Rostliny bez CO₂ nemůžou existovat, kritizoval Green Deal Blaško z Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura!

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura! Hynek Blaško (nestr.) má za jedno z nejdůležitějších témat voleb vystoupení Česka z EU i NATO. Kritizuje schválený migrační pakt i Green Deal. Pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, by schvaloval v případě, že bude EU přesně vědět, kam všechny poskytnuté prostředky jdou.

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jakých těch dvacet let bylo? Jak hodnotíte naše členství v EU?

Víte, ona ze začátku to byla velká euforie, jak Česká republika získá spousty výhod, ale ono se ukázalo, že tomu tak není. Evropská unie jde stále dolů a dolů, protože věci, které prosazuje a propaguje, a nutí státy, aby dávaly do svých právních norem, jsou prostě něco, s čím já osobně ani Aliance nemůžeme souhlasit.

S čím konkrétně nesouhlasíte?

Je to otázka toho tolik diskutovaného Green Dealu – zákazu spalovacích motorů, zákazu toho a tamtoho. Prostě je toho celá řada. Je potřeba si uvědomit, že Green Deal je ve své podstatě politická záležitost, to není věc, která by byla podložená vědeckými fakty a argumenty. Prostě jeden pán si vzpomněl, ráno se vzbudil a začal toto prosazovat u sebe a všichni to přijali jako fakt.

Kterého pána máte na mysli?

Já mám dojem, že to byl pan (Frans) Timmermans, ne? No, to je jedno, prostě jeden z nich. Vezměte si druhou věc – CO2 – my se máme dostat v podstatě na úplně nulové hodnoty v produkci CO2, ale co ti naši chudáci rostliny? Rostlina bez CO2 nemůže existovat. No a další, to jsou věci, které nám jsou proti mysli, například Euro7 – normální člověk, když si přečetl věci kolem toho, ta technická data, tak zjistil, že to auto je buď nevyrobitelné, nebo obyčejnému člověku naprosto nedostupné. Se podívejte v Praze v ulicích – tisíce, statisíce aut, ráno, večer, v poledne, kdykoliv – kolony kamkoliv chcete jet.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejzásadnější?

Zaprvé chceme pracovat na tom, aby se vytvořily podmínky pro vystoupení České republiky z Evropské unie. Zadruhé připravit podmínky, abychom odešli i z NATO, protože to pro nás nemá význam. A zatřetí otázka migrace. Nebudu tady říkat heslo, že zastavíme migraci a podobně, ale prostě že ten migrační pakt je podle našeho názoru skutečně jenom to, že se vytvořilo něco, aby něco bylo. Ale nic to neřeší ve své podstatě.

Čili vy bystě chtěli dosáhnout nějakých změn v tomto migračním paktu?

Bylo by to vhodné. Jestliže tady budou stále pro ty migranty tak perfektní ekonomické podmínky, tak sem budou pořád chodit. Ale jestliže začneme uvažovat o tom, že by se tyto ekonomické podmínky měly změnit tak, aby ta věc s tím, že oni si myslí, že se tady budou mít jako v ráji a nebudou tomu muset nic věnovat. Ta atraktivita by tím pádem skončila, a určitě by skončil i takový obrovský tlak na jižní státy jako Itálie, Řecko.

Co konkrétně by se tedy mělo v migračním paktu změnit?

Mělo by se změnit především to, že migranti, pokud chtějí sem jít, musí prokázat svoji totožnost. Oni zahazují pasy a vykládají, že jsou z Afghánistánu nebo ze Sýrie, nebo že jim je patnáct let, a ono jim je pomalu třicet. Takže pokud nebude mít platný doklad, měl by být umístěn do toho tábora a odsunut z území Evropské unie, bez pardonu. Tyto věci se v migračním paktu prostě neřeší.

Další věc je ta, že Frontex jako organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice, tak ten by měl mít právo, že pokud se blíží do výsostných vod třeba Itálie plavidla, která převáží migranty, tak by je měli otočit a vrátit je zpátky do Libye. Za další, že by se mělo po vzoru Austrálie vejít v usilovné jednání s těmi zeměmi, přes které migrační proud jde, aby se vytvářely podmínky tam, aby přes to moře nešli, to je zásadní věc. Po tom bychom měli důsledně jít, jestliže to nebude, oni sem pořád půjdou, pořád pro ně budeme atraktivní. Statistiky hovoří jasně – minimálně 95 až 99 procent těch lidí jsou ekonomičtí migranti.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jakým způsobem?

Ta agrese Ruska vůči Ukrajině je záležitost, která způsobila obrovské problémy ve státech Evropy, nejen Evropské unie. Domnívám se, že dneska už ve své podstatě kdo věří tomu, že Ukrajina zvítězí, i přesto, že se tam valí neskutečné množství prostředků, zbraní a finančních prostředků... Například u toho Charkova, na Novinkách nebo na Seznamu se objevil článek...

Promiňte, ale utíkáte mi z otázky. Já jsem se ptal, jestli by EU měla pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jak?

Ale za těchto podmínek, které tam jsou, by měla kontrolovat to, co tam dává, jakým způsobem je to využíváno. Teď se vrátím k tomu, jak jste říkal, že vám utíkám, já vám neutíkám. U Charkova měli budovat opevnění, aby ruská vojska neměla šanci. Několik miliard hřiven tam, psali v tom článku, na to bylo vyčleněno. A není tam vůbec nic, miliardy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Čili to znamená, že i my i Evropa jsme se podíleli na těch prostředcích, které měly být vynaloženy na toto. A prostě my jim dáváme bianco šek a oni si s tím dělají, co chtějí, ale my to nekontrolujeme.

Čili pomoc ano, ale kontrolovaná?

Ale musí to mít nějaké mantinely. A za další, znovu říkám, že podle mého názoru, pokud si někdo myslí, že dokáží dneska porazit Rusko, které spolupracuje s Čínou a dalšími světovými..., to nejsou žádné malé země, to je prostě normální naiva. Jenom Čína, jakými prostředky disponuje, Indie, Brazílie a další státy, které se v tom... A dneska říkám, že by bylo potřeba, aby se ty hlavní světové mocnosti, nejenom Spojené státy, které si myslí, že ony budou pořád tím klackem, aby se konečně domluvily a donutily obě strany, aby zahájily mírová jednání. Mírová jednání nejsou totéž co mír, mírová jednání je okamžité zastavení palby a diplomatické vyjednávání podmínek, za jakých ta agrese Ruska skončí.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne, proč?

Já si myslím, že dneska už je to v takovém stavu, že je potřeba rozšiřování Evropské unie zastavit, a už vůbec ne brát do Evropské unie státy, které jsou odlišné nám v náboženských otázkách, které mají úplně diametrálně odlišné podmínky, než je obvyklé ve státech Evropské unie nebo v Evropě jako takové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 5 mminutami

Sněmovna by měla o Pavlově vetu hlasovat 25. srpna

Sněmovna má projednat prezidentem vetovanou novelu rozpočtových zákonů v úterý 25. srpna, sdělil ministr Boris Šťastný, který je současně předsedou poslaneckého klubu Motoristů. Prezident novelu vetoval ve středu. Zdůvodnil to mimo jiné tím, že ohrožuje dlouhodobou udržitelnost veřejných financí. Představitelé vládní koalice veto kritizují a jsou odhodláni ho přehlasovat. Potřebují na to nejméně 101 hlasů, koalice jich má 108.
10:47Aktualizovánopřed 10 mminutami

VideoDemagogie, říká Murová k prezidentovu vetu. Skopeček namítá, že Pavel využil pravomoci

Prezident Petr Pavel poprvé za vlády Andreje Babiše (ANO) použil veto. Hlava státu vrátila do sněmovny zákon, který výrazně uvolňuje pravidla rozpočtové odpovědnosti. Pavel zákon zkritizoval, podle něj umožní „další rychlé zadlužování země“. Členka sněmovního rozpočtového výboru Jana Murová (ANO) považuje prezidentova slova „trošičku za demagogii“, poukázala na to, že bez navyšování deficitu nepůjde navýšit výdaje na obranu, k čemuž Pavel kabinet vyzýval. Důvodovou zprávu Hradu považuje za plytkou. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) výroky hnutí ANO odsoudil, zákon označil za „jeden z nejhorších a nejzásadnějších zákonů, který ovlivní budoucí generace“. Vláda podle něj přišla s „demolicí rozpočtové odpovědnosti“, prezident dle něj využil ústavní pravomoci. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 2 hhodinami

Alkohol za kormidlo nepatří. Policisté připomínají, jak se bezpečně chovat u vody

Policisté během letních prázdnin vyrážejí k přehradám, koupalištím a přírodním vodním plochám, aby v rámci preventivní akce Bezpečně u vody lidem připomněli pravidla bezpečného chování. Na Novomlýnských nádržích se zaměřují nejen na rekreanty na břehu, ale také na vůdce motorových člunů, jachet nebo paddleboardů.
před 4 hhodinami

VideoSběrny mateřského mléka se musí transformovat na mléčné banky

Na práci s mateřským mlékem budou kvůli evropské legislativě stejné požadavky jako na zacházení s lidskou tkání nebo orgány. Většina zařízení s mateřským mlékem má asi rok na přeměnu v takzvané mléčné banky. Jedna taková bude přitom stát i několik desítek milionů korun. Většina náhradního mateřského mléka se totiž dnes v Česku k novorozencům dostává přes porodnice, které si ho samy nasbírají. Ministerstvo zdravotnictví slibuje, že ústavům v transformaci pomůže.
před 5 hhodinami

ODS vyloučila Filipa Dvořáka ze strany

Výkonná rada ODS ve středu ukončila členství předsedovi místní organizace strany v Praze 1 Filipu Dvořákovi, sdělila mluvčí občanských demokratů Mariana Wernerová. Spor vznikl poté, co se celostátní vedení strany kvůli dřívějším kauzám postavilo proti Dvořákově kandidatuře na starostu Prahy 1. Podle Dvořáka je jeho vyloučení výsledkem předem rozhodnutého procesu, i když nikdy nebyl z ničeho obviněn ani vyšetřován.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

VideoNovým velitelem operací armády bude Míka

Operacím české armády bude nově velet generál Jaroslav Míka. Funkci převzal symbolicky ve středu na pražském Vítkově, střídání přichází po třech letech. Velitelství pro operace funguje od roku 2020 a řídilo mimo jiné repatriace českých občanů z krizových oblastí, nasazení vojáků na Slovensku či pomoc Ukrajině. Do praxe má teď zavést obranné plány Česka i NATO, posílit akceschopnost armády a připravit ji na multidoménové operace – na zemi, ve vzduchu i kyberprostoru. Podle nového šéfa armády Miroslava Hlaváče je cílem „vytvořit efektivnější systém velení, který nám umožní rychleji rozhodovat a účinněji řídit ozbrojené síly“.
před 14 hhodinami

Prezidentovo veto nepředstavuje pro vládu komplikaci, řekl Macinka

Veto prezidenta Petra Pavla pro vládu reálnou komplikaci nepředstavuje, řekl v Interview ČT24 vicepremiér a ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) s tím, že ho při nejbližší příležitosti přehlasují. Pavel podle Macinky prosazuje politiku opozice. Zároveň dodal, že vyrovnaný rozpočet není možné udělat „z roku na rok“, jeho strana se ale bude zasazovat o snižování schodků, uvedl. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 15 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.