Vicepremiér a ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL) označil za hlavní priority svého resortu pro nadcházející české předsednictví Evropské unii zvládnutí uprchlické krize vyvolané ruskou agresí vůči Ukrajině či vypořádání se s probíhající energetickou krizí. Kroky chce koordinovat na úrovni celé Unie.
„Česko bude podruhé předsedat Evropské unii, věříme, že tento půlrok bude úspěšnější než ten minulý, protože Evropa potřebuje stabilitu, politiky, kteří dokáží dobře rozhodovat,“ řekl na úvod úterního brífinku Jurečka.
Do agendy resortu práce po dobu českého předsednictví se podle Jurečky „logicky“ propisují priority představené na vládní úrovni. „Je to válka na Ukrajině a její dopady z pohledu uprchlické krize, které čelíme jako státy střední a východní Evropy. Určitě se budeme soustředit na to, jakým způsobem Evropa tuto uprchlickou vlnu zvládá – integraci, adaptaci těchto lidí, jak zvládáme finanční nároky, které s tím jednotlivé členské státy mají,“ vyjmenoval Jurečka.
Uprchlíky nelze řešit jen ze státních rozpočtů
Doplnil, že podle dalšího vývoje války na Ukrajině může na podzim či v zimě přijít další vlna běženců, kteří doma nebudou mít k dispozici dostatečnou infrastrukturu k vytápění. „I toto je riziko, se kterým musíme pracovat,“ zdůraznil vicepremiér.
Uvedl, že poslední dva měsíce vede intenzivní jednání, jejichž cílem je pro státy, které čelí největšímu náporu běženců, zajistit evropské prostředky. Náklady jsou podle Jurečky totiž tak vysoké, že je nelze nechat jen na jednotlivých národních rozpočtech.
„Velmi důležité jsou agendy dopadů na domácnosti, sociálně zranitelné skupiny obyvatel, ale také na firmy, které budou čelit vysokým cenám nejen energií, ale obecně roztočené inflaci. Ta se promítá do vysokých cen potravin, zvyšujících se nákladů na bydlení. Budu chtít kroky, které budou koordinovat postupy jednotlivých členských států,“ předeslal další oblast zájmu pro české předsednictví, které začíná už za pár dní.
Nyní podle Jurečky vlády jednotlivých států dělají kroky ke zvládnutí energetické krize různě a s rozdílnou efektivitou. Některé evropské kabinety už pomáhají kvůli drahým energiím i přímo firmám, což podle ministra práce může vést k „rozkolísání“ jednotného evropského trhu.
„To může negativně dopadnout na státy, které nemají tak silné národní rozpočty. A v některých zemích EU to může vést k nárůstu nezaměstnanosti. Tomu je třeba včas čelit. Pojďme ty kroky dělat ve společných mantinelech, aby opatření byla koordinovaná, harmonizovaná, abychom se vyhnuli negativním dopadům na některé státy či konkrétní skupiny obyvatel,“ nabádá Jurečka. Oznámil, že na konci října se bude k tématu energetické chudoby konat speciální konference.
Dětská chudoba i rozdíly v odměňování mužů a žen
Česko bude usilovat o zřízení sociálně klimatického fondu dřív než v roce 2025, řekl dále Jurečka. Peníze by měly sloužit k přechodu na úspornější zdroje energie. Dalším z témat je boj proti dětské chudobě, podpora zaměstnávání lidí s handicapem, posílení péče o seniory v rodinách či prosazení transparentnosti v odměňování žen a mužů.
„Jedna z priorit je posunout jednání o směrnici, která problematiku řeší. Je to důležitá věc, abychom dokázali odstranit systémovou diskriminaci, která tu bohužel je. Ženy na stejných pozicích mají bohužel nižší odměnu za stejnou práci než muži,“ uvedl Jurečka. Dodal, že nižší výdělky se pak promítají do nižších penzí.
