Macronova slova o mozkové smrti NATO jsou dobrou zprávou pro Rusko, shodla se Jourová s Pavlem

60 minut
Věra Jourová, Petr Pavel a Jiří Přibáň hosty pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ vyjádřila se k nedávným výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o NATO eurokomisařka Věra Jourová. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla taková slova narušují jednotu Severoatlantické aliance. Macronovy výroky si lze vykládat více způsoby, podotýká právní filozof Jiří Přibáň. Všichni tři byli hosty Otázek Václava Moravce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro britský týdeník The Economist prohlásil, že se NATO v současnosti nachází ve stadiu mozkové smrti.  Za hlavní příčiny označil nový přístup USA, který má Severoatlantickou alianci za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie.  Evropská unie se proto podle Macrona musí probudit a posílit svou obranyschopnost. 

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ poznamenala eurokomisařka Věra Jourová. Souhlasí přitom s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, že Macronova slova byla příliš drastická. 

„Měli bychom spíše uvažovat nad tím, jak posílit strategickou suverenitu a Evropská unie - za kterou já mluvím – říká jasně, že NATO je extrémně důležité, že je to náš strategický partner pro oblast obrany a že jako EU nebudeme budovat alternativní strukturu, ale že budeme do obrany více investovat,“ řekla Jourová. 

V rozhovoru s Macronem ale podle eurokomisařky zazněla řada věcí, které jsou vhodné k reflexi. „Je to i reflexe nastalé situace, že NATO prokazuje určité slabiny ve strategické koordinaci,“ přiblížila.

„Pokud si uvědomíme, jak nestabilní jsou dnes postoje Spojených států, jaké akce provádí Turecko – což jsou klíčoví členové NATO – tak je to samozřejmě k zamyšlení,“ dodala Jourová. 

Pavel: Zájem Macrona zvýšit roli Francie

S tím, že Macronovy výroky potěšily Rusko, souhlasí také bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. 

„Na jedné straně sleduji zájem Emmanuela Macrona nejenom zvýšit roli Francie, ale zvýšit také roli Evropské unie i v obranné oblasti,“ řekl Pavel s tím, že se jedná o něco, co narušuje jednotu Severoatlantické aliance a co Evropě rozhodně neprospívá. 

„Představa, že by měla Evropská unie nabýt i dimenze v rámci kolektivní obrany, je v rozporu s tím, co dosud EU prohlašuje,“ poznamenal. 

„Pokud by mělo dojít k tomu, že Evropská unie skutečně bude mít ambici převzít odpovědnost za kolektivní obranu, pak bude muset vybudovat struktury, které budou do značné míry paralelní s NATO, a tím neuděláme silnější ani Severoatlantickou alianci, ani Evropskou unii, naopak NATO oslabíme a EU neučiníme tak silnou, aby toho byla schopna,“ upozornil Pavel.

Bývalý náčelník Generálního štábu vidí cestu například v posilování evropské bezpečnostní spolupráce, evropského pilíře NATO či v možnosti jednání, jak využít evropské kapacity pro čistě evropskou akci, ale v rámci struktur NATO, a to třeba bez účasti USA a Turecka. „Rozhodně si ale nemyslím, že by někomu prospělo oslabovat NATO,“ uzavřel.

Přibáň: Francouzský postimperiální komplex

„Myslím, že bychom měli vyjít z toho, že ten výrok pronesl prezident Francie,“ řekl směrem k Macronovým slovům právní filozof z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Francouzská politika je přitom – stejně jako Macronovo vyjádření – podle Přibáně dvojznačná. 

Daný výrok lze podle něj vykládat tak, že NATO nefunguje, a tím pádem uznáváme slabost tváří v tvář protivníkům. „Současně ale je to možné brát jako výzvu, že konečně musíme začít s tou obranyschopností Unie něco dělat,“ domnívá se Přibáň. 

„Francie je stejně jako Británie zemí postimperiální. Británie si svůj imperiální komplex řeší tím, že chce vystoupit z kontinentu, a Francie se naopak snaží hrát v rámci Evropské unie klíčovou roli,“ uvedl s tím, že i takto je potřeba chápat slova francouzského prezidenta.

„Že Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kdy by Evropská unie byla ne náhražkou NATO, ale určitou paralelní strukturou, která by mohla hrát v otázce krizí i obranyschopnosti mnohem větší roli než dosud,“ dodal Přibáň. Evropa ale na to podle něj v současnosti nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Před 35 lety začala operace Pouštní bouře

Koalice osmadvaceti zemí včetně Československa pod vedením Spojených států a s mandátem Rady bezpečnosti OSN zahájila před 35 lety osvobození Kuvajtu okupovaného Irákem. Pro tuzemské vojáky byla operace Pouštní bouře první bojová mise po pádu totality, zhruba dvě stě jich zajišťovalo chemický a radiační průzkum. Jednotka složená z profesionálů i vojáků základní služby byla rozmístěna nedaleko první linie, hned druhý den po zahájení operace jeden z členů jednotky zahynul. Válka v zálivu skončila osvobozením Kuvajtu koncem února, českoslovenští vojáci se vrátili v květnu.
před 8 hhodinami

Novým šéfem ODS je Kupka. Prvním místopředsedou se stal Portlík

Občanští demokraté v sobotu na kongresu v Praze zvolili novým lídrem strany dosavadního místopředsedu Martina Kupku, po dvanácti letech vystřídal v čele strany expremiéra Petra Fialu. Neuspěl Kupkův protikandidát, kterým byl místostarosta městského obvodu Ostrava-Jih Radim Ivan. Strana si v sobotu zvolila také prvního místopředsedu, kterým se stal starosta Prahy 9 Tomáš Portlík.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Post šéfa Pirátů obhájil Hřib. „Míříme do příští vlády,“ řekl po zvolení

Funkci předsedy opozičních Pirátů obhájil na celostátním fóru strany v Prachaticích poslanec Zdeněk Hřib. Jeho vyzyvatelem byl místostarosta městského obvodu Moravská Ostrava a Přívoz David Witosz. Hřib v projevu po zvolení prohlásil, že Piráti míří do příští vlády. Místopředsedy strany byli zvoleni poslanec Martin Šmída, místopředsedkyně poslaneckého klubu Kateřina Stojanová, podnikatel Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu strany Olga Richterová.
včeraAktualizovánopřed 10 hhodinami

Vondráček kritizuje Hrad za „kádrovací materiál“ k Turkovi. Lipavský mluví o šedé zóně v ústavě

Šéf sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) a exministr zahraničí Jan Lipavský (za ODS) debatovali v Událostech, komentářích o situaci okolo vládního zmocněnce pro klimatickou politiku Filipa Turka (za Motoristy) a jeho nejmenování ministrem. Podle Vondráčka je odůvodnění Hradu k nejmenování Turka ministrem „kádrovací materiál“. „Měli bychom ctít, že ústava v tomto případě ten prostor nejmenovat prezidentovi nedává, i když je přímo volený občany,“ vyzval. Lipavský se kloní k tomu, že by měl prezident premiérovi v případě jmenování ministrů vyhovět, ale ta určitá šedá zóna v ústavě podle něj dává prostor k politickým jednáním. „Andrej Babiš (ANO) v tomto případě nečiní další kroky a netrvá na tom, aby byl Turek jmenován ministrem,“ podotknul. Debatu, v níž probrali také návštěvu prezidenta Petra Pavla na Ukrajině či nezvolení předsedy STAN Víta Rakušana místopředsedou sněmovny, moderovala Tereza Řezníčková.
před 16 hhodinami

Volodymyr Zelenskyj předal Petru Pavlovi řád za zásluhy o Ukrajinu

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po pátečním jednání v Kyjevě předal českému prezidentovi Petru Pavlovi Řád knížete Jaroslava Moudrého nejvyššího stupně za osobní přínos ke spolupráci a za obhajobu územní celistvosti země. Ukrajina udělila Pavlovi tento řád již loni v srpnu, ale oficiálně si ho převzal až nyní. Český prezident pokračuje druhým dnem v návštěvě země. Podle něj česká iniciativa zajišťuje polovinu dodávek munice pro ukrajinskou armádu.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Čech vězněný ve Venezuele Jan Darmovzal byl propuštěn

Po několika týdnech intenzivního vyjednávání se podařilo propustit Čecha Jana Darmovzala vězněného ve Venezuele. Na mimořádném brífinku to ve sněmovně oznámili ministr zahraničí Petr Macinka (Motoristé) a premiér Andrej Babiš (ANO). Český občan byl dle Macinky propuštěn v pátek okolo 04:00 SEČ a je v docela uspokojivém zdravotním stavu v Caracasu. Česko pro něj do země posílá letadlo. Macinka později Radiožurnálu sdělil, že letoun do Prahy přepraví i dalších šest propuštěných jiných národností.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Pavel: Česká iniciativa dodává Kyjevu půlku munice. Zelenskyj za ni děkoval

Česká muniční iniciativa zajišťuje polovinu dodávek velkorážní munice pro ukrajinskou armádu, řekl prezident Petr Pavel po pátečním setkání se svým ukrajinským protějškem Volodymyrem Zelenským v Kyjevě. Ten ocenil, že bude projekt pokračovat i za nové vládní koalice. Hlavy státu hovořily také o stavu mírových jednání či situaci v ukrajinské energetice, která se potýká s problémy v důsledku ruských útoků.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026

Sněmovna vyzvala Pavla ke jmenování ministrů. Postoj Hradu nezměnila

Sněmovna vyzvala prezidenta Petra Pavla, aby jmenoval ministry podle návrhů premiéra. Výzva se týká čestného prezidenta Motoristů Filipa Turka, kterého Pavel kvůli jeho postojům a výrokům odmítl jmenovat ministrem životního prostředí. Hrad vzal usnesení na vědomí, sněmovna má ke stanovisku právo, nemůže ale prý prezidentovi ukládat povinnosti. Názor prezidenta dokument nezměnil, poznamenal Hrad.
16. 1. 2026Aktualizováno16. 1. 2026
Načítání...