Češi musí šetřit na koupi bytu nejdéle v celé Evropě. Může za to kombinace stále nízkých platů a raketově rostoucích cen bytů. Na způsobu řešení problému se však zástupci devíti sněmovních politických stran v závěrečné předvolební debatě České televize neshodli. Zatímco zástupci levice vidí klíč v podpoře výstavby obecních a družstevních bytů, pravicové strany spíše chtějí zrychlit stavební řízení a zjednodušit celý proces včetně snížení či zrušení daně z nabytí nemovitosti.
Podpořit družstva, rozdávat dotace, nebo zrušit daň? Lídři se v debatě ČT na řešení bytové krize neshodli
Předseda ANO a premiér Andrej Babiš zmiňuje jako řešení především dotace. „V listopadu vyhlásíme dotační titul na technickou infrastrukturu, tzn. na podporu zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu,“ uvedl. Podle něj to pomůže hlavně menším obcím s nízkými rozpočty, které si jinak takové investice nemohou dovolit.
Na byty pro mladé lidi a pro seniory podle něj vláda vyčlenila 1,6 miliardy korun a peníze nejsou dosud vyčerpané. Připomněl také program nazvaný Výstavba. „Pokud obec postaví sociální byty, dostane od státu na 20 procent bytů 100 procent dotací,“ popsal Babiš.
Předseda Pirátů Ivan Bartoš ale význam vyjmenovaných dotací zpochybňuje. „Je-li například ve fondu půjček 600 milionů, tak by to znamenalo, že si na to sáhne třeba 600 lidí, protože pro víc to nedává smysl. Ale v ČR potřebuje ročně byt 150 tisíc lidí,“ upozornil.
Nynější zpřísnění České národní banky ohledně hypoték podle něj politici ovlivnit nemohou. „Proto jsme aspoň předložili návrh na snížení 4procentní daně z nabytí nemovitosti. Aby aspoň tam člověk mohl ušetřit, když si hypotéku vezme a byt si chce koupit,“ dodal Bartoš.
Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že lidovci nabízejí ucelený koncept dostupného bydlení. „Ten lidem umožní, aby o 40 procent levněji bydleli v nájemním bydlení, a za tu dobu si mohou nějakou částku naspořit. Nebo mohou počkat, až s jejich příjmy bude hypotéka dosažitelná.“
Pro ostatní má být podle Bělobrádka dosažitelné nájemní bydlení. „Ne pro každého bude do budoucna – i s tím, jak se budou měnit úrokové sazby – vlastnické bydlení možné. A pro tyto lidi je třeba nabídnout dostupné bydlení, které bude za menší než komerční ceny. Také se tím vytvoří tlak na to, aby komerční ceny, které jsou někdy skutečně přemrštěné, šly dolů,“ domnívá se.
Předseda ODS Petr Fiala vidí cestu ve zrušení jedné z daní. „ODS už před časem navrhla úplné zrušení daně z nabytí nemovitosti, které – zvlášť když ji teď musí platit kupující – výrazně zdražuje cenu nemovitosti a komplikuje dostupnost bydlení,“ uvedl s tím, že doufá, že snahu ostatní strany podpoří.
Podle něj jsou však potřeba další kroky. „Neporadíme si s cenami bytů a neusnadníme získání bytu mladým rodinám, pokud nezačneme více bytů stavět. A více bytů můžeme stavět jenom tehdy, pokud zjednodušíme stavební řízení a pokud budou města řídit lidé, kteří si dokážou poradit s územními plány, brownfieldy a dokážou rozhýbat stavbu bytů. Zatím to tak ve velkých městech není, zvlášť ne tam, kde vládne hnutí ANO,“ podotkl Fiala směrem k premiéru Babišovi, jehož hnutí vede většinu velkých měst.
Předseda KSČM Vojtěch Filip nesouhlasí s tím, že se o dostupnosti bydlení mluví hlavně v souvislosti s hypotékami. „Máme tu pouze bankovní produkty, stavební spoření, hypotéky. Tady je potřeba udělat jiný produkt – podporu výstavby družstevní a obecní. Další bankovní produkty nepomohou, lidé se jich nedomohou,“ míní Filip.
Kritizuje, že mnohé obce se po roce 1989 zbavily velké části bytů a nyní řeší jejich nedostatek. Podle komunistů by stát zároveň mohl regulovat i další náklady související s bydlením, například ceny odvozu odpadu, elektřiny nebo vody.
Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík slíbil, že jejich starostové budou v každé obci s řešením výstavby pomáhat. „Jak v hledání vhodného místa, připojení na sítě a inženýrské činnosti, tak i s územním plánem,“ uvedl.
„Kromě toho je potřeba – a to budou dělat naši poslanci a senátoři – aby ČR měla systém nájemního bydlení po vzoru Slovenska. Jde o postupnou výstavbu nájemních domů a bytů, které po nějakém čase budou vaše, a ten systém bude samofinancovatelný,“ vysvětlil Gazdík.
Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček stejně jako komunisté nechce debatu o dostupnosti bydlení omezovat jen na otázku půjček. „My musíme nabídnout alternativu k hypotékám. Dnes si hypotéky berou i lidé, pro které to potenciálně může být likvidační v případě nějaké krize. A současně se ti lidé zadlužují na dlouhá léta a připoutávají se k jedné nemovitosti, což omezuje i mobilitu pracovní síly,“ vyjmenoval nevýhody.
Alternativou k hypotékám je podle něj rozvoj nájemního a družstevního bydlení. Spíše než Slovensko jako Gazdík by si vzal za vzor Rakousko. „Vídeň je podle všech statistik nejlepší město k životu. Ve Vídni jsou byty dostupné, pro část obyvatel s regulovaným nájemným a Vídeňanům se tam žije dobře. Tam se inspirujme,“ radí Hamáček.
Předseda SPD Tomio Okamura zmiňuje kromě nájemního a družstevního bydlení ještě výhodné půjčky. „Bezúročné půjčky, které tady byly do roku 1989 – jedna z mála věcí, s kterou byli občané spokojeni – by byly pro pracující rodiny, pracující občany.“
„Druhým pilířem je nájemní bydlení. Ve většině obcí a měst po ČR, hlavně mimo Prahu, je spoustu nevyužitých budov, i v horším stavu. Rekonstrukce vyjde mnohem levněji než nějaké developerské projekty. A třetím je družstevnictví, to fungovalo už za Rakouska-Uherska. Stát by mohl garancí úvěru i přímo financemi podporovat družstevní byty. Není to komunistický výmysl, je to běžné třeba v Rakousku,“ podotkl Okamura.
Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil vidí roli státu spíše v nastavování pravidel. „Dokud stát nevytvoří kvalitní podmínky pro to, aby investoři a občané mohli stavět byty, tak toto budou pouze podpůrná řešení. Jako centrální politici bychom měli dělat všechno pro to, aby se změnil stavební zákon, což je obrovský problém. A je to apel na pana premiéra – od jeho náměstkyně pro místní rozvoj jsem se dozvěděl, že v tomto volebním období nový stavební zákon nebude,“ řekl.
Důležitá je podle něj i role komunálních politiků, kteří musí vytvořit podmínky pro výstavbu ve svých obcích. Nynější situaci ve velkých městech kritizuje. „Hnutí ANO za čtyři roky v Praze neudělalo nic, a to mělo radního pro bydlení. V Praze se staví čtvrtina bytů, než je potřeba, brownfieldy jsou zablokované, centrální (stavební) úřad není,“ poznamenal Pospíšil.
V šesti regionálních debatách České televize před komunálními volbami se střídavě představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla z Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední diskuse kandidátů byla v Praze. Diskusí s předsedy politických stran tedy celé předvolební vysílání Česká televize uzavírá.