Země Evropské unie se v pátek na summitu v Bruselu shodly, že je třeba co nejdříve pokročit v budování jednotného evropského trhu – a také na tom, že v boji s migrací budou dál státy klást důraz zejména na ochranu vnějších hranic a na spolupráci s tranzitními státy. Lídři unijních zemí naopak nenašli společnou řeč ohledně reformy azylového systému nebo posílení reformované agentury Frontex, tedy navyšování počtu příslušníků evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Státy Unie se už řadu měsíců nemohou shodnout na reformě unijního azylového systému, porážku ve snaze najít kompromis nyní přiznává i končící rakouské předsednictví, protože se během jeho půlroku nepovedlo najít řešení přijatelné pro všechny členské státy. Ani posílení pohraniční stráže zatím politici neodsouhlasili – navýšení počtu příslušníků na deset tisíc totiž neschválili unijní ministři vnitra.
„Evropská rada vzala na vědomí, že počet zaznamenaných ilegálních přechodů hranic klesl na předkrizovou úroveň a že obecný klesající trend pokračuje. Je to výsledek migrační politiky Unie a jejích členských států založené zejména na kontrole vnějších hranic, boji proti pašerákům a spolupráci se zeměmi původu a tranzitními zeměmi… V této politice bychom proto měli pokračovat,“ stojí v oficiálních závěrech z jednání summitu.
Rakouský kancléř Sebastian Kurz v pátek ráno upozornil, že proti povinným kvótám od začátku vystupoval, a trvající zablokování diskuse jen ukazuje, že měl pravdu. Už při příchodu na páteční jednání pak Kurz řekl, že naději nyní EU vkládá zejména do spolupráce se třetími zeměmi, přes které migranti do Evropy míří. Podle něj by právě tento přístup mohl znamenat snížení celkového počtu přistěhovalců poté, co selhaly snahy o rozdělování migrantů podle kvót.
Tsiprasův návrh vyvolal ostrou diskuzi
Řecký premiér Alexis Tsipras navrhl, aby se společenství do května příštího roku dohodlo na dočasném „mechanismu solidarity“ pro řešení vysokých počtů žadatelů o azyl. Návrh řeckého premiéra ale v pátek vyvolal ostrou diskusi šéfů států a vlád EU.
Původní návrh Evropské komise z května 2016 pro případ krizové migrační zátěže v jedné členské zemi Unie předpokládal převzetí části uprchlíků jinými státy tak, aby šlo dostatečně rychle zvládnout potřebný velký počet rozhodnutí o azylu.
Země ze středu a východu bloku ale podobné řešení jednoznačně odmítají; pomáhat jsou připraveny jen personálně, technicky či finančně – a na snaze o kompromis si už vylámala zuby řada předsednických států.
V páteční debatě na summitu ale opět zněla slova o pokrytectví zemí, které přijímají unijní finance, využívají výhod společného prostoru volného pohybu, ale odmítají být solidární se státy na vnější hranici, které migrace zatěžuje. Řecký premiér upozornil, že jeho země se nyní potýká s asi 70 tisíci žádostmi o azyl, a ptal se, zda podle něj nefunkční systém bude vůbec někdy reformován.
Několik summitů EU po sobě přitom zdůraznilo, že na otázce reformy se musí státy dohodnout konsensuálně. V této citlivé věci by se tak nemělo opakovat přehlasování nesouhlasící menšiny, jak se stalo u plánu na jednorázové přerozdělování žadatelů o azyl z Itálie a Řecka v roce 2015.
Plán reformy takzvaného dublinského systému je ale jen jedním ze sedmi legislativních návrhů, se kterými Komise kvůli migrační krizi přišla. Země je dosud projednávají společně a podle části členských států, včetně Česka, by se tak kvůli vzájemné provázanosti právních textů mělo dít i nadále.
Macron upozornil na ohrožení existence schengenského prostoru
I v pátek například maďarský premiér Viktor Orbán kolegům připomněl, že k pěti návrhům mají země nadále připomínky. Francouzský prezident Emmanuel Macron zase kolegy upozornil, že trvající zablokování části zamýšlených změn může mít dopad na další existenci schengenského prostoru.
Komise s podporou jiných zemí ale argumentuje tím, že některé více technické novinky nenarážejí na odpor a mohou být odsouhlaseny dříve.
Summit chce do eurovoleb pokrok při budování jednotného trhu
Jedním ze závěrů summitu je i shoda v tom, že členské země a europarlament by měly ještě před květnovými evropskými volbami odsouhlasit co nejvíce stále rozpracovaných návrhů týkajících se unijního jednotného trhu.
„Je důležité odstranit zbývající neodůvodněné překážky, především v oblasti služeb, a zabránit riziku vzniku nových bariér a riziku fragmentace,“ uvedli. Debata o dokončování trhu byla jedním z bodů dnešního druhého jednacího dne pravidelného prosincového summitu EU.
Lídři v pátek v souvislosti s vnitřním trhem také vyzvali k rychlému zavádění už domluvených rozhodnutí a pravidel. Společný trh je podle nich třeba posílit také proto, že je solidním základem směrem ven orientované, sebevědomé a autonomní Evropské unie. Jednotný trh je podle závěrů summitu základním nástrojem pro blahobyt občanů EU, pro růst a tvorbu pracovních míst a je významný k podpoře investic i pro schopnost Unie obstát v celosvětové konkurenci.
