Rostliny bez CO₂ nemůžou existovat, kritizoval Green Deal Blaško z Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura!

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura! Hynek Blaško (nestr.) má za jedno z nejdůležitějších témat voleb vystoupení Česka z EU i NATO. Kritizuje schválený migrační pakt i Green Deal. Pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, by schvaloval v případě, že bude EU přesně vědět, kam všechny poskytnuté prostředky jdou.

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jakých těch dvacet let bylo? Jak hodnotíte naše členství v EU?

Víte, ona ze začátku to byla velká euforie, jak Česká republika získá spousty výhod, ale ono se ukázalo, že tomu tak není. Evropská unie jde stále dolů a dolů, protože věci, které prosazuje a propaguje, a nutí státy, aby dávaly do svých právních norem, jsou prostě něco, s čím já osobně ani Aliance nemůžeme souhlasit.

S čím konkrétně nesouhlasíte?

Je to otázka toho tolik diskutovaného Green Dealu – zákazu spalovacích motorů, zákazu toho a tamtoho. Prostě je toho celá řada. Je potřeba si uvědomit, že Green Deal je ve své podstatě politická záležitost, to není věc, která by byla podložená vědeckými fakty a argumenty. Prostě jeden pán si vzpomněl, ráno se vzbudil a začal toto prosazovat u sebe a všichni to přijali jako fakt.

Kterého pána máte na mysli?

Já mám dojem, že to byl pan (Frans) Timmermans, ne? No, to je jedno, prostě jeden z nich. Vezměte si druhou věc – CO2 – my se máme dostat v podstatě na úplně nulové hodnoty v produkci CO2, ale co ti naši chudáci rostliny? Rostlina bez CO2 nemůže existovat. No a další, to jsou věci, které nám jsou proti mysli, například Euro7 – normální člověk, když si přečetl věci kolem toho, ta technická data, tak zjistil, že to auto je buď nevyrobitelné, nebo obyčejnému člověku naprosto nedostupné. Se podívejte v Praze v ulicích – tisíce, statisíce aut, ráno, večer, v poledne, kdykoliv – kolony kamkoliv chcete jet.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejzásadnější?

Zaprvé chceme pracovat na tom, aby se vytvořily podmínky pro vystoupení České republiky z Evropské unie. Zadruhé připravit podmínky, abychom odešli i z NATO, protože to pro nás nemá význam. A zatřetí otázka migrace. Nebudu tady říkat heslo, že zastavíme migraci a podobně, ale prostě že ten migrační pakt je podle našeho názoru skutečně jenom to, že se vytvořilo něco, aby něco bylo. Ale nic to neřeší ve své podstatě.

Čili vy bystě chtěli dosáhnout nějakých změn v tomto migračním paktu?

Bylo by to vhodné. Jestliže tady budou stále pro ty migranty tak perfektní ekonomické podmínky, tak sem budou pořád chodit. Ale jestliže začneme uvažovat o tom, že by se tyto ekonomické podmínky měly změnit tak, aby ta věc s tím, že oni si myslí, že se tady budou mít jako v ráji a nebudou tomu muset nic věnovat. Ta atraktivita by tím pádem skončila, a určitě by skončil i takový obrovský tlak na jižní státy jako Itálie, Řecko.

Co konkrétně by se tedy mělo v migračním paktu změnit?

Mělo by se změnit především to, že migranti, pokud chtějí sem jít, musí prokázat svoji totožnost. Oni zahazují pasy a vykládají, že jsou z Afghánistánu nebo ze Sýrie, nebo že jim je patnáct let, a ono jim je pomalu třicet. Takže pokud nebude mít platný doklad, měl by být umístěn do toho tábora a odsunut z území Evropské unie, bez pardonu. Tyto věci se v migračním paktu prostě neřeší.

Další věc je ta, že Frontex jako organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice, tak ten by měl mít právo, že pokud se blíží do výsostných vod třeba Itálie plavidla, která převáží migranty, tak by je měli otočit a vrátit je zpátky do Libye. Za další, že by se mělo po vzoru Austrálie vejít v usilovné jednání s těmi zeměmi, přes které migrační proud jde, aby se vytvářely podmínky tam, aby přes to moře nešli, to je zásadní věc. Po tom bychom měli důsledně jít, jestliže to nebude, oni sem pořád půjdou, pořád pro ně budeme atraktivní. Statistiky hovoří jasně – minimálně 95 až 99 procent těch lidí jsou ekonomičtí migranti.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jakým způsobem?

Ta agrese Ruska vůči Ukrajině je záležitost, která způsobila obrovské problémy ve státech Evropy, nejen Evropské unie. Domnívám se, že dneska už ve své podstatě kdo věří tomu, že Ukrajina zvítězí, i přesto, že se tam valí neskutečné množství prostředků, zbraní a finančních prostředků... Například u toho Charkova, na Novinkách nebo na Seznamu se objevil článek...

Promiňte, ale utíkáte mi z otázky. Já jsem se ptal, jestli by EU měla pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jak?

Ale za těchto podmínek, které tam jsou, by měla kontrolovat to, co tam dává, jakým způsobem je to využíváno. Teď se vrátím k tomu, jak jste říkal, že vám utíkám, já vám neutíkám. U Charkova měli budovat opevnění, aby ruská vojska neměla šanci. Několik miliard hřiven tam, psali v tom článku, na to bylo vyčleněno. A není tam vůbec nic, miliardy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Čili to znamená, že i my i Evropa jsme se podíleli na těch prostředcích, které měly být vynaloženy na toto. A prostě my jim dáváme bianco šek a oni si s tím dělají, co chtějí, ale my to nekontrolujeme.

Čili pomoc ano, ale kontrolovaná?

Ale musí to mít nějaké mantinely. A za další, znovu říkám, že podle mého názoru, pokud si někdo myslí, že dokáží dneska porazit Rusko, které spolupracuje s Čínou a dalšími světovými..., to nejsou žádné malé země, to je prostě normální naiva. Jenom Čína, jakými prostředky disponuje, Indie, Brazílie a další státy, které se v tom... A dneska říkám, že by bylo potřeba, aby se ty hlavní světové mocnosti, nejenom Spojené státy, které si myslí, že ony budou pořád tím klackem, aby se konečně domluvily a donutily obě strany, aby zahájily mírová jednání. Mírová jednání nejsou totéž co mír, mírová jednání je okamžité zastavení palby a diplomatické vyjednávání podmínek, za jakých ta agrese Ruska skončí.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne, proč?

Já si myslím, že dneska už je to v takovém stavu, že je potřeba rozšiřování Evropské unie zastavit, a už vůbec ne brát do Evropské unie státy, které jsou odlišné nám v náboženských otázkách, které mají úplně diametrálně odlišné podmínky, než je obvyklé ve státech Evropské unie nebo v Evropě jako takové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoPolitické spektrum: Moravské zemské hnutí, Česká párty, Mourek

Česká televize pořádá před komunálními volbami sérii debat se zástupci politických uskupení, která nejsou zastoupena ve sněmovně. Pozvání do Politického spektra v sobotu 23. května přijali Pavel Trčala (Moravské zemské hnutí), Václav Musílek (Česká párty) a Petr Špringr (Mourek). Debatu moderoval Bohumil Klepetko.
před 11 mminutami

VideoPlaga s Pospíšilem probrali chystané změny v zákoně o vysokých školách

Rada vysokých škol odmítá návrh na změnu systému řízení. Navrhovaný model – včetně zavedení nové univerzitní rady – podle ní prakticky likviduje nezávislou akademickou samosprávu a je krokem k politizaci vysokých škol. Podle ministra školství Roberta Plagy (za ANO) ale návrh dává pojistky v tom, že nebude přímá politická možnost ovlivňovat vysoké školy. Zdůraznil ale, že podle něj není akademická svoboda absolutní moc akademických senátů, jak ji prý chápe Rada vysokých škol. Předseda České konference rektorů a rektor VŠCHT v Praze Milan Pospíšil připustil, že nějaká změna nastat musí, neboť zákon je prý přežitý. Poznamenal, že současné návrhy nejsou konečné. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

Učitelů byl nedostatek, poslali nás všechny učit, vzpomíná vědkyně

Hydrobioložka Zdeňka Žáková prožila dětství poznamenané druhou světovou válkou. Ještě než se po studiích na brněnské přírodovědecké fakultě mohla věnovat vědecké práci, musela nastoupit na místo učitelky ve Zdounkách u Kroměříže. Později našla zaměstnání v brněnském výzkumném ústavu vodohospodářském, kde se věnovala přírodnímu čištění odpadních vod. Své vzpomínky zachytila v rodinné kronice.
před 1 hhodinou

Mladík obviněný z vraždy dívky v Pardubicích je ve vazbě

Soud v Ústí nad Orlicí v sobotu poslal do vazby mladíka, který je obviněný z vraždy dívky u střední školy v Pardubicích. Hrozí mu až deset let vězení, řekl soudce Jiří Procházka. Obviněný u soudu vypovídal, ale jeho vyjádření není veřejné, dodal. Na vazební jednání dohlíželi i těžkooděnci se samopaly.
před 1 hhodinou

NATO by mělo po ruských provokacích dle Pavla „vycenit zuby“

Severoatlantická aliance by měla tvrději a rozhodněji reagovat na provokace, kterých se dopouští Rusko na východním křídle Aliance, uvedl podle britského listu The Guardian prezident Petr Pavel. Moskva je činí opakovaně, NATO by proto mělo „vycenit zuby“, cituje hlavu státu list. Drony se v tomto týdnu ve vzdušných prostorech pobaltských států objevily hned několikrát.
před 1 hhodinou

Do Brna míří Pouť smíření, která připomíná odsun Němců

Lidé přijeli do Pohořelic na Brněnsku, aby se vydali do Brna na Pouť smíření. Letos je akce připomínající takzvaný pochod smrti Němců vyhnaných z Brna na konci května 1945 mimořádná tím, že se v tomto druhém největším českém městě souběžně konají Sudetoněmecké dny. V jejich 76leté tradici je to poprvé, kdy se nekonají v Německu, ale v Česku. Památník pochodu smrti v noci na sobotu někdo pomaloval hákovými kříži. Policisté vandala hledají.
10:49Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Saharský prach může v neděli snížit teploty

Do Česka v neděli znovu přijde saharský prach. Mohl by snížit teploty, které se odpoledne podle předpovědi budou přibližovat 30 stupňům Celsia. Do přízemních vrstev atmosféry by se dostat neměl. Na síti X to uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ). Jemný písek, který do atmosféry zvedly bouře nad africkou pouští Sahara, se v tuzemsku letos objevil už několikrát.
před 4 hhodinami

VideoNarůstá počet případů preeklampsie. Nemoci se ale dá předejít

Preeklampsie postihuje zhruba pět procent těhotných žen. Některé nemocnice však nemoc, která v nejhorším případě může skončit smrtí dítěte i rodičky, automaticky do běžných těhotenských screeningů nezařazují. Riziko jde přitom podle lékařů odhalit až u devadesáti procent žen. Díky nízkým dávkám aspirinu se pak preeklampsie nerozvine v době, kdy žena nemá rodit. Lékaři proto doporučují, aby se o vyšetření ženy zajímaly. O osvětu mezi ženami se snaží i pacientská organizace Nedoklubko.
před 5 hhodinami
Načítání...