Předvolební debata o bydlení

Nahrávám video

Česká televize před volbami nabízí tematické debaty zástupců osmi uskupení s největším volebním potenciálem. Ve středu 3. září přijali pozvání k debatě moderované Marcelou Augustovou na téma bydlení Ivan Bartoš (Piráti), Petr Bartůšek (Přísaha), Tomáš Doležal (SPD), Matěj Gregor (Motoristé), Jiří Havránek (SPOLU), Vítek Prokop (Stačilo!), Zuzana Schwarz Bařtipánová (ANO) a Barbora Špicarová Stašková (STAN).

Předvolební debata začala aktuálním tématem, kterým bylo rozhodnutí Krajského soudu v Brně. Ten pronesl verdikt, že hnutí Stačilo! vytvořilo pro sněmovní volby nepřiznanou koalici. Registraci jeho kandidátky ale nezrušil, protože zákon stejným způsobem prý obcházejí i jiné strany. V letošních volbách zřejmě obdobnou strategii přijaly spolu s menšími stranami Svoboda a přímá demokracie (SPD) a Piráti. Žaloby podaly v různých krajích strany Volt Česko a Česká republika na 1. místě a také Přísaha, která podala návrh v Ústeckém kraji. Ministerstvo vnitra ve středu uvedlo, že krajské soudy zamítly již všechny návrhy na zrušení registrací kandidátních listin pro říjnové volby do Poslanecké sněmovny.

Prokop na otázku, zda se hnutí Stačilo! cítí po verdiktu ohroženo, prohlásil, že naopak. „My se cítíme dobře. Čtrnáct soudů rozhodlo o tom, že žaloba ‚mikrostrany‘ Volt je neodůvodněná,“ uvedl s tím, že hnutí jde do voleb, ty vyhraje a bude mít silné zastoupení ve sněmovně. Uznal však, že se volební zákon může v budoucnu změnit.

Doležal řekl, že rozhodující je výrok, kterým soud registraci nezamítl, naopak ji ale podle jeho názoru posvětil. „My také nejsme nijak nervózní. Zákon jsme neporušili. (…) Koalice v něm definována není. Soudy nemají právo tvořit, mají vykládat a aplikovat pozitivní psané právo, které my dodržujeme,“ myslí si kandidát SPD.

Podle Bartoše je běžné, že na kandidátce jsou i lidé z jiných stran. Důležité podle něj ale je, že podle soudu tato pravidla může vykládat pouze Ústavní soud. „(Soud) také vyzývá zákonodárce, ať tuto vágní definici (…) specifikují, aby se toto dilema do budoucna nemuselo řešit,“ uvedl. Prohlásil také, že žaloby Přísahy a Volt vidí jako snahu o zviditelnění.

Bartůšek zmínil, že Přísaha má také na kandidátkách lidi z jiných stran. Jeho hnutí podle něj podalo návrh na zrušení kandidátky Pirátů proto, že strana Volt si pro žaloby vybrala jen některá uskupení, na která prý chtěla zaútočit. „Chtěli jsme ukázat, že jestli se má rozhodovat, tak se má rozhodovat o všech stranách, které chtějí mít koalice,“ dodal.

Havránek řekl, že diskuse je jasná a o koalice jde, ale klíčové je porazit Stačilo! a další oponenty ve volbách. „To musí být cílem pro nás všechny. Politický souboj se odehrává ve volbách, nemá se odehrávat v soudních místnostech,“ uvedl. Zmínil také, že názoroví protivníci podle něj nyní sahají k tomu shazovat volební úspěch, který se koalici SPOLU povedl před čtyřmi lety.

Schwarz Bařtipánová podotkla, že ke tvoření koalic docházelo dlouhodobě a nikdy s tím problém nebyl. Podle ní se toto téma začalo probírat až v letošním roce. „Myslím, že není nutné to řešit. A pokud rozhodne Ústavní soud, že je to takto v pořádku, nebo má dojít k nějaké úpravě, tak nechť k ní dojde,“ okomentovala.

Podle Špicarové Staškové je to nyní na soudech a konkrétních zúčastněných aktérech, zda se budou odvolávat, nebo ne. „Přijde mi zbytečné, že když se takto spojují strany, měly by do toho jít férově a postavit se tomu čelem a být tam jako přiznaná koalice,“ uvedla s tím, že pokud je potřeba tuto věc řešit, tak by o tom měla rozhodnout až budoucí sněmovna.

Gregor vyslovil přání, aby české soudy podobně rychle jako nyní ty krajské o koalicích rozhodovaly i v občanských řízeních. Zároveň přiznal, že i Motoristé mají na kandidátce například zástupce Soukromníků. Zmínil, že soud nyní rozvířil debatu. „Souhlasím víceméně se všemi. Pojďme to řešit po volbách, ústavní cestou,“ dodal s tím, že otvírat téma před volbami považuje za nešťastné.

Ceny bydlení a bytové výstavby

V hlavní části debaty se probíraly ceny bydlení a bytová výstavba.

Podle Špicarové Staškové je v Česku problém s dostupností bydlení proto, že se „dlouhá léta nekonalo“. „Spoléhalo se, že to vyřeší trh, a ukázalo se, že ten to nevyřeší. Proto je tady potřeba vstup státu, který jsme zahájili,“ sdělila. Důležité podle ní je, aby nájemní bydlení stavěly obce. „Posilme obecní bydlení,“ vyzvala. Starostové podle ní chtějí také posílit nájemní vztahy, což je prý potřeba udělat na obou stranách. „Potřebujeme dát možnost lidem bydlet stabilně,“ dodala.

Hnutí ANO podle Schwarz Bařtipánové v minulosti podporovalo Státní fond podpory investic a také programy, které v době, kdy bylo součástí vlády, běžely. Důležité je podle ní podpořit trh, sám ovšem dle jejího názoru situaci nevyřeší. „Potřebujeme najít komplexní řešení, které jednak posílí výstavbu a zadruhé podpoří mladé lidi a střední třídu, aby dosáhli na dostupné bydlení,“ zdůraznila s tím, že je nutné zajistit mix nájemního, vlastnického a družstevního bydlení.

Podle Havránka by měl stát nastavovat dobré podmínky, ale nemyslí si, že by měl být institucí, která má byty primárně stavět. „Stát má uvolňovat podmínky a nastavovat pravidla. Nechť staví obce, nechť staví družstevníci a samozřejmě soukromý development,“ řekl. K vyřešení problému s dostupností je podle něho třeba dělat komplexní změny, které zahrnují například to, aby byly schopny rychleji stavět nejen města a obce, ale také stavitelé a investoři.

Podle Prokopa naopak způsobila krizi masivní privatizace bytových fondů a stát je hlavní institucí, která by měla garantovat výstavbu. „Trh funguje akorát pro velké developery a pro spekulanty, a ne pro běžné lidi,“ míní. Stačilo! podle něho jako řešení prosazuje vytvoření stavebního holdingu. „Já věřím, že když podpoříme obce, podpoříme družstva, a když bude stavět i stát, tak budeme mít funkční řešení,“ uvedl s tím, že krize je komplexní a vyžaduje i komplexní řešení.

Bartoš by si přál, aby se bytů stavělo více. Dodal však, že nejde jen o rychlejší výstavbu, ale o nastavení celého systému. „Já jsem ještě jako ministr vyjednával možnosti financování z evropských zdrojů. Ty jsme vyjednali a programy se spustily. Teď se mohou stavět. Jsou tam projekty asi za dvacet miliard korun. Není to stát, jsou to obce, ale mohou to být za daných podmínek i soukromí developeři. A musí stavět bydlení, které je dostupné i pro střední třídu,“ prohlásil.

Motoristé chtějí podle Gregora „nechat lidi stavět“. „Trh neselhává, trh problém pomůže řešit,“ sdělil s tím, že je nutné omezovat regulace, které přichází z Evropské unie. „My jako Motoristé vidíme řešení a příčinu v systému, který je dnes přebujelý,“ vysvětlil s tím, že v situaci, kdy je vysoká poptávka a malá nabídka, je podle něho třeba zvětšit množství věcí na straně nabídky. „Rozšiřme brownfieldy, zjednodušme stavební řízení,“ navrhl jako možnost, jak výstavbu podpořit.

Zjednodušit stavební řízení je potřeba i podle Bartůška. Ten nesouhlasí s pohledem, že stát do situace nesmí zasahovat a trhu by se měla ponechat volná ruka, avšak nepodporuje ani příliš výrazný opačný přístup. „My jako Přísaha chceme podporovat developery a soukromé vlastníky, aby mohli stavět, zkrátit jim stavební řízení,“ upřesnil s tím, že zároveň chtějí podporovat i obce a družstevní vlastnictví. Bydlení je složitý problém, kde je třeba řešit spoustu různých aspektů, řekl.

Doležal pak míní, že je potřeba neřešit jen problémy na straně nabídky, které nepochybně existují, ale také problémy na straně poptávky, přičemž na stimuly právě na straně poptávky se podle něho nesmí zapomenout. „Telegraficky řeknu – půjčky na bydlení, státní hypoteční banka, která bude svými úroky konkurovat komerčním bankám, opatření v oblasti daní, snížení daně z nemovitostí, snížení DPH na bytovou výstavbu i další kroky,“ shrnul.

Podpora méně rozvinutých regionů

Diskutující se věnovali i méně rozvinutým regionům a jejich podpoře.

„Já jsem připravil programy pro hospodářsky strukturálně postižená území,“ řekl Bartoš, podle něhož se Pirátům v oblasti pomoci méně rozvinutým regionům rovněž podařilo zařídit lepší podmínky pro čerpání evropských dotací.

„Chceme především změnit rozpočtové určení daní tak, aby to odpovídalo potřebám regionů,“ uvedl Bartůšek, podle něhož ovšem lidem v regionech výrazně zdraží život systém emisních povolenek ETS 2.

Podle Doležala je důležité nespoléhat jen na dotace. „Pojďme otevřít debatu o změně financování krajů. Zda nemají mít třeba i podíl na dani z nemovitosti, na silniční dani, když spravují silnice,“ vyzval.

Gregor zase míní, že regiony je důležité motivovat stavět. „Změnou rozpočtového určení daní za každý zkolaudovaný metr čtvereční pro bydlení dostanou pět až deset tisíc korun,“ představil návrh Motoristů.

Podle Havránka je důležité myslet například na investice do infrastruktury. Mimo to považuje za podstatné počítat při rozvoji s venkovem a venkovskými regiony. „Pro mě osobně je to jedna z priorit,“ doplnil.

Prokop míní, že je důležité nehovořit jen o Karlovarském, Ústeckém a Moravskoslezském kraji, které patří k nejméně rozvinutým. „Máme velký počet krajů. Často tam vznikají umělé periferie a je tam spousta mikroregionů, které strádají,“ řekl.

Totéž si myslí i Schwarz Bařtipánová, podle níž je podstatné zmínit i další regiony. Uvedla například obce s rozšířenou působností na Vysočině i v dalších krajích. „Také potřebují podporovat formou i národní kohezní politiky,“ myslí si.

Špicarová Stašková sdělila, že pro STAN jsou méně rozvinuté regiony zásadní. „Rozhodně je to pro nás klíčové téma a peníze tam chceme dlouhodobě posílat,“ sdělila s tím, že i regiony by si měly říci, kam přesně peníze mají jít.

Digitalizace stavebního řízení

Diskutující řešili i téma digitalizace stavebního řízení. Loni spuštěné systémy od počátku způsobovaly stavebníkům i úředníkům potíže. Kvůli špatnému stavu byl odvolán tehdejší ministr Bartoš, což nakonec vyústilo v odchod Pirátů z vlády.

Podle Schwarz Bařtipánové je jakákoliv elektronizace státní správy krok správným směrem, ale musí být kvalitně připravená. „Bohužel digitalizace pod taktovkou bývalého pana ministra byla tragédie a způsobila naprostý chaos ve stavebnictví,“ podotkla. Zmínila, že je starostka města a nepřipravenost systému „byla obrovská“. Dodala, že s následky prý bojují dodnes.

Bartoš na to reagoval: audit podle něj potvrdil, že bylo správné předělat původní zakázku od bývalé ministryně pro místní rozvoj Kláry Dostálové (ANO). I právní audit hovořil o osmdesáti procentech splněných funkcionalit, zmínil. „Dostali jsme se do časového presu, (…) spuštění systému byl zmatek,“ připustil však. Je potřeba se do budoucna poučit, řekl. Nikdo se také prý za celý rok nepřihlásil o ušlou škodu kvůli digitalizaci.

Špicarová Stašková podotkla, že lidi nezajímá, co se stalo. „Každého zajímá, aby byl jasný posun ve zrychlení procesů. Digitalizace k tomu přispěje, my jsme to nastavili a pokračujeme v těch daných krocích,“ dodala. Podle ní vázne samotné stavební řízení a územní plánování, na které se prý dvacet let nesáhlo. „To je věc, která to také blokuje, a všichni mluví jen o stavebním řízení,“ dodala.

Podobně se vyjádřil i Bartůšek. „Lidi nezajímá, co bylo, proč a jestli. Lidi zajímá, jestli přijdou a podají řízení elektronicky, nebo ručně,“ dodal. Digitalizace stavebního řízení podle něj selhala a nyní se lze ptát, jestli je to proto, že se dělala „digitalizace pro digitalizaci“. Řekl, že se dle jeho názoru měl nejdříve zjednodušit zákon, připravit a poté se systém měl digitalizovat. „Protože se to udělalo obráceně, tak to nefunguje,“ řekl.

Motoristé podle Gregora navrhují, aby digitalizace nejdříve zahrnovala odstranění regulací, a to nejen starých, ale i těch nových, které podle něj přicházejí z Bruselu. „Máme na to jasné normy. Pokud bude žádat rodina či fyzická osoba – tak bude na stavební řízení lhůta třicet dní a musí se to do té doby vyřídit,“ uvedl. Stát nyní zvýhodňuje úředníky, prohlásil také.

Havránek úředníky na stavebních úřadech ocenil. Situaci s digitalizací podle něj zvládli dobře. Nyní je rád, že například funguje první část týkající se prostoru pro podávání projektových dokumentací. „Do budoucna jsem ale přesvědčen o tom, že zadání bude muset být nové,“ uvedl s tím, že v tom ale nevidí problém. Navrhuje rovněž například zapojit prvky umělé inteligence.

Podle Prokopa byla loňská nepovedená digitalizace stavebního řízení především manažerským selháním Bartoše, protože vybral špatný tým. „Zásadní chyba byla, že se systém dlouhodoběji netestoval,“ myslí si. Podle něj je nyní důležité, aby se ministerstvo poučilo z chyb tak, aby se už podobná situace nemohla opakovat a digitalizace dalších případných systémů proběhla v pořádku.

Doležal si myslí, že hlavní vinu na situaci nesl premiér Petr Fiala (ODS), který řídil vládu. „Abychom nekopali jen do Ivana Bartoše. (…) (Premiér Fiala) měl signály, že je to nepřipravené,“ uvedl. Prohlásil, že nyní je zhruba rok či rok a půl na to vše udělat, tedy vysoutěžit či proškolit pracovníky na novou digitalizaci, která má platit od 1. ledna 2028. „Tak se soustřeďme na tohle,“ shrnul.

Nahrávám video

Ivan Bartoš je lídrem kandidátky Pirátů ve Středočeském kraji. Od roku 2017 je poslancem, od prosince 2021 do září 2024 byl ministrem pro místní rozvoj. V současnosti je místopředsedou kontrolního výboru sněmovny.

Petr Bartůšek kandiduje do Poslanecké sněmovny v Jihočeském kraji ze čtvrtého místa kandidátky Přísahy. Je nestraníkem a působí jako člen dozorčí rady.

Tomáš Doležal je kandidátem ve Středočeském kraji, kde je na třetím místě kandidátky SPD. Od roku 2024 je zastupitelem Středočeského kraje.

Matěj Gregor je lídrem kandidátky Motoristé sobě v Moravskoslezském kraji. V současné době je také zastupitelem městského obvodu Ostrava-Vítkovice.

Jiří Havránek z ODS kandiduje do sněmovny z pátého místa středočeské kandidátky SPOLU. Od roku 2021 je poslancem, ve sněmovně je členem výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj a rozpočtového výboru.

Vítek Prokop stojí v čele kandidátky Stačilo! v Plzeňském kraji. V současnosti studuje politologii a mezinárodní vztahy na Západočeské univerzitě.

Zuzana Schwarz Bařtipánová kandiduje v Ústeckém kraji z prvního místa kandidátky ANO. Od roku 2018 je starostkou města Bílina. Dříve pracovala na odboru územního plánování ministerstva pro místní rozvoj.

Barbora Špicarová Stašková je na pátém místě královéhradecké kandidátky STAN. Dříve pracovala na ministerstvu práce a sociálních věcí. Od února tohoto roku je náměstkyní ministra pro místní rozvoj. Je bez politické příslušnosti.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

VideoJaký je život za mřížemi? Věznice otevřely své brány veřejnosti

Věznice po celém Česku poprvé zpřístupnily veřejnosti své prostory za plného provozu. Zájem byl mimořádný. Prohlídky se kromě neděle uskuteční také ve středu 25. listopadu, kapacity už jsou ale vyčerpané. Vězeňská služba uvažuje o tom, že akci za rok zopakuje.
před 5 hhodinami

Protestující zaplnili Letenskou pláň, postavili se „silovému vládnutí“

Spolek Milion chvilek žádá vládu o stažení zákona, který ruší poplatky za veřejnoprávní média. Chce skutečný dialog a jiný styl vládnutí. Na demonstraci na pražské Letné to v neděli uvedl jeho předseda Mikuláš Minář. Vyzval také k odvolání šéfa hnutí SPD Tomia Okamury z čela Poslanecké sněmovny a odebrání ministerstva obrany jeho hnutí. Účastníci akce zaplnili všechny připravené sektory a přihlíželi průběhu i z přilehlého parku. Policisté na demonstraci nezaznamenali výrazné problémy.
včeraAktualizovánopřed 6 hhodinami

VideoPřed 30 lety se konaly první volby do Senátu. Debaty o jeho potřebnosti trvají

Třicet let uplynulo v neděli od prvních voleb do Senátu. Lidé tehdy zvolili všech 81 zákonodárců. Od té doby se třetina horní parlamentní komory obměňuje každé dva roky a vždy ve spojení s jinými volbami. Ústava sice počítala se Senátem už od vzniku Česka v roce 1993, ale kvůli dlouhým debatám o smysluplnosti a potřebnosti tohoto orgánu se do něj poprvé volilo až v druhé polovině listopadu 1996. Voliči vybírali z 568 kandidátů, třetinu senátorů tehdy volili na šest let, třetinu na čtyři a třetinu na dva roky. Účast byla neočekávaně nízká, v prvním kole přišlo 35 procent voličů a v druhém 31 procent. V prvních volbách do Senátu byla nejúspěšnější ODS, následovaná sociálními demokraty a lidovci. Od té doby se do horní komory volilo už patnáctkrát. Debaty o její smysluplnosti a potřebnosti ale neutichly dodnes.
před 6 hhodinami

Macinka zpochybnil přínos demonstrací pro občany, Fiala ocenil aktivitu občanské společnosti

Ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) v Nedělní debatě zpochybnil přínos demonstrací spolku Milion chvilek pro demokracii pro občany. Expremiér Petr Fiala (ODS) naopak ocenil aktivitu občanské společnosti a hájil její právo pokojně protestovat. V souvislosti s blížícím se výročím 17. listopadu 1989 se politici věnovali také stavu a fungování české demokracie. Lídr TOP 09 Matěj Ondřej Havel upozornil na nedostatečnou kontinuitu při řízení některých ministerstev, zatímco předseda sněmovny Tomio Okamura (SPD) připomněl svou snahu prosadit celostátní referendum a odvolatelnost politiků. Debata se dotkla rovněž zapojení Česka do zajištění případného míru na Ukrajině. Politickou část pořadu moderovala Jana Peroutková, diskusi s odborníky Jiří Václavek.
včeraAktualizovánopřed 12 hhodinami

VideoSektorové daně jsou špatně, míní Skopeček. Murová argumentuje „nadziskem“ rafinerií

Vláda vážně zvažuje zavedení sektorových daní pro banky nebo zbrojařské a energetické firmy. Vynést to má nižší desítky miliard korun, kabinet by je rád využil zejména v roce 2028 ke snížení schodku veřejných financí. Podle členky sněmovního rozpočtového výboru Jany Murové (ANO) se u mimořádné daně pro rafinerie jedná o „nadzisk, o který se rafinerie nezasloužily vlastní činností“, jde spíše o postavení na trhu. Rozpočet prý počítá s výtěžkem z mimořádné daně ve výši 5,5 miliardy korun. Místopředseda sněmovny Jan Skopeček (ODS) namítá, že státní rozpočet může hledat další zdroje, jakým způsobem jej naplnit, aby neměl takové deficity. Sektorové daně jsou dle něj špatně, odkázal na „porušení principů spravedlivého a efektivního zdanění“. Debatou v Událostech, komentářích z ekonomiky provázela Vanda Kofroňová.
před 13 hhodinami

Téměř dvě třetiny lidí si myslí, že je dnes lépe než před rokem 1989, ukázal průzkum

Téměř dvě třetiny občanů se domnívají, že se v současném demokratickém režimu máme lépe než před rokem 1989, vyplývá z průzkumu agentury Kantar CZ pro Českou televizi. Za poslední dva roky se tento podíl zvýšil o čtyři procentní body. Podíl těch, kteří naopak soudí, že se jako společnost máme v současnosti hůře, se mírně snížil na zhruba jednu pětinu. Šest procent respondentů se nevyjádřilo. Průzkum se uskutečnil mezi 12. a 30. říjnem letošního roku. Celkem se ho zúčastnilo 1200 respondentů.
před 13 hhodinami

Sněmovna se pře o novely trestního zákoníku. Opozici vadí roztříštěnost

Ve sněmovně panují spory ohledně novel trestního zákoníku. Koalice předložila do dolní komory vládní i poslanecké návrhy. Chce tak třeba zpřísnit tresty za týrání zvířat. Celkem jich je pět. Opozici vadí, že se změnami nepřichází v ucelené podobě.
před 20 hhodinami

O čem plánujeme informovat v neděli 15. listopadu

Každý den ráno přinášíme přehled nejdůležitějších očekávaných událostí z domova i ze světa.
23. 3. 2024Aktualizovánopřed 21 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.