Praha - Generální tajemník OSN Pan Ki-mun při dnešním setkání s předsedou vlády Bohuslavem Sobotkou (ČSSD) požádal, aby premiér zvážil vyslání českých vojáků do připravované mise ve Středoafrické republice. Sobotka požádal o posouzení ministerstvo obrany. O zapojení Čechů do řešení krize ve střední Africe šéf organizace hovořil také s předsedou Poslanecké sněmovny Janem Hamáčkem a s prezidentem Milošem Zemanem.
„Velmi si cením nabídky České republiky účastnit se mírové operace OSN v Mali a požádal jsem premiéra, aby zvážil účast v mírových operacích ve Středoafrické republice,“ uvedl Pan Ki-mun. Situace v zemi je podle něj vážná, a účast na tamní mírové operaci je tak naléhavější než třeba v případě mise na Golanských výšinách, kde Česko již pomoc nabídlo.
Ministr obrany Martin Stropnický (ANO) podle svého resortu přislíbil, že možnost českého zapojení bez odkladu projedná s ministerstvem zahraničních věcí a generálním štábem armády. Pan Ki-mun prý projevil největší zájem o vyslání polní nemocnice a poskytnutí letecké přepravní kapacity.
Ve Středoafrické republice si střety křesťanů a muslimů dosud vyžádaly stovky obětí a téměř milion lidí vyhnaly z domovů. Světová organizace má pro mírovou operaci v současnosti 6000 afrických vojáků, 2000 francouzských a 1000 z EU, takže potřebuje zhruba další 3000. Pokud by Česko bylo součástí mírové mise OSN, hradily by mu Spojené národy veškeré náklady, uvedl Pan Ki-mun.
O zapojení Česka do mírových misí OSN se s generálním tajemníkem bavil i předseda Poslanecké sněmovny Jan Hamáček (ČSSD). Pan Ki-mun se podle Hamáčka přímo zmínil o operaci ve Středoafrické republice i o potřebě OSN, pokud jde o leteckou přepravu.
„Já jsem mu slíbil, že o této věci budu mluvit s předsedou vlády a dalšími ministry, protože česká armáda nedávno vyřadila z výzbroje letouny An-26, které podle mých informací stále jsou v majetku AČR a hledá se pro ně využití,“ konstatoval Hamáček. Pokud by byla možnost, jak dát alespoň některý z těchto strojů k dispozici OSN, byl by to podle něj zásadní příspěvek k operacím tohoto typu.
Šéf OSN pochválil ČR za lidská práva i změnu postoje ke klimatu
Po dnešní schůzce s premiérem Pan Ki-mun mimo jiné ocenil české angažmá v oblasti lidských práv a humanitární podpory. „Chtěl bych apelovat na vlády, aby se aktivně podílely na mnohostranných jednáních, aby podporovaly boj za lidská práva a za lidskou důstojnost,“ prohlásil generální tajemník OSN na tiskové konferenci na Úřadu vlády.
„Váš příklad v oblasti ochrany lidských práv bude sloužit i ostatním. Ostatní státy se z vaší práce poučí a příklad si vezmou především v zemích, kde k porušování lidských práv dochází,“ ocenil Pan Ki-mun tuzemskou zahraničně-politickou tradici.
Předseda vlády a generální tajemník se rovněž bavili o válce v Sýrii, která trvá již třetím rokem. „Poděkoval jsem premiérovi České republiky za velmi velkorysou podporu humanitární pomoci syrskému lidu,“ poznamenal globální politik. Věří, že v podpoře bude Česko pokračovat, protože řešení blízkovýchodního konfliktu může trvat a lidé potřebují pomoc okamžitě.
Šéf světové organizace vedle politiky lidských práv ocenil Česko také za to, že otázka klimatických změn je součástí jeho politiky a Sobotku pozval na zasedání o klimatických změnách, které se uskuteční 23. září v New Yorku. Změnu dříve skeptického postoje České republiky vůči klimatickým změnám, který představoval exprezident Klaus, Pan Ki-mun přivítal.
„Jsem rád, že se současná administrativa vedená premiérem a prezidentem plně angažuje s mezinárodní komunitou, aby se zabývala klimatickými změnami,“ podotkl s tím, že vědecké důkazy mluví jasně. Na téma, kterému se věnuje dlouhodobě, generální tajemník upozornil i návštěvou protipovodňových zábran v centru Prahy. I k rozsáhlým povodním z roku 2002 podle něj přispěly změny klimatu. Na Alšovo nábřeží Pan Ki-muna doprovodil pražský primátor Tomáš Hudeček (TOP 09).
Sobotka po setkání zdůraznil, že prioritou české zahraniční politiky budou nadále lidská práva. V této souvislosti šéf kabinetu oznámil, že se Česko bude ucházet o členství v Radě OSN pro lidská práva (UNHRC) i v dalším období.
Poznamenal, že OSN zůstává pro Česko důležitou mezinárodní platformou, jejíž dobré fungování může do budoucna předcházet rizikovým situacím.„ Dlouhodobě hájíme roli mezinárodního práva a roli mezinárodních organizací jako OSN. Jejich působení může předcházet konfliktům a nestabilitě ve světě,“ podotkl premiér.
Návštěva Pan Ki-muna v Praze podle publicisty Tomáše Klvani mimo jiné znamená, že se Evropa po pádu komunismu a následného období klidu krymskou krizí znovu vrátila do „opravdové politické krize“. OSN se podle Klvani snaží tuto situaci řešit a tato návštěva je součástí tohoto řešení. „Pan Ki-mun přicestoval do našeho regionu, aby zblízka zjistil, jaká je zde situace,“ vysvětlil viceprezident think-thanku Aspen Institute Praha.
OSN je podle Klvani užitečná organizace, která má svůj smysl, k opravdovému řešení nynějšího ukrajinsko-ruského sporu ale nepřispěje. „Některé krize může OSN alespoň napomáhat řešit, toto ale není tento typ krize. Toto je přímý konflikt mocností, ve kterém mocnosti obhajují své zájmy. OSN tady bude hrát druhotnou roli a má velmi malou šanci něco ovlivnit,“ uvedl Tomáš Klvaňa ve Studiu ČT24.
Na Karlově univerzitě dostal tajemník zlatou medaili
Ještě před setkáním s premiérem ve Strakově akademii navštívil první muž OSN Univerzitu Karlovu. Nejstarší univerzita ve střední Evropě mu při té příležitosti udělila zlatou medaili za jeho podporu spolupráci a vzájemnému porozumění národů.
Devětašedesátiletý Jihokorejec, který ocenení převzal z rukou rektora Tomáše Zimy, s úsměvem poznamenal, že už v minulosti nesl olympijskou pochodeň, ale nikdy nesnil o tom, že získá zlatou medaili.
Přijal ji za mnoho tisíc zaměstnanců OSN, kteří pracují se zápalem pro mír na celém světě za často velmi obtížných podmínek. Poznamenal, že mnoho z nich za mír, stabilitu a lidská práva zaplatilo životem. To jsou podle něj skuteční šampioni.
Nelze ztrácet ze zřetele dlouhodobé cíle
V následné přednášce v pražském Karolinu šéf světové organizace upozornil, že kvůli krizím na Ukrajině nebo v Sýrií není možné ztrácet ze zřetele dlouhodobější problémy. „Jsem silně přesvědčen, že musíme náš pohled udržet i na problémech, které se mohou zdát méně bezprostřední, ale v delším časovém horizontu mohou představovat větší nebezpečí,“ uvedl před zaplněným sálem Karolina.
Tomáš Klvaňa, publicista:
„Mocnosti, které drží permanentní místa v Radě bezpečnosti, se výraznější reformy OSN bojí. Je to jakási plechovka s červy a oni se jí bojí otevřít, protože neví, kam se všichni ti červi rozlezou. Bude to velmi bolestná a dlouhodobá věc. Krymská krize ale přispívá k vědomí, že OSN reformovat je třeba.“
První z jeho priorit je naplnění takzvaných rozvojových cílů tisíciletí, které si země OSN stanovily v roce 2000. I když v jejich naplňování bylo dosaženo značného pokroku, stále je podle Pan Ki-muna na světě 57 milionů dětí bez přístupu k základnímu vzdělání a každý sedmý obyvatel planety žije v chudobě. „To znamená, že miliarda lidí jde každý den spát o hladu,“ poznamenal s tím, že je třeba je nakrmit.
Až v příštím roce vyprší termín pro splnění rozvojových cílů tisíciletí, stanovil by rád šéf světové organizace vizi na dalších patnáct let, která by se tentokrát vedle rozvojových zemí týkala i těch rozvinutých a problematiky ekonomické, sociální i ekologické.
Za třetí prioritu pak označil boj proti klimatickým změnám, které jsou podle něj nyní díky práci vědců jasně prokázány. V září kvůli problematice svolává setkání do New Yorku, kterého by se vedle politiků a diplomatů měli účastnit také podnikatelé nebo aktivisté.
