Sněmovna zrychleně v legislativní nouzi schválila energetický úsporný tarif, který má domácnostem pomoci s vysokými platbami za elektřinu a plyn. Poslanci původní návrh rozšíříli ještě o teplo. Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (za STAN) ve čtvrtek tarif představil. Uvedl, že výše příspěvku bude fixní, nemá tak jít o procentuální pomoc. Na úsporný tarif by mohla vláda vyčlenit přes třicet miliard korun. Detaily budou podle ministra známy později.
Poslanci schválili úsporný tarif na elektřinu, plyn a teplo
4 minuty
Události: Poslanci schválili úsporný tarif energií
Horní hranici příspěvku státu u elektřiny a plynu zvýšila sněmovna stejně jako v případě tepla na třicet tisíc korun, zatímco vláda navrhovala původně dvacet tisíc.
Pro zákon hlasovalo všech 115 přítomných poslanců. Zákon podpořila i opozice, i když k němu měla výhrady. Schválenou novelu energetického zákona ještě musí projednat Senát a podepsat prezident.
Do faktury zákazníka za elektřinu nebo plyn se promítne příspěvek, sleva, kterou stát poskytne ze státního rozpočtu přes operátora trhu obchodníkovi. Tento obchodník s plynem nebo elektřinou příspěvek započte ve prospěch zákazníka, a to v zálohách nebo ve faktuře za konečnou spotřebu, popsal Síkela. Příspěvek bude automatický. Naopak o příspěvek na teplo budou muset družstva a společenství vlastníků požádat. Bude se to týkat tepla z centrálního zásobování nebo tepla z domovních kotelen.
Okamura: Úsporný tarif je paskvil
Šéf SPD Tomio Okamura ve čtvrtek ve sněmovně označil návrh za „paskvil“ a dodal, že občané sami za několik měsíců uvidí, že úsporný tarif jim s vysokými účty za energie nepomůže. Vládu Petra Fialy (ODS) označil za nekompetentní. Návrh podle něj neodstraní skutečné příčiny zdražování energií. SPD nakonec nakonec hlasovala pro tarif, jak dříve slíbila. „Jakoukoliv pomoc, která by směřovala k občanům, podporujeme,“ dodal Okamura.
Předsedkyně klubu ANO Alena Schillerová se pozastavila nad tím, že novela energetického zákona byla předložena až po dlouhých měsících a že vládní koalice chce navíc ještě novelu na poslední chvíli upravit. „Ta pomoc je pomalá, je nedostatečná, ale my to podpoříme,“ uvedla ještě před hlasováním. Schillerová kritizovala vládu také za to, že zatím nepředstavila parametry tarifu.
„Jozef Síkela je jako Jára Cimrman – zase pozdě. To, co ostatní země začaly zavádět před několik měsíci, tak jsme s velkou pompou začali zavádět v červenci 2022,“ komentoval opatření posměšně místopředseda sněmovny Karel Havlíček (ANO).
„Víte, kolik loni touto dobou stála magawatthodina zemního plynu? Bylo to 22 euro. Dnes ráno stál plyn 179 euro,“ kontroval Síkela. „To je jeden z důvodů, proč přicházíme s tímto opatřením právě teď. Pro mnohé z vás, jak jsem postřehl z vašich příspěvků, pozdě, z našeho pohledu právě v ten správný moment,“ dodal.
Na pomoc má jít přes třicet miliard
Z částky 30,6 miliardy korun, o které ve čtvrtek informoval Síkela, vláda rozdělí 3,6 miliardy korun mezi domácnosti s domovními kotelnami, které původně v programu podpory nebyly zahrnuty. Řešení má ministerstvo průmyslu a obchodu (MPO) připraveno i pro odběratele tepla z tepláren, kteří byli druhou nezahrnutou skupinou.
Začlenění domácností s vlastními kotelnami nebo centrálním vytápěním z tepláren je součástí pozměňovacích návrhů, které ve čtvrtek ráno schválil sněmovní hospodářský výbor, uvedl jeho člen Tomáš Müller (STAN). Příspěvek na energie u domovních kotelen dostanou společenství vlastníků jednotek, bytová družstva nebo podobní vlastníci kotelen. Stejný systém by měl fungovat u centrálních zdrojů tepla, uvedl.
Modelové příklady podpory domácností
O konkrétní podobě pomoci vláda rozhodne v polovině prázdnin
O tom, jak bude pomoc konkrétně vypadat, rozhodne podle Síkely vláda zhruba na přelomu července a srpna. „Věřím, že vláda na tuto pomoc poskytne minimálně původně dohodnutých 27 miliard. To v kombinaci s odpuštěním poplatků za obnovitelné zdroje zajistí domácnostem příspěvek až šestnáct tisíc korun,“ řekl.
Pro domácnosti napojené na teplárny má ministerstvo podle Síkely připraveny dvě varianty řešení. V první by mohla vláda poskytnout až deset miliard korun na modernizaci tepláren. „Teplárny výměnou za to avizovaly, že tuto pomoc zohlední v konečných cenách pro odběratele,“ uvedl.
Ministr dodal, že tento postup musí schválit Evropská komise a její rozhodnutí se česká strana podle Síkely v těchto dnech snaží urychlit. Pro jistotu má ale nachystanou i druhou variantu, ve které počítá s tím, že by stát těmto domácnostem pomohl také prostřednictvím úsporného tarifu.
Pomoc má být automatická
Síkela zopakoval, že příspěvek dostanou lidé automaticky, jeho přesnou výši zjistí ve vyúčtování. Podpora se nebude vztahovat na víkendové nemovitosti a dobíjení elektromobilů. „Vláda díky tomuto nástroji získá možnost naprosto flexibilně rozhodnout, jak domácnostem s energiemi pomůže a na základě svého nařízení jim přispěje takovou částkou, jakou uzná za vhodnou, a to kdykoliv a opakovaně,“ doplnil.
Dříve ministr průmyslu a obchodu řekl, že opatření by mělo platit od října. Jeho případné opakovaní bude podle Síkely záviset na sociální naléhavosti a fiskální odpovědnosti vlády.
Předloha prošla sněmovnou v upravené podobě podle doporučení sněmovního hospodářského výboru, který k ní přijal rozsáhlý pozměňovací návrh. Umožnil třeba právě rozšíření podpory i na teplo.
Schválená podoba také díky přijatému výborovému návrhu reaguje na rozhodnutí vlády z 22. června o odpuštění poplatku za podporované zdroje energie. Ministerstvo průmyslu sdělilo, že návrh hospodářského výboru umožní toto nařízení uskutečnit v praxi. Předseda sněmovního hospodářského výboru Adamec řekl, že placení příspěvku má skončit k 1. říjnu.
Schválená předloha počítá například s tím, že ministerstvo průmyslu bude moci vyhlásit mimořádný stav nouze, kdy je pro celé území státu vyhlášen poslední odběrový stupeň podle právního předpisu upravujícího odběrové stupně v plynárenství. Ve stavu nouze bude moci uvalovat na plynárenské firmy nové povinnosti a platit budou některá omezení. Dodavatelé budou moci například zdražit plyn pouze o nárůst ceny, kterou za něj sami platí.
Vláda si nechává volné ruce
To, že konkrétní podoba pomoci a přesná výše příspěvku, i to, kdo na jakou částku dosáhne, ještě nebylo stanoveno, kritizovala Alena Schillerová: „My teď neschvalujeme žádnou konkrétní pomoc, jak tvrdí vláda, my teď schvalujeme jen jakýsi předpoklad pomoci.“
V pořadu 90′ ČT24 se proti takovému vnímání opatření vymezil poslanec a člen hospodářského výboru sněmovny Tomáš Müller (STAN). Podle něj si vláda nechává volné ruce pro případ dalšího růstu cen.
„Vláda díky tomu, že sněmovna schválila zatím tento rámec zákona, může pružně reagovat na cenu elektřiny a plynu. Příspěvek nakonec může být i vyšší. Můžeme se dostat až na 30 tisíc korun. Vláda bude reagovat na aktuální situaci před topnou sezonou,“ upřesnil.
Jeho oponent v diskusi a kolega z hospodářského výboru sněmovny Roman Kubíček (ANO) řekl, že opozice navrhovala i jiná řešení.
„Dávali jsme jiné návrhy, jako třeba odpuštění DPH, což bylo provedeno v listopadu a prosinci, současně jsme navrhovali možnost zastropování ceny, aby vláda měla otevřené ruce v případě nekontrolovatelného nárůstu energií,“ říká.
41 minut
90’ ČT24: Drahé energie – komu pomůže úsporný tarif?
„Pro předvídatelnost je pochopitelně lepší stabilizace cen, tedy nějaké zastropování. Náklad je stejný, stát musí vydat peníze tak i tak,“ dodal.
„V Maďarsku zastropovali a teď od toho ustupují,“ oponoval Müller. Maďarská vláda zastropovala ceny pohonných hmot, od opatření ale možná ustoupí z obavy, aby zastropování nevedlo k nedostatku paliv, cenový strop totiž zvyšuje spotřebu.
Emotivní debata ve sněmovně
Projevy lídrů SPD a ANO s přednostním řečnickým právem trvaly ve čtvrtek během jednání sněmovny asi dvě hodiny. Podle informací ČTK bylo cílem zabránit následnému projednávání vládní novely o změně způsobu volby členů Rady České televize a Rady Českého rozhlasu.
K nejhlasitějším v debatě patřil Jaroslav Foldyna (SPD), který mimo jiné obvinil kabinet Petra Fialy z toho, že je „koloniální vládou“ pod diktátem Evropské unie. Obvinil je, že jako první vyhlásili hospodářskou válku opatřeními na snížení emisí, nikoli Rusko, jak uvedl předseda sněmovního hospodářského výboru Ivan Adamec (ODS).
„Vy jste ji (hospodářskou válku) vyhlásili vůči vlastním občanům, kteří to všechno musí zaplatit,“ uvedl Foldyna, podle něhož je polovina českého národa zbídačena. „To je vaše válka! Ale ne proti Putinovi, ale proti vlastním občanům. Veřejnost je naštvaná na vás, ne na Putina,“ prohlásil Foldyna.
Phillip poslal Foldynu do Ruska
Ondřej Kolář (TOP 09) namítl, že protiemisní opatření jsou nutná, pokud se z Evropy nemá stát skanzen, kde nafta za třicet let bude stát sto korun za litr, pokud bude k dostání. „Strašíte lidi, že všichni v zimě zmrzneme. Možná tahle zima těžká bude, ale děláme všechno pro to, aby ty další už těžké nebyly,“ uvedl na adresu zástupců SPD.
Ostřejší byl místopředseda KDU-ČSL Tom Phillip, podle něj Foldyna vypouští z pusy ty „štváčské řeči o tom, že se tady zvedl prapor války“. Pokud by Česko nepatřilo od počátku mezi iniciátory pomoci Ukrajině vůči ruské agresi, „za humny bychom měli Rusáka, který by si už brousil zuby na to, jak se vrhne k nám“, řekl. Doporučil Foldynovi, aby se vzpamatoval, sedl opět na motorku se členy ruské skupiny Noční vlci a jel si do Ruska.
Foldyna opáčil, že lidovci jezdí na srazy členů Sudetoněmeckého krajanského sdružení, jejichž předci přivedli 360 tisíc Čechů na popraviště. „Vy jste podělaný z toho, že prostě sem přijedou nějací Rusové dávat kytky na hroby svých pradědů a dědů,“ dodal zvýšeným hlasem.
Odklad změny způsobu volby mediálních rad
Sněmovna projednávání změny způsobu volby členů rad České televize a Českého rozhlasu nakonec odložila. Rozhodla tak na návrh předsedkyně poslanců ANO Schillerové po dohodě s vládní koalicí. Schůze dolní komory byla přerušena, na termínu jejího pokračování se má dohodnout vedení sněmovny se zástupci poslaneckých frakcí.
Vládní novela počítá s tím, že by členy rad České televize a Českého rozhlasu kromě poslanců volili také senátoři. Proti tomu protestuje opozice. SPD v horní komoře zastoupení nemá, ANO má na rozdíl od nejpočetnějšího klubu ve sněmovně jeden z početně nejslabších senátorských klubů.
Kromě změny způsobu volby televizních a rozhlasových radních počítá i s tím, že počet členů Rady České televize se zvýší z nynějších 15 na 18. Počet rozhlasových radních má zůstat na devíti. Další změna se týká navrhování kandidátů. Nově má platit, že radní bude smět navrhovat stejný okruh organizací jako dosud. Podmínkou ale bude, aby existovaly aspoň deset let.
