Macronova slova o mozkové smrti NATO jsou dobrou zprávou pro Rusko, shodla se Jourová s Pavlem

Nahrávám video
Věra Jourová, Petr Pavel a Jiří Přibáň hosty pořadu Otázky Václava Moravce
Zdroj: ČT24

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ vyjádřila se k nedávným výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o NATO eurokomisařka Věra Jourová. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla taková slova narušují jednotu Severoatlantické aliance. Macronovy výroky si lze vykládat více způsoby, podotýká právní filozof Jiří Přibáň. Všichni tři byli hosty Otázek Václava Moravce.

Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro britský týdeník The Economist prohlásil, že se NATO v současnosti nachází ve stadiu mozkové smrti.  Za hlavní příčiny označil nový přístup USA, který má Severoatlantickou alianci za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie.  Evropská unie se proto podle Macrona musí probudit a posílit svou obranyschopnost. 

„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ poznamenala eurokomisařka Věra Jourová. Souhlasí přitom s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, že Macronova slova byla příliš drastická. 

„Měli bychom spíše uvažovat nad tím, jak posílit strategickou suverenitu a Evropská unie - za kterou já mluvím – říká jasně, že NATO je extrémně důležité, že je to náš strategický partner pro oblast obrany a že jako EU nebudeme budovat alternativní strukturu, ale že budeme do obrany více investovat,“ řekla Jourová. 

V rozhovoru s Macronem ale podle eurokomisařky zazněla řada věcí, které jsou vhodné k reflexi. „Je to i reflexe nastalé situace, že NATO prokazuje určité slabiny ve strategické koordinaci,“ přiblížila.

„Pokud si uvědomíme, jak nestabilní jsou dnes postoje Spojených států, jaké akce provádí Turecko – což jsou klíčoví členové NATO – tak je to samozřejmě k zamyšlení,“ dodala Jourová. 

Pavel: Zájem Macrona zvýšit roli Francie

S tím, že Macronovy výroky potěšily Rusko, souhlasí také bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel. 

„Na jedné straně sleduji zájem Emmanuela Macrona nejenom zvýšit roli Francie, ale zvýšit také roli Evropské unie i v obranné oblasti,“ řekl Pavel s tím, že se jedná o něco, co narušuje jednotu Severoatlantické aliance a co Evropě rozhodně neprospívá. 

„Představa, že by měla Evropská unie nabýt i dimenze v rámci kolektivní obrany, je v rozporu s tím, co dosud EU prohlašuje,“ poznamenal. 

„Pokud by mělo dojít k tomu, že Evropská unie skutečně bude mít ambici převzít odpovědnost za kolektivní obranu, pak bude muset vybudovat struktury, které budou do značné míry paralelní s NATO, a tím neuděláme silnější ani Severoatlantickou alianci, ani Evropskou unii, naopak NATO oslabíme a EU neučiníme tak silnou, aby toho byla schopna,“ upozornil Pavel.

Bývalý náčelník Generálního štábu vidí cestu například v posilování evropské bezpečnostní spolupráce, evropského pilíře NATO či v možnosti jednání, jak využít evropské kapacity pro čistě evropskou akci, ale v rámci struktur NATO, a to třeba bez účasti USA a Turecka. „Rozhodně si ale nemyslím, že by někomu prospělo oslabovat NATO,“ uzavřel.

Přibáň: Francouzský postimperiální komplex

„Myslím, že bychom měli vyjít z toho, že ten výrok pronesl prezident Francie,“ řekl směrem k Macronovým slovům právní filozof z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Francouzská politika je přitom – stejně jako Macronovo vyjádření – podle Přibáně dvojznačná. 

Daný výrok lze podle něj vykládat tak, že NATO nefunguje, a tím pádem uznáváme slabost tváří v tvář protivníkům. „Současně ale je to možné brát jako výzvu, že konečně musíme začít s tou obranyschopností Unie něco dělat,“ domnívá se Přibáň. 

„Francie je stejně jako Británie zemí postimperiální. Británie si svůj imperiální komplex řeší tím, že chce vystoupit z kontinentu, a Francie se naopak snaží hrát v rámci Evropské unie klíčovou roli,“ uvedl s tím, že i takto je potřeba chápat slova francouzského prezidenta.

„Že Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kdy by Evropská unie byla ne náhražkou NATO, ale určitou paralelní strukturou, která by mohla hrát v otázce krizí i obranyschopnosti mnohem větší roli než dosud,“ dodal Přibáň. Evropa ale na to podle něj v současnosti nemá.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Od večera se bude hlavně na severovýchodě Česka tvořit náledí

Během nedělního večera a v noci na pondělí se bude především na severu Moravy a ve Slezsku místy tvořit náledí či zmrazky. Na ostatním území republiky budou komunikace namrzat především ve vyšších polohách a na horách, uvedl Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
před 1 hhodinou

V čele modelu Kantaru je ANO, posílilo hnutí STAN

Hnutí ANO si v lednovém volebním modelu agentury Kantar CZ drží velký náskok, získalo by stejný výsledek jako v říjnových volbách. Druhá by byla ODS s odstupem více než dvaceti procentních bodů, za ní by se pak umístilo hnutí STAN, které si oproti volbám polepšilo. Pohoršili si naopak SPD a Motoristé. Pokud by strany kandidovaly samostatně, do sněmovny by se dostalo celkem šest subjektů. Průzkum, který ukazuje aktuální rozložení politické podpory, zpracovala agentura pro Českou televizi.
před 2 hhodinami

Babiš by byl pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let

Premiér Andrej Babiš (ANO) ve videu na sítích uvedl, že je pro zákaz používání sociálních sítí u dětí mladších patnácti let po vzoru Francie. Někteří experti podle něj tvrdí, že jsou pro děti škodlivé. Řada zemí podobné opatření zvažuje. Hnutí ANO ke komunikaci s občany často sociální sítě využívá, právě Babiš takřka denně natáčí videa s informacemi. V sobotu v televizi Nova k jejich sledování vybídl.
10:39Aktualizovánopřed 2 hhodinami

Jsou tam chyby, říká o stavební novele Kovářová. Velká část stížností je dle Doležala obsažena

Poslanci v tomto týdnu začali projednávat ve výborech novelu stavebního zákona. Měla by zrychlit a usnadnit povolovací proces. Debata ve sněmovně trvala přes jedenáct hodin. Opozice vytýká koalici zejména problematiku připomínkového řízení, jak uvedla v Událostech, komentářích z ekonomiky poslankyně výboru pro veřejnou správu a regionální rozvoj Věra Kovářová (STAN). Zmínila také rizika u přesunu zaměstnanců. Místopředseda téhož výboru Tomáš Doležal (SPD) naopak tvrdí, že velká část stížností je v nové legislativě obsažena. Nyní prý probíhá mapování kritérií. Pořadem provázeli Nina Ortová a Jakub Musil.
před 3 hhodinami

Podvodných přeprodejů vstupenek na internetu přibývá, varuje policie

Podvodných on-line přeprodejů vstupenek na větší kulturní nebo sportovní akce podle policie přibývá. Ročně eviduje až stovky podvodů spojených s prodejem na internetu. Nákupy vstupenek od neoficiálních prodejců policie nedoporučuje. Pokud se zájemce přesto rozhodne využít přeprodej, doporučuje osobní setkání nebo nákup na dobírku.
před 4 hhodinami

Písek loni vybral z pokut na nové dálnici 15 milionů korun

Na nové dálnici D4 mezi Pískem a Příbramí došlo loni k více než dvaceti tisícům přestupků. Písečtí úředníci řešili hlavně překročení povolené rychlosti. Tomu nejrychlejšímu „závodníkovi" naměřili 235 kilometrů v hodině. Na pokutách vybrali přes 15 milionů korun. Peníze použili na dopravní stavby, zařízení a bezpečnost chodců v Písku. Situaci na D4 sledují kamery, dispečeři i policie. V celém padesátikilometrovém úseku se stalo v loňském roce 45 nehod. Jedna z těch vážnějších byla pod vlivem alkoholu – poté, co vjel řidič do protisměru, střetl se s dodávkou.
před 5 hhodinami

Stát loni zdědil dům v centru Prahy, traktory, odznáčky či fenu

Stát loni zdědil rekordní majetek v hodnotě přes 560 milionů korun. Získal třeba budovu v Praze na Starém Městě za desítky milionů korun, traktory nebo sbírku odznaků, zjistila ČT. Majetek Česku připadl díky odúmrti, kdy stát dědí po lidech, kteří nesepsali závěť a zemřeli bez dědice. Loni ÚZSVM řešil 1615 případů, nejvíce od roku 2016.
před 6 hhodinami

Z Československa zmizely po revoluci mnohé památky a starožitnosti

V 90. letech minulého století, po konci komunistického režimu a otevření hranic, mizely památky z tehdejšího Československa nevídaným tempem. Zloději vykrádali výzdobu kostelů, do zahraničí „se přemisťovaly" i vnější kamenické výrobky. Venkov navíc začali objíždět obchodníci, kteří za pár korun skupovali leckdy hodnotné starožitnosti. Lidé se tehdy levně zbavovali starých věcí a předmětů, protože o jejich skutečné hodnotě neměli ani tušení. Takový vývoz sice byl nelegální, přesto mnohé věci končily v cizině. Kolik přesně starožitností a kulturních památek zmizelo nenávratně v zahraničí, nikdo nevyčíslil. Existují jen odhady a ty říkají – byly jich statisíce.
před 6 hhodinami
Načítání...