Ministr zemědělství Miroslav Toman (ČSSD) předčasně ukončil pětidenní cestu s podnikatelskou misí v Rusku a vrací se do Prahy. Tamní úřady totiž neumožnily delegaci přelet z Moskvy do Kazaně v Tatarstánu. Jako první o tom informoval server deníku E15. Podle Tomana vyvolává situace otázky nad skutečným zájmem ruské strany o vzájemnou spolupráci.
Česká diplomacie dostala od Ruska vysvětlení, že se let neuskutečnil z administrativních důvodů, což jako důvod uvedli i ruští hostitelé. „Z ruské strany máme informaci, že se jednalo skutečně o administrativní záležitost,“ uvedl ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) ve čtvrtek odpoledne.
Zastupitelský úřad i letka podle něj postupovali podle běžné procedury. Věří tomu, že jde o nedorozumění, které mohla způsobit nová procedura na ruské straně. Petříček prý mluvil s ministrem Tomanem a je v kontaktu s českým velvyslancem v Moskvě.
V Kazani byla podle Petříčka delegace připravená na přijetí. „Takže já věřím, že skutečně se jedná pouze o technickou záležitost, nevnímám to jako nějakou politickou záležitost,“ dodal.
Cesta podnikatelské mise začala v pondělí a měla trvat do pátku. Ve středu měl ministr s podnikateli přeletět z Moskvy do Kazaně na jednání s představiteli Tatarstánu, cesta se ale už neuskutečnila. „Bohužel ruská strana i přes předchozí ujištění nedodržela dohodu a neumožnila letadlu s delegací vnitrostátní přelet do Kazaně,“ citoval server mluvčího ministerstva zemědělství Vojtěcha Bílého.
Desetihodinové čekání
Situaci neovlivnila ani přítomnost českého ministra. „Zdá se, že se všichni tady v Moskvě tváří tak, že chyba je pouze na české straně. Nepodařilo se ruskou stranu přesvědčit, že jde o vládní speciál. Podle našich informací celní služba považovala let za víceméně turistický charter, přestože naše delegace měla všechny dokumenty v pořádku včetně souhlasu s letem z Moskvy do Kazaně,“ uvedl zpravodaj ČT Miroslav Karas.
Více než deset hodin pak podle Karase trvalo čekání na to, zda se podaří situaci vyřešit, ale povolení k přeletu uděleno nebylo.
„Takovou situaci si nepamatuji, že by někdo musel čekat tak dlouho, až se všechno vyřídí, a to ani v případě jiných delegací z jiných zemí. Asi se stává a nemluví se o tom, že nejsou nějaké dokumenty v pořádku, ale že by šlo o takové zdržení, to jsem opravdu nezaznamenal,“ podotkl Karas. „V Rusku platí, že při troše dobré vůle jde zařídit všechno a k vyřízení formality často stačí jeden telefonát,“ dodal.
Toman vyjádřil zklamání nad postojem ruských úřadů, podle něj byl ze strany podnikatelů na obou stranách zájem na spolupráci. Předseda představenstva Komory pro hospodářské styky se SNS František Masopust označil ruský postoj za negativní signál pro všechny české podnikatele, kteří v Rusku obchodují.
Podle tatarstánských představitelů za problémem stály špatně vyřízené odletové dokumenty. „Proto došlo k technickému zdržení, kvůli celnici. Pouze to je důvodem. Byli jsme plně připraveni,“ řekl ruské státní tiskové agentuře TASS předseda tatarstánské obchodní a průmyslové komory Šamil Agejev. Dodal, že navzdory Tomanově nepřítomnosti v Kazani se prezident Tatarstánu Rustam Minnichanov setkal s českým velvyslancem Vítězslavem Pivoňkou.
Prezident Zeman: Mohlo jít o přehnanou ruskou reakci na zprávu BIS
Během dne vicepremiér Jan Hamáček (ČSSD) zmínil, že situace může pramenit ze zhoršení vztahů mezi Moskvou a Prahou. Podobně to vidí také opozice: „Na tom je vidět vztah Ruské federace k České republice. Doufám že ti, co říkají, jak máme vynikající vztahy, jsou z toho vyléčeni,“ kritizoval předseda ODS Petr Fiala. „Rusové jsou asi citlivější na témata z poslední doby, třeba i pomník vlasovcům,“ domnívá se poslanec SPD Jan Hrnčíř.
Podle prezidenta Miloše Zemana je možné, že šlo o odvetnou akci. „Jedna z hypotéz je, že Rusové takto reagují na zprávu BIS, podle které v České republice řádí ruští špioni,“ uvedl prezident v televizi Barrandov. Taková reakce by byla podle Zemana „velmi přehnaná“.
Předčasné ukončení mise kritizují i samotní podnikatelé. V Moskvě sice jednání proběhla, stěžejní ale měla být právě návštěva Tatarské republiky. „Tam bylo nachystané byznys fórum, bylo tam nachystáno minimálně 25 potenciálních partnerů pro české firmy,“ doplňuje ministr Toman.
To, že cesta byla zkrácena, má Jan Hamáček za adekvátní. Podobné problémy s vnitrostátním přeletem v Rusku měl prý v minulosti i on, podařilo se je ale tehdy vyřešit „v řádu hodin“.
V roce 2015 také bránili pracovníci moskevského letiště několik hodin delegaci vedené tehdejším místopředsedou Poslanecké sněmovny Petrem Gazdíkem (STAN) v odletu českým armádním speciálem do Uljanovska, kde měli odhalit památník padlým československým legionářům. Do řešení věci se tehdy zapojila sněmovna i česká diplomacie, ruská strana následně incident označila za nešťastné nedorozumění.
Letos česko-ruské vztahy negativně ovlivnilo několik událostí. V červnu vyvolal v Česku pobouření návrh ruských poslanců, aby účastníci vojenské invaze do bývalého Československa v srpnu 1968 získali status válečných veteránů. V září vyvolal kritiku návrh Prahy 6 na odstranění pomníku sovětského maršála Ivana Koněva a fakt, že ruský ministr kultury Vladimir Medinskij kvůli tomu přirovnal starostu městské části Ondřeje Koláře (TOP 09) k nacistickým pohlavárům.
Starosta městské části Praha-Řeporyje Pavel Novotný (ODS) se zase aktuálně dostal do sporu s ruskou ambasádou kvůli záměru zřídit v městské části pomník vlasovcům.
Rusko tento měsíc také zařadilo českou humanitární organizaci Člověk v tísni na seznam nežádoucích organizací.
