Rychlíkový Panter Českých drah má premiéru na trati Olomouc–Brno

Nový elektrický vlak Českých drah InterPanter vyjel poprvé z Olomouce do Brna. Od jara dopravce nasadí tyto rychlíkové soupravy také mezi Brnem a Prahou. Státní dráhy si jich objednaly u výrobce Škoda Transportation čtrnáct a zaplatí za ně téměř tři miliardy. Plánují také zmodernizovat desítky dalších rychlíkových vagónů. Podle mluvčí společnosti se chystá největší obměna dálkových vozů v historii Českých drah.

Vlaky InterPanter jsou po pendolinech a railjetech třetím typem vozidel, které České dráhy využívají v dálkové dopravě. Místopředseda představenstva Pavel Krtek uvedl, že cílem modernizace vozového parku rychlíkových spojů je odstranit dosavadní velké rozdíly v kvalitě.

InterPanter vychází z RegioPanteru

Vlaky InterPanter vycházejí z regionálních vozů RegioPanter, kterých mají státní dráhy dvacet šest a slouží pro osobní dopravu v krajích. Nové soupravy jsou modernější a pohodlnější.

„Základní rozměry a barevné řešení souprav InterPanter je shodné jako u vozů RegioPanter. Odlišují se hlavně technickým řešením, počtem vstupních dveří. Interiér je uzpůsoben pohodlnému cestování na větší vzdálenosti,“ informoval ředitel Škoda Transportation Tomáš Ignáčák.

Nové vlaky mohou jet až stošedesátikilometrovou rychlostí, jsou vybaveny klimatizací, wi-fi připojením, je v nich více místa pro bicykly a kočárky. „V těchto soupravách se odstraňují bariéry pro cestování lidí na vozíku, rodičů s kočárky nebo cyklistů s koly,“ řekl Michal Štěpán z představenstva Českých drah.

Modernizace čeká další rychlíkové vozy

S novým jízdním řádem, který začne platit 13. prosince, budou rychlíky InterPanter pravidelně jezdit na lince R 13 mezi Olomoucí, Přerovem, Otrokovicemi, Břeclaví a Brnem. „Na jaře 2016 budou nasazeny také na linku R19 z Prahy do Pardubic, České Třebové, Svitav, Blanska a Brna,“ doplnil Štěpán.

Příští rok má dopravce v plánu zmodernizovat desítky dalších rychlíkových vagónů. Staré koženkové sedačky nahradí čalouněná sedadla, přibydou elektrické zásuvky, informační systém a v některých bude i klimatizace. „Půjde o největší obměnu rychlíkových vagónů v historii Českých drah,“ uvedla mluvčí společnosti Kateřina Šubová.

Štěpán shrnul, že zatímco v letech 2009 až 2014 se dráhy zaměřily na nákup regionálních vlaků, na které mohly získat dotace, nyní se soustředí na modernizaci dálkové vnitrostátní dopravy. „Ve vnitrostátní dopravě nasadíme jen v příštím roce zhruba dvě stě modernizovaných vozidel,“ řekl. Od roku 2010 do letošního června společnost investovala do modernizace a nákupu nových vlaků téměř devatenáct miliard.

Dráhy přidají desítky spojů

V roce 2016 se chystají České dráhy přidat asi sto deset spojů. Změny mohou čekat lidé v Jihomoravském kraji, kde posílí dopravu mezi Tišnovem a Šakvicemi a Břeclaví a Hodonínem. Přibydou také ranní spoje v Olomouckém a Zlínském kraji. Nový spěšný vlak začne například jezdit od prosince z Olomouce do Vsetína a Střelné, více bude také nočních spojů mezi Prahou a Břeclaví. V Pardubickém kraji se po několikaletém přerušení obnoví provoz ze Štítů do Letohradu.

V mezinárodní dopravě chystají dráhy posílení vlaků do Polska. Mezi Prahou a Varšavou nebude jezdit jeden, ale dva vlaky za den. Rozšíří se také spojení mezi Ostravou, Katovicemi a Varšavou.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Druhé kolo volby proběhne před polední přestávkou.
03:06Aktualizovánopřed 31 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...