Politika je elitní pánský klub a kvóty pro vyrovnané zastoupení mužů a žen v politice mají být pozvánkou pro ženy, uvedla v předvolební debatě České televize kandidátka Zelených Hana Veronika Konvalinková. Spustila tím ostřejší debatu mezi pozvanými zástupci kandidujících stran a hnutí. Třeba kandidátka ODS a poslankyně Miroslava Němcová reagovala tím, že by ji ponižovalo, kdyby se do světa politiky dostala jen proto, že je žena.
„Kvóty jsou jen nástroj, nejde o nic, co by mělo zůstat trvale, navěky. Poměr žen a mužů ve společnosti je zhruba padesát na padesát a poměr žen v politice, státní správě, rozhodovacích nebo vědeckých funkcích neodpovídá tomuto složení. Není to tak, že by tyto funkce musely ženy obsadit, jde spíše o takovou pozvánku do toho elitního pánského klubu,“ uvedla Konvalinková. Zelení se k prosazování rovnosti zastoupení mužů a žen nejen v politice dlouhodobě hlásí.
„Veškeré funkce je potřeba obsazovat zejména podle schopností daného člověka, ať je to dáma, nebo pán,“ prohlásil v reakci Radek Koten, kandidující na Vysočině za Svobodu a přímou demokracii - Tomio Okamura. Jedinou skupinou, kterou by SPD podpořilo, jsou tělesně postižení lidé. „Pochybuji ale, že ženy jsou nějak tělesně nebo mentálně postiženy,“ prohlásil Koten a dodal, že pokud se žena chce prosadit ve vedoucí pozici nebo v politice, může, aniž by jí to někdo přikazoval nebo zakazoval. S nadsázkou se pak vyjádřil, že by se rovnou mohly zavést kvóty na zastoupení žen třeba v těžkém průmyslu, například ve slévárenství, nebo u hasičů.
- Ženy tvoří víc než polovinu obyvatel Česka. V posledních letech mívají vyšší vzdělání než muži, tvoří tři pětiny absolventů vysokých škol. V průměru vydělávají o pětinu méně než muži, ve stáří pak kvůli tomu pobírají také o pětinu nižší penzi.
Konvalinková zopakovala, že ve společnosti, kde je poměr mužů a žen vyrovnán, pravděpodobně není nerovnoměrné zastoupení obou pohlaví v politice dáno nedostatkem kvalitních žen. Ale spíše podle ní tím, že politika je elitní pánský klub. Ten se má díky kvótám otevřít ženám a příklady západních zemí ukazují, že s využitím tohoto nástroje se rozdíly rychle stírají. „Politika není kamenolom a troška důvěry v ženy by prospěla i politické kultuře,“ podotkla.
Ženský hlas, který si kvóty nepřeje
Postoj kandidátky Zelených nenechal v klidu občanskou demokratku Miroslavu Němcovou. „Chci, aby byl také slyšet ženský hlas, který si to nepřeje a považuje to pro sebe za absolutně nepřijatelné,“ zareagovala na požadavek kvótního vyrovnávání mužů a žen.
Němcová se důrazně ohradila tvrzením, že nechce být, a ani nebyla 19 let v Poslanecké sněmovně jen proto, že je žena, ale musela se neustále vypořádávat s nároky na svou práci. „Mě by to ponižovalo,“ prohlásila. Podle ní podobný nástroj třeba v Německu selhal.
Kvóty na obsazení žen v politice považuje za nepotřebné také Ondřej Lochman, kandidující jako nestraník za Starosty a nezávislé ve Středočeském kraji. „Rád vždycky pracuji s kýmkoli sympatickým a pracovitým a je mi jedno, jestli je to muž, nebo žena,“ řekl za sebe.
Posunul téma ke kvótám pro vedoucí pozice ve firmách, které jsou podle něj naprosto nepřípustným vměšováním státu do firemního prostředí. „Stát má sloužit, ne překážet,“ soudí Lochman.
Vždycky mě srovná maminka
Dalším, kdo se přidává ke kritice myšlenky kvót, je kandidát hnutí ANO v Jihomoravském kraji a brněnský primátor Petr Vokřál, který podle svých slov během působení ve vysokém byznysu lidi vždycky přijímal na základě schopností uchazečů a uchazeček. „Nic by to nepřineslo,“ říká ke kvótám.
Lídr jihomoravské kandidátky TOP 09 Vlastimil Válek byl dalším, kdo kvóty kritizoval. Jako lékař vnímá ve své profesi převahu žen, nechápe tedy pesimismus, který v požadavku na zavádění kvót vidí. „Upřímně řečeno, já, pokud se někoho bojím, tak je to moje maminka, ta mě vždycky srovná do latě. Můžu být muž, jaký chci, kvótami vyhrává ona,“ odkázal na své rodinné poměry profesor radiologie na Masarykově univerzitě a bývalý krajský zastupitel.
Prvním, kdo se po sérii kritických hlasů v debatě také vyslovil pro podporu žen v politice a na řídících pozicích, byl lídr jihočeské kandidátky ČSSD Ondřej Veselý. „Je přece zjevné, že žen je ve veřejných i byznysových funkcích málo, a musíme s tím něco dělat. Nemám patent na rozum, zda jsou kvóty to nejlepší řešení, ale musíme pro to něco dělat,“ zdůraznil.
ČSSD sama si v minulosti odhlasovala vnitrostranické kvóty a snaží se jimi řídit i při sestavování kandidátních listin, podotkl Veselý.
I princezna dokáže navrhnout dobrý software
Pražský kandidát KDU-ČSL Jan Čižinský si je problému nevyváženého zastoupení mužů a žen v politice a rozhodovacích funkcích vědom. Důležitější než zavádět kvóty pro něj je ale sladění profesního a rodinného života, protože to je pro ženy mnohem nevýhodnější.
„Když bude mít někdo kratší úvazek, nebude si ruinovat svůj budoucí důchod. Často se to týká žen, které mají o tři tisíce nižší důchody,“ poukazuje na skutečnost, že ženy během rodičovské dovolené a mnohdy i po ní nepracují na plný úvazek, což se při přechodu do důchodového věku projeví ve výši starobních důchodů.
- Česko dlouhodobě sklízí kritiku domácích organizací i mezinárodních institucí za nízké zastoupení žen ve vedení státu, úřadů či státních firem, a to například od Rady Evropy či od výboru OSN pro odstranění diskriminace žen. Výbor Česko vyzval, aby zavedlo dočasná opatření ke zvýšení podílu žen v politice a na rozhodování.
Kandidát Pirátů Lukáš Kolářík nevidí smysl v přijímání kvót, ale poukazuje na rozdělování mužské a ženské role jako základní společenskou praxi, kdy odmalička rozdělujeme chlapce a dívky v činnostech. V hračkářství, v oddělení pro tříletá děvčata jsou uklízecí sety a panenky, v deváté třídě zase jdou podle něj dívky při pracovních činnostech vařit a vyšívat, zatímco chlapci pilují železo v dílně.
„Musíme změnit přístup spíše ve výchově a ve školství. Piráti si myslí, že třeba i princezna dokáže navrhnout dobrý software nebo nový stroj,“ poznamenal lídr jihočeské kandidátky.
