Macronova slova o mozkové smrti NATO jsou dobrou zprávou pro Rusko, shodla se Jourová s Pavlem

Nahrávám video

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ vyjádřila se k nedávným výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o NATO eurokomisařka Věra Jourová. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla taková slova narušují jednotu Severoatlantické aliance. Macronovy výroky si lze vykládat více způsoby, podotýká právní filozof Jiří Přibáň. Všichni tři byli hosty Otázek Václava Moravce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro britský týdeník The Economist prohlásil, že se NATO v současnosti nachází ve stadiu mozkové smrti.  Za hlavní příčiny označil nový přístup USA, který má Severoatlantickou alianci za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie.  Evropská unie se proto podle Macrona musí probudit a posílit svou obranyschopnost. 

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ poznamenala eurokomisařka Věra Jourová. Souhlasí přitom s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, že Macronova slova byla příliš drastická. 

„Měli bychom spíše uvažovat nad tím, jak posílit strategickou suverenitu a Evropská unie - za kterou já mluvím – říká jasně, že NATO je extrémně důležité, že je to náš strategický partner pro oblast obrany a že jako EU nebudeme budovat alternativní strukturu, ale že budeme do obrany více investovat,“ řekla Jourová. 

V rozhovoru s Macronem ale podle eurokomisařky zazněla řada věcí, které jsou vhodné k reflexi. „Je to i reflexe nastalé situace, že NATO prokazuje určité slabiny ve strategické koordinaci,“ přiblížila.

„Pokud si uvědomíme, jak nestabilní jsou dnes postoje Spojených států, jaké akce provádí Turecko – což jsou klíčoví členové NATO – tak je to samozřejmě k zamyšlení,“ dodala Jourová. 

Pavel: Zájem Macrona zvýšit roli Francie

S tím, že Macronovy výroky potěšily Rusko, souhlasí také bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. 

„Na jedné straně sleduji zájem Emmanuela Macrona nejenom zvýšit roli Francie, ale zvýšit také roli Evropské unie i v obranné oblasti,“ řekl Pavel s tím, že se jedná o něco, co narušuje jednotu Severoatlantické aliance a co Evropě rozhodně neprospívá. 

„Představa, že by měla Evropská unie nabýt i dimenze v rámci kolektivní obrany, je v rozporu s tím, co dosud EU prohlašuje,“ poznamenal. 

„Pokud by mělo dojít k tomu, že Evropská unie skutečně bude mít ambici převzít odpovědnost za kolektivní obranu, pak bude muset vybudovat struktury, které budou do značné míry paralelní s NATO, a tím neuděláme silnější ani Severoatlantickou alianci, ani Evropskou unii, naopak NATO oslabíme a EU neučiníme tak silnou, aby toho byla schopna,“ upozornil Pavel.

Bývalý náčelník Generálního štábu vidí cestu například v posilování evropské bezpečnostní spolupráce, evropského pilíře NATO či v možnosti jednání, jak využít evropské kapacity pro čistě evropskou akci, ale v rámci struktur NATO, a to třeba bez účasti USA a Turecka. „Rozhodně si ale nemyslím, že by někomu prospělo oslabovat NATO,“ uzavřel.

Přibáň: Francouzský postimperiální komplex

„Myslím, že bychom měli vyjít z toho, že ten výrok pronesl prezident Francie,“ řekl směrem k Macronovým slovům právní filozof z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Francouzská politika je přitom – stejně jako Macronovo vyjádření – podle Přibáně dvojznačná. 

Daný výrok lze podle něj vykládat tak, že NATO nefunguje, a tím pádem uznáváme slabost tváří v tvář protivníkům. „Současně ale je to možné brát jako výzvu, že konečně musíme začít s tou obranyschopností Unie něco dělat,“ domnívá se Přibáň. 

„Francie je stejně jako Británie zemí postimperiální. Británie si svůj imperiální komplex řeší tím, že chce vystoupit z kontinentu, a Francie se naopak snaží hrát v rámci Evropské unie klíčovou roli,“ uvedl s tím, že i takto je potřeba chápat slova francouzského prezidenta.

„Že Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kdy by Evropská unie byla ne náhražkou NATO, ale určitou paralelní strukturou, která by mohla hrát v otázce krizí i obranyschopnosti mnohem větší roli než dosud,“ dodal Přibáň. Evropa ale na to podle něj v současnosti nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Vláda žádá o vyloučení soudce Šámala z rozhodování o prezidentově kompetenční žalobě

Vláda navrhne Ústavnímu soudu (ÚS), aby zamítl nebo odmítl kompetenční žalobu prezidenta Petra Pavla, uvedl ministr spravedlnosti Jeroným Tejc (za ANO). Zároveň zmínil, že vláda požaduje, aby byl z dalšího rozhodování ve věci vyloučený soudce zpravodaj Pavel Šámal. Podle Tejce při vydání předběžného opatření bezprecedentně projevil soudní aktivismus a zasáhl do ústavního postavení vlády.
včeraAktualizovánopřed 4 hhodinami

Vláda podpořila navýšení penzí podle věku a zákaz mobilů ve školách

Lidem by mohl od jejich osmdesáti let od příštího roku každých pět let vzrůst důchod o 500 korun. Dosavadní přidání podle věku by se tak rozšířilo. Polepšili by si senioři a seniorky, jimž bude 80, 90 a 95 let. Penze by se od roku 2028 zas mohla zvedat za práci v důchodovém věku. Důchodovou novelu schválila v pondělí vláda a na síti X to oznámil ministr práce Aleš Juchelka (ANO). Zákon dostane k projednání sněmovna. Premiér Andrej Babiš (ANO) také oznámil, že vláda podpořila zákaz mobilů ve školách.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Rolnický fond podal žaloby na 28 firem Agrofertu, chce vrátit dotace

Podpůrný a garanční rolnický a lesnický fond (PGRLF) podal žaloby na 28 dceřiných firem z holdingu Agrofert. Důvodem je údajné porušení zákona o střetu zájmů v letech 2017 až 2021, kdy byl Andrej Babiš (ANO) jako vlastník Agrofertu poprvé premiérem. Fond chce vrátit podporu v souhrnné výši 22 milionů korun. Dceřiné firmy peníze dobrovolně nevrátily, fond proto podal žaloby. Fond o tom informoval na svém webu. Mluvčí Agrofertu Pavel Heřmanský sdělil, že jsou přesvědčení, že postupovali v souladu se zákonem.
včeraAktualizovánopřed 7 hhodinami

Sovy hynou v trubkách i nádržích. Ornitologové varují před technickými pastmi

Kostry sedmi sov pálených našli ornitologové ve svisle postavených trubkách v zemědělské usedlosti na Mostecku. Upozorňují, že podobné technické pasti každoročně usmrtí řadu ptáků i dalších živočichů. Nebezpečné jsou také odkryté nádrže, sudy, okapy nebo šachty.
před 7 hhodinami

V Česku podle vědců přibývá nepůvodních hub. Škodí lesům i plodinám

Nepůvodních hub a takzvaných oomycet neboli řasovek poškozujících lesy i zemědělské plodiny v posledních desetiletích v Česku přibývá. Vyplývá to ze zjištění vědců, kteří sestavili souhrnný seznam těchto organismů pro tuzemsko. Mnohé z nepůvodních druhů se do země dostaly neúmyslně vlivem mezinárodního obchodu s živými rostlinami a rostlinným materiálem, uvedl Výzkumný ústav pro krajinu (VÚK).
před 12 hhodinami

Muž, který se pokusil o sebevraždu po střelbě v Praze 10, zemřel

Muž, který se podle policie pokusil o sebevraždu po střelbě v Herbenově ulici v Praze 10 z minulého týdne, zemřel. České televizi to sdělil mluvčí pražských policistů Jan Rybanský. Na místě byla tehdy nalezena také zavražděná žena.
před 15 hhodinami

VideoZubní pohotovosti část měst dotuje, půl roku platí nová pravidla

Před půl rokem se lékařské pohotovosti v Česku začaly řídit novými pravidly. Organizaci jejich práce převzaly zdravotní pojišťovny. U těch zubních musí zajistit o víkendech a svátcích péči nejméně po čtyři hodiny. Ve větších městech pak fungují centrální pohotovosti, v řadě regionů se ale služby mezi stomatology střídají. V tuzemsku existuje 37 centrálních zubních pohotovostí, někde je doplňují ještě takzvané rotující, v nichž se střídá několik ordinací. Pacienti si proto musí zjistit, kdo a kde zrovna slouží. Pro děti fungují tyto akutní služby od ledna povinně ve všech nemocnicích, které mají lůžkovou pediatrii. Pohotovosti pro dospělé pak většinou fungují při urgentních příjmech. Někde ale zůstaly v provozu i mimo nemocnice. Část měst jejich provoz dotuje, díky tomu mívají i delší ordinační hodiny.
před 18 hhodinami

VideoPřetížené kamiony ničí silnice, ministerstvo preferuje častější kontroly

Horko se na stavu silnic podepisuje podobně negativně jako zima – zejména když na měkký asfalt vjede přetížený kamion. Podle kontrolorů je nad limitem šest z deseti zastavených nákladních aut. Kromě poškození vozovek to znamená i vyšší riziko nehod. Maximální povolená hmotnost soupravy je nyní v tuzemsku 48 tun, tedy o osm více než v okolních státech. Někteří opoziční politici by to chtěli změnit. Ministerstvo dopravy ale zatím plánuje jen častější kontroly.
před 19 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.