Brno - Situace v českém soudnictví ohrožuje právo na spravedlivý proces. Myslí si to ombudsman Pavel Varvařovský, podle nějž soudy rozhodují pomalu, a to hlavně v civilních, opatrovnických, exekučních a insolvenčních řízeních. Problémem ani tak není nedostatek soudců, ale jejich nerovnoměrné rozložení. Negativní dopad má i dlouhodobě nízký počet zapisovatelek, vyšších soudních úředníků a asistentů, poznamenal dnes Varvařovský.
„Na ombudsmana se čím dál častěji obracejí účastníci soudních sporů s oprávněnými stížnostmi na to, že soudní řízení tvrá příliš dlouho a je porušováno jejich právo na rozhodnutí v přiměřené délce, jak to zaručuje ústavní pořádek,“ popsala Kateřina Valachová z Kanceláře veřejného ochránce práv. Nejčastější stížnosti podle ní přicházejí z civilních a exekučních sporů. Pomalu soudy řeší také spory rodičů o opatrovnictví potomků.
Soudců není málo, jsou ale špatně rozděleni
Obmudsman již delší dobu upozorňuje, že česká justice netrpí nedostatkem soudců, ale spíše jejich špatným rozdělením. „Nemáme je tam, kde jsou potřeba, aby byla soudní řízení plynulá,“ podotkla Valachová. Varvařovský proto navrhuje, aby se místa vyšších soudních úředníků „systematizovala“ a zaměstnali se noví nižší úředníci.
Škrty v posledních dvou letech dopadly podle veřejného ochránce práv nejvíc právě na administrativní sílu. „Stát sice možná ušetřil na platech, ale tyto peníze následně musí vyplácet na odškodněních za průtahy,“ uvedl Pavel Varvařovský v tiskové zprávě. Za rok průtahů může odškodnění činit 10 000 až 20 000 korun podle případu. Záleží na jeho složitosti i aktivitě účastníků. Stát takto ročně vyplatí 40 milionů korun.
Soudy s největšími průtahy
Ombudsman upozornil, kde se soudní spory táhnou nejdéle:
- Městský soud v Praze
- Krajský soud v Brně
- Obvodní soud pro Prahu 5
- Okresní soud ve Zlíně
Jenda z nejhorších situací panuje podle ombudsmana na Krajském soudu v Brně. Mluvčí soudu Miroslava Sedláčková to potvrdila. Podle ní se 15 let ví, že počty nedodělků v civilní občanskoprávní agendě jsou tam nejvyšší v ČR, ale na požadavky na zvýšení počtu tamních administrativních pracovníků a soudců nikdo neslyší. Naopak, jen letos má soud přijít o dalších osm vyšších soudních úředníků a zapisovatelek a odejde šest soudců. „Navrhli jsme jmenovat tři uchazeče a máme neoficiální stanovisko, že by měl být zařazen pouze jeden, a to pro Okresní soud v Jihlavě,“ uvedla mluvčí.
Podle Varvařovského selhávají i nápravné mechanismy. Lidé si sice mohou na průtahy stěžovat předsedovi soudu a dávat mu různé návrhy, například aby dal lhůtu k určitému úkonu, ale tím se napraví jen zvlášť křiklavé nedostatky. V praxi to navíc znamená, že takový případ dostane u soudu přednost na úkor jiných, které se tím dostávají do průtahů. Podle ombudsmana je takový postup neústavní a neetický.
Ombudsman kritizoval sociální reformu: Městský soud je přetížen
Pokud úřady práce lidem nepřiznají sociální dávky, mohou se podle zákona, který platí od začátku roku, obracet pouze na Městský soud v Praze. Ten je ale kvůli tomu v současné době naprosto přetížen. Občané tak mají podle ombudsmana kvůli reformě sociálního systému ztíženou obranu. Varvařovský se obrátil na ministry práce a spravedlnosti, aby záležitost začali řešit. Podle něj by se měl změnit zákon o Úřadu práce ČR, aby se příslušnost soudu určovala podle sídla krajské pobočky, která na počátku případu rozhodovala.
Soudní systém trpí manažerskými chybami
V řízení soudního systému našel ombudsman i zásadní manažerské chyby. Podle něj například neexistuje dokument, který by vyhodnocoval, jak jsou jednotlivé soudy zatíženy novými případy a jak starými věcmi, a rozděloval počty soudců pro jednotlivé soudy podle toho.
Systém také pokulhává v tak běžných situacích, jako jsou odchody soudců na mateřskou a rodičovskou dovolenou. Stát předsedovi soudu neumožní, aby si za soudce pečujícího o dítě našel náhradu. „Po tuto dobu je soud paralyzován a rozhoduje pomaleji,“ řekl za Kancelář veřejného ochránce práv Petr Polák.
Ministerstvo chce administrativním pracovníkům přidat
Ministerstvo spravedlnosti v reakci uvedlo, že soudy jsou dlouhodobě přetížené a personálně poddimenzované. Podle mluvčí ministerstva Terezy Palečkové je rozpočet dlouhodobě nedostatečný, letos má být navíc podle návrhu ministerstva financí zkrácen o více než půl miliardy.
Situaci chce ministerstvo řešit například postupným navyšováním platů administrativním pracovníkům či využitím mzdových prostředků krátkodobě nepřítomných soudců a státních zástupců pro navýšení kapacit administrativy. Připravovaný materiál zašle vládě během několika týdnů. V současné době jsou podle mluvčí platy administrativních pracovníků nižší zhruba o 6 000 korun, než je průměr v nepodnikatelské sféře. „Ministerstvo proto navrhne vládě postupné dorovnání platů k tomuto průměru, a to v tříletém horizontu,“ uvedla mluvčí.
O nutnosti mít víc asistentů pro insolvenční případy se podle Sedláčkové také mluví několik let, ale bez viditelné změny. „Počet nevyřízených spisů rychle narůstá,“ uvedla. Ministerstvo však chce vytvořit 83 nových tabulkových míst, která se budou touto agendou zabývat.
