Vládní ODS, KDU-ČSL a TOP 09 budou příští rok do Evropského parlamentu kandidovat společně v koalici SPOLU, v rámci které usilovaly o hlasy i v posledních sněmovních volbách. Lídři stran to oznámili na páteční tiskové konferenci v Praze. Premiér Petr Fiala (ODS) řekl, že celá kandidátka se bude teprve skládat, jejím superlídrem ale bude nynější europoslanec ODS Alexandr Vondra. Společnou kandidaturu schválily tento týden nejvyšší orgány všech tří stran.
Kandidatura SPOLU má podle Fialy smysl pro Českou republiku i její občany. „Je to rozhodnutí, které jsme pečlivě zvažovali a diskutovali několik měsíců,“ uvedl. Volby do europarlamentu podle premiéra budou chtít zneužít populisté a extremisté. „Je jasné, že nás nečeká hezké období, bude to doba plná lží, strašení, nepravd a záměrného rozdělování společnosti,“ dodal Fiala. Protože se tomu strany SPOLU chtějí postavit, rozhodly se překonat názorové rozdíly v jednotlivostech.
Dohodu v posledních měsících brzdilo nejen to, že lidovci a TOP 09 spadají v Evropském parlamentu do Evropské lidové strany (EPP), zatímco ODS patří ke straně Evropských konzervativců a reformistů (ECR). Strany mají totiž na některá evropská témata značně odlišné názory, ať už se to týká přijetí eura, které nejvíce prosazuje TOP 09, nebo takzvané Zelené dohody pro Evropu (Green Deal), ke které má ODS rezervovanější přístup.
Ohledně frakcí je shoda, že jde o suverénní rozhodování jednotlivých stran, řekl Vondra. Společným zájmem všech stran podle něj je to, aby se změnilo složení europarlamentu, ale i Evropské komise. „Aby tam nedominovala ta zeleně-levicová většina, ale abychom byli schopni postavit koalici od středu doprava,“ řekl. Podle Fialy navíc obě frakce spolupracují mnohem víc než v minulosti a mají významně lepší vztahy.
SPOLU představilo programové desatero
Vondra stojí za rozhodnutím kandidovat společně a věří, že koalice může volby vyhrát. Volby podle něj budou nejen o souboji s hnutím ANO, ale i o diskusi o evropských politikách a jejich dopadech na občany. „Vážím si nabídky, abych byl v čele kandidátky,“ uvedl. Rozhodování podle něj usnadnila i dohoda na základním desateru, které koalice SPOLU v pátek také představila.
Podle desatera si přeje Evropu vnitřně svobodnou a bezpečnou, energeticky nezávislou či sociálně a kulturně rozmanitou. Zmiňují také Evropu konkurenceschopnou, propojenou dopravní a informační infrastrukturou či s prosperujícím zemědělstvím. „Myslíme na všechny důležité oblasti,“ řekl Fiala. „Nevyhýbáme se ani palčivým tématům, jako je problematika ochrany, obnovy přírody, krajiny, biodiverzity, nebo budoucnost evropské integrace a její možné další rozšiřování,“ poznamenal.
Vondra očekává, že hlavními tématy voleb budou migrační politika a bezpečnost, zmíněný Green Deal a jeho dopady a vlivy jak ve formě příležitostí, tak rizik pro Česko, a budoucnost EU.
Koalice se chce zasadit o odstraňování byrokratických překážek a nadbytečných regulací a aktivně bránit jejich zavádění. Volný pohyb osob, zboží, služeb, kapitálu a informací považuje za to nejcennější v Evropské unii. S ohledem na vnitřní bezpečnost SPOLU uvádí, že EU zatím nedokáže účinně chránit své vnější hranice, její imigrační a azylová politika selhává a ohrožuje funkčnost schengenského systému bez kontrol na vnitřních hranicích. SPOLU požaduje zásadní reformu azylového systému, zasadit se chce i o účinný boj proti pašerákům a mezinárodnímu terorismu. „Povinné kvóty na přerozdělování odmítáme,“ uvedly strany.
SPOLU také apeluje na posilování obranných schopností členských států i vzájemnou spolupráci obranného průmyslu, bezpečnostních a zpravodajských služeb, ale je proti vzniku evropské armády.
V ekonomické sféře podle koalice EU prohrává v konkurenci s Čínou, Spojenými státy a Indií, zvláště pak v nových technologiích, digitalizaci, vědě, výzkumu a inovacích a automobilovém průmyslu. Řešení SPOLU vidí ve svobodné soutěži, ekonomických motivacích a rozvoji trhu soukromého rizikového kapitálu.
Energetickou a průmyslovou transformaci je podle koalice nutné provádět způsobem, který neoslabí českou konkurenceschopnost a neuvrhne podstatnou část občanů do chudoby. „Česko nezvládne dekarbonizaci bez jaderné energetiky. Budeme proto požadovat její zrovnoprávnění vůči jiným bezemisním zdrojům,“ uvádí.
Koalice se také hlásí k principům a politikám, které směřují k lepší ochraně ovzduší, vody, půdy, lesů a biodiverzity. Odmítá ale nepřiměřené zásahy do soukromého vlastnictví. V dopravě podporuje projekt transevropské dopravní sítě (TEN-T).
V zemědělství chtějí strany zamezit dotacím na produkci agroholdingů, peníze podle nich mají jít na náhrady za aktivity vedoucí k pestrosti a odolnosti krajiny. Koalice chce také podpořit dobré životní podmínky zvířat či zkracování dodavatelských řetězců. Podporovat chce SPOLU též mladé lidi při zakládání rodin.
SPOLU podpoří rozšíření EU o partnerské státy zejména ve východní a jihovýchodní Evropě. „Rozhodování v klíčových oblastech se ovšem musí nadále odvíjet od respektu k postojům a možnostem členských států,“ uvedla koalice s tím, že nechce rušit právo veta v zahraniční, obranné a daňové politice. Nepodporuje také revizi smluv EU.
Dřívější spojení
Původní memorandum o koaliční kandidatuře ve sněmovních volbách podepsali lídři ODS, KDU-ČSL a TOP 09 přesně před třemi lety. Ve volbách pak koalice SPOLU těsně porazila s 27,79 procenta hlasů hnutí ANO a vytvořila vládu s koalicí STAN a Pirátů. Koaliční kandidátky od té doby SPOLU sestavuje ve všech typech voleb, závisí však na lokálních specifikách krajů či měst a obcí.
V příštím roce nevznikne podle zjištění zpravodajů ČTK kandidátka SPOLU pro krajské volby zřejmě ve více než polovině z 13 krajů. Jednotný postup už nyní vylučují představitelé stran v Jihočeském, Plzeňském či Pardubickém kraji. Naopak v Moravskoslezském kraji kandidátka SPOLU s velkou pravděpodobností vznikne a jako nadějné označují jednání o společném postupu představitelé stran ve středních Čechách.
Volby do Evropského parlamentu se uskuteční v červnu příštího roku. Rozhodovat budou voliči o obsazení celkem 720 křesel, což bude o 15 víc než v končícím období. Zvýšení počtu křesel je reakcí na demografické změny v EU. Česko má nyní 21 mandátů a jejich počet se měnit nebude.
