Mrzne až praští. Není to jen fráze. Stále sílící mráz s sebou přináší řadu rizik, na které lidé v Česku v mírných zimách posledních let mohli pozapomenout. Rodiče by měli dávat na své děti větší pozor, opatrní by měli být senioři nebo astmatici.
Poslední opravdu tuhou zimu, kdy spadly teploty na celém území na několik dnů hluboko pod nulu, zažilo Česko před pěti lety. Naopak roky 2014 a 2015 jako by zimu ani neměly. V prvním z nich bylo celou dobu příliš teplo, ve druhém sice bylo trochu chladněji, ale již začínala nebývale suchá sezona, takže nesněžilo a s mrazy to také nebylo slavné. To je ale teď zapomenuto a hluboké mrazy sevřely celou republiku do svých ledových spárů.
Mrazivé počasí samo o sobě neprospívá těm, jimž řádně nefunguje termoregulační systém – nedokáží se tedy sami správně zahřívat. Kromě lidí, kteří trpí chorobami srdce, nebo astmatiků jde také o seniory nebo naopak novorozence a malé děti. Ty by měly zůstat v teple a v mrazech vůbec nechodit ven. Pro děti v šestinedělí by měli rodiče dodržovat teplotní limit minus 5 stupňů Celsia, větší mohou ven, i když je chladněji, stále by však neměl být mráz větší než kolem minus 10 stupňů.
Zdraví dospělí ale ven dříve nebo později musí, i když mrzne. Důsledkem cesty po namrzlých cestách a chodnících mohou být lecjaká zranění. Nemocnice již v minulých dvou dnech, kdy leckde ani celý den nemrzlo, hlásily až dvojnásobné zvýšení počtu pacientů, kteří přicházeli s naraženinami, ale i zlomeninami.
Omrzliny: Špatná léčba může uškodit
Jedna z největších hrozeb, kterou chladné počasí přináší, jsou omrzliny. Vzniknout mohou velmi snadno – stačí, aby se část těla bezprostředně ocitla v nízké teplotě, která ani nemusí být pod nulou. Podle lékařské komise Českého horolezeckého svazu hraje roli vlhko či vítr a také stav člověka. Snáze omrzají lidé poranění, unavení či nemocní, roli hraje i kouření.
Když začne kůže omrzat, je bledá, chladná a necitlivá. Až po návratu do tepla se potom začne chovat jinak – ztmavne, při vážnějších případech se vytvářejí puchýře či dochází k ještě větším změnám. Lékaři dělí omrzliny na lehké a těžké. Lehké jsou povrchové a zahojí se bez vážnějších následků. Těžké omrzliny se neomezují jen na kůži, zasahují i hluboké tkáně a dochází k jejich ztrátě. V nejhorších případech jsou nutné chirurgické zásahy nebo amputace postižených částí.
Ať je omrzlina jakkoli vážná, všichni lékaři a příručky se shodují v jednom – není vhodné omrzlé místo třít nebo prudce zahřívat. Taková „léčba“ může v prvním případě situaci ještě zhoršit, v případě přikládání například k ohni nebo žhavým kamnům potom necitlivému omrzlému místu paradoxně hrozí ještě popálení. Pokud se omrzliny projevují vznikem puchýřů, není vhodné propichovat je.
Při léčbě lehkých omrzlin by zahřívání omrzlých míst mělo probíhat pozvolna a zprvu jen na nízké teploty. V provizorních podmínkách, například v úkrytu před větrem na horách, je doporučeno přiložit omrzlá místa k tělu, například do podpaží. V méně provizorních podmínkách je možné položit omrzlé místo do vlažné vody.
Promrznout může každý, bezdomovci obzvlášť. Zavolejte pomoc, vyzývají strážníci
Promrznout nebo podchladit se může prakticky každý, kdo se do mrazů nedostatečně oblékne nebo třeba ten, komu oblečení provlhne. Není proto neobvyklé potkat prochladlého člověka. Ve městě to může být bezdomovec, ale mimo město prakticky kdokoli. Již na podzim vyzvali pražští strážníci, kteří v prvních letošních mrazivých dnech nalezli dva promrzlé bezdomovce, aby lidé neváhali poskytnout pomoc. Nemusí jít o zahřívání promrzlých lidí – základem je zavolat na tísňovou linku.
Přívolat záchrannou službu je nutné vždy. Před příjezdem záchranářů je možné zabránit dalšímu prochladnutí například pomocí dek či fólií. Pokud je k dispozici, posloužit může například i teplý čaj. V žádném případě ale k zahřátí v podobné situaci nepomůže alkohol. I když se říká, že alkohol zahřívá, ve skutečnosti roztahuje cévy. Člověk, který je podchlazený a zůstává v mrazivém prostředí, se tak po alkoholu ještě více ochladí.
Řidiči musí být opatrní i proto, že s nižší teplotou hůře funguje posyp
Vzrostl i počet dopravních nehod, i když většinou ne vážných. Je to pochopitelné. Náraz do sněhové bariéry ve třicetikilometrové rychlosti většinou neskončí se zraněním, ale na druhé straně v létě se nic takového nemůže stát. BESIP pravidelně připomíná, jak by se řidiči měli chovat při jízdě v zimě. Hlavní podmínkou úspěchu je uvědomit si, že se vůbec něco může stát. K tomu by měly sloužit mimo jiné modré patníky či odrazky umístěné u silnic na nejkritičtějších místech.
Zásadní je neztratit kontrolu nad vozem při prudké změně povrchu, tedy například v situaci, kdy se na silnici objeví led nebo sněhový jazyk. K tomu vede správná práce se spojkou a plynem, ale i volantem, kterým by na sněhu či ledu nikdo neměl prudce trhat. Při změně povrchu je na místě sešlápnout spojku. Důležité je i vhodné řazení rychlostních stupňů, aby motor zůstal v co nejnižších otáčkách, ale současně nezhasl. Při zimním cestování je k prevenci nehod klíčové dodržování bezpečné vzdálenosti, která by měla být větší než obvykle doporučovaný dvousekundový rozestup mezi projíždějícími auty.
Silnice přinášejí v dobách tuhých mrazů ještě jedno riziko: Čím více mrzne, tím hůře funguje posyp cest. Běžná posypová sůl přestává účinkovat zhruba od pětistupňových mrazů. Při tužších mrazech přichází ke slovu sice účinnější, ale dražší chlorid vápenatý. Směs se standardním chloridem sodným je účinná asi do -15 stupňů, roztok samotného chloridu vápenatého účinkuje i pod -30 stupni Celsia.
Na tenkém ledě
Mrazivé počasí může připravit i jiná rizika – například tenký led. Na mnoha místech mrzne teprve krátce, a tak i když některé vodní plochy již zamrzly, není radno vstupovat na ně. Bezpečná tloušťka ledu je podle doporučení vodních záchranářů alespoň 25centimetrová. V pátek odpoledne museli sokolovští policisté vytahovat z rybníku 12letého chlapce, pod kterým se probořil led.
Co má člověk dělat, pokud se proboří?
- Rychle roztáhnout ruce, aby zamezil propadnutí pod led. Snažit se vylézt stejnou cestou, kudy přišel, protože má jistotu, že tam je led pevnější. Dostat horní polovinu těla nad led a odvalit se na stranu.
Jak pomoci probořenému?
- Hodit mu lano, větev, bundu, hokejku… cokoli, čím se dá vytáhnout. Na ledu rozložit váhu, k probořenému se dostat plazením nebo válením, ale jen na takovou vzdálenost, aby zachránce také sám neskončil ve vodě.
Dosud nejnižší teplota naměřená v Česku byla naměřena v roce 1929, šlo o -42,2 stupně. Rekordu se přiblížila i hodnota -39,4 stupně naměřená v roce 2012. Letos zatím teplota klesla na -20 stupňů Celsia. O mnoho nižší čísla by již teploměry ukázat neměly. Mráz nicméně bude dlouhodobý, alespoň lehce nad nulu by průměrné nejvyšší denní teploty mohly vystoupit až ve druhé polovině příštího týdne.
