Pandemie v Česku mírně zpomaluje. Rakousko se vrací k širšímu užití respirátorů

Epidemie covidu v Česku druhý den v řadě mírně zpomalila. Ve čtvrtek přibylo 8163 nově potvrzených případů, nejméně ve všední den za dva týdny. Testuje se ale stále méně, a pozitivita testů je proto vyšší. Laboratoře odhalily i 1485 opakovaných nákaz, rovněž méně než před týdnem. V nemocnicích je s koronavirem 2194 lidí, z toho 135 v těžkém stavu. Česko od pátku zrušilo všechna koronavirová omezení pro příjezd ze zemí EU a dalších osmi evropských států. Zhoršuje se situace v Německu, kde několikátý den po sobě stoupá týdenní incidence. Rakousko znovu zavede povinnost nosit respirátory ve vnitřních prostorech.

Na 100 tisíc obyvatel připadá v Česku za uplynulých sedm dní 502 nakažených. Takzvané incidenční číslo od čtvrtka kleslo jen minimálně. Snížilo se v polovině krajů. Nejnižší incidence zůstává v Karlovarském kraji, kde je na 100 tisíc obyvatel v posledních sedmi dnech 355 případů. Naopak v Plzeňském kraji má incidenční číslo hodnotu 633, což je v Česku nejvíce.

Laboratoře ve čtvrtek provedly zhruba 28 500 testů, před týdnem jich bylo o 7500 více. Pozitivita se zvýšila u všech třech typů. V případě nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 22,48 procenta vzorků, před týdnem to bylo zhruba patnáct procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například po rizikovém kontaktu s nakaženým, se nemoc prokázala v téměř šestadvaceti procentech, což je nejvíce za poslední měsíc.

Počet hospitalizovaných od minulého čtvrtka klesl o 135. V těžkém stavu bylo před týdnem stejně pacientů jako nyní. Podle ředitele Ústavu zdravotnických informací a statistiky Ladislava Duška by mělo do nemocnic směřovat v následujících dnech průměrně dvě stě pacientů, z toho dvacet na jednotky intenzivní péče.

Zájem o očkování stále klesá

Očkovat proti covidu se ve čtvrtek nechalo 3558 lidí, asi o 550 méně než před týdnem. Zájem o vakcinaci klesá dlouhodobě. Většina lidí si nyní chodí pro třetí posilující dávku, ve čtvrtek to bylo téměř 2900 zájemců. Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) ve středu řekl, že Evropská unie chystá společnou strategii na přeočkování proti covidu-19 na podzim. Zatím ale podle něj není jasné, jakou by se očkovalo vakcínou.

S onemocněním covid-19 dosud v Česku zemřelo 39 318 lidí. V tomto týdnu je obětí zatím osmadevadesát. Na čtvrtek připadá dvanáct zemřelých. Údaje z posledních dní ale obvykle při dalších aktualizacích rostou. První případy koronaviru v Česku se potvrdily 1. března 2020. Za dobu trvání epidemie se v zemi prokazatelně nakazilo více než 3,7 milionu lidí.

Česko zrušilo omezení pro příjezd ze zemí EU

Česko od pátku zrušilo všechna koronavirová omezení pro příjezd ze zemí Evropské unie a dalších osmi evropských států. Lidé už nemusí vyplňovat příjezdový formulář, povinné není ani potvrzení o testu, očkování nebo prodělané nemoci. Vedle zemí EU se to týká také Andorry, Islandu, Lichtenštejnska, Monaka, Norska, San Marina, Švýcarska a Vatikánu, vyplývá z opatření.

Do běžného provozu se po omezeních způsobených pandemií vrací také pražská městská hromadná doprava. Zkráceny budou intervaly a obnoveno bude otevírání dveří tlačítky. Nadále však bude platit povinnost mít zakrytá ústa a nos respirátorem a kvůli úbytku cestujících zůstane omezen provoz autobusových linek na letiště.

V Německu stoupla týdenní incidence na nové maximum

Německo za poslední den zaznamenalo 297 845 nových případů nákazy koronavirem; to je téměř o 18 procent více než před týdnem a nejvíce od začátku pandemie. Už několikátý den po sobě stoupá sedmidenní incidence, která v pátek opět dosáhla rekordní hodnoty 1706,3 případu na sto tisíc obyvatel.

Vyplývá to z aktuálních údajů Institutu Roberta Kocha (RKI), podle nějž přibylo 226 obětí a celkový počet úmrtí spojených s covidem-19 dosáhl 126 646.

Od začátku pandemie před dvěma roky dosáhl v třiaosmdesátimilionovém Německu počet prokázaných případů nákazy koronavirem počtu 18,29 milionu. Skutečný počet by přitom mohl být mnohem vyšší, protože odborníci předpokládají vysoký počet případů, které nejsou v údajích RKI zaznamenány.

Přesto německý Spolkový sněm v pátek schválil novelu infekčního zákona, která povede ke zmírnění epidemických pravidel. Od neděle tak zůstanou z hlavních karanténních omezení jen roušky v městské hromadné dopravě, v nemocnicích a v pečovatelských domovech. Spolkové země ale mají možnost některá dosavadní opatření ponechat v platnosti po přechodnou dobu do 2. dubna.

Rozvolnění bylo předčasné, řekl rakouský ministr zdravotnictví

V Rakousku se kvůli vysokým počtům nakažených ve středu vrátí povinnost nosit respirátor třídy FFP2 ve vnitřních prostorách. Oznámil to tamní ministr zdravotnictví Johannes Rauch s tím, že podrobnosti budou oznámeny později.

Zrušení velké části zbývajících opatření proti pandemii covidu z počátku měsíce podle něj přišlo příliš brzy. V devítimilionové zemi nyní počty lidí pozitivně testovaných na koronavirus překračují hranici 50 tisíc denně.

Rakouská vláda zrušila většinu zbývajících protiepidemických opatření 5. března. Od té doby není při vstupu do země potřeba doklad o očkování, o prodělání nemoci či negativní test na covid. Gastronomické podniky od té doby mohou mít otevřeno i v noci a nutnost nosit respirátor zůstala zachována pouze ve veřejné dopravě, v supermarketech či v nemocnicích.

Vláda nutnost opětovného zpřísnění opatření zdůvodňuje přetížeností personálu ve zdravotnických zařízeních kvůli velkému počtu pacientů. Rauch konstatoval, že prognózy se od schválení rozvolnění opět zhoršily.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

ŽivěSenát v prvním kole volby nezvolil adepty na ombudsmana

Především volbou kandidátů na funkci veřejného ochránce práv se ve středu zabývá Senát. Ze šesti nominovaných, mezi něž patří zástupce současného ombudsmana Vít Alexandr Schorm nebo bývalá vládní zmocněnkyně pro lidská práva Klára Šimáčková Laurenčíková, mají sněmovně navrhnout dva adepty. Česká konference rektorů už navrhla Schorma a právničku z úřadu ombudsmana Evu Kostolanskou. V prvním kole Senát žádného z kandidátů nezvolil, ve druhém bude vybírat mezi Kostolanskou, Laurenčíkovou, Schormem a Jaromírem Jirsou. Druhé kolo volby proběhne před polední přestávkou.
03:06Aktualizovánopřed 34 mminutami

Kauza Čapí hnízdo trvá dlouho, míní Válková. Podle Pospíšila to není důvod k nevydání Babiše

Mandátový a imunitní výbor sněmovny začal řešit žádost o vydání premiéra Andreje Babiše (ANO) a předsedy Poslanecké sněmovny Tomia Okamury (SPD) ke stíhání. Šéfka výboru Helena Válková (ANO) uvedla, že výpovědi aktérů kauz ji nepřekvapily a utvrdily ji v některých postojích. Člen sněmovního ústavně-právního výboru Jiří Pospíšil (TOP 09) očekává, že rozhodování bude asi „mnohem více stranické“ než v jiných kauzách z minulosti. Řekli to v Událostech, komentářích moderovaných Terezou Řezníčkovou.
před 1 hhodinou

Ministerstvo chce pomoci školám se sociálně znevýhodněnými dětmi

Skoro pět procent dětí na základních školách patří mezi sociálně znevýhodněné – ať už vyrůstají v chudších nebo jinak složitějších rodinných poměrech. Ukazují to nová data ministerstva. To vidí pomoc v cíleném financování škol s těmito žáky.
před 3 hhodinami

Všichni jsou z Trumpa zneklidněni. Inspiruje i Putina, míní exvelvyslanec Kolář

„Čekal jsem, že to bude jízda, (...) ale to, co se odehrává teď, opravdu předčilo všechna má očekávání a musím říct, že mě to skoro nenechává v klidu usnout,“ zhodnotil bývalý velvyslanec Česka v USA a Rusku Petr Kolář první rok druhého funkčního období vlády prezidenta USA Donalda Trumpa. „Všichni jsou zneklidněni. Nevědí, co od toho člověka můžeme očekávat. Najednou nás dostává do situace, kdy se začínáme obávat, že garance, kterou USA poskytovaly, bude použita proti nám,“ řekl v Interview ČT24 moderovaném Danielem Takáčem. Podle Koláře Trump nejspíš inspiruje i ruského vládce Vladimira Putina, který možná přemýšlí o tom, jak nejisté situace ve světě využít.
před 4 hhodinami

Reportéři ČT: Stát se pře kvůli lomu ČSA s Tykačovou firmou o stovky milionů

Už několik měsíců trvá spor státu s těžařskou firmou Severní energetická Pavla Tykače. Jde v něm o stovky milionů korun za rekultivace lomu ČSA na Mostecku. Region se po desetiletích těžby postupně vrací k přírodě. Zdejší obce tedy netrpělivě vyčkávají, zda a kolik peněz nakonec dostanou na svůj další rozvoj jako bolestné za roky, kdy byly těžbou zasaženy. Ve sporu jde mimo jiné i o ceny pozemků v místě lomu, za jejichž převedení na stát chce Severní energetická 150 milionů korun. Stát má teď k dispozici vyjádření znalce, podle kterého naopak tyto pozemky mají cenu pouhých pěti milionů korun. Pro Reportéry ČT natáčela Jana Neumannová.
před 4 hhodinami

„Vážený soudruhu prezidente.“ Historik zkoumá příběhy skrz normalizační dopisy Hradu

V průběhu normalizace registrovalo oddělení stížností prezidentovy kanceláře stovky tisíc dopisů. Nejvíc jich bylo doručeno prezidentovi Ludvíku Svobodovi v roce 1969. Dopisy odrážejí běžné problémy společnosti, jako jsou bydlení, sociální zabezpečení, cestování do zahraničí a školství. Ve své knize „Vážený soudruhu prezidente“ nabízí historik Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR Tomáš Vilímek desítky příběhů odhalujících jak úsměvné, tak tragické stránky života za normalizace.
před 5 hhodinami

Nesprávná likvidace popela může způsobit požár. Hasiči radí, jak tomu předejít

Nesprávná likvidace popela patří podle hasičů i odborníků mezi časté příčiny požárů v domácnostech. Důsledkem mohou být fatální škody na zdraví i majetku. Plameny se totiž mohou rychle rozšířit na fasády domů, do garáží či okolních staveb. Náklady na likvidaci následků se pak mohou vyšplhat až do milionů korun. I proto připravili hasiči a odborníci z Institutu ochrany obyvatelstva rady, jak s popelem bezpečně manipulovat.
před 5 hhodinami

Czech Press Photo vyhrála fotografie horníka z dolu OKD

Nejlepší fotografií 31. ročníku Czech Press Photo byl vyhlášen snímek ze série s názvem „Práce horníků na dole ČSM – Sever (OKD)“ Lukáše Kaboně z Deníku. Uspěl v konkurenci téměř 300 fotografek a fotografů, kteří do soutěže zaslali 5250 fotografií. „Zavírání dolů v České republice představuje uzavření významné etapy průmyslové historie a proměnu vztahu společnosti k životnímu prostředí. Těžba uhlí po desetiletí formovala krajinu i životy lidí, často s negativními dopady přesahujícími hranice Moravskoslezského kraje. Uzavření posledního černouhelného dolu ve Stonavě je symbolickou tečkou za érou hlubinné těžby na Ostravsku. Fotografovi Lukáši Kaboňovi se podařilo tento přelomový okamžik zachytit s věcnou přesností a silnou výpovědní hodnotou,“ uvedla porota. Ceny se letos udělovaly v devíti kategoriích. Oceněné fotografie budou k vidění v Nové budově Národního muzea od 11. května do 30. listopadu 2026.
před 15 hhodinami
Načítání...