Rostliny bez CO₂ nemůžou existovat, kritizoval Green Deal Blaško z Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura!

Nahrávám video

Zástupci všech stran a hnutí, které letos kandidují do Evropského parlamentu, dostávají postupně prostor na ČT24. Lídr kandidátky Aliance za nezávislost ČR –⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠⁠ proti přijetí eura! Hynek Blaško (nestr.) má za jedno z nejdůležitějších témat voleb vystoupení Česka z EU i NATO. Kritizuje schválený migrační pakt i Green Deal. Pomoc Ukrajině, která čelí ruské agresi, by schvaloval v případě, že bude EU přesně vědět, kam všechny poskytnuté prostředky jdou.

Letos je to dvacet let od vstupu České republiky do Evropské unie. Jakých těch dvacet let bylo? Jak hodnotíte naše členství v EU?

Víte, ona ze začátku to byla velká euforie, jak Česká republika získá spousty výhod, ale ono se ukázalo, že tomu tak není. Evropská unie jde stále dolů a dolů, protože věci, které prosazuje a propaguje, a nutí státy, aby dávaly do svých právních norem, jsou prostě něco, s čím já osobně ani Aliance nemůžeme souhlasit.

S čím konkrétně nesouhlasíte?

Je to otázka toho tolik diskutovaného Green Dealu – zákazu spalovacích motorů, zákazu toho a tamtoho. Prostě je toho celá řada. Je potřeba si uvědomit, že Green Deal je ve své podstatě politická záležitost, to není věc, která by byla podložená vědeckými fakty a argumenty. Prostě jeden pán si vzpomněl, ráno se vzbudil a začal toto prosazovat u sebe a všichni to přijali jako fakt.

Kterého pána máte na mysli?

Já mám dojem, že to byl pan (Frans) Timmermans, ne? No, to je jedno, prostě jeden z nich. Vezměte si druhou věc – CO2 – my se máme dostat v podstatě na úplně nulové hodnoty v produkci CO2, ale co ti naši chudáci rostliny? Rostlina bez CO2 nemůže existovat. No a další, to jsou věci, které nám jsou proti mysli, například Euro7 – normální člověk, když si přečetl věci kolem toho, ta technická data, tak zjistil, že to auto je buď nevyrobitelné, nebo obyčejnému člověku naprosto nedostupné. Se podívejte v Praze v ulicích – tisíce, statisíce aut, ráno, večer, v poledne, kdykoliv – kolony kamkoliv chcete jet.

Která tři témata považujete v těchto volbách za nejzásadnější?

Zaprvé chceme pracovat na tom, aby se vytvořily podmínky pro vystoupení České republiky z Evropské unie. Zadruhé připravit podmínky, abychom odešli i z NATO, protože to pro nás nemá význam. A zatřetí otázka migrace. Nebudu tady říkat heslo, že zastavíme migraci a podobně, ale prostě že ten migrační pakt je podle našeho názoru skutečně jenom to, že se vytvořilo něco, aby něco bylo. Ale nic to neřeší ve své podstatě.

Čili vy bystě chtěli dosáhnout nějakých změn v tomto migračním paktu?

Bylo by to vhodné. Jestliže tady budou stále pro ty migranty tak perfektní ekonomické podmínky, tak sem budou pořád chodit. Ale jestliže začneme uvažovat o tom, že by se tyto ekonomické podmínky měly změnit tak, aby ta věc s tím, že oni si myslí, že se tady budou mít jako v ráji a nebudou tomu muset nic věnovat. Ta atraktivita by tím pádem skončila, a určitě by skončil i takový obrovský tlak na jižní státy jako Itálie, Řecko.

Co konkrétně by se tedy mělo v migračním paktu změnit?

Mělo by se změnit především to, že migranti, pokud chtějí sem jít, musí prokázat svoji totožnost. Oni zahazují pasy a vykládají, že jsou z Afghánistánu nebo ze Sýrie, nebo že jim je patnáct let, a ono jim je pomalu třicet. Takže pokud nebude mít platný doklad, měl by být umístěn do toho tábora a odsunut z území Evropské unie, bez pardonu. Tyto věci se v migračním paktu prostě neřeší.

Další věc je ta, že Frontex jako organizace, která má na starosti ochranu vnější hranice, tak ten by měl mít právo, že pokud se blíží do výsostných vod třeba Itálie plavidla, která převáží migranty, tak by je měli otočit a vrátit je zpátky do Libye. Za další, že by se mělo po vzoru Austrálie vejít v usilovné jednání s těmi zeměmi, přes které migrační proud jde, aby se vytvářely podmínky tam, aby přes to moře nešli, to je zásadní věc. Po tom bychom měli důsledně jít, jestliže to nebude, oni sem pořád půjdou, pořád pro ně budeme atraktivní. Statistiky hovoří jasně – minimálně 95 až 99 procent těch lidí jsou ekonomičtí migranti.

Měla by Evropská unie dál pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jakým způsobem?

Ta agrese Ruska vůči Ukrajině je záležitost, která způsobila obrovské problémy ve státech Evropy, nejen Evropské unie. Domnívám se, že dneska už ve své podstatě kdo věří tomu, že Ukrajina zvítězí, i přesto, že se tam valí neskutečné množství prostředků, zbraní a finančních prostředků... Například u toho Charkova, na Novinkách nebo na Seznamu se objevil článek...

Promiňte, ale utíkáte mi z otázky. Já jsem se ptal, jestli by EU měla pomáhat Ukrajině, a pokud ano, jak?

Ale za těchto podmínek, které tam jsou, by měla kontrolovat to, co tam dává, jakým způsobem je to využíváno. Teď se vrátím k tomu, jak jste říkal, že vám utíkám, já vám neutíkám. U Charkova měli budovat opevnění, aby ruská vojska neměla šanci. Několik miliard hřiven tam, psali v tom článku, na to bylo vyčleněno. A není tam vůbec nic, miliardy zmizely jak mávnutím kouzelného proutku. Čili to znamená, že i my i Evropa jsme se podíleli na těch prostředcích, které měly být vynaloženy na toto. A prostě my jim dáváme bianco šek a oni si s tím dělají, co chtějí, ale my to nekontrolujeme.

Čili pomoc ano, ale kontrolovaná?

Ale musí to mít nějaké mantinely. A za další, znovu říkám, že podle mého názoru, pokud si někdo myslí, že dokáží dneska porazit Rusko, které spolupracuje s Čínou a dalšími světovými..., to nejsou žádné malé země, to je prostě normální naiva. Jenom Čína, jakými prostředky disponuje, Indie, Brazílie a další státy, které se v tom... A dneska říkám, že by bylo potřeba, aby se ty hlavní světové mocnosti, nejenom Spojené státy, které si myslí, že ony budou pořád tím klackem, aby se konečně domluvily a donutily obě strany, aby zahájily mírová jednání. Mírová jednání nejsou totéž co mír, mírová jednání je okamžité zastavení palby a diplomatické vyjednávání podmínek, za jakých ta agrese Ruska skončí.

Měla by se Evropská unie rozšiřovat? Koho případně přijmout, koho ne, proč?

Já si myslím, že dneska už je to v takovém stavu, že je potřeba rozšiřování Evropské unie zastavit, a už vůbec ne brát do Evropské unie státy, které jsou odlišné nám v náboženských otázkách, které mají úplně diametrálně odlišné podmínky, než je obvyklé ve státech Evropské unie nebo v Evropě jako takové.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Mezi berlínskými gangy „letí“ nelegální zbraně z Česka

V ulicích německé metropole se mnohem víc střílí. Vyšetřovatelé případy spojují s tureckými kriminálními gangy, které bojují proti sobě a vydírají místní podnikatele. Do Berlína se dostává i velké množství nelegálních zbraní z Česka.
včeraAktualizovánopřed 8 hhodinami

Poslanci podpořili obalovou novelu

Autorizované obalové společnosti možná přibude povinnost vytvářet dostatečně hustou síť míst zpětného odběru obalových odpadů s cílem zlepšit jejich dostupnost pro obyvatele. Předpokládá to novela, kterou v úvodním kole podpořila sněmovna. Předtím, při písemných interpelacích, se pirátští poslanci opět pustili do ministryně pro místní rozvoj Zuzany Mrázové (ANO) kvůli užívání obecního bytu a údajně nelegálním stavbám na jejím pozemku, ministryně na jejich vystoupení nereagovala. Po přestávce poslanci pokračovali v ústních interpelacích na premiéra a následně i členy vlády.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Bezpečnostní situace je mnohem horší než před čtyřmi lety, říká nový šéf armády Hlaváč

„Bezpečnostní situace pro Českou republiku v rámci Evropy je rozhodně jiná, než byla před čtyřmi roky. Je mnohem horší,“ uvedl nový náčelník generálního štábu Armády ČR Miroslav Hlaváč ve spojitosti s ruskou invazí na Ukrajinu. Tématy v pořadu Interview ČT24 byl také postoj ministra obrany Jaromíra Zůny (za SPD), který byl jediným ministrem, který pro zvolení Hlaváče nehlasoval. Hlaváč dále například zmínil důvody, proč by se měl generální štáb od ministerstva obrany oddělit. Pořad moderoval Jiří Václavek.
před 9 hhodinami

VideoŘidiči narážejí do vybavení silničářů, ti se snaží chránit

Opravy za osm miliard začnou během léta na dálnicích a silnicích první třídy, což bude znamenat různá omezení na hlavních tazích po celém Česku. Právě na takových místech řidiči kvůli nepozornosti často havarují. Od začátku roku jich už pětatřicet narazilo do techniky silničářů. „Za nás úplně nejdůležitější je pozornost,“ říká mluvčí Ředitelství silnic a dálnic Jan Rýdl. Silničáři se snaží před nehodami chránit například tím, že je kryje velký, těžký nákladní vůz. Přesto ani důkladná opatření někdy úrazům nezabrání.
před 10 hhodinami

Klempíř zrušil výběrové řízení na ředitele Národní galerie

Ministerstvo kultury zrušilo výběrové řízení na generálního ředitele Národní galerie Praha, oznámil šéf resortu Oto Klempíř (za Motoristy). Výběrové řízení se podle něj bude opakovat. Chce najít osobnost, která bude mít silnou mezinárodní vizi, uvedl.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

UEFA vyřadila fotbalisty Karviné ze svých soutěží

Unie evropských fotbalových asociací (UEFA) vyřadila Karvinou kvůli účasti v domácí korupční aféře ze svých soutěží a upravila nasazení českých klubů. Nově se do pohárů dostal Jablonec, který si místo Hradce Králové zahraje 2. předkolo Konferenční ligy.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Vykládá si ústavu, jak chce, osočil Babiš prezidenta. Předložte důkazy, reagoval Pavel

Hlavní problém prezidenta Petra Pavla je, že si vykládá ústavu, jak chce, prohlásil v rozhovoru s Deníkem.cz premiér Andrej Babiš (ANO). Pavel si podle něj vymyslel neústavní podmínku, když po Babišovi žádal před jmenováním premiérem oznámení, jak vyřeší svůj střet zájmů. Babiš mu vyčítá i odmítnutí jmenovat poslance Motoristů Filipa Turka ministrem a postup kolem summitu Severoatlantické aliance (NATO). Prezident v reakci uvedl, že Babiš má svá tvrzení podložit důkazy, nebo vzít slova zpět.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

Bezpečnostní rada státu jednala za účasti Pavla o armádní koncepci

Bezpečnostní rada státu za účasti prezidenta Petra Pavla projednávala koncepční a strategické otázky krizového řízení, odolnosti České republiky, připravenosti na mimořádné situace, akceschopnosti bezpečnostních složek i otázky kybernetické bezpečnosti. Informoval o tom Hrad. Tématem naopak nebyl summit Severoatlantické aliance (NATO), který se příští týden koná v Ankaře. Podle premiéra Andreje Babiše (ANO) se jednání dotklo i otázky omezování pohybu ruských diplomatů v Česku, rada ale žádné doporučení nepřijala.
včeraAktualizovánopřed 13 hhodinami

Evropský pohled