Rostliny bez CO₂ nemůžou existovat, kritizoval Green Deal Blaško z Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura!

Nahrávám video
Rozhovor s lídrem kandidátky ALIANCE ZA NEZÁVISLOST ČR - proti přijetí eura! Hynkem Blaškem
Zdroj: ČT24

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura! Hynek Blaško (nestr.) má za jedno z nejdůležitějších témat voleb vystoupení Česka z EU i NATO. Kritizuje schválený migrační pakt i Green Deal. Pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, by schvaloval v případě, že bude EU přesně vědět, kam všechny poskytnuté prostředky jdou.

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jakých těch dvacet let bylo? Jak hodnotíte naše členství v EU?

Víte, ona ze začátku to byla velká euforie, jak Česká republika získá spousty výhod, ale ono se ukázalo, že tomu tak není. Evropská unie jde stále dolů a dolů, protože věci, které prosazuje a propaguje, a nutí státy, aby dávaly do svých právních norem, jsou prostě něco, s čím já osobně ani Aliance nemůžeme souhlasit.

S čím konkrétně nesouhlasíte?

Je to otázka toho tolik diskutovaného Green Dealu – zákazu spalovacích motorů, zákazu toho a tamtoho. Prostě je toho celá řada. Je potřeba si uvědomit, že Green Deal je ve své podstatě politická záležitost, to není věc, která by byla podložená vědeckými fakty a argumenty. Prostě jeden pán si vzpomněl, ráno se vzbudil a začal toto prosazovat u sebe a všichni to přijali jako fakt.

Kterého pána máte na mysli?

Já mám dojem, že to byl pan (Frans) Timmermans, ne? No, to je jedno, prostě jeden z nich. Vezměte si druhou věc – CO2 – my se máme dostat v podstatě na úplně nulové hodnoty v produkci CO2, ale co ti naši chudáci rostliny? Rostlina bez CO2 nemůže existovat. No a další, to jsou věci, které nám jsou proti mysli, například Euro7 – normální člověk, když si přečetl věci kolem toho, ta technická data, tak zjistil, že to auto je buď nevyrobitelné, nebo obyčejnému člověku naprosto nedostupné. Se podívejte v Praze v ulicích – tisíce, statisíce aut, ráno, večer, v poledne, kdykoliv – kolony kamkoliv chcete jet.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejzásadnější?

Zaprvé chceme pracovat na tom, aby se vytvořily podmínky pro vystoupení České republiky z Evropské unie. Zadruhé připravit podmínky, abychom odešli i z NATO, protože to pro nás nemá význam. A zatřetí otázka migrace. Nebudu tady říkat heslo, že zastavíme migraci a podobně, ale prostě že ten migrační pakt je podle našeho názoru skutečně jenom to, že se vytvořilo něco, aby něco bylo. Ale nic to neřeší ve své podstatě.

Čili vy bystě chtěli dosáhnout nějakých změn v tomto migračním paktu?

Bylo by to vhodné. Jestliže tady budou stále pro ty migranty tak perfektní ekonomické podmínky, tak sem budou pořád chodit. Ale jestliže začneme uvažovat o tom, že by se tyto ekonomické podmínky měly změnit tak, aby ta věc s tím, že oni si myslí, že se tady budou mít jako v ráji a nebudou tomu muset nic věnovat. Ta atraktivita by tím pádem skončila, a určitě by skončil i takový obrovský tlak na jižní státy jako Itálie, Řecko.

Co konkrétně by se tedy mělo v migračním paktu změnit?

Mělo by se změnit především to, že migranti, pokud chtějí sem jít, musí prokázat svoji totožnost. Oni zahazují pasy a vykládají, že jsou z Afghánistánu nebo ze Sýrie, nebo že jim je patnáct let, a ono jim je pomalu třicet. Takže pokud nebude mít platný doklad, měl by být umístěn do toho tábora a odsunut z území Evropské unie, bez pardonu. Tyto věci se v migračním paktu prostě neřeší.

Další věc je ta, že Frontex jako organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice, tak ten by měl mít právo, že pokud se blíží do výsostných vod třeba Itálie plavidla, která převáží migranty, tak by je měli otočit a vrátit je zpátky do Libye. Za další, že by se mělo po vzoru Austrálie vejít v usilovné jednání s těmi zeměmi, přes které migrační proud jde, aby se vytvářely podmínky tam, aby přes to moře nešli, to je zásadní věc. Po tom bychom měli důsledně jít, jestliže to nebude, oni sem pořád půjdou, pořád pro ně budeme atraktivní. Statistiky hovoří jasně – minimálně 95 až 99 procent těch lidí jsou ekonomičtí migranti.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jakým způsobem?

Ta agrese Ruska vůči Ukrajině je záležitost, která způsobila obrovské problémy ve státech Evropy, nejen Evropské unie. Domnívám se, že dneska už ve své podstatě kdo věří tomu, že Ukrajina zvítězí, i přesto, že se tam valí neskutečné množství prostředků, zbraní a finančních prostředků... Například u toho Charkova, na Novinkách nebo na Seznamu se objevil článek...

Promiňte, ale utíkáte mi z otázky. Já jsem se ptal, jestli by EU měla pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jak?

Ale za těchto podmínek, které tam jsou, by měla kontrolovat to, co tam dává, jakým způsobem je to využíváno. Teď se vrátím k tomu, jak jste říkal, že vám utíkám, já vám neutíkám. U Charkova měli budovat opevnění, aby ruská vojska neměla šanci. Několik miliard hřiven tam, psali v tom článku, na to bylo vyčleněno. A není tam vůbec nic, miliardy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Čili to znamená, že i my i Evropa jsme se podíleli na těch prostředcích, které měly být vynaloženy na toto. A prostě my jim dáváme bianco šek a oni si s tím dělají, co chtějí, ale my to nekontrolujeme.

Čili pomoc ano, ale kontrolovaná?

Ale musí to mít nějaké mantinely. A za další, znovu říkám, že podle mého názoru, pokud si někdo myslí, že dokáží dneska porazit Rusko, které spolupracuje s Čínou a dalšími světovými..., to nejsou žádné malé země, to je prostě normální naiva. Jenom Čína, jakými prostředky disponuje, Indie, Brazílie a další státy, které se v tom... A dneska říkám, že by bylo potřeba, aby se ty hlavní světové mocnosti, nejenom Spojené státy, které si myslí, že ony budou pořád tím klackem, aby se konečně domluvily a donutily obě strany, aby zahájily mírová jednání. Mírová jednání nejsou totéž co mír, mírová jednání je okamžité zastavení palby a diplomatické vyjednávání podmínek, za jakých ta agrese Ruska skončí.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne, proč?

Já si myslím, že dneska už je to v takovém stavu, že je potřeba rozšiřování Evropské unie zastavit, a už vůbec ne brát do Evropské unie státy, které jsou odlišné nám v náboženských otázkách, které mají úplně diametrálně odlišné podmínky, než je obvyklé ve státech Evropské unie nebo v Evropě jako takové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Armádní speciál přepravil do Prahy Čechy z Jordánska

V Praze přistál v úterý večer první armádní repatriační let s Čechy, kteří uvázli v Jordánsku kvůli úderům na Blízkém východě. Tento menší z armádních airbusů má kapacitu čtyřicet míst. Do Česka již dříve během dne přiletěla z oblastí ohrožených konfliktem na Blízkém východě dvě letadla Smartwings, celkem se čtyřmi stovkami lidí. Jedno z ománského města Salála, druhé z Maskatu také v Ománu. V ohroženém regionu je podle systému dobrovolných registrací Drozd, který spravuje ministerstvo zahraničí, asi 6,4 tisíce lidí. Slovensko v úterý vpodvečer dvěma evakuačními letadly dopravilo do Bratislavy z Jordánska více než sto lidí, mezi nimiž jsou i tři Češi.
02:15Aktualizovánopřed 5 mminutami

ŽivěSněmovna podpořila pravomoc NKÚ prověřovat hospodaření ČT a ČRo

Nejvyšší kontrolní úřad (NKÚ) možná získá ústavní pravomoc prověřovat hospodaření České televize (ČT) a Českého rozhlasu (ČRo). Senátní novelu podpořila v úterním úvodním kole sněmovna. Poslanci také zrychleně schválili návrh Andreje Babiše na doplnění významných dnů o Den české vlajky. Připadnout má na 30. března. Novelu projedná Senát. Na úvod schůze vystoupil s projevem k poslancům prezident Petr Pavel. Babiš poté seznámil poslance s průběhem repatriace Čechů z Blízkého východu.
14:15Aktualizovánopřed 11 mminutami

VideoTaxi na hranice a zdržené letadlo. Češi popsali návrat z Blízkého východu

Strach o děti a odhodlání riskovat, aby se pokud možno rychle a bezpečně dostali ze země ohrožené válkou. Takto popisují někteří Češi své pocity po návratu například z Dubaje. Někteří se rozhodli pro cestu přes poušť do ománského Maskatu, odkud už v pondělí odletěla první dvě evakuační letadla společnosti Smartwings. „Jeden taxík na hranice, druhý z hranic, přijeli jsme asi půl hodiny po plánovaným odletu letadla, ale ještě se podařilo ho zdržet a dostat se na palubu,“ popsal jeden z turistů vracejících se z Dubaje. Jiní pak využili armádních letadel, která vyslala vláda do Jordánska, Ománu a Egypta. Tisíce Čechů ale dál zůstávají v zemích, které blízkovýchodní konflikt ohrožuje. Někteří spoléhají na cestovní kanceláře, mnozí se snaží domů vrátit po vlastní ose.
před 19 mminutami

Pavel vyzval poslance, aby se snažili o konsenzus v základních otázkách

Prezident Petr Pavel vyzval ve sněmovně poslance, aby nerezignovali na hledání shody a pokusili se vytvořit alespoň základní konsenzus mezi vládou a opozicí v otázkách bezpečnosti, vzdělávání, kvality zdravotní péče, energetické bezpečnosti nebo inovačního potenciálu. Zákonodárci by podle něj měli jít vzorem a ukazovat, že není nutné se vždy a na všem shodnout, ale je nutné spolu mluvit, poslouchat se a snažit se porozumět. Pavel mluvil ke stávající sněmovně poprvé. Prezident se mimo jiné vyslovil pro vyšší obranné výdaje a zastal se nevládních organizací.
14:01Aktualizovánopřed 3 hhodinami

Na jihu Moravy je nejvíc případů žloutenky v zemi

Situace kolem virové hepatitidy A v Jihomoravském kraji zůstává podle hygieniků nepříznivá. Od začátku roku přibyly stovky případů a kraj letos překonal Prahu, která měla loni nejvíce nemocných. V důsledku onemocnění zemřelo v Česku od ledna 2025 do února 2026 celkem 42 lidí, z toho šest na jižní Moravě. Epidemie však podle odborníků postupně slábne.
před 4 hhodinami

Akademický senát KTF UK zvolil Dvořáčka kandidátem na děkana

Akademický senát Katolické teologické fakulty Univerzity Karlovy (KTF UK) v úterý zvolil kandidátem na děkana církevního právníka Jiřího Dvořáčka. Pro bylo osm z devíti přítomných senátorů. Jeho protikandidát Jaroslav Brož z volby odstoupil. Vyjádřil překvapení nad tím, že volební zasedání nebylo zrušeno vzhledem k odkladnému účinku, který v únoru přiznal Brožově stížnosti Nejvyšší správní soud (NSS). Ten pozastavil účinek rozhodnutí bývalé rektorky UK Mileny Králíčkové o odvolání Brože z funkce děkana z loňského února.
před 5 hhodinami

Nikdo nám nedal žádné informace, stěžují si cestující, kteří se vrátili z Ománu

Cestující, kteří se do Česka vrátili druhým letadlem z Ománu, si po výstupu v Praze stěžovali na nedostatek informací i na dlouhý let s mezipřistáním. V Česku přistál letoun společnosti Smartwings před půl devátou dopoledne. Bylo v něm zhruba dvě stě lidí, většinou klientů cestovních kanceláří. Letoun, který odstartoval v pondělí z ománského města Salála, měl původně přistát v Praze v noci na úterý. Několik hodin ale strávil na mezipřistání v řeckém Heráklionu.
před 5 hhodinami

Konec uhlí přináší zlom, na který česká energetika není připravena

Řada hnědouhelných elektráren v Česku v současné době nevydělává peníze kvůli ceně emisních povolenek, jež musí platit. Vyplývá to z nového dílu ekonomické publicistiky ČT Bilance, který také upozorňuje, že překotný odchod od uhlí s sebou nese rizika pro české hospodářství.
14:50Aktualizovánopřed 5 hhodinami
Načítání...