliči si ale budou muset dát pozor na barvu obálek a lístků. Hlasovací lístek a obálka pro krajské volby budu šedé, pro první kolo senátních voleb žluté. Lístek musí volič vložit do obálky téže barvy, jinak by byl hlas neplatný.
Kdo chce volit jinde, než kde bydlí, musí včas požádat o voličský průkaz svoji radnici. Do 25. září je možné zaslat žádost písemně s úředně ověřeným podpisem nebo elektronicky prostřednictvím datové schránky, následujících pět dnů do 30. září 16:00 ji lze ještě podat na obecním úřadu osobně. O voličský průkaz lze opět osobně požádat mezi prvním a druhým kolem senátních voleb až do 7. října 16:00.
Krajské a senátní volby se letos konají sice v řádném termínu, ale zároveň v době poznamenané pandemií nového typu koronaviru. Z toho vyplývá několik odlišností oproti všem dosavadním volbám. Kromě povinné roušky ve volební místnosti by měli voliči také dodržovat dvoumetrové rozestupy a někteří do volebních místností vůbec nebudou moci. Kvůli tomu, že letos počátkem října nejspíše bude mít nebývalé množství lidí nařízenou karanténu kvůli riziku, že se koronavirovou nemocí covid-19 nakazili, nebo izolaci, protože se u nich nákaza prokázala, změnili zákonodárci volební zákon.
Nově umožnili hlasování z karantény, které ovšem proběhne již 30. září. Nepůjde o korespondenční hlasování, nýbrž o bezkontaktní hlasování. Člověk v karanténě přijede autem – přičemž cesta k volbám podle zákona nebude porušením uložené karantény – na drive-in volební místo, které bude v každém okrese (celkem 78 v republice). Lidé, kteří nemohou nebo nechtějí jet k volbám autem, mohou také požádat, aby k nim přišla komise v ochranných prostředcích s přenosnou urnou. Volič o to musí požádat krajský úřad do čtvrtka před volbami (tedy do 1. října).
K lidem, kteří musí být doma kvůli covidu-19, vyrazí speciální komise, která předtím dohlédne i na hlasování z auta. S přenosnou urnou ale může navštívit lidi, kteří mají vážný důvod, proč nešli hlasovat, i okrsková volební komise. Ta na požádání posílá například ke starším lidem, kteří nemohou přijít do volební místnosti, dva své členy s urnou, úředními obálkami a náhradními hlasovacími lístky.
Situace v Senátu
Do senátních voleb bylo letos registrováno 235 kandidátů, mezi nimi je 22 současných senátorů, kteří křesla obhajují. Do horní komory se chce vrátit i pět jejích bývalých členů.
Senátní volby jsou letos specifické tím, že na ně částečně rezignovalo vládní ANO. V několika obvodech nepostavilo svého kandidáta, čím snížilo šanci na to, že by vládní strany v horní komoře získaly většinu.
V Senátu nyní dominují opoziční strany, byť v horní komoře není oproti minulosti žádná strana s výraznou početní převahou. Ani hypotetické vítězství ve všech 27 obvodech by letos žádný senátní klub neposunulo do pozice naprostého hegemona s nadpoloviční většinou hlasů.
Případné změny poměrů mezi stranami by mohly vést i ke změnám v čele horní komory. Vedení se musí po volbách převolit, Senát v současnosti vede Miloš Vystrčil z ODS, který letos na jaře nahradil zesnulého stranického kolegu Jaroslava Kuberu. Kubera měl předloni při volbě předsedy protikandidáty z klubů STAN a KDU-ČSL. V předchozích osmi letech byl předsedou Senátu sociální demokrat Milan Štěch, který od roku 2018 pokračuje jako místopředseda.
