Výuka informatiky ve školách by se měla posunout od prostého ovládání počítače a jednotlivých programů ke skutečné informatice – tedy programování nebo ovládání robotů. Počítají s tím autoři sady nových učebnic, které mají začít děti seznamovat se světem informatiky již od školky. Slibují si od toho nejenom lepší vhled dětí do světa počítačů, ale také jejich větší zájem o profesi IT specialistů.
Podle vedoucího týmu autorů nových učebnic informatiky Jiřího Vaníčka je z mnoha důvodů nutné změnit přístup škol k předmětu informatika. „V současné době se informatika učí spíše jako ovládání počítače, ovládání jednotlivých aplikací, psaní textů, psaní e-mailů a podobně. Nový přístup vyžaduje spíše porozumění počítači než konzumaci technologií,“ srovnal.
Jednak se tak podle něj informatika vyučuje ve světě, je to ale i nutnost. „Všude kolem nás je spousta mobilních aplikací, které lidi používají, ale chybí tvůrci. Nejsou IT specialisté, školní výuka na to žáky vůbec nepřipravuje,“ dodal Jiří Vaníček, který je vedoucím katedry informatiky na Pedagogické fakultě Jihočeské univerzity.
To, co žáci v mnoha školách dělají při hodinách informatiky dnes, se podle něj může snadno přesunout do jiných předmětů. „Část toho, co se učí dnes o informatice, může být klidně vyučována v ostatních předmětech tím způsobem, že se děti budou učit látku předmětu pouze pomocí počítače,“ soudí.
Start s robotickou včelou
Hana Šandová, která vyučuje informatiku na pražském gymnáziu Jana Keplera, vidí několik nepřehlédnutelných překážek v tom, aby se podařilo očekávání autorů nových učebnic naplnit. „Není vyřešena hodinová dotace. A školy nejsou technicky a personálně vybaveny,“ poukázala. Navíc chybějí aprobovaní učitelé informatiky, ale třeba i správci sítě. Na druhé straně je přesvědčena, že učebnice mohou změnu nastartovat.
Učebnic informatiky je jedenáct a první je určena již pro učitele v mateřských školách. Nelze ale očekávat, že by již pětileté děti ve školce usedly k počítačům a ponořily se do tajů programovacích jazyků. Základy informatiky totiž mohou podle Jiřího Vaníčka vstřebat i bez počítače.
„Děti si hrají s robotickou hračkou. Je to včelička, která jezdí po podlaze a má na zádíčkách tlačítka. Naťukáte na nich, že má jet dopředu, zatočit, tlačítko spustíte, hračka se pohybuje a někam dojede. Děti ťukají na zádíčka – programují včelku – aby dojela na místo, kam chtějí. Je to výuka algoritmizace,“ přiblížil.
Také na základních školách by měla být výuka spíše hravá, ke skutečné práci s programovacím jazykem se tak žáci dostanou nejspíše až na střední škole.
