„V první řadě jde o peníze,“ prohlásila v předvolební debatě České televize o kultuře a jejím financování komunistická kandidátka Eva Valjentová. Zatímco pravice hovoří především o vícezdrojovém financování či stabilních podmínkách, z nichž by instituce těžily, levicové strany chtějí zlepšit dostupnost kultury v regionech. Třeba zelení věří, že k tomu pomůže snížené vstupné ve veřejnoprávních institucích a digitalizace kulturních obsahů.
Politici chtějí vícezdrojové financování kultury a její přístupnost v regionech
O stabilizaci financí proudících do kultury hovořili zástupci všech stran. Podle Valjentové jsou potíže s penězi především na regionální úrovni, a tam chtějí komunisté také investovat státní peníze. „My z regionů víme, s jakým úsilím lidé shání prostředky,“ řekla především s ohledem na občanské iniciativy typu amatérských divadel. Právě pro nejmenší akce je podle ní třeba vytvořit zázemí dotačních programů, aby je s jistotou mohly pořádat i malé obce.
I pro sociální demokracii jsou ve věci kulturní politiky hlavní prioritou regiony, protože chce zlepšit dostupnost kultury pro občany. „Paměťové instituce, muzea, hrady a zámky v regionech,“ jmenovala lídryně karlovarské kandidátky ČSSD Markéta Wernerová, jaké instituce má na mysli. Jejich dostupnost je podle ní složitá, více by se na ně měly dostat hlavně děti.
Postarat se o zpřístupnění kultury občanům je úkol, který si vytyčili také Zelení. „Všechny veřejnoprávní kulturní instituce by měly mít propracované programy pro snížené ceny vstupného,“ tlumočila jejich stanovisko Milena Bartlová, která kandiduje v Praze. Pomoci k tomu má také digitalizace kulturních obsahů.
Bartlová rovněž upozornila na potřebu soukromých zdrojů pro kulturu. „Kdyby Národní galerie měla pracovat pouze s tím, co dostane od ministerstva kultury, tak se v ní akorát zamete a tím to skončí,“ poznamenala. Zároveň je přesvědčena, že u rozumné vlády není problém dostatečné množství finančních prostředků pro kulturní oblast vyčlenit. Zmínila rovněž „zkvalitnění a zefektivnění práce ministerstva.“
Lidovci: Kultura už není Popelkou
Podobný názor zastává i sociální demokratka Wernerová, podle níž je potřeba, aby ministerstvo kultury vedl „silný“ ministr, který v „boji“ o státní rozpočet peníze vymůže. Resort aktuálně řídí Daniel Herman (KDU-ČSL), jeho stranická kolegyně Pavla Golasowská, která vede kandidátku lidovců v Moravskoslezském kraji, jej však hájila.
Vyčíslila, že v roce 2013 šlo na kulturu 9 miliard, v roce 2017 jde podle ní o 13 miliard. Dodala, že během této doby došlo k navýšení platů o 35 procent. „Zvýšení nejde udělat skokově, ministerstvo kultury má v plánu pokračovat v navyšování finančního balíku na kulturu,“ ubezpečila s tím, že v minulosti byl resort podfinancován.
Více zdrojů
Golasowská chce posílit dotace pro moravská a slezská divadla, protože „i v regionech žijí lidé, kteří mají právo na kulturu“. Krom toho zmínila potřebu vícezdrojového financování kultury. S tím souhlasilo hned několik jejích kolegů převážně z pravé části politického spektra.
Konkrétní příklad uvedl lídr olomoucké kandidátky TOP 09 Aleš Jakubec. Uvedl, že Olomouc má rozpočet asi 2 miliardy korun, z čehož jde asi 200 milionů, čili 10 procent, na kulturu. Nejvíce jde na Moravskou filharmonii a Moravské divadlo, ministerstvo kultury přispívá v řádu statisíců. Proto chce TOP 09 podobné příspěvkové organizace transformovat do veřejnoprávních institucí. Pak lze podle Jakubce lépe zajistit více zdrojů pro jejich financování.
Roman Procházka, který kandiduje za ANO v Karlovarském kraji, v této souvislosti hovořil především o divadlech. Jejich zřizovatelem bývá město, slouží však širšímu okolí. „Na nákladech se má podílet nejen město, ale i kraj,“ vyvozuje Procházka. Dnes podle něj musí kraj vážit, zda se v případě peněz pro divadlo nedopustí nedovolené veřejné podpory.
Podle Stanislava Blahy, lídra zlínské kandidátky ODS ve zlínském kraji, je už dnes vícezdrojové financování možné, je však založeno na dobrovolnosti a pravidla nejsou jasně daná. „Dejte korunu z vlastního rozpočtu, aniž by vás k tomu nějaká pravidla zavazovala,“ zamyslel se.
Blaha se dále domnívá, že podmínky, za nichž peníze do kultury proudí, jsou nečitelné a nepředvídatelné. Prioritou pro občanské demokraty je proto dlouhodobost. „Aby instituce, které pořádají akce, věděly, co je čeká příští roky.“ Jasno by podle něj mělo být na pět let dopředu.
Piráti plánují daňové asignace
Piráti mají pro kulturu přichystán ještě jeden zdroj. Chtějí zavést daňové asignace. „Dává to možnost občanům, aby si oni vybrali, kam směřovat peníze,“ vysvětlil smysl opatření lídr pirátské kandidátky na Zlínsku Giuseppe Maiello.
Piráti mají spočítáno, že by do kulturní oblasti přibyla navíc miliarda korun, čímž by rozpočet ministerstva bez filmových pobídek a církevních restitucí stoupl o desetinu. Lidi by chtěli motivovat daňovými výhodami. Maiello si myslí, že pak by se mecenáši stali rádi.
Do předvolebních debat jsou představitelé politických stran a hnutí zváni na základě výsledků výzkumu, který pro Českou televizi vypracují agentury Median a Kantar TNS CZ. Klíčem k účasti hostů v předvolebních debatách je jejich pořadí v rámci výzkumu celostátního volebního potenciálu.