Jak by kandidáti do Evropského parlamentu řešili dvojí kvalitu potravin, migraci nebo daně? Česká televize odvysílala první ze tří velkých večerních debat před eurovolbami. Hosty byli lídři kandidátek Kateřina Konečná (KSČM), Pavel Svoboda (KDU-ČSL), Ivan David (SPD) a Pavel Poc (ČSSD). Debatu moderoval Martin Řezníček.
Jedním z témat, která v programech stran dominují, je dvojí kvalita potravin. Evropský parlament se tématem zabýval už několikrát a naposledy schválil kompromisní úpravu, kterou však mnozí čeští politici kritizovali.
Dvojí kvalitě potravin by se chtěla nadále věnovat lídryně komunistů Kateřina Konečná. „Evropští poslanci rozhodně nesedí jenom v Bruselu, ale komunikují se svými národními poslanci. KSČM vytáhla to téma na půdu české Poslanecké sněmovny, bude se tam řešit v červnu, ministr zemědělství (Miroslav) Toman přijde také se svým řešením a je to věc, kterou si budeme chtít společně vyříkávat,“ uvedla. „Bohužel tím, co se stalo v Evropském parlamentu, se ukázalo, že nic jiného než ta česká úprava už v tuto chvíli rychle nepomůže.“
„Byl to nějaký kompromis. Původní návrh Evropské komise byl tvrdší, ale v tom dalším vyjednávání prostě změknul,“ komentuje schválenou předlohu Pavel Svoboda (KDU-ČSL). „Je potřeba směřovat k tomu, aby se dvojí kvalita potravin dostala na takzvaný černý seznam, na seznam automaticky zakázaných praktik proti spotřebiteli. To je ten další krok, o který budeme, předpokládám, že všichni, jak tady jsme, usilovat,“ dodává.
Problému dvojí kvality potravin se chce věnovat i SPD. „Ano, my to máme rovněž v programu jako jednu z důležitých věcí. Ten důvod je v tom, že to je evidentně popuzující. Občany to musí popuzovat, že je na nás nahlíženo jako na ty, kteří jsou schopni strávit všechno a musí si to nechat líbit,“ říká lídr kandidátky Ivan David. Problém je podle něj daleko širší a týká se norem pro nejrůznější výrobky. „To je věc, které by bylo potřeba věnovat daleko větší prostor, a nevšímat si jenom toho, co občany bezprostředně popuzuje.“
„Jakkoliv se nám nelíbí ta současná podoba legislativy, tak v každém případě už dnes ten problém je součástí legislativy… Například v roce 2017 byl prosazen zákaz regionálního omezení prodeje pro internetové obchody. A tohle je krok, který budeme iniciovat hned po volbách, abychom zakázali velkoobchodům a výrobcům právě tuhle takzvanou geoblokaci a markety se nemohly vymlouvat na to, že si nejsou schopny nakoupit ten výrobek v kvalitě, která je běžná na německém trhu,“ navrhuje další z kandidátů do europarlamentu Pavel Poc (ČSSD).
Je třeba využít další fondy na boj se suchem, shodli se kandidáti
Palčivým tématem životního prostředí je v současnosti trvající sucho. „Sucho je opravdu velmi zásadní problém, protože zásadně mění podmínky hospodaření. Některé plodiny, které jsou tady tradiční, asi nebude možno v některých lokalitách pěstovat vůbec,“ varuje David. „V prvé řadě je potřeba zadržovat vodu v krajině, což je možno za poměrně nákladných opatření,“ pokračuje. Jako europoslanec by proto chtěl přispět k získání finančních prostředků na podporu zavodňování a regulace vody v krajině.
„Myslím, že to má dva aspekty. Jeden je klíčový, a to je přesunout dostatečné množství financí do zmírňujících opatření – nechci říct preventivních, protože klimatická změna je tak rozběhnutá, že to je velký problém a bude na generace to zastavit – ale zmírňující a adaptační opatření,“ říká Poc. „A druhá věc, která nás bude čekat bezprostředně po volbách, je doprojednání nové zemědělské politiky,“ doplňuje s tím, že společná zemědělská politika je klíčový nástroj.
„Dělat rovnítko mezi globálním oteplováním a suchem není úplně přesné. Zejména u nás, protože u nás je vysoušení krajiny dáno také neúctou k hodnotám a tradicím předků, je to dáno narovnáváním řek a zasypáváním rybníků, sjednocováním polí, jak k tomu docházelo za komunistické totality, kterou nyní budeme napravovat,“ uvedl Svoboda. „Co v Evropském parlamentu můžeme udělat, je samozřejmě nasměrovat co největší množství fondů do členských států, udělat z toho prioritu,“ zdůraznil.
„Musím se ohradit proti tomu, co tady řekl pan Svoboda, že máme napravovat komunistickou totalitu. Vy jste měli třicet let na to, abyste ji napravili, a měli jste x ministrů zemědělství,“ reagovala Konečná. „To, k čemu jsme se opravdu třicet let neuměli chovat, je půda, protože ztrácíme ornici, velmi levně ji zastavujeme,“ uvedla. Problém sucha je podle ní třeba řešit komplexem opatření, ta konkrétní přitom musí nastavit hlavně členské státy.
Europoslanci mají navrhovat zákony, žádají kandidáti
Na otázku, jak Evropskou unii reformovat, nemají kandidáti shodný názor. Lidovec Svoboda by si dokázal představit například snížení počtu eurokomisařů. „Třeba redukci na polovinu tak, aby se členské státy jednou za pět let v Komisi vystřídaly,“ navrhl. Nutné podle něj je, aby si „občan našel bližší vztah k Unii.“ „Musí více odpovídat očekáváním Evropanů, kteří očekávají, aby řešila problémy kontinentálního rozměru. Dnes nejsme schopní rozhodovat kolektivně,“ zdůraznil.
Podle lídryně komunistů Konečné je klíčové, aby Evropský parlament získal legislativní pravomoci. „Potřebujeme, aby byl parlament dán na roveň různým stálým výborům, ve kterých se reálně rozhoduje,“ zdůraznila. Posílit podle ní musí europarlament jak ve směru k těmto výborům, tak ke Komisi. „Stává se nám, že máme z něčeho dobrý pocit, pak přijde Komise a my se nestačíme divit,“ řekla.
S tím souhlasí také sociální demokrat Poc: „Existuje rozhodování, které běží mimo parlament, ve stálých výborech tvořených úředníky členských států, a to za zavřenými dveřmi. Rozhodovací procesy v Unii musí mít demokratickou legitimitu.“ Poc chce, aby se Unie více orientovala na sociální politiku. „Je nutné, aby EU sloužila více lidem a méně byznysu… Ale s tím nám musí pomoci voliči, bez větší síly nedosáhneme na odstraňování nerovností, které jsou mezi státy, severem, jihem,“ uvedl Poc.
Podle lídra kandidátky SPD Davida je ale Evropská unie reformovatelná jen málo, v hlubší změny nevěří: „Je reforma uvnitř stávajícího systému, doplnění dílčích možností. Ale pak je přeformátování, reforma, která podstatně změní celý systém – ale podmínky jsou stanoveny tak, aby k tomu dojít nemohlo. Unie je tvořena tak, aby v ní rozhodovaly nadnárodní společnosti prostřednictvím Evropské komise.“
Proti daňovým rájům
Svoboda si myslí, že by Evropská unie měla sjednotit daň z příjmu právnických osob. „Aby mezi sebou státy nesoutěžily o to, kdo méně zdaňuje. To je nezdravé,“ řekl s tím, že daně fyzických osob by si měly nadále upravovat jednotlivé členské státy.
S tím souhlasí i Poc. „Je to daňová kanibalizace. Sjednotil bych výpočet základu daně. Také bychom chtěli zavést daň z finančních transakcí, to by totiž v důsledku snížilo příspěvky členských států do evropského rozpočtu a zabránilo by to přesunům spekulativního materiálu.“
Konečná by ke zmíněným opatřením připojila ještě zdanění internetových gigantů. „Bez těchto věcí se nepohneme dál v otázce daňových rájů, dividend…“ dodala.
Podle Davida by se ale Unie měla zaměřit na „harmonizaci ceny práce“. „Myslím, že je naše odpovědnost zajistit, aby naši lidé měli důvod se vracet a zůstávat,“ řekl.
Existují recepty na migrační krizi?
Jak řešit problémy spojené s migrací, na tom se evropské státy dosud neshodly. Podle Konečné by měly třeba v afrických zemích vzniknout checkpointy, záchytná stanoviště. „Institucionální zakotvení, kam lidé přijdou, požádají, nebudou muset projít strastiplnou cestu do Evropy. S řadou států jsme uzavřeli smlouvy o rozvojové pomoci, a v těchto smlouvách si můžeme nastavit podmínky,“ navrhuje.
Podobné nástroje vidí jako řešení i Poc. Klíčové ale podle něj je, aby byla Evropská unie jednotná a připravila se na migraci spojenou s klimatickými změnami. „Máme povinnost zasáhnout tam, odkud lidé odchází, a vytvořit tam takové podmínky, abychom zabránili tomu, aby ta strašidelná migrace, proti které byla krize v roce 2015 dětskou hrou, nikdy nepřišla,“ zdůraznil.
Také Svoboda chce řešit problémy s migrací tak, že EU bude lépe spolupracovat s těmi zeměmi, odkud lidé odcházejí: „Úzkým hrdlem migračních otázek je nefunkční repatriační politika. Je třeba motivovat státy, aby přijímaly své občany zpět.“
Kandidát SPD David upozornil také na to, že například z Libye v minulosti lidé do Evropy nepřicházeli. „Recepty (na migraci) nechť mají ti, kteří říkají, že je Evropská unie má a že je schopná to řešit,“ řekl s odkazem na politiku Francie a Itálie k Libyi.
Čtvrteční diskuse byla jedna ze dvou předvolebních debat s lídry kandidátek, které ČT před evropskými volbami odvysílá. Každá z debat je určena pro čtyři zástupce politických stran, hnutí či koalic. Klíčem ke zvaní hostů jsou výsledky průzkumu volebního potenciálu. Druhá předvolební debata se uskuteční v úterý 21. května.
Závěrečnou debatu o vztahu národní a evropské politiky s předsedy stran a hnutí zastoupených v Poslanecké sněmovně odvysílá ČT ve čtvrtek 23. května. Natáčet se bude za účasti publika v Národním muzeu. V neděli 27. května pak výsledky voleb přiblíží speciální volební studio.
Další lídři kandidujících subjektů (nebo jimi nominovaní zástupci) dostali prostor v pořadu Politické spektrum. ČT24 také vysílala individuální rozhovory s lídry všech kandidujících subjektů nebo s jimi zvolenými zástupci z kandidátní listiny.
