Odbory vyzývají vládu, aby přehodnotila zmrazení platů části pracovníků veřejného sektoru. Žádají premiéra Petra Fialu (ODS), aby v nové verzi rozpočtu kabinet na přidání pamatoval. Požadují navýšení o tisícikorunu od dubna pro všechny, jak slíbila předchozí vláda Andreje Babiše (ANO). Ministr vnitra Vít Rakušan (STAN) oponuje, že rozpočet není v takovém stavu, aby navýšení umožnil.
Podle informačního systému o průměrném výdělku na konci třetího čtvrtletí zaměstnával veřejný sektor 693 300 lidí. O navýšení jejich platů rozhodla krátce před svým odchodem Babišova vláda. Původně slibovala každému do základu výdělku 1400 korun navíc, nakonec schválila tisíc korun. Fialova vláda před koncem roku nařízení změnila.
Policisté, hasiči či pracovníci sociálních služeb dostali od letoška do tarifů 700 korun navíc, zdravotníci si polepšili o šest procent a učitelé o dvě procenta. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) podotkl, že i toto přidání je na dluh. Úředníkům, pracovníkům kultury, nepedagogům ve školství a dalším profesím se plat pro letošek zmrazil.
„Mezi státními zaměstnanci i těmi ve veřeném sektoru je velké rozladění. Nepočítali s tím, že dojde ke zmrazení platů. Původní dohody s minulou vládou byly ještě o jiných výších přidání do platového tarifu, nakonec do něj Babišova vláda přidala tisíc korun a vláda Petra Fialy zmrazila drtivé většině zaměstnanců ve státním a veřejném sektoru platy,“ poznamenal mluvčí odborových svazů veřejné sféry Pavel Bednář.
Vláda podle něj porušila kolektivní dohodu vyššího stupně, služební zákon i zákoník práce, když s námi o zmrazení platů nejednala. „Žádáme o přehodnocení stanoviska,“ avizoval.
Odboráři píší dopisy ministrům
Odboráři v dopisu premiérovi Petru Fialovi poukazují na to, že přidáno nedostali třeba pracovníci hygienických stanic či úředníci úřadů práce a sociální správy, kteří vyřizují podpory v covidové epidemii. Bednář zmínil, že zmrazení platů se týká i pracovníků radnic, katastrálních a finančních úřadů či státních zastupitelství.
Odbory jednotlivých skupin a profesí už kvůli tomu napsaly dopisy příslušným ministrům. Poukazují na dopady zdražování i na to, že část zaměstnanců kvůli nízkým platům pobírá dávky. Podle údajů odborů je průměrný výdělek v úřadech práce asi 30 600 korun hrubého a v sociální správě asi 31 900 korun. Většina zaměstnanců na průměrnou částku nedosáhne. Bednář zmínil, že řada pracovníků tak vydělává kolem dvaceti tisíc korun hrubého.
Odborové svazy premiéra žádají, aby vláda upravila návrh rozpočtu tak, aby od 1. dubna došlo k „naplnění původních dohod“. Chtějí o tom brzy vyjednávat. Podotýkají, že pracovníci veřejného sektoru jsou zklamáni a vyzývají k protestům, stávkové pohotovosti či stávce.
„Vláda porušila zákoník práce, porušila kolektivní smlouvu neboli dohodu vyššího stupně, mezi státem a svými zaměstnanci, a z tohoto titulu chceme dát vládě šanci, aby to napravila,“ uvedl předseda Českomoravské konfederace odborových svazů Josef Středula.
Zástupci nové vlády, odborů a zaměstnavatelů by se měli sejít na prvním zasedání tripartity 18. ledna. Debatovat by měli hlavně o nové podobě rozpočtu.
Rakušan: Potýkáme se s tvrdou ekonomickou realitou
Ministr vnitra Rakušan ve vysílání ČT24 konstatoval, že zástupci jednotlivých politických stran vládní koalice jednali se zástupci hospodářských svazů i odborů tento týden. „Vyslechli jsme si argumenty, na druhou stranu jsme dávali ten jeden jasný, který před námi je. Státní rozpočet je v katastrofálním stavu. Za loňský rok je rekordní deficit. Nevycházeli jsme z toho, že bychom někomu chtěli ublížit nebo mu brát právo na to, aby jeho život byl s přídavkem na plat lepší,“ zdůvodnil zmrazení platů.
„Na druhou stranu u zdravotníků, policistů, vojáků, lidí, kteří prošli první covidovou linií, jsme přidání platů nechali. Sedm set korun do tarifů asi není jejich původní očekávání, na druhou stranu sliby Babišovy vlády byly mimo ekonomickou realitu a možnosti státního rozpočtu, který příští rok máme,“ zdůraznil.
Řekl ale také, že zmrazení platů ve státní sféře se týká současné situace a vláda ho nechce udržet po celé své volební období. „Ale tenhle rok se potýkáme s tak tvrdou ekonomickou realitou, že jsme museli sáhnout i k tomuto nepopulárnímu rozhodnutí,“ připustil vicepremiér.
Podle něj bylo potřeba zatáhnout za záchrannou brzdu, „abychom si do budoucna vůbec mohli dovolit udržet státní aparát v kvalitě, kterou teď máme, a do budoucna byli schopni přidávat na platech.“
U policistů jsou podle něj i jiné cesty, jak jim k platu přilepšit. „Přidávali jsme do tarifů. Sedm set korun si myslím, že pro policistu, který teprve začíná a je v nejnižší platové kategorii, vůbec není špatná částka. Policisty ale můžeme motivovat celou řadou nejrůznějších motivačních faktorů, jako jsou náborové a stabilizační příspěvky,“ vysvětlil Rakušan.
Do budoucna chce s odbory pravidelně komunikovat. Vláda se podle něj bude pravidelně účastnit jednání tripartity. Jak odboráři, tak nejrůznější zaměstnavatelské svazy jsou pro ni přirozenými partnery. Sám ve svém resortu chystá pravidelná setkání s odboráři. „Tak člověk dostane reálný obraz toho, jak vypadá život z pohledu běžného policisty. To považuju za nutný způsob komunikace,“ doplnil.
Je to nedůstojné, míní předseda policejních odborů
Tomáš Machovič, předseda nezávislého odborového svazu Policie ČR, ve vysílání ČT24 řekl, že policisté se s nárůstem platových tarifů o 700 korun nemůžou spokojit. Ani navýšení Babišovy vlády o 1400 korun podle něj nebylo dostatečně důstojné. Nerespektovalo podle něj šestiprocentní inflaci.
Připomněl, že Fialova vláda nenavýšila platy občanských zaměstnanců v bezpečnostních sborech. „Občanští zaměstnanci jsou nedílnou součástí bezpečnostních sborů, ty by bez jejich servisu nemohly fungovat,“ je přesvědčen. Chce se proto sejít s ministrem vnitra a ministrem spravedlnosti, případně i s šéfem resortu financí.
Obává se také odlivu zaměstnanců policie, která se už teď podle něj snaží udržet alespoň stávající počet, který je nedostatečný. „Pokud od nich chceme, aby vykonávali svoje úkoly, musíme je motivovat. S průměrnou mzdou, která se pohybuje kolem 28 500 korun, to není dostatečně důstojné,“ míní.
Každý policista podle něj zhodnocuje, jestli zůstat v bezpečnostním sboru, pokud má nárok na výsluhu, „nebo pokud slouží už 25 nebo 30 let, chce si případně odpočinout. Pokud ho chceme udržet, 700 korun tomu nepomůže,“ obává se. Zamířit podle něj policisté mohou také do jiných oborů. „Ve velkém bezpečnostním sboru Vězeňská služba jsou kvalifikovaní občanští pracovníci, někteří jsou speciální pedagogové, vychovatelé. Ti můžou odejít například do školství,“ zdůraznil.
Spor o platy v justici
Zmrazení svých platů odmítají i soudci a státní zástupci. Považují ho za protiústavní a vyhrožují soudními spory. Jejich základní plat se obvykle podle zákona mění tak, jak stoupají nebo klesají platy celorepublikově. Vláda ale navrhuje přibližně o šest tisíc korun nižší částku.
„Návrh porušuje opravdu všechno, co v minulých letech bylo domluveno. Vždyť my jsme loni neprotestovali proti zmražení platů, přestože jsme byli takřka jediní, kdo neměl zvýšené platy,“ apeluje prezident Soudcovské unie Libor Vávra.
„Tím, že návrh zákona zasahuje do platové základny soudců, dostává se do možného rozporu s ústavním pořádkem České republiky, jak vyplývá z bohaté judikatury Ústavního soudu,“ upozornil i ministr pro legislativu a předseda Legislativní rady vlády Michal Šalomoun (za Piráty).
„Protiústavní to není. Že může být spor se soudci, toho jsme si vědomi. A já věřím, že i ti, kteří mají výrazně dobré platy, budou aspoň těch jedenáct měsíců solidární,“ reaguje ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS).
Kabinet by tím měl ušetřit přes půl miliardy. Chtěl by ovšem přidat ostatním zaměstnancům v justici.
„Odcházejí nám kvalitní lidé a máme čím dál větší problémy se získáním lidí nových, zejména lidí, kteří mají vzdělání,“ podotýká předseda Krajského soudu v Praze Ljubomír Drápal.
