Pokud by nastala krize a Severoatlantická aliance (NATO) by potřebovala české vojáky, tak by jich nemohla armáda poskytnout tolik, kolik by podle ujednání měla. Jednoduše proto, že je nemá. Vedle nedostatku vojáků kritizoval výbor pro obrannou politiku a plánování NATO Prahu i za málo peněz na stěžejní bojovou techniku. Informoval o tom deník E15.
Podle únorové hodnotící zprávy NATO za rok 2015 chybí v páteřních bojových a podpůrných útvarech české armády zhruba pětina vojáků. Ne všechny by proto byly schopné zapojit se do celého spektra spojeneckých operací. Výhrady Aliance se týkaly i mechanizované brigády, tedy klíčového závazku Česka.
Kromě nedostatku personálu NATO kritizovalo také slabiny české armády ve spojovací technice, nízký počet letových hodin pilotů nebo malou frekvenci cvičení praporů a brigád. Největší výhrady ale měla Aliance k nízkým investicím do stěžejní bojové techniky české armády. Stát na ně nevynakládá 20 procent rozpočtu na obranu, ale zhruba jen polovinu.
Mluvčí ministerstva obrany Jan Pejšek deníku E15 řekl, že kritika ze strany Aliance souvisí se škrty v obranném rozpočtu z minulých let. Členové výboru ale na druhou stranu ocenili závazek české vlády postupně zvyšovat vojenské výdaje na 1,4 procenta hrubého domácího produktu.
Ještě hůř než před rokem
Podle místopředsedy výboru pro obranu Ivana Gabala (za KDU-ČSL) je důležité zdůraznit, že zpráva není pouze stanoviskem NATO, ale je to především stanovisko našich konkrétních spojenců. Navíc je to hodnocení horší než před rokem. „Máme většinu klíčových jednotek ve stavu, kdy nejsou nasaditelné ve své plné kapacitě, kterou nemáme doplněnou,“ uvedl Gabal.
K tomu ale bezpečnostní analytik Univerzity obrany a poradce ministerstva Lukáš Dyčka dodává, že aniž by chtěl výsledky zlehčovat, tak je zásadní připomenout, že tato zpráva je vždy kritická, a to ke všem podobným zemím, jako je Česko. Má podle něj fungovat jako motivace, jakým směrem by se měla česká armáda dát.
„Česko nabízí Alianci lehkou mechanizovanou brigádu a podobné jednotky. Problém je v tom, že NATO má takových příspěvků od národních států spoustu – více než potřebuje. Aliance potřebuje spíše podpůrné a logistické jednotky, ty jim ale zase nemůže nabídnout Česká republika, protože tu logistiku stavíme úměrně právě na ty bojové jednotky jako takové,“ dodává Dyčka s tím, že poměrně zásadní problém je tak v komunikaci mezi NATO a jednotlivými státy.
O nedostatcích víme, ale…
Podle předsedy výboru pro obranu Davida Kádnera (Úsvit-NK) není pravda, že bychom pro NATO nebyli dlouhodobě platným partnerem, i když nedostatky česká armáda má. A jak sám Kádner přiznává, nejsou to nedostatky zrovna malé. „Víme, že celá léta je naše armáda poddimenzovaná, ať je to materiálně, nebo počtem vojáků,“ uvedl.
Kádner ale zároveň dodává, že jak výbor pro obranu, tak i armáda se snaží tento stav změnit. „Výbor pro obranu při rozpočtu v minulém roce nabízel větší obnos peněz do rozpočtu armády, bohužel vládní většina tento návrh neschválila,“ dodává. „Ministr obrany za to nebojoval a ministr financí to potopil,“ uvedl jeho kolega z výboru Gabal.
Místopředseda sněmovny Petr Gazdík (TOP 09-S) se závěrem NATO souhlasí – podle něj je to vizitka této vlády i toho, že nejsme pro Severoatlantickou alianci kvalitním partnerem. „Tak jako kdysi existovala Národní ekonomická rada vlády, tak by měla existovat Národní krizová rada vlády, protože Evropa nebyla od druhé světové války nikdy v takovém neklidu,“ uvedl Gazdík.
Odborníci, kteří by v této radě zasedali, by potom připravili vizi, kterou by se mělo Česko ubírat. Protože toho není tato vláda podle Gazdíka schopná a „ministři nejsou schopní řídit své resorty“.
