Statek, který zabavili komunisté, kdysi ležel na samotném okraj metropole, dnes patří do lukrativního širšího centra v Praze 10. Když přišly restituce, původní vlastníci už nežili a objevili se dědicové bez příbuzenského vztahu. Na rozsáhlý majetek, na jehož části dnes stojí například i budova rádia Svobodná Evropa, uplatnili nárok na základě závěti. Jenže brzy se objevily pochybnosti, zda úředníci pozemkového úřadu postupovali správně a zda se na restituci neobohacují vlivní lidé z pražské politiky.
Pozemky, které se týkají i dostavby Pražského okruhu, mají za sebou pochybnou restituci
Reportéři ČT: Restituci Bečvářova statku řeší policie (zdroj: ČT24)
V místech, kde dnes končí Pražský okruh, na jehož dokončení Praha čeká už mnoho let, se pražský magistrát dohodl s Ředitelstvím silnic a dálnic (ŘSD), že začnou s výkupem pozemků pro jeho dostavbu.
„Došlo k tomu, že jsme se dohodli s ŘSD, že začneme vykupovat pozemky pro stavbu číslo 511, tedy úsek Pražského okruhu mezi Běchovicemi a dálnicí D1,“ uvedl už dříve náměstek primátora Prahy Adam Scheinherr (Praha sobě). Jenže při výkupu pozemků stát narazí také na parcelu v Hájku u Uhříněvsi. Ta mu přitom dříve patřila.
Nyní ji ovšem částečně vlastní vlivný podnikatel Tomáš Hrdlička, někdejší kmotr ODS. Dnes se spekuluje spíš o jeho vlivu na SPD Tomia Okamury. Vloni sponzoroval kampaň Miloše Zemana a objevil se také na jeho inauguraci.
Stát, pokud bude chtít postavit okruh v dosud navržené podobě, bude muset minimálně část pozemku zase vykoupit zpět. Za kolik, to ještě není jasné, podle zákona ale stát může majiteli za pozemek zaplatit až osminásobek odhadní ceny.
„Podle aktuálního záborového elaborátu je 237/1 dotčen stavbou a část pozemku bude zapotřebí vykoupit,“ potvrdil mluvčí ŘSD Jan Studecký.
Podle ředitele Institutu plánování a rozvoje hlavního města Prahy Ondřeje Boháče se stavba těchto pozemků dotkne. „Podstatné je, že ještě kolem jsou plochy izolační zeleně, v praxi to jsou terénní valy kolem dálnice, které jsou součástí stavby. Proto je nutné do stavby zahrnout i okolní terén,“ řekl Boháč.
Pozemek pro Pražský okruh, který se nachází v Hájku u Uhříněvsi, byl součástí jedné z největších porevolučních restitucí. Dodnes se jí zabývá policie. Konkrétně jde o restituci po Bečvářově statku – obrovském hospodářství, které na území dnešní Prahy 10 od devatenáctého století budovali statkáři z rodiny Bečvářových. Statek se původně táhnul přes sídliště Solidarita až do Malešic.
Minulý režim na pozemcích postavil sídliště
Bečvářův statek zabavil komunistický režim a téměř celý zastavěl. Teď na něm stojí sídliště Solidarita. Původní vlastníci se restituce nedočkali. Zemřeli bezdětní, a proto o rozsáhlém majetku rozhodla takzvaná dědická závěť. Pohádkové bohatství v odhadované výši několika miliard korun se díky tomu dostalo k několika starým lidem bez příbuzenského vztahu k původní rodině.
„Tato věc se jeví jako poměrně velký podvod,“ reagoval už 22. července roku 2014 tehdejší premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD), podobně jako ředitel Transparency International David Ondračka.
Policie totiž tvrdí, že restituenti získali víc pozemků, než měli a během toho státu vznikla škoda ve výši jedné miliardy. Od restituentů pozemky leckdy levně a téměř obratem vykoupily neprůhledné firmy s vazbami na vlivné osoby.
A tak se do příběhu dostávají takové postavy jako vlivný podnikatel Tomáš Hrdlička, lidé z okolí lobbisty Ivo Rittiga, nebo advokát Jiří Brož. Tyto neprůhledné firmy na pozemcích dále vydělávají. Už za tržní cenu je totiž prodávají dál. A stát platí, protože některé z těchto pozemků vykupují například radnice.
Část zrestituovaných parcel proto policie zajistila, aby je nikdo nemohl prodávat dál. „Tyto pozemky my považujeme za hodnotu, která má souvislost právě s trestnou činností,“ uvedla vrchní státní zástupkyně Lenka Bradáčová.
„Policie pozemky zajistila proto, že měla tenkrát důvodné podezření, že restituce nebyla v pořádku, a v takovém případě se policie vždycky snaží sáhnout na hodnotu dřív, než se pozemky převedou na nějakou neprůhlednou firmu, a už se k nim stát nikdy nedostane,“ řekl reportér Seznam zpráv Vojtěch Blažek.
Restituenti nejsou k sehnání
Většina restituentů už je v důchodovém věku, nejstaršímu je přes 90 let, kontaktovat se je novinářům nikdy nepodařilo. Vystupuje za ně pouze jejich právník Daniel Honzík. Na něj Reportéry ČT při žádosti o rozhovor odkázal také zmiňovaný podnikatel Tomáš Hrdlička. Honzík ale rozhovor na kameru odmítl a odpovídal e-mailem. Trvá ale na tom, že jeho klienti mají na všechny vydané pozemky právo.
„Rozsah ukradeného majetku v době nesvobody převýšil v současných cenách částku čtyři miliardy korun. Tento majetek stát zabavil bez jakékoli náhrady. Klienti nikdy nepřekročili zákon. Jsou nezpochybnitelnými restituenty,“ vyjádřil se právní zástupce restituentů Daniel Honzík.
Způsob, jakým restituenti pozemky získali, však podle policistů v pořádku nebyl. Stíhají kvůli tomu trojici někdejších pracovníků pozemkového úřadu. „Různých pochybení, omylů a snah pozemkového fondu vyjít těmto restituentům vstříc byly tak křiklavé, že si myslím, že skutečně někdo za tím musel stát,“ dodal reportér Seznamu zprávy Blažek.
Právník restituentů Daniel Honzík však odmítá, že by jeho klientům úřady při vydávání pozemků jakkoli vyšly vstříc. Byly k nim podle něj naopak přísnější než k ostatním. „Naše údajná spolupráce s úředníky pozemkového fondu nemohla existovat,“ ujistil Honzík. A odmítl i to, že by jeho klientům pomáhaly vlivné postavy politického zákulisí.
„Mně to zapadá do toho celého příběhu, že ty pozemky takto byly individuálně dělány k tomu, aby sloužily jako potenciální investice, potenciální odměna všem těm, kdo pomohli celému tomu podvodu, aby mohl vzniknout,“ dodal Ondračka.
Reportéři ČT objevili tři případy, kdy dříve zrestituovaný pozemek koupil stát zpět. Celkem za ně vyplatil už téměř čtyřicet milionů korun. Jeden z nich se nachází v městské části Uhříněves. „Radnice se rozhodla ho vykoupit, protože potřebovala nutně doplnit pozemek, který vlastní, aby zcelila pozemky pro výstavbu nové školy,“ řekl starosta Prahy 22 Martin Turnovský.
Městská část Uhříněves si pozemek koupila od společnosti Mernhorn Trade. Tehdy ji ovládal pražský právník Jan Šafra. Telefonicky odkázal na e-mail. Na zaslaný e-mail ale advokát už neodpověděl. Jisté je, že kdyby tento neznámý advokát firmu Mernhorn Trade skutečně vlastnil, dobře by na prodeji pozemku v Uhříněvsi vydělal. „Samozřejmě to je velká disproporce, co si budeme povídat. Ovšem my nejsme ti, kdo by reguloval tu první cenu,“ dodal starosta Prahy 22. „Pokud koupíte v roce 2012 pozemek a v roce 2016 prodáte jeho desetinu za stejnou cifru, za kterou jste původně koupil pozemek jako celek, tak je to samozřejmě velmi výhodná koupě,“ uvedl realitní makléř Tomáš Kučera.
Zhodnocení investice o více než 500 procent
Z policejních odposlechů plyne, že advokát Jan Šafra spolupracoval s dvorními advokáty Ivo Rittiga. S nimi dnes tento lobbista stojí před soudem ve známé jízdenkové kauze, kde jsme ho také oslovili. Neodpověděl.
Podobný obchod se povedl také vlivnému pražskému advokátovi Jiřímu Brožovi. Od restituentů koupil pozemek v Kunraticích. Zaplatil za něj 2,8 milionu korun, magistrátu ho však prodal za více než 13 milionů. To je nárůst o více než 500 procent.
Advokát Jiří Brož rozhovor na kameru odmítl. Odpovídat byl ochotný pouze přes e-mail. Nejdříve uvedl, že celý obchod jen zprostředkovával pro svého klienta. Později tvrdil, že právě on je akcionářem firmy, jež pozemek koupila a prodala. Na otázku, kdo byl jeho klient, navíc neodpověděl. Dále advokát Brož trval na tom, že pro Prahu šlo o výhodnou koupi.
„Rozdíl mezi pořizovací cenou a prodejní cenou má původ v mnoha skutečnostech, kdy jednu z dominantních představuje masivní dlouhodobý růst cen nemovitostí na území hl. m. Prahy,“ sdělil Brož. „Ceny nemovitostí od roku 2012 rostly. Rostly i o desítky procent. Ale aby ceny pozemků v Kunraticích vyrostly o stovky procent, tak to považuji za nereálné,“ řekl realitní makléř Kučera.
Magistrát chce přes pozemek advokáta Brože zajistit přístup ke svým pozemkům a část z nich pak směnit za parcely potřebné pro metro D. „My musíme postupovat transparentně, proto jsme sjednali znalecký posudek,“ řekl mluvčí magistrátu Vít Hofman. „Ta cena odpovídá hodnotě toho pozemku,“ dodal.
Samotný pozemkový úřad dnes přiznává, že má pochybnosti o tom, jestli celá restituce byla v pořádku. „Státní pozemkový úřad v této věci intenzivně spolupracuje s policií,“ reagoval ředitel sekce majetku státu Václav Kohlíček. Nedávno navrhla policie obžalovat trojici pracovníků pozemkového úřadu. Umožnili podle ní, aby restituenti získali větší majetek, než měli. A příběh tohoto kdysi rozsáhlého statku tak opět míří před soud.