Česká armáda stále řeší problém s izraelskými radary, které v roce 2019 nakoupilo ministerstvo obrany za tři a půl miliardy korun. V zakázce se tehdy angažoval i prezident Miloš Zeman. Místo osmi radarů ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami. Nynější šéfka resortu Jana Černochová (ODS) teď na izraelskou stranu stále více tlačí, strategické zakázky se však ministerstvo vzdát nechce. Okolnosti miliardového obchodu mapoval pro pořad Reportéři ČT redaktor Ondřej Stratilík.
Jednou z nejzastaralejších součástí českého vojska jsou radary, protože česká obrana stále stojí na takřka muzejních sovětských systémech, které už dávno překročily svou životnost.
Starší radary nevyhovují požadavkům moderní armády. „Samozřejmě už je na dnešní dobu zastaralá technika. Současné radary pracují v 3D režimu a všechny údaje si vypočítají samy. Ale staré technologie nezvládají měřit všechno a aby vojákům předávaly správné informace, musí být propojeny s dalšími systémy,“ vysvětluje jejich technické parametry pracovník Vojenského technického muzea Lešany František Sýkora.
V roce 2019 proto ministerstvo obrany bez soutěže nakoupilo za tři a půl miliardy izraelské radary MADR, které měly situaci zachránit. Místo osmi ale do Česka dorazily jen tři, které navíc stále neprošly armádními zkouškami.
Izraelské radary bez soutěže
Radary MADR přímo v Izraeli tvoří součást obranného systému Iron Dome, který chrání židovský stát před raketovými útoky. Přesný termín jejich nasazení zatím nikdo nezná.
Osm souprav těchto radarů zakoupilo české ministerstvo obrany v prosinci 2019, tehdy ještě pod vedením Lubomíra Metnara (za ANO). Tehdejší šéf resortu odůvodnil absenci soutěže urychlením obchodu. Přestože ale na izraelské účty už z Prahy odešlo téměř devět set milionů korun, armáda dodnes nové radary nemá k dispozici.
„Všichni víme, kolik let se ministerstvo obrany trápí nákupem radiolokátorů. Byla jsem velmi ráda, když jsem ještě jako předsedkyně výboru pro obranu měla pozitivní zprávu o tom, že se konečně smlouvy podepsaly a že proces je spuštěný a že první radiolokátory by měly dorazit už v loňském roce,“ ohlíží se nynější ministryně obrany Jana Černochová (ODS).
Z harmonogramu dodávek vyplývá, že na začátku roku 2023 už mělo být v Česku všech osm nakoupených souprav izraelských radarů. „V současné době se na území České republiky nachází tři soupravy, jedna souprava je podrobována vojskovým zkouškám. Je pravda, že dochází ke zpoždění,“ popisuje skutečnost vrchní ředitel vyzbrojovací sekce ministerstva obrany Lubor Koudelka.
Zatímco první nový radar měla armáda získat už na začátku předloňského listopadu, Izrael jej do České republiky dopravil až loni na konci února 2022. Termíny stanovené ve smlouvě pak Izrael porušuje dosud. Ministerstvo proto loni do Tel Avivu dokonce odeslalo ostřejší dopis.
Ministerská výtka
„Nechci komentovat přesný obsah dopisu. Byl zdvořilý, ale byl samozřejmě tvrdý v tom smyslu, že jsem uváděla informace, že jsme už skutečně prostřednictvím mých kolegů vyčerpali všechny možnosti se nějakým způsobem dohodnout,“ vysvětlovala Černochová.
Podle zjištění pořadu Reportéři ČT muselo dojít i k dalšímu velmi nestandardnímu kroku. Česká republika totiž na několik týdnů úplně zastavila veškerou komunikaci s Izraelem také v dalších miliardových zbrojních zakázkách. „Byl to trochu takový způsob nátlaku na izraelskou stranu,“ potvrzuje ředitel vyzbrojovací sekce Koudelka.
Příliš jiných možností české straně totiž patrně nezbývalo. Podle kupní smlouvy, kterou ministerstvo obrany dodnes odmítá zveřejnit, totiž Praha příliš možností pro apely k dalšímu vyjednávání na Izrael nemá. Penále za zpoždění dodávek se Tel Avivu počítá maximálně do sta dnů a tato hranice už byla dávno překročena.
Zakázka Lubomíra Metnara
Bývalý ministr obrany Metnar, který zakázku vyjednal, i kvůli problémům s rychlostí dodávek sám v létě roku 2021 Izrael navštívil. Tehdy tvrdil, že se na vlastní oči přesvědčil, že zakázka běží podle plánu a první radar by měl být už kompletní.
„Tehdy jsem interpretoval výsledky jednání s izraelskou stranou. Termíny dodávek a plnění smluv řešila sekce pro vyzbrojování. Podrobnosti ohledně dalších náležitostí smlouvy byly taktéž v gesci sekce pro vyzbrojování, která se touto problematikou zabývala,“ hájí se exministr a nynější opoziční předseda sněmovního výboru pro obranu.
Sekce vyzbrojování, která má po více než třech letech od podepsání smlouvy jiné vedení než v době nákupu radarů, tvrdí, že vyjednané podmínky byly maximum možného. Izraelští vyjednavači prý byli tvrdí. „První reakce izraelského vyjednávacího týmu byla taková, že smluvní pokuty ve smlouvě vůbec nechce mít obsaženy. Protože izraelská strana běžně vůbec ve smluvních vztazích s jinými státy nemá smluvní pokuty uvedeny,“ říká Koudelka.
Nedokončené zkoušky
Vrchní ředitel vyzbrojování také doplňuje, že je i přes to přesvědčen, že armáda vybrala „nejlepší možné řešení, které vystihuje potřeby Armády České republiky.“ Markantním zpožděním ale potíže s miliardovou zakázkou nekončí. Aby česká armáda mohla radary používat, musí nejdřív projít vojskovými zkouškami. Ty musí dokázat, že technologie splňuje všechny požadavky. Testy radarů měly být hotové loni v létě. Dosud se to ale nepodařilo a musely být několikrát prodlouženy.
„Některé věci izraelská strana trošku podcenila, ale je potřeba si zase uvědomit, že je to úplně nový systém, který se poprvé implementuje na území států NATO a Evropské unie, takže se asi nějaké porodní bolesti daly očekávat,“ sdělil Koudelka.
Izraelský výrobce se ke zpoždění dodávek a nutných testů radarů opakovaně odmítl vyjádřit. Stanovisko neposkytla ani izraelská armáda v Praze. Ministryně Černochová k táhnoucímu se sporu uvedla, že v momentě, kdy bude zakázka vyřešená, oddechnou si obě země sporu. „Asi je to i tím, že systém teprve zavádí, tak se dalo asi předpokládat, že problémů bude více. Na druhou stranu jsou ale jedna věc technické problémy, a pak ty komunikační,“ míní šéfka resortu.
Vazby na okolí prezidenta Zemana
I přes velké potíže chystá česká armáda další miliardové nákupy izraelských zbraní včetně dronů či raket bez soutěže. Jedním z nejhlasitějších zastánců těchto zakázek je končící prezident Miloš Zeman.
Role Zemana a Pražského hradu v zakázce je důležitá ještě z jednoho důvodu – více než miliarda korun z kontraktu by měla zůstat u českého průmyslu. A hlavním tuzemským partnerem projektu je firma Retia.
Navíc stejně jako ostatní kolová technika české armády musí být i radary na podvozku automobilky Tatra. Jak pardubická Retia, tak kopřivnická Tatra patří do rodiny Czechoslovak Group, tedy společnosti, kterou vybudoval Jaroslav Strnad, dlouhodobý podporovatel Miloše Zemana. Hlava státu mu na oplátku v roce 2018 udělila státní vyznamenání. Zástupci této společnosti všechny rozhovory odmítli.
Výsledkem je situace, kdy Praha zaplatila Izraeli už téměř devět set milionů korun, ale ani jeden radar zatím nemůže používat. A ministerstvo přiznává, že zrušení zakázky nepřipadá v úvahu. Podle Koudelky je totiž tato technika pro armádu významně důležitá, i přes táhnoucí se potíže se zakázkou.
„Pokud bude izraelská strana ve zpoždění více než šedesáti dnů, mohli bychom od smluvního vztahu odstoupit, ale velmi otevřeně říkám, že je to extrémní řešení, protože stále máme zájem na tom, aby smlouva byla realizována a abychom radary dostali tak, aby je Armáda České republiky mohla používat,“ doplnil.
