Ministryně obrany Jana Černochová (ODS) si stojí za svým sobotním prohlášením, že výměnou za příměří v rusko-ukrajinské válce nemohou být ústupky Kyjeva. Ukrajinci podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby ustupovali agresorovi. Za nepřijatelné pokládá vyjádření některých státníků, například prezidenta USA Donalda Trumpa, aby Kyjev Moskvě přenechal Ruskem okupovaný Krym. Krym je symbolem, který nelze Ukrajině sebrat, řekla v Interview ČT24.
Krym je symbol, je nepřijatelné ho Ukrajině vzít, říká Černochová
26 minut
Interview ČT24: Ministryně obrany Jana Černochová (ODS)
Od inaugurace Donalda Trumpa do funkce amerického prezidenta uplynuly přesně dva měsíce. Poslední týden je, co se týče záležitostí obrany, podle Černochové o něco klidnější než ty předtím. „V názorech se drží alespoň nějaký konsensus. Záležitosti, které byly spojeny třeba s pomocí Ukrajině, nesdílením zpravodajských informací, nám dělaly vrásky na čele,“ připustila.
Přerušení sdílení zpravodajských informací USA s Ukrajinou je dle Černochové něco, co mohlo Spojeným státům způsobit reputační problém. „Je to něco, co je jako partnera poškodit mohlo. Na druhou stranu všechny země včetně Česka si jsou moc dobře vědomy toho, že v globálním světě, ve kterém žijeme, se bez USA neobejdeme, nechceme se s nimi rozhádat,“ poznamenala ministryně. Nicméně evropští lídři si podle ní uvědomili, že Evropa se musí umět spolehnout sama na sebe, plus na některé další spojence, například na Kanadu, Japonsko či Izrael. „Mohou nám pomáhat i nahradit dodávky vojenského materiálu – byť doufáme, že k tomu nebude muset dojít,“ dodala.
Počáteční „přešlapy“ Donalda Trumpa v diplomacii jsou podle Černochové možná jen „vykolíkováváním“ území. „Kdy na sebe chce upozornit a dát světu jasně najevo, že on politiku bude dělat jinak než jeho předchůdce,“ myslí si.
„Nemůže to být o Ukrajině bez Ukrajiny“
Co se týče debat o možném příměří v rusko-ukrajinské válce, Kyjev musí být informován o tom, o čem se bude vyjednávat a musí s tím souhlasit, zdůraznila ministryně. „Nemůže to být o Ukrajině bez Ukrajiny,“ upozornila. To, že se jednání někam posouvá, považuje za správné. „Myslím, že je dobře, že se našel státník, který může telefonovat dvě hodiny s (ruským vůdcem) Vladimirem Putinem. Na druhou stranu to opravdu musí být v mantinelech toho, co je pro Kyjev přijatelné.“
Telefonát mezi Trumpem a Putinem je podle ní trochu tajemstvím, protože se obě strany nepříliš shodují na tom, co vlastně řešily. Černochová předpokládá, že k žádné zásadní dohodě zřejmě nedošlo. „Tudíž každý si to vykládá tak, jak si to chce vykládat ve prospěch svojí země,“ soudí.
V sobotu při setkání se svým ukrajinským protějškem Rustemem Umerovem Černochová řekla, že cenou za příměří by neměly být ústupky Kyjeva. Za svým prohlášením si prý stojí, ačkoliv někteří státníci, třeba americký prezident, hovoří o nutnosti ústupků obou stran. „Cítím, že je to tak správně. Už jen z toho důvodu naší historie. A myslím si, že to tak hlavně cítí Ukrajinci,“ uvedla. Ti podle ní „prolili příliš mnoho krve“ na to, aby nyní dělali ústupky. Trump například uvedl, že okupovaný Krym má být součástí Ruska. To je pro Černochovou prý nepřijatelné.
„Nemůžeme říct: ‚Už tam jsou dlouho, tak ať jim to zůstane.‘ Takhle nemůže fungovat mezinárodní politika. Nemůže být pouze politikou. Musí se tu jednat o nějaké vyšší morální hodnoty, principy. Krym je symbol. A myslím, že tak to Ukrajinci berou,“ prohlásila s tím, že teroristům se neustupuje. „Nemůžeme ho Ukrajincům vzít,“ dodala.
Letouny F-35
Černochová hovořila také o nákupu letounů F-35. Vzhledem k politice Spojených států totiž začínají investice do americké armádní techniky budit u některých států obavy. „Nelituji toho. V době, kdy jsme o tom rozhodovali, na základě vojenského doporučení padlo to, že vojáci chtějí letoun páté generace.“ Jiný letoun páté generace na trhu tehdy nebyl, podotkla. USA jsou podle ní v této věci solidním partnerem a nehrozí, že by letouny nebyly funkční proto, že by Spojené státy například neumožnily aktualizaci systému.
K navyšování výdajů na obranu uvedla, že pokud by Česko mělo dodržet to, co žádá Trump, muselo by jít až na pět procent HDP. „Ale jsme nohama na zemi. Chceme se chovat jako seriózní partner v NATO, ale i jako dobrý hospodář.“ I kdyby prý „zítra“ dostala pět procent HDP na obranu, Česká republika je není schopna utratit. „Není to tak, že bychom neměli za co je utratit, ale nejsme schopni to zprocesovat. Akviziční proces trvá dlouho,“ ujasnila. Naopak tři procenta HDP na obranu je podle ní vláda schopna využít efektivně.
