Ministr zdravotnictví Vlastimil Válek (TOP 09) uvedl, že od 17. ledna spustí takzvanou pracovní karanténu, kdy zaměstnanci z vybraných oblastí, kterým vyjde pozitivní antigenní test, budou moci za zpřísněných opatření dál pracovat. Týkat by se to mělo pracovníků v sociální oblasti, zdravotnictví a kritické infrastruktuře. Svoje plány pro boj s covidem zahrnula vláda premiéra Petra Fialy (ODS) také do programového prohlášení, které zveřejnila v pátek. Ve čtvrtek přibylo v Česku 6641 potvrzených případů, zhruba o devět set více než před týdnem. Je to čtvrtý mezitýdenní nárůst v řadě.
Lidé z některých oborů budou moci i s pozitivním testem pracovat
29 minut
Brífink ministra zdravotnictví k výjimkám z karantén u některých profesí
On-line přenos
Koronavirus - leden 2022
- 17:47
Lidem, kteří prodělali covid-19, hrozí i rok po infekci koronavirem zvýšené riziko nejrůznějších kardiovaskulárních problémů od mozkové mrtvice po plicní embolii. Vyplývá to z výsledků bádání amerických vědců publikovaných v pondělí odborným časopisem Nature Medicine. Vlády po celém světě by podle autorů článku měly být připravené na nárůst výskytu kardiovaskulárních onemocnění v důsledku pandemie.
- 21:13
Kanadský premiér Justin Trudeau oznámil, že má pozitivní test na koronavirus a tento týden bude pracovat na dálku. Na Twitteru uvedl, že se cítí dobře. Předseda vlády má za sebou očkování třetí dávkou vakcíny proti covidu-19.
- 21:12
Britská vláda zvažuje, že upustí od povinného očkování anglických zdravotníků proti covidu-19, uvedl před poslanci ministr zdravotnictví Sajid Javid. Povinnost už podle Javida není přiměřená současné pandemické situaci, píše deník The Guardian. Změna by se týkala Anglie, ostatní části Británie o protipandemických opatřeních rozhodují samy.
Od pondělí do čtvrtka odhalily laboratoře celkem 33 538 případů koronaviru. Za první čtyři dny minulého týdne jich bylo méně než 28 tisíc. Odborníci ale růst po svátcích předpokládali.
Podle Státního zdravotního ústavu (SZÚ) připadalo ve středu pětatřicet procent nových případů na nakažlivější variantu omikron. Ministr zdravotnictví Válek řekl, že tato varianta v Česku převládne ve druhé polovině příštího týdne. Nakažených by tak mělo přibývat i dál.
Laboratoře ve čtvrtek provedly asi sedmdesát tisíc testů, zhruba o čtrnáct tisíc více než před týdnem. V případě nejčastějších preventivních testů bylo pozitivních 5,28 procenta odevzdaných vzorků, minulý čtvrtek to bylo méně než pět procent. U epidemiologické indikace, kdy se testují lidé například kvůli kontaktu s nakaženým, pozitivita naopak klesla z 13,33 procenta na 10,95 procenta. Podíl pozitivních u diagnostické indikace, kdy jsou už testováni lidé vykazující příznaky, se snížil z 24,36 procenta na 19,57 procenta.
Dál roste incidence. Aktuálně připadá v posledních sedmi dnech na sto tisíc obyvatel 388 nakažených. Klesá naopak počet hospitalizovaných podle posledních dat. Na začátku týdne jich bylo více než tři tisíce, ve čtvrtek 2632, z toho 473 v těžkém stavu.
První případy koronaviru se v Česku objevily na začátku března 2020. Od té doby laboratoře odhalily celkem 2 517 475 nakažených. Zhruba 2,4 milionu lidí se již vyléčilo. S covidem naopak zemřelo dosud 36 507 lidí. Tento týden je obětí zatím 185, údaje z posledních dní ale většinou při dalších aktualizacích rostou. Podobné je to i s počty hospitalizací. Nemocnice totiž mnoho pacientů dohlašují až zpětně.
Válek: Zaměstnanci z některých oblastí budou s pozitivním testem moci pracovat
Ministr Válek avizuje, že od 17. ledna spustí pracovní karanténu, což spočívá v tom, že zaměstnanci z vybraných oblastí při pozitivním antigenním testu budou moci za určitých podmínek dál pracovat.
„Režim pracovní karantény znamená, že místo do karantény domů do ní půjde zaměstnanec do práce. Bude mít některá zpřísněná opatření, ta teď ladíme. Když je splní, bude moct pracovat.“ Válek uvedl, že hledá cestu, aby například řidič metra, který bude mít pozitivní test, mohl dál nastupovat do metra a řídit ho nebo aby osoba, která vykonává činnost nezbytnou pro fungování státu, ji mohla vykonávat dál a nešla domů do karantény.
3 minuty
Události: Válek připravuje nová covidová opatření
„Za mě je to rozhodně sociální oblast a zdravotnictví. Pak musí ministerstvo vnitra do pondělí dodat seznam kritické infrastruktury a ten doplníme do toho opatření od sedmnáctého. Sedmnáctého to spustíme,“ je přesvědčen ministr.
Zavést chce také omezení pro kulturní a sportovní akce. „Poprosil jsem sportovní agenturu a ministerstvo kultury, ať navrhnou, jaká míra opatření by měla být, aby akce mohly proběhnout a byly dostatečně bezpečné. Návrh teď posuzují naši odborníci,“ řekl Válek. Chtěl by, aby opatření byla realizovatelná, jednoduchá a srozumitelná, ale přitom bezpečná pro zúčastněné. Organizátoři akcí se o nich podle něj dozví s dostatečným předstihem.
O testování ve školách by se mělo rozhodnout příští týden
Válek se vyjádřil také k dalšímu postupu při testování ve školách. Opatření diskutuje s ministrem školství. „Budou méně striktní, ale přesto dostatečně bezpečná,“ tvrdí. Chce zjednodušit současnou situaci. „Cesta byla správná, ale není třeba tak intenzivně děti a pedagogy zatěžovat. Chceme pro školství přitom ponechat velkou výhodu, že antigenní testy budeme konfirmovat pomocí PCR.“ Tato potvrzení PCR testem chce zavést ve školách, u mladých lidí do 18 let a pak seniorů od 65 let. „Dnes je to samotrasování, soustředíme se na trasování organizované Centrálním řídícím týmem a hygienickými stanicemi,“ řekl.
Návrh na další postup při testování ve školách po 17. lednu by mělo ministerstvo školství od resortu zdravotnictví dostat nejpozději v pondělí. Zda bude pokračovat plošné testování žáků a učitelů dvakrát týdně, nebo jen jednou, by pak ve středu měla rozhodnout vláda. Řekla to v pátek mluvčí ministerstva školství Aneta Lednová. Šéf resortu Petr Gazdík (STAN) tento týden připustil, že kvůli nástupu nakažlivější koronavirové varianty omikron by se mohlo pokračovat nadále v testování dvakrát týdně. Záležet podle něj bude na dalším vývoji.
Při pondělním testování ve školách vyšlo 3695 pozitivních antigenních testů na covid-19 z více než 1,1 milionu, což je 0,33 procenta. Výsledky ze čtvrtka by podle Lednové měl tým Chytré karantény zveřejnit v pátek.
Rozhodnout by se v příštím týdnu mělo asi také o tom, jakou podobu bude mít od druhé poloviny ledna karanténa ve školách v případě výskytu koronaviru. Snahou podle Gazdíka je, aby se školy nemusely plošně zavírat a vyučování dopady epidemie příliš netrpělo. Například učit se celý den v respirátoru podle něj snižuje úroveň výuky.
Testy zaměstnanců škol neproplácejí zdravotní pojišťovny, protože se spolu s těmi pro školáky nakupují z dotace EU. Ministr zdravotnictví to chce do měsíce až šesti týdnů změnit, aby pravidla byla jednotná pro testování všech zaměstnanců. Těm musí testy poskytnout zaměstnavatel, zpětně mu 60 korun za test proplatí zdravotní pojišťovna testovaného.
Česko objedná 50 tisíc balení léku na covid
Léku na covid-19 paxlovid od firmy Pfizer objedná Česko 50 tisíc balení. Ministr zdravotnictví řekl, že dokončil jednání s výrobcem a má za vládu zmocnění smlouvu podepsat. Podle neformálního příslibu by Česko mělo pak do třiceti dní dostat první dodávku, čtvrtinu z celkového počtu v prvním čtvrtletí. „Dneska jsme vyřešili způsob distribuce toho léku, dali jsme firmě Pfizer parametry a teď čekáme, až dostanu z New Yorku smlouvu. Ve chvíli, kdy ji budu mít, mám právo ji za vládu podepsat,“ potvrdil v pátek.
Na protivirových lécích bude podle odborníků zejména založena léčba pacientů, kteří se nakazí variantou omikron. U ní totiž jako prevence před vážným průběhem nefungují v současné době dostupné monoklonální protilátky, ale musí se vyvinout jiné. Kromě paxlovidu už je v Česku také lék molnupiravir od firmy Merck, kterého vláda zřejmě nakoupí ještě víc.
Předseda České společnosti infekčního lékařství Jana Evangelisty Purkyně Pavel Dlouhý uvedl, že bylo schváleno také nové využití remdesiviru u ambulantních pacientů podobně jako monoklonálních protilátek formou tří infuzí. Remdesivir podle něho vykazuje až 85procentní účinnost i na omikron. Nejtypičtější léčbou pacientů v nemocnicích je podávání kyslíku, užívají také léky proti srážlivosti krve a tlumící bouřlivou imunitní reakci, kterou koronavirus vyvolává.
Deklarace odmítající povinné očkování
Zástupci Deklarace lékařů, sester, právníků, studentů, členů Integrovaného záchranného systému (IZS), policie či armády vyzvali vládu, aby zrušila vyhlášku minulého kabinetu o povinném očkování proti covidu-19 pro vybrané profese. Připojili se také k hnutí Chcípl PES, které dlouhodobě kritizuje protiepidemická opatření státu. Oznámili to na tiskové konferenci.
Vakcíny podle signatářů deklarací nefungují a způsobují nevratné vedlejší účinky. Zrušeno by podle nich mělo být očkování malých dětí. Nelíbí se jim ani povinné nošení respirátorů, kritizovali také informování veřejnosti o očkování. Deklarace několika profesních skupin na internetu, které ale nejsou právně závazné podle petičního zákona, podepsalo přes osmdesát tisíc lidí.
Za Deklaraci lékařů vystoupil na tiskové konferenci Václav Hrabák. Podle něj očkování ani přeočkování nedává mysl, a naopak se prý objevují negativní dopady, jako jsou trombózy. Lékařka Dana Vorlíčková označila očkování proti covidu za šílený experiment a „jeden z největších medicínských experimentů v dějinách lidstva“.
Ministr Válek ale koncem prosince řekl, že vláda urychluje očkování třetími dávkami, které bude od 4. ledna dostupné pro všechny dospělé po pěti měsících. Data z Dánska a Velké Británie podle něj ukazují, že očkování funguje i na variantu omikron. Vyhlášku chce vláda upravit a ministerstvo zdravotnictví hodlá se zástupci profesí jednat.
Programové prohlášení vlády o covidu: Neomezovat péči pro ostatní
Vláda premiéra Petra Fialy (ODS) v pátek zveřejnila programové prohlášení, ve kterém se věnuje i boji s pandemií covidu-19. Ten je v něm označen jako závažné onemocnění, se kterým se ale „musíme naučit žít“. Vláda slibuje neomezovat kvůli němu neustále péči o ostatní pacienty a vytvořit všeobecně respektovanou a srozumitelnou autoritu, která bude vydávat odborná stanoviska.
Jejím základem má být Národní institut pro zvládání pandemie (NIZP), jehož vznik vláda slibuje do konce ledna. Ministr zdravotnictví ho představil ve čtvrtek. Institut povede vakcinolog Roman Chlíbek, který radil i předchozím ministrům zdravotnictví ve vládě Andreje Babiše (ANO). Z odborníků, na jejichž rady bývalí ministři za ANO nejdříve slyšeli, ale pak se od nich odvrátili, v něm působí například epidemiologové Rastislav Maďar nebo Petr Smejkal.
Programové prohlášení vlády klade důraz také na prevenci a veřejné zdraví. „Právě podpora této dosud zanedbávané oblasti má za cíl posunout kvalitu zdraví českých seniorů na stejnou úroveň, jaká je ve vyspělých státech Evropské unie,“ píše se v prohlášení. Podporu prevence, měření kvality péče nebo vzdělávání lékařů zmiňovala ve svém prohlášení i předchozí vláda.
