Podpořit družstva, rozdávat dotace, nebo zrušit daň? Lídři se v debatě ČT na řešení bytové krize neshodli

Nahrávám video

Češi musí šetřit na koupi bytu nejdéle v celé Evropě. Může za to kombinace stále nízkých platů a raketově rostoucích cen bytů. Na způsobu řešení problému se však zástupci devíti sněmovních politických stran v závěrečné předvolební debatě České televize neshodli. Zatímco zástupci levice vidí klíč v podpoře výstavby obecních a družstevních bytů, pravicové strany spíše chtějí zrychlit stavební řízení a zjednodušit celý proces včetně snížení či zrušení daně z nabytí nemovitosti.

Předseda ANO a premiér Andrej Babiš zmiňuje jako řešení především dotace. „V listopadu vyhlásíme dotační titul na technickou infrastrukturu, tzn. na podporu zasíťování pozemků pro bytovou výstavbu,“ uvedl. Podle něj to pomůže hlavně menším obcím s nízkými rozpočty, které si jinak takové investice nemohou dovolit.

Na byty pro mladé lidi a pro seniory podle něj vláda vyčlenila 1,6 miliardy korun a peníze nejsou dosud vyčerpané. Připomněl také program nazvaný Výstavba. „Pokud obec postaví sociální byty, dostane od státu na 20 procent bytů 100 procent dotací,“ popsal Babiš.

Předseda Pirátů Ivan Bartoš ale význam vyjmenovaných dotací zpochybňuje. „Je-li například ve fondu půjček 600 milionů, tak by to znamenalo, že si na to sáhne třeba 600 lidí, protože pro víc to nedává smysl. Ale v ČR potřebuje ročně byt 150 tisíc lidí,“ upozornil.

Nynější zpřísnění České národní banky ohledně hypoték podle něj politici ovlivnit nemohou. „Proto jsme aspoň předložili návrh na snížení 4procentní daně z nabytí nemovitosti. Aby aspoň tam člověk mohl ušetřit, když si hypotéku vezme a byt si chce koupit,“ dodal Bartoš.

Předseda KDU-ČSL Pavel Bělobrádek uvedl, že lidovci nabízejí ucelený koncept dostupného bydlení. „Ten lidem umožní, aby o 40 procent levněji bydleli v nájemním bydlení, a za tu dobu si mohou nějakou částku naspořit. Nebo mohou počkat, až s jejich příjmy bude hypotéka dosažitelná.“

Pro ostatní má být podle Bělobrádka dosažitelné nájemní bydlení. „Ne pro každého bude do budoucna – i s tím, jak se budou měnit úrokové sazby – vlastnické bydlení možné. A pro tyto lidi je třeba nabídnout dostupné bydlení, které bude za menší než komerční ceny. Také se tím vytvoří tlak na to, aby komerční ceny, které jsou někdy skutečně přemrštěné, šly dolů,“ domnívá se.

Předseda ODS Petr Fiala vidí cestu ve zrušení jedné z daní. „ODS už před časem navrhla úplné zrušení daně z nabytí nemovitosti, které – zvlášť když ji teď musí platit kupující – výrazně zdražuje cenu nemovitosti a komplikuje dostupnost bydlení,“ uvedl s tím, že doufá, že snahu ostatní strany podpoří.

Podle něj jsou však potřeba další kroky. „Neporadíme si s cenami bytů a neusnadníme získání bytu mladým rodinám, pokud nezačneme více bytů stavět. A více bytů můžeme stavět jenom tehdy, pokud zjednodušíme stavební řízení a pokud budou města řídit lidé, kteří si dokážou poradit s územními plány, brownfieldy a dokážou rozhýbat stavbu bytů. Zatím to tak ve velkých městech není, zvlášť ne tam, kde vládne hnutí ANO,“ podotkl Fiala směrem k premiéru Babišovi, jehož hnutí vede většinu velkých měst.

Předseda KSČM Vojtěch Filip nesouhlasí s tím, že se o dostupnosti bydlení mluví hlavně v souvislosti s hypotékami. „Máme tu pouze bankovní produkty, stavební spoření, hypotéky. Tady je potřeba udělat jiný produkt – podporu výstavby družstevní a obecní. Další bankovní produkty nepomohou, lidé se jich nedomohou,“ míní Filip.

Kritizuje, že mnohé obce se po roce 1989 zbavily velké části bytů a nyní řeší jejich nedostatek. Podle komunistů by stát zároveň mohl regulovat i další náklady související s bydlením, například ceny odvozu odpadu, elektřiny nebo vody.

Předseda Starostů a nezávislých Petr Gazdík slíbil, že jejich starostové budou v každé obci s řešením výstavby pomáhat. „Jak v hledání vhodného místa, připojení na sítě a inženýrské činnosti, tak i s územním plánem,“ uvedl.

„Kromě toho je potřeba – a to budou dělat naši poslanci a senátoři – aby ČR měla systém nájemního bydlení po vzoru Slovenska. Jde o postupnou výstavbu nájemních domů a bytů, které po nějakém čase budou vaše, a ten systém bude samofinancovatelný,“ vysvětlil Gazdík.

Předseda ČSSD a vicepremiér Jan Hamáček stejně jako komunisté nechce debatu o dostupnosti bydlení omezovat jen na otázku půjček. „My musíme nabídnout alternativu k hypotékám. Dnes si hypotéky berou i lidé, pro které to potenciálně může být likvidační v případě nějaké krize. A současně se ti lidé zadlužují na dlouhá léta a připoutávají se k jedné nemovitosti, což omezuje i mobilitu pracovní síly,“ vyjmenoval nevýhody.

Alternativou k hypotékám je podle něj rozvoj nájemního a družstevního bydlení. Spíše než Slovensko jako Gazdík by si vzal za vzor Rakousko. „Vídeň je podle všech statistik nejlepší město k životu. Ve Vídni jsou byty dostupné, pro část obyvatel s regulovaným nájemným a Vídeňanům se tam žije dobře. Tam se inspirujme,“ radí Hamáček.

Předseda SPD Tomio Okamura zmiňuje kromě nájemního a družstevního bydlení ještě výhodné půjčky. „Bezúročné půjčky, které tady byly do roku 1989 – jedna z mála věcí, s kterou byli občané spokojeni – by byly pro pracující rodiny, pracující občany.“

„Druhým pilířem je nájemní bydlení. Ve většině obcí a měst po ČR, hlavně mimo Prahu, je spoustu nevyužitých budov, i v horším stavu. Rekonstrukce vyjde mnohem levněji než nějaké developerské projekty. A třetím je družstevnictví, to fungovalo už za Rakouska-Uherska. Stát by mohl garancí úvěru i přímo financemi podporovat družstevní byty. Není to komunistický výmysl, je to běžné třeba v Rakousku,“ podotkl Okamura.

Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil vidí roli státu spíše v nastavování pravidel. „Dokud stát nevytvoří kvalitní podmínky pro to, aby investoři a občané mohli stavět byty, tak toto budou pouze podpůrná řešení. Jako centrální politici bychom měli dělat všechno pro to, aby se změnil stavební zákon, což je obrovský problém. A je to apel na pana premiéra – od jeho náměstkyně pro místní rozvoj jsem se dozvěděl, že v tomto volebním období nový stavební zákon nebude,“ řekl.

Důležitá je podle něj i role komunálních politiků, kteří musí vytvořit podmínky pro výstavbu ve svých obcích. Nynější situaci ve velkých městech kritizuje. „Hnutí ANO za čtyři roky v Praze neudělalo nic, a to mělo radního pro bydlení. V Praze se staví čtvrtina bytů, než je potřeba, brownfieldy jsou zablokované, centrální (stavební) úřad není,“ poznamenal Pospíšil.

Nahrávám video

V šesti regionálních debatách České televize před komunálními volbami se střídavě představili kandidáti ze tří největších měst a tří obcí, které v uplynulých třech letech získaly titul Vesnice roku. První debata byla Heřmanova na Vysočině, následovala diskuse kandidátů v Ostravě, debata v Kašavě na Zlínsku, v Brně a Krásné na Chebsku. Poslední diskuse kandidátů byla v Praze. Diskusí s předsedy politických stran tedy celé předvolební vysílání Česká televize uzavírá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Odbory Letiště Václava Havla vyhlásily stávkovou pohotovost

Pět odborových organizací, které působí na pražském letišti, vyhlásilo stávkovou pohotovost kvůli výběru Radomíra Lašáka na pozici předsedy představenstva Letiště Praha. Odborové organizace Letiště Praha a ČSA Handling v předchozích dnech vyzvaly premiéra Andreje Babiše a ministryni financí Alenu Schillerovou (oba ANO), aby výběr Lašáka na zmíněný post přehodnotili. Podle ministryně nejsou obavy odborů z jeho jmenování namístě. Chod letiště prozatím zůstává bez jakýchkoli omezení.
08:22Aktualizovánopřed 29 mminutami

Ničit drony by dle návrhu mohli i pracovníci kritické infrastruktury

Proti podezřelým dronům by nově mohli v areálech s kritickou infrastrukturou zasahovat kromě bezpečnostních složek i zaměstnanci. Plánuje to novela, kterou představili ministři dopravy Ivan Bednárik (za SPD) a vnitra Lubomír Metnar (ANO). Nad objekty důležitými pro fungování státu by Úřad pro civilní letectví mohl vymezit zónu, ve které by pak mohli střežit vzdušný prostor před drony přímo kvalifikovaní pracovníci ostrahy.
před 56 mminutami

VideoPavel měl respektovat vládu, tvrdí Šťastný. Rozdmýcháváte zbytečné spory, namítá Havel

Ústavní soud při vydání předběžného opatření k účasti prezidenta Petra Pavla na summitu NATO projevil „bezprecedentní soudní aktivismus“, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Ministr pro sport a předseda poslaneckého klubu Motoristů Boris Šťastný prohlásil, že to „prezidentu republiky nestálo za to“, šlo prý o nedůstojnou a zbytečnou záležitost. Pavel měl podle něj respektovat rozhodnutí vlády. Předseda TOP 09 Matěj Ondřej Havel reagoval, že Motoristé ve vládě „hrají války mezi Strakovou akademií a Pražským hradem (...) a rozdmýchávají zbytečné spory“. Netěší ho, že celá věc dospěla ke kompetenční žalobě. Diskusí v Událostech, komentářích provázel Lukáš Dolanský.
před 4 hhodinami

Trh práce mnozí opouštějí i roky před penzí. Stát zjišťuje, jak tomu předejít

Odchod z trhu práce často začíná ještě před dosažením důchodového věku, vyplývá z analýzy ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV), podle které čtyři z deseti osob nevstupují do důchodu ze stabilního zaměstnání. Až 27 procent seniorů ztrácí v posledních letech před důchodem kontakt s trhem práce. Právě u nich mohou podle analýzy vhodně nastavená opatření pomoci pracovní aktivitu prodloužit a zlepšit jejich situaci na pracovním trhu.
před 6 hhodinami

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 14 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 15 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 17 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 17 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.