Vláda by měla prodloužit program Antivirus až do konce června, vyzvali zástupci odborů i zaměstnavatelů. Po jednání tripartity to řekl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů (ČMKOS) Josef Středula. Podle ministra průmyslu a obchodu a současně ministra dopravy Karla Havlíčka (za ANO) je na případném prodloužení shoda. Jednalo se také o očkování ve firmách. Havlíček uvedl, že budou moci začít očkovat, až nabídka vakcín v Česku převýší poptávku po nich.
„Panuje všeobecná shoda na tom, že do doby, než bude kurzarbeit, musíme využít Antivirus,“ uvedl Havlíček. Neupřesnil, kdy by vláda měla o prodloužení a na jak dlouhou dobu rozhodovat.
Z Antiviru stát poskytuje příspěvky na mzdy od loňského 12. března od vyhlášení prvního nouzového stavu firmám, na které dopadla nařízená omezení proti covidu a koronavirová krize. Příspěvkem A stát proplácí celé mzdy s odvody do padesáti tisíc korun v zavřených provozech a osmdesát procent náhrady mzdy lidí v karanténě do 39 tisíc korun. Příspěvkem B dorovnává při omezení výroby a služeb kvůli výpadku poptávky, personálu či surovin 60 procent náhrady mzdy do 29 tisíc korun.
Vláda Antivirus prodlužovala už šestkrát. Na program má navázat dlouhodobý kurzarbeit, který mělo Česko mít podle plánu od loňského listopadu. Kabinet se na něm ale dlouho nedokázal shodnout. Výslednou novelu kritizovali odboráři i zaměstnavatelé. Poslanci do ní pak navrhli desítky změn. Spory přetrvávaly, a to hlavně ve vládním táboře.
Poslední jednání se uskutečnilo podle šéfa Svazu průmyslu a dopravy Jaroslava Hanáka začátkem dubna. Výsledkem je návrh tří poslanců, na němž je shoda, uvedl Hanák.
Testování více než jednou týdně je logisticky příliš náročné a drahé, říkají firmy
Tripartita se podle plánů také zabývala různými opatřeními ve firmách. Ty nyní musí své zaměstnance jednou týdně testovat a využívají antigenní testy. Zdravotní pojišťovny přispívají pracovníkovi na jeden test šedesát korun, tedy měsíčně celkem 240 korun. Experti doporučují častější testování i testy PCR.
Z pondělní debaty ale vyplynulo, že pro firmy je to logisticky velmi náročné, pokud by měly testovat vícekrát než jednou týdně, a také velmi finančně náročné, jak uváděly. „Zdá se tak, že častější testování je zatím mimo hru,“ uvedla redaktorka ČT Nikola Reindlová.
Odbory naopak žádají o to, aby se zvážilo využití PCR testů, a to kvůli mutacím viru.
Firmy také chtějí začít své lidi samy co nejdřív očkovat. „Firmy nabízí pomoc nejen s testováním, ale i očkováním. Máme kapacitu díky podnikovým lékařům a soukromým zdravotnickým službám proočkovat až milion lidí. Již dnes by na tom s námi vláda měla spolupracovat, ať jsme připraveni,“ uvedl na jednání tripartity viceprezident Svazu průmyslu a dopravy Jan Rafaj.
Problém je však nedostatek vakcín v Česku. Podle slov zástupců tripartity premiér v této souvislosti uvedl, že reálné je, že by firmy mohly začít očkovat své zaměstnace zhruba na konci května, začátku června, upřesnila redaktorka ČT.
„V následujících týdnech to není na pořadu dne. V momentě, kdy se dostaneme do převisu nabídky vakcín nad poptávkou, začneme,“ řekl Havlíček. Dodal, že je zájem o to, aby brzy začaly očkovat hlavně ty společnosti, které mají propracovaný systém testování.
Podle prezidenta svazu Jaroslava Hanáka by firmy také uměly lépe přesvědčit své nerozhodnuté zaměstnance o přínosu očkování. „Za zaměstnavatele drtivou částí chceme očkovat jen certifikovanými vakcínami, které pro země EU schválila EMA (Evropská léková agentura),“ uvedl.
Zástupci zaměstnavatelů už na minulém jednání tripartity na začátku února vládu vyzvali, aby zveřejnila podrobné očkovací plány. Chtěli znát přesnější termíny, kdy jednotlivé věkové skupiny obyvatel půjdou na řadu a kdy by mohly začít očkovat podniky. Prezident svazu Jaroslav Hanák tehdy řekl, že by firmy měly s vakcinací začít hned po proočkování ohrožených skupin.
Nyní se mohou k očkování hlásit lidé nad 70 let, pacienti s chronickými chorobami. Očkují se také policisté, hasiči či pracovníci pečovatelské či asistenční služby, kteří docházejí za potřebnými domů. Od středy 14. dubna se má registrační systém otevřít pro osoby od 65 do 69 let.
Dopady Zelené dohody vyčíslí nová vládní komise po vzoru té uhelné, uvedl Havlíček
Tripartita jednala i o Zelené dohodě pro Evropu, která představuje plán Evropské komise na ochranu klimatu a snížení emisí. Její dopady na Česko by měla vyčíslit nová vládní komise po vzoru Uhelné komise. Vedle zástupců několika resortů by v ní měli zasedat odboráři a zaměstnavatelé, upřesnil po jednání vicepremiér Havlíček. O složení by mělo být jasno do příštího zasedání tripartity do 21. června, dodal.
Podle Středuly mohou náklady na dodržení dohody podle odhadů v Česku dosáhnout deseti bilionů korun. „Dopady v této chvíli převyšují výzvy,“ uvedl předák ČMKOS. Podle něj rostoucí cena emisních povolenek může vést k pádu firem a ke zvýšení nezaměstnanosti, nutné budou vysoké investice.
O tomto plánu Evropské komise na ochranu klimatu debatovala už v prosinci a v únoru. Podle zaměstnavatelů a odborářů chybí analýzy dopadů na jednotlivé členské státy. Chtějí znát vliv na český automobilový průmysl a další sektory, celou ekonomiku, regiony i sociální situaci obyvatel. Ministerstvo průmyslu podle Havlíčka připravilo základní podklady k vlivu dokumentu na osm odvětví.
Hanák také připomněl, že Česko v EU bezuhlíkový plán na ochranu klimatu podpořilo. Dodal, že dopady na průmyslovou Českou republiku ale budou jiné než na státy na severu či jihu Evropy. „Green Deal bude mít dopady na každého občana,“ řekl Hanák. Dodal, že zásadní změny čekají průmysl, dopravu či produkci potravin.
Zástupci vlády, odborů a zaměstnavatelů diskutovali i o národním plánu obnovy. Česko musí svůj návrh Evropské komisi předložit nejpozději do konce dubna.
Podle podkladů pro tripartitu by Česko mohlo získat kolem 171,4 miliardy korun. Pětina částky musí putovat do digitalizace a 37 procent do opatření na ochranu klimatu, tedy třeba do přeměny a modernizace výroby.
