Výcvik ukrajinských vojáků v České republice by se měl do konce příštího roku uskutečnit v pěti čtyřtýdenních turnusech, každého se může zúčastnit až 800 vojáků. Na středečním zasedání souhlas s pobytem a výcvikem vojáků vyslovila vláda, oznámila ministryně obrany Jana Černochová (ODS). Návrh předloží oběma komorám parlamentu. První cyklus se uskuteční letos. Kabinet zároveň odmítl návrh na snížení počtu policistů v rámci úspor.
Kabinet schválil výcvik ukrajinských vojáků v Česku. Návrh musí projít parlamentem
Celkové náklady na výcvik v Česku se odhadují na 975 milionů korun. Cvičení vychází z bilaterální dohody české a ukrajinské vlády, výhledově však bude převedeno pod asistenční misi EU. Česko by do ní mělo vyčlenit až 55 lidí, působili by na území jiných členských států EU ve velitelských strukturách mise, případně na pozicích instruktorů. Cílem je poskytnout výcvik až pro patnáct tisíc Ukrajinců, především na základně v Polsku.
„Výcvik příslušníků ozbrojených sil Ukrajiny na území České republiky organizujeme i na základě bilaterálního jednání a zároveň následně bychom toto převedli pod asistenční misi Evropské unie, i poté bude výcvik pokračovat na území České republiky,“ vysvětlila Černochová.
22 minut
Brífink po jednání vlády 16. listopadu
Výdaje částečně pokryje EU
Letos by měl výcvik ukrajinských vojáků na českém území vyjít na 195 milionů korun, příští rok na 780 milionů. Peníze půjdou z kapitoly ministerstva obrany, po převedení výcviku pod misi EU budou částečně refundovány z finančních nástrojů EU.
Konkrétně se letošního prvního cyklu zúčastní až sedm set příslušníků mechanizovaného praporu a čtyřicet osob jednotek zabezpečení, třicet specialistů zdravotnických odborností, deset specialistů chemického vojska a dvacet specialistů ženijního vojska. Zbylé čtyři výcvikové cykly ve stejném složení se plánují na příští rok.
Vláda ve středu také schválila mandát na působení armády v Iráku, Kuvajtu a Kosovu do roku 2024. Do Kosova by mělo být nově vysláno až čtyřicet vojenských policistů do jednotky italských karabiniérů pro období červenec 2023 až prosinec 2024. V Iráku by mělo v letech 2023 a 2024 nadále působit maximálně 20 vojáků v misi NATO. „Dneska tam vojáky máme, je to jen prodloužení naší přítomnosti,“ vysvětlila Černochová.
Policistů ubývat nebude, rozhodla vláda
Kabinet zároveň nebude snižovat počty policistů jen kvůli tomu, aby zajistil snížení výdajů státního rozpočtu. Před rozhodnutím o takovém kroku bude nutné prověřit, jaké by byly jeho dopady. Novinářům to řekl premiér Petr Fiala (ODS). Omezení počtu policistů je jedním z návrhů, které představila Národní ekonomická rada vlády (NERV) s cílem snížit strukturální deficit rozpočtu.
„Logika tohoto konkrétního návrhu, jak ho předložila Národní ekonomická rada vlády, vychází ze srovnání počtu policistů na počet obyvatel,“ prohlásil Fiala. Podle něj je ale potřeba zohlednit i skutečnost, že část činností, které v Česku vykonávají policisté, mají v jiných zemích na starosti civilní zaměstnanci.
„Neuděláme žádné škrty jen proto, abychom spravili rozpočet, aniž bychom si byli vědomi všech dopadů, jaké by toto rozhodnutí mělo,“ zdůraznil šéf kabinetu. Podle něj je sice důležité snižovat rozpočtové schodky, ale zároveň je nutné zajistit, aby stát plnil své funkce a chránil bezpečnost občanů.
NERV usiluje o škrty za 200 miliard
NERV předložil vládě dvě desítky opatření na příjmové i výdajové straně rozpočtu, která by měla zajistit snížení strukturálního schodku. Mezi návrhy jsou plány na zvýšení daní, zvýšení věku pro odchod do důchodu, omezení některých státních podpor, snížení počtu policistů nebo slučování malých obcí.
Celkem by opatření mohla snížit deficit rozpočtu zhruba o 200 miliard korun. V letošním roce plánuje Česko hospodaření se schodkem 375 miliard korun, v příštím roce se schodkem 295 miliard korun.
Fiala ve středu přiblížil, že vláda se bude všemi návrhy NERV zabývat na počátku příštího roku, vyhodnotí jejich dopady a zváží, jaká opatření jsou pro Česko vhodná. Ministr financí Zbyněk Stanjura (ODS) minulý týden uvedl, že chce na jaře předložit soubor opatření, která by od roku 2024 snížila strukturální deficit o jedno procento HDP, tedy zhruba o 70 miliard korun.
