Máme povinnost se o uprchlíky postarat. Bez jejich přesunu z Prahy ale hrozí sociální problémy, míní Hřib

Nahrávám video

Pražské centrum pomoci uprchlíkům z Ukrajiny se příští týden ve středu zavře. V hlavním městě už není podle primátora Zdeňka Hřiba (Piráti) kapacita a na přerozdělování běženců se s jinými kraji nepodařilo dohodnout. Na uzavření centra primátor přes výtky hejtmanů trvá. Hledání řešení se „musí stát vysokou vládní prioritou“, řekl v Interview ČT24.

Plánované zavření pražského centra pro ukrajinské uprchlíky nepovažuje Hřib za nekolegiální, jak tvrdí hejtmani Pardubického kraje Martin Netolický (ČSSD) a Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS). „Myslím, že jsme dokázali dostatečnou kolegialitu tím, že teď máme čtyřikrát víc uprchlíků na hlavu než v některých jiných krajích,“ uvedl primátor hlavního města s tím, že na nerovnost upozorňuje už od března.

Volné kapacity v dalších krajích a přeplněnost Prahy podle něj potvrdila i datová analýza, kterou si nechala zpracovat vláda. Problémy podle Hřiba souvisí také s rostoucími životními náklady. „I Daniel Hůle z Člověka v tísni říká, že pokud nedojde k přesunu více než 30 tisíc uprchlíků z Prahy do jiných regionů, kde je volná kapacita, tak dojde k velkým sociálním problémům,“ upozornil primátor.

Příchod velkého množství uprchlíků podle něj v Praze nejspíš zvýšil ceny nájmů. „Kdyby tady nebyli, tak by ty pronájmy byly pravděpodobně levnější, protože by po nich byla menší poptávka,“ řekl. „Podle elementárních zákonů ekonomiky – nabídka, poptávka – to tlačí ceny nahoru. A říkám, že se to děje v kontextu ekonomické krize, kterou zavinila Putinova invaze na Ukrajinu,“ dodal.

Hřib však zároveň zdůraznil, že je morální povinností se o běžence postarat. „Musíme to ale dělat racionálně a efektivně.“ Na uzavření pražského centra tak trvá. „Ano, středa 15. června bude poslední den,“ řekl primátor.

„Motivační mechanismy“

Problém je podle něj třeba řešit na vládní úrovni. „Je nutné situaci skutečně s nejvyšší urgencí řešit na úrovni premiéra. Je nutné koordinovat ministerstva a samosprávy,“ řekl. Kabinet by dle jeho přestav měl vytvořit „motivační mechanismy“, které by napomohly přesunu běženců do jiných krajů.

Například u uprchlíků, kteří si během tří měsíců v Praze nenašli práci, by podle něj mohlo dojít ke snížení přijímané podpory v hlavním městě. Příspěvky jsou však stanovené zákonem. „Zákony se dají jistě změnit, od toho je tady Poslanecká sněmovna a vláda,“ reagoval Hřib. Nebrání se ale jiným opatřením, pokud budou stejně efektivní, uvedl.

Upozornil, že se problém netýká pouze Prahy, ale s naplněnými kapacitami se potýkají i krajská města. Podle Hřiba se hejtmani nebrání pomoci běžencům, chybí spíš koordinace ze strany vlády.

Čtvrtá linka metra a tunely na okruhu

V dubnu se také v Praze začala stavět čtvrtá linka metra. Město na ni může čerpat úvěr ve výši až 23 miliard korun, zadlužit by to mělo městkou kasu až na čtyřicet let. „Investice jsou potřeba. Z krize se budeme muset objektivně proinvestovat,“ řekl primátor.

Půjčka je podle něj výhodná, přesto by Hřib preferoval, aby na stavbu metra D přispěl stát. „Nebudou jím určitě jezdit jen Pražané,“ poznamenal primátor. Dohoda s vládou na tom však zatím není. „S panem ministrem (dopravy Martinem Kupkou z ODS – pozn. red.) jsme se bavili spíše o městském okruhu,“ uvedl.

Právě městský okruh je podle Hřibova protikandidáta na primátora v podzimních komunálních volbách Bohuslava Svobody (ODS) pro pražskou dopravu důležitější než další linka metra. Praha dle Hřiba pro stavbu malého městského okruhu vykupuje některé pozemky a zastupitelstvo bude schvalovat odkoupení dalších.

V plánech na dokončení velkého pražského okruhu pak Hřib prosazuje zahloubenou variantu, která by auta zčásti vedla tunely. Ačkoliv její provedení může být dražší, proces schvalování by mohl být kratší. „Vede k podstatně menšímu odporu proti stavbě jako takové,“ míní Hřib.

S rychle rostoucími cenami ve stavebnictví pak podle něj může každý rok odkladu znamenat „masivní prodražení stavby“. „V konečném důsledku (…) si troufnu tvrdit, že tunelová stavba bude výhodnější,“ zakončil.   

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Neočkovaný předškolák z Ostravska zemřel po onemocnění záškrtem

Neočkované dítě podlehlo nemoci v pražské Fakultní nemocnice Motol a Homolka tento týden poté, co se jeho stav několik týdnů zhoršoval. Výskyt záškrtu je v České republice vzácný, hygienici přesto nabádají rodiče ke kontrole očkování u dětí. V posledních letech se totiž tato nemoc s vysokou smrtností vrací: roku 2024 na ni v Česku po 55 letech poprvé zemřel člověk.
před 4 mminutami

Správa železnic představila své plány na modernizaci tratí

Do roku 2033 by mělo být elektrifikováno dalších pět set kilometrů českých tratí, uvedl na pátečním brífinku generální ředitel Správy železnic (SŽ) Tomáš Tóth. Systém ETCS by měl pokrýt tranzitní koridory plus dalších sedm stovek kilometrů. Brífinku se účastnil také ministr dopravy Ivan Bednárik (za SPD), který ocenil „prozákaznické chování“ nového vedení této státní organizace.
10:38Aktualizovánopřed 27 mminutami

Policie obvinila z vraždy mladíka, který napadl dívku u školy v Pardubicích

Pardubičtí kriminalisté obvinili z vraždy mladíka, který ve čtvrtek napadl dívku v blízkosti Střední průmyslové školy chemické (SPŠCH) v Pardubicích. Policie to uvedla na síti X. Těžce zraněná studentka po převozu do nemocnice zemřela.
před 42 mminutami

VideoUnikátní nahrávky procesu s K. H. Frankem připomínají poválečnou atmosféru

Lidé si mohou poslechnout proces s popraveným nacistickým válečným zločincem Karlem Hermannem Frankem. Unikátní nahrávky ze soudní síně zpřístupnili na webu odborníci v rámci projektu Politické procesy. Ředitel Národního archivu Milan Vojáček popsal tehdejší atmosféru jako vypjatou, Frank dle něj ztělesňoval zlo, které potkalo většinu lidí v Protektorátu Čechy a Morava. Proces tak měl „očistit národ od pohany, která se mu dostala“. Dokumentarista Marek Janáč připomněl, že projekt má zejména vizualizovat to, jak propaganda manipulovala procesy v 50. letech. V tomto případě však šlo o přímý přenos, podle Janáče v něm žádná velká manipulace nebyla. Od popravy Franka uplynulo 80 let. Diskusí v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 57 mminutami

Jde o transparentnost, hájí Vondráček zákon o neziskových organizacích. Umlčení nepohodlných, reaguje Richterová

Ministerstvo financí začíná zveřejňovat všechny peněžní dary pro neziskový sektor. Ve veřejném prostoru zaznívá otázka, zda jde o tlak na neziskové organizace, které se nelíbí vládní koalici, či zda jde pouze o transparentnost. „Určitě nechceme omezovat nikoho, kdo se pouze sdružuje,“ tvrdí místopředseda ústavně-právního výboru Libor Vondráček (Svobodní, klub SPD). Přísnější pravidla budou dle něj platit pro ty, kteří pobírají finance z veřejných peněz. Předsedkyně pirátských poslanců Olga Richterová se ohradila proti „šikaně lidí, co jen nezištně pomáhají ostatním “. Debatou v Událostech, komentářích provázela Tereza Řezníčková.
před 1 hhodinou

GIBS zajistila litry tekuté extáze, měl ji i pražský policista

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) při domovních prohlídkách dvou lidí zajistila přes deset litrů takzvané tekuté extáze. Nelegální drogu měl u sebe i pražský policista, který drogu opakovaně užíval. Je stíhán a hrozí mu až dvouleté vězení. Obviněn je i druhý muž, u kterého policie domovní prohlídku udělala. GIBS o tom v pátek informovala v tiskové zprávě.
před 2 hhodinami

Vysoký počet obcí přináší komplikace. Slučování také, namítají samosprávy

Česko dělí své území do nejméně lidnatých administrativních jednotek v Evropě. Celkově se v tuzemsku nachází 6258 obcí (včetně čtyř vojenských újezdů), v nichž žije průměrně 1743 obyvatel, což je nejméně v Evropské unii. Podle studie PAQ Research má většina obcí méně než pět set obyvatel. I ty nejmenší ale mají na starost řadu agend, což může vést k neefektivitě a nízké kvalitě služeb. Podle knihy vědců z Národního institutu SYRI roztříštěnost místní samosprávy naopak může zvyšovat odolnost státu v době krizí.
před 5 hhodinami

VideoOdborníci debatovali v 90' ČT24 o sudetoněmeckém sjezdu v Brně

Sjezd Sudetoněmeckého krajanského sdružení v Brně vyvolává emotivní diskusi v české společnosti. „Ty emoce jsou přiživovány politiky,“ upozorňuje historik z Univerzity Karlovy Petr Koura v pořadu 90' ČT24 moderovaném Nikolou Reindlovou a Danielem Takáčem. Spolu s ním o tématu mluvili Vladimír Handl z Institutu mezinárodních studií na Fakultě sociálních věd UK a spolupředsedové Česko-německého diskusního fóra, bývalý poslanec německého Spolkového sněmu Jörg Nürnberger a velvyslanec České republiky na Slovensku Rudolf Jindrák.
před 13 hhodinami
Načítání...