Prezidentův kancléř Vratislav Mynář odmítl tvrzení státního zástupce, že by motivací pro udělení milosti odsouzenému šéfovi Lesní správy Lány Miloši Balákovi mohla být snaha předejít tomu, aby v kauze ovlivnění veřejné zakázky dále vypovídal. Prezident Miloš Zeman čelí kvůli omilostnění Baláka kritice, někteří ministři se vyslovili pro to, aby se Hradu snížil rozpočet, jasnou podporu v kabinetu však taková myšlenka nemá. Na svém středečním jednání se vláda udělením prezidentské milosti Balákovi podrobně nezabývala.
Žalobce případu, státní zástupce Jiří Pražák ve středu pro server iRozhlas uvedl, že udělení milosti očekával. „Předpokládal jsem, že nemohou dopustit, aby případně začal vypovídat,“ řekl v rozhovoru s tím, že odůvodnění milosti je podle něj „zcela irelevantní.“ Případ byl podle něj ojedinělý kvůli tomu, jakých osob se týkal.
„Vzhledem k tomu, že jsem takovouto situaci předpokládal jako pravděpodobnou, tak jsem se na ni psychicky připravil. Pro mě je důležité, že došlo k pravomocnému odsouzení. Tohle už vnímám jako zásah vyšší moci, se kterým jsem nemohl nic udělat,“ uzavřel Pražák.
Vedoucí prezidentské kanceláře Vratislav Mynář ale Pražákovo tvrzení důrazně odmítl. „Pan prokurátor svými výroky, které se nezakládají na skutečnosti, jen posiluje závažnou obavu, že pro přísný rozsudek nad Milošem Balákem bylo rozhodné to, kde pracuje. (…) Zdůrazňuji, že žádný takový motiv, o kterém spekuluje pan prokurátor, nebyl a není,“ sdělil Mynář České televizi.
Navázal tak na úterní tvrzení hradního mluvčího Jiřího Ovčáčka, podle nějž prezident „dospěl k závěru, že pro přísné odsouzení nebyla zřejmě rozhodná povaha činu, ale i to, kde odsouzený pracuje“. Proti tomu se vymezily špičky českého soudnictví, například podle předsedy Ústavního soudu Pavla Rychetského prezident podryl důvěru v justici.
Balák byl minulý týden s konečnou platností odsouzen k tříletému vězení za ovlivnění dvousetmilionové veřejné zakázky na zajištění a odvodnění svahů v Lánské oboře kolem vodní nádrže Klíčava. Podle rozsudku měl také zaplatit 1,8 milionu korun. Dostal i čtyřletý zákaz činnosti. Prezident Miloš Zeman mu udělil milost.
Rozhořčení z milosti i výzva nedělat „klukoviny“
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) v reakci na udělení milosti řekla, že Zeman zneužil pravomoci prezidenta. Snížení rozpočtu Kanceláře prezidenta republiky by podle ní bylo vhodné.
„Není to jen o trestu vězení, ale i o pokutě téměř dva miliony korun. Je na místě o tom vést diskusi, protože si myslím, že došlo ke zneužití pravomocí prezidenta,“ uvedla Langšádlová s tím, že pokutu určenou soudem nyní nikdo nezaplatí.
Vicepremiér Marian Jurečka (KDU-ČSL) však po středečním jednání kabinetu uvedl, že se ministři udělením milosti Miloši Balákovi podrobně nezabývali. Ministr spravedlnosti Pavel Blažek (ODS) pouze krátce informoval o své úterní, dva týdny plánované schůzce se Zemanem, na které se o milosti dozvěděl.
I když vláda o milosti pro Baláka podrobně nejednala, podle vicepremiéra a ministra pro místní rozvoj Ivana Bartoše (Piráti) by to bylo potřeba. Především by chtěl, aby se k milosti více vyjádřil ministr spravedlnosti. Bartoš by se nebránil tomu, aby vláda zasáhla do rozpočtu Hradu. „Je to negace rozhodnutí soudu hraničící až s nějakou svévolí,“ poznamenal.
Souhlasí s tím také ministr dopravy Martin Kupka, který milost ostře odsoudil a nazval ji „plivnutím do tváře společnosti.“ Snižování rozpočtu kanceláře prezidenta by se podle něj ale mělo detailněji probrat. „Ten krok nemá fungovat jako stejně nízká reakce, jakou předvedl prezident Zeman,“ dodal s tím, že reakce nemá být „klukovinou.“
Přednost má oprava památek, reaguje Jurečka
Podle Jurečky už se ale rozpočet Hradu krátil dost, výrazně víc oproti jiným kapitolám. „Jsou tam památkově chráněné budovy, věci, které potřebují investice. Kvůli tomu, že se prezident chová tak, jak se chová, nemůže trpět to, že se peníze nedostanou do věcí, které je potřebují,“ řekl.
Rozpočet prezidentské kanceláře patří mezi takzvané chráněné kapitoly, jejichž základní parametry schvaluje sněmovní rozpočtový výbor. Letos odebral prezidentské kanceláři proti původnímu rozpočtu kvůli úsporám 22 milionů korun. Hradní kancelář měla letos hospodařit s 420,1 milionu korun, nově bude mít k dispozici 398,4 milionu korun. Původní návrh zhruba odpovídal rozpočtu v předchozím roce.
