Vláda schválila ve středu návrh státního rozpočtu na letošní rok se schodkem 280 miliard korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) má za to, že se snažili především v krátkém čase upravit návrh připravený předchozím kabinetem Andreje Babiše (ANO). Bývalá šéfka resortu Alena Schillerová (ANO) novou podobu kritizuje za úspory v oblasti dopravy nebo zdravotnictví. Debatovali o tom v Událostech, komentářích.
Ministr financí uvedl, že ve středu schválený návrh není zcela rozpočtem současné vlády, ale spíše úpravou rozpočtu připraveného minulým kabinetem. Oproti původnímu návrhu počítá s úsporou zhruba 76 miliard. Investice se snížily o patnáct miliard.
„Říkali jsme, že schodek dostaneme pod tři sta miliard. Pokud bych si odmyslel dodatečné příjmy a dodatečné výdaje, tak by to bylo těsně pod tři sta miliard. Kvůli inflaci a lednové makroekonomické predikci jsme přiznali všechny očekávané příjmy, to bylo těch plus 62 miliard, z toho jsme zapojili 42, tím pádem se schodek dostal na 280 miliard,“ vysvětlil Stanjura.
Nejsložitější podle něj bylo pro všechny členy vlády dostat v krátkém čase detailní informaci o tom, které investiční akce jsou nachystané, v jakém jsou stavu, jestli se vážně dají uskutečnit v letošním roce.
„My jsme ty investice neškrtli, jen jsme identifikovali ty, které se letos nedají vysoutěžit a podepsat smlouvu. I tak tam zůstalo 203 miliard kapitálových výdajů,“ vysvětlil Stanjura. Na konci roku se podle něj uvidí, jestli se plnění v jednotlivých rozpočtových kapitolách povedlo.
„Patnáct miliard na investicích a argument, že nebyly připraveny, je nesmysl. Vždycky byl zásobník projektů. Rozjeli jsme díky navýšení investic celou řadu věcí a já doufám, že se nezastaví. Vy to stejně budete hrnout jenom před sebou, to je prostě špatně,“ je přesvědčena bývalá ministryně financí Schillerová. Kritizovala, že vláda bere peníze na investice například ze zdravotnictví, hasičům nebo policii.
„Kolik jste měli loni v rozpočtu? Sto osmdesát devět miliard. Kolik jste proinvestovali? Sto sedmdesát sedm. Takže i loni jste napsali číslo, které nebylo reálné,“ oponoval Stanjura. „Teď jste tam napsali investice, které například úplně zpackal bývalý ministr obrany. Bylo tam pět miliard. Mohli jsme je tam nechat, ale na konci roku by tam zůstaly. To ale není odpovědné rozpočtování, to není pravdivý obraz rozpočtu,“ dodal.
Provizorium by mohlo skončit dřív
Stanjura očekává, že v polovině března by mohla sněmovna hlasovat o návrhu ve třetím čtení, rozpočtové provizorium by tedy mohlo skončit dřív než avizovaného 1. dubna. Schillerová ujistila, že hnutí ANO nebude projednání státního rozpočtu obstruovat.
„Myslím, že tato země potřebuje rozpočet, a je lepší špatný rozpočet, a pro nás je špatný, než rozpočtové provizorium. Určitě budeme debatovat několik hodin, jednací den, to je jisté,“ uvedla s tím, že budou mít mnoho pozměňovacích návrhů, ale nakonec podle ní v reálném čase půjde rozpočet do hlasování.
Vláda má díky inflaci na příjmové straně k dispozici o dvaašedesát miliard korun víc. Schillerová ale míní, že rozdíl 34,4 miliardy na výdajové straně mezi rozpočtem předloženým jí a Stanjurou nestál za provizorium. Rozdíl je podle ní minimální.
Upozornila také, že současná vláda v rozpočtu vzala přes devět miliard korun ministerstvu dopravy. „Z toho tři miliardy jsou na majetkový přesun mezi Českými drahami a Správou železnic,“ podotkl Stanjura. „Garantuju, že investice zůstaly pro Státní fond dopravní infrastruktury úplně stejné, jako jste nachystali,“ dodal.
Švihlíková: Výsledek neřeší zásadní nerovnováhy na příjmové straně
Ekonomka Ilona Švihlíková míní, že rozpočet velmi silně staví na tom, že inflace bude podstatně vyšší, než s jakou počítalo ministerstvo financí. „Zvýšení příjmů v tom hraje naprosto klíčovou roli. Problém českých veřejných financí je na straně příjmů, nikoli výdajů,“ upozornila. Připomněla také, že ODS i ANO se podílely na zrušení superhrubé mzdy, to je podle ní nejméně 100 miliard do strukturálního deficitu.
„V minulém roce došlo k zásadním změnám na příjmové staně, ty příjmy tam budou dlouhodobě chybět. Můžeme těžko očekávat v dlouhodobějším horizontu, že predikovaná inflace bude 3,5 procenta, to se odrazí v plánování příjmů, a pak ČNB vyrukuje s prognózou inflace 8,5. To je dost velký rozdíl a má to dopad i na výdajovou stranu, hlavní dopad je ale na stranu příjmovou.“ Nemyslí si, že rozpočtové privizorium bylo nutné. „Opticky výsledek vypadá zajímavě, ale ve skutečnosti neřeší zásadní nerovnováhy na příjmové straně a hlavně vůbec neřeší problém daňové spravedlnosti, který je u nás dlouhodobě ignorován,“ míní Švihlíková.
Řešení, které bylo představeno, je podle ní dočasnou kombinací převedení z jedné škatulky do druhé. Pokud se chce vláda vypořádat se strukturálním deficitem kolem dvou set miliard, musí to být velké položky, myslí si.
Stanjura: Problém ve zdravotnictví nenastane
Současný ministr financí vidí problém na opačné straně rozpočtu, ve výdajích. „V okamžiku, kdy se schválí návrh v polovině března, zahájíme práce na dalším rozpočtu včetně nutných legislativních změn. Do dalších rozpočtů se musí promítnout programové priority vlády a zároveň náš závazek, že zjednodušíme podnikání, zrušíme agendy, a tím pádem budeme potřebovat méně zaměstnanců ve veřejné sféře, méně úředníků.“ Bez toho podle něj nepůjde ani snižovat strukturální saldo, o kterém mluvila Švihlíková.
Velkým tématem rozpočtu byly prostředky ve zdravotnictví, nepočítá se na rozdíl od předchozího návrhu se zvýšením plateb za státní pojištěnce. Stanjura ale uvedl, že zdravotní pojišťovny ho ujistily, že péče bude stejná jako předtím.
„Jednali jsme spolu s ministrem zdravotnictví se všemi zdravotními pojišťovnami. Ubezpečily nás, že navýšení platů pro zdravotníky šest procent, které jsme zachovali, platí. Není ohroženo, nikdo nepřijde ani o korunu. Rozsah zdravotnické péče pro rok 2022 platí. Domluvili jsme se, že do konce června 2022 se pokusíme spolu s pojišťovnami najít automatický valorizační mechanismus,“ přiblížil Stanjura.
„V rozpočtu se počítá s minus čtrnácti miliardami, což jsou peníze, které by se snížily zdravotním pojišťovnám. Ty peníze jsou přiznané, na základě nich jsou postavené pojistné plány, jsou uzavřené smlouvy se zdravotnickými zařízeními a nějak ten systém funguje,“ oponovala Schillerová.
„Tady by se musel přijmout zákon, který pojišťovnám tu částku bere. Ten zákon nikdo neviděl, ale už je v rozpočtu položka čtrnáct miliard,“ uvedla. Když přijde do sněmovny, ANO s ním podle ní bude mít obrovský problém.
