„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ vyjádřila se k nedávným výrokům francouzského prezidenta Emmanuela Macrona o NATO eurokomisařka Věra Jourová. Podle bývalého předsedy Vojenského výboru NATO Petra Pavla taková slova narušují jednotu Severoatlantické aliance. Macronovy výroky si lze vykládat více způsoby, podotýká právní filozof Jiří Přibáň. Všichni tři byli hosty Otázek Václava Moravce.
Macronova slova o mozkové smrti NATO jsou dobrou zprávou pro Rusko, shodla se Jourová s Pavlem
Věra Jourová, Petr Pavel a Jiří Přibáň hosty pořadu Otázky Václava Moravce (zdroj: ČT24)
Francouzský prezident Emmanuel Macron v rozhovoru pro britský týdeník The Economist prohlásil, že se NATO v současnosti nachází ve stadiu mozkové smrti. Za hlavní příčiny označil nový přístup USA, který má Severoatlantickou alianci za „hospodářský projekt“, a turecký vpád do Sýrie. Evropská unie se proto podle Macrona musí probudit a posílit svou obranyschopnost.
„Myslím si, že bychom se měli vyvarovat všeho, co způsobí, že se v Kremlu bude slavit,“ poznamenala eurokomisařka Věra Jourová. Souhlasí přitom s názorem německé kancléřky Angely Merkelové, že Macronova slova byla příliš drastická.
„Měli bychom spíše uvažovat nad tím, jak posílit strategickou suverenitu a Evropská unie - za kterou já mluvím – říká jasně, že NATO je extrémně důležité, že je to náš strategický partner pro oblast obrany a že jako EU nebudeme budovat alternativní strukturu, ale že budeme do obrany více investovat,“ řekla Jourová.
V rozhovoru s Macronem ale podle eurokomisařky zazněla řada věcí, které jsou vhodné k reflexi. „Je to i reflexe nastalé situace, že NATO prokazuje určité slabiny ve strategické koordinaci,“ přiblížila.
„Pokud si uvědomíme, jak nestabilní jsou dnes postoje Spojených států, jaké akce provádí Turecko – což jsou klíčoví členové NATO – tak je to samozřejmě k zamyšlení,“ dodala Jourová.
Pavel: Zájem Macrona zvýšit roli Francie
S tím, že Macronovy výroky potěšily Rusko, souhlasí také bývalý předseda Vojenského výboru NATO a bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky Petr Pavel.
„Na jedné straně sleduji zájem Emmanuela Macrona nejenom zvýšit roli Francie, ale zvýšit také roli Evropské unie i v obranné oblasti,“ řekl Pavel s tím, že se jedná o něco, co narušuje jednotu Severoatlantické aliance a co Evropě rozhodně neprospívá.
„Představa, že by měla Evropská unie nabýt i dimenze v rámci kolektivní obrany, je v rozporu s tím, co dosud EU prohlašuje,“ poznamenal.
„Pokud by mělo dojít k tomu, že Evropská unie skutečně bude mít ambici převzít odpovědnost za kolektivní obranu, pak bude muset vybudovat struktury, které budou do značné míry paralelní s NATO, a tím neuděláme silnější ani Severoatlantickou alianci, ani Evropskou unii, naopak NATO oslabíme a EU neučiníme tak silnou, aby toho byla schopna,“ upozornil Pavel.
Bývalý náčelník Generálního štábu vidí cestu například v posilování evropské bezpečnostní spolupráce, evropského pilíře NATO či v možnosti jednání, jak využít evropské kapacity pro čistě evropskou akci, ale v rámci struktur NATO, a to třeba bez účasti USA a Turecka. „Rozhodně si ale nemyslím, že by někomu prospělo oslabovat NATO,“ uzavřel.
Přibáň: Francouzský postimperiální komplex
„Myslím, že bychom měli vyjít z toho, že ten výrok pronesl prezident Francie,“ řekl směrem k Macronovým slovům právní filozof z Cardiffské univerzity Jiří Přibáň. Francouzská politika je přitom – stejně jako Macronovo vyjádření – podle Přibáně dvojznačná.
Daný výrok lze podle něj vykládat tak, že NATO nefunguje, a tím pádem uznáváme slabost tváří v tvář protivníkům. „Současně ale je to možné brát jako výzvu, že konečně musíme začít s tou obranyschopností Unie něco dělat,“ domnívá se Přibáň.
„Francie je stejně jako Británie zemí postimperiální. Británie si svůj imperiální komplex řeší tím, že chce vystoupit z kontinentu, a Francie se naopak snaží hrát v rámci Evropské unie klíčovou roli,“ uvedl s tím, že i takto je potřeba chápat slova francouzského prezidenta.
„Že Emmanuel Macron chce vytvořit paralelní struktury, kdy by Evropská unie byla ne náhražkou NATO, ale určitou paralelní strukturou, která by mohla hrát v otázce krizí i obranyschopnosti mnohem větší roli než dosud,“ dodal Přibáň. Evropa ale na to podle něj v současnosti nemá.