Dálnice D1 se opravuje už 5 let. Termín dokončení se odkládá na rok 2021

7 minut
UDÁLOSTI: Velká modernizace D1 začala před pěti lety
Zdroj: ČT24

Nejstarší a nejvytíženější česká dálnice se opravuje už pět let. První práce na velké renovaci začaly 9. května 2013. Hotových je za tu dobu čtyřicet procent úseků, které se mají opravit celkově. Modernizace měla původně skončit letos, práce se ale podle ministra dopravy v demisi Dana Ťoka (za ANO) protáhnou až do roku 2021.

Na den přesně před pěti lety by řidič začátek modernizace téměř nepoznal. Silničáři instalovali značky a provoz byl bez komplikací. Ty nastaly později. Například když se práce na čas zastavily kvůli špatnému podloží, firma na úseku u Jihlavy špatně položila beton  nebo neukázněný řidič vjel na nový povrch a poničil ho.

Původně měly práce na modernizaci skončit po pěti letech, tedy letos. Brzy se ale termín posunul na rok 2020, při letošním zahájení stavební sezony ministr v demisi Dan Ťok (za ANO) odhadl konec prací na rok 2021. Podle něj stavební řízení zdržují aktivisté. „Každý úsek při vydávání stavebního povolení zpochybní vyjádřením dotčených orgánů a tím zpozdí stavbu o půlrok až rok,“ řekl letos v březnu.

Ještě se nekopnulo na šesti úsecích

Ředitelství silnic a dálnic rozdělilo modernizovanou část D1 na dvacet kratších úseků dlouhých obvykle kolem sedmi nebo osmi kilometrů, samostatným 21. úsekem je potom ještě most Šmejkalka. Pracuje se obvykle na několika úsecích zároveň, modernizace každého zabere zhruba jednu a půl až dvě stavební sezony. Například úsek Hořice–Koberovice, kde se začalo pracovat loni v březnu, bude kompletně v novém letos v listopadu.

V současnosti probíhají opravy na pěti místech, dva úseky (Jihlava – Velký Beranov a Velké Meziříčí – Lhotka) by měly být hotové letos v létě, dva další (Ostředek–Šternov a Hořice–Koberovice) na podzim. Oprava úseku mezi Humpolcem a Větrným Jeníkovem, která letos teprve začala, pak potrvá až do jara 2020.

Mapa modernizace D1
Zdroj: novad1.cz

Na šesti úsecích (včetně mostu Šmejkalka) o celkové délce 60 kilometrů se však zatím nezačalo pracovat. Tři stavby jsou téměř připravené, ale práce zatím nezačaly, protože proti stavebním povolením podala rozklady organizace Děti Země. „V rozkladech například žádáme, aby se na tělese dálnice sázely jen místně původní druhy rostlin a aby protihlukové stěny byly z materiálu, který budou ptáci dobře vidět, a navíc byly osázeny popínavými rostlinami,“ charakterizoval je předseda spolku Miroslav Patrik.

Aktivisté při podání rozkladů upozornili, že dle litery zákona mají být všechny rozklady vyřízeny zhruba do čtyř měsíců. Fakticky však trvá ministerstvu dopravy vyřízení většinou kolem roku. Přinejmenším mezi Mirošovicemi a Hvězdonicemi by ovšem mohlo být jasno záhy, a pokud bude rozhodnutí silničářům příznivé, práce by letos mohly začít. U úseků Velký Beranov – Měřín a Devět křížů – Ostrovačice však podaly Děti Země rozklady až loni v prosinci, vyřízení se tedy může ještě protáhnout.

Již od roku 2015 navíc čeká na vyřízení rozklad proti stavebnímu povolení v úseku Koberovice–Humpolec. Zde a také mezi Souticemi a Loktem, v úseku mezi dvěma křižovatkami u Velkého Meziříčí a na mostě Šmejkalka počítá ŘSD se zahájením modernizace v roce 2019. Kdyby se to nepodařilo, mohl by se opět vznést otazník i nad termín dokončení posledních prací o dva roky později.

Osm tisíc nehod a škody za miliardu

Během uzavírek a omezení došlo na D1 k více než osmi tisícům nehod. Těch postupně během pěti let oprav přibývá. Loni jich bylo přes sedmnáct set. Nehody měly i své následky. Zemřelo při nich 75 lidí, víc než 1800 lidí utrpělo zranění. Vznikly hmotné škody dohromady za více než jednu miliardu korun.

Za nejvíce nehod mohli řidiči sami, nevěnovali dostatečnou pozornost řízení nebo nepřizpůsobili rychlost aktuálním podmínkám. Vyšší nehodovost způsobilo více vlivů, roli hrály i dopravní komplikace kvůli opravám. „Nedá se říct, že by za nárůst nehod mohly jen dopravní omezení. Může za to především vrůst intenzity dopravy, hlavně kolem Prahy a Brna. Uzavírky ale samozřejmě vyvolávají kolony a v těch je riziko nehody větší. Řidiči jsou pod větším stresem, mají menší rozestupy,“ vysvětlila Veronika Valentová z Centra dopravního výzkumu.

Uzavřená místa jsou pro řidiče nebezpečnější také podle komisařky Policejního prezidia Evy Kropáčové. Doporučuje proto zvýšenou opatrnost a hlavně dodržování odstupů. Případným komplikacím na dálnici mají předejít nová opatření, úsekové měření nebo policisté na motorkách.

Uzavírky komplikují i práci záchranářům. Někdy se k místu srážky špatně dostávají. „K neprůjezdnosti většinou dochází vlivem dopravních nehod nebo hustého provozu a vytvářením kolon před zúžením,“ řekla mluvčí Zdravotnické záchranné služby Jihomoravského kraje Michaela Bothová.

„Když jsou dopravní nehody na dálnici ve zúženích, nedostaneme se k nim většinou po směru jízdy, ale musíme jet v protisměru. Ke zraněným se pak dostaneme přes svodidla. Jeden z příkladů, co se může stát: sanitka nám nedávno uvízla na 2,5 hodiny v koloně, v tu chvíli je právě jízda protisměrem optimální řešení,“ doplnila s tím, že na nehody na dálnicích v době rekonstrukce ale častěji využívají vrtulník.

Nehody na D1
Zdroj: Policejní prezidium ČR

Hodinové kolony a otřesy v obcích

Konce oprav se nemohou dočkat obce v okolí D1. Řidiči přes ně totiž opravované úseky objíždějí. Tvoří se zácpy a doprava vázne několik hodin. Ve Velkém Beranově kolona vede i kolem základní školy. Další obce trápí také prach, hluk nebo otřesy.

Modernizace úseku Ostředek–Šternov doslova otřásá vesnicí Třemošnice na Benešovsku. Staví se tam nový most, technika má jedinou cestu po malé silnici v osadě. Občané si ale stěžují na hluk a vibrace. Podali proto petici na ministerstvo dopravy, Ředitelství silnic a dálnic a ke Krajské hygienické stanici.

Obce sice chápou nutnost modernizace hlavního dálničního tahu, jejich starostové se ale shodují, že se jim uleví, až bude vše hotovo. „ Už se všichni těšíme, až práce na úsecích kolem naší obce skončí. Radost z konce prací asi nebude mít jedině hospodský, protože součástí hospody je ubytovna, kterou má díky dálnici plnou,“ uzavřel starosta Ostředku Marek Škvor.

Modernizace D1 přijde na 19 miliard

Modernizace D1 zahrnuje opravu konstrukce vozovky, úpravu odbočovacích a připojovacích pruhů a přejezdů středního dělicího pásu, rozšíření mostů a nadjezdů. Z nich mnohé byly nebo budou strženy a místo nich vzniknou nové, bourání si vyžádalo několik úplných uzavírek dálnice.

Opravována je také kanalizace, dálnice dostává nová svodidla, moderní systém tísňového volání a nové kabely ve středním dělicím pásu, přibývají také protihlukové stěny.
Celkové náklady na rekonstrukci 160 kilometrů dálnice se zatím jen odhadují. Podle letošního vyjádření šéfa Ředitelství silnic a dálnic Jana Kroupy by celkové náklady na obnovení této tepny mezi Prahou a Brnem mohly vyjít na 19 miliard korun.

O potřebě modernizovat, případně rozšířit D1 mezi Prahou a Brnem se přitom hovořilo dlouho předtím, než před pěti lety opravdu začala rekonstrukce. Definitivně o rozsáhlé modernizaci D1 rozhodlo ministerstvo dopravy v červnu 2011 poté, co praskla jedna z betonových desek, a vytvořil se deseticentimetrový schod. Rozhodnutí o opravách D1 padlo i přesto, že řada odborníků doporučovala nejprve postavit alternativní spojení od dálnice D11 u Pardubic směrem na Olomouc, tedy D35. 

18 minut
Studio ČT24: Pět let modernizace D1
Zdroj: ČT24

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Madlen a Matěj s poruchou krvetvorby mají šanci na uzdravení

Lékaři hlásí posun v léčbě dvouleté Madlen se vzácnou poruchou krvetvorby. Malá pacientka je za polovinou čtyřměsíčního okna, ve kterém lékaři pozorují efekt nasazených imunosupresiv. Úspěšnost léčby je padesát na padesát. Naději na uzdravení má nově i devítiletý Matěj ze Zlína, pro něhož se našla v USA vhodná dárkyně kostní dřeně.
před 13 mminutami

O předvolební kampani či bezpečnostních otázkách debatovali hosté Politického spektra

O předvolební kampani, hlavních prioritách nové vlády, bezpečnostních otázkách či o tom, kam by měly směřovat peníze daňových poplatníků, diskutovali hosté Politického spektra s moderátorkou Štěpánkou Martanovou. Diskuse se zúčastnil předseda PRO Jindřich Rajchl, předseda Aliance pro budoucnost Pavel Sehnal a předseda SNK Evropští demokraté René Živný.
před 1 hhodinou

Rakušan na celostátním sněmu obhájil post předsedy hnutí STAN

Starostové a nezávislí (STAN) si v sobotu vybírali nové vedení. Na celostátním sněmu v Praze obhájil bez protikandidáta funkci předsedy hnutí vicepremiér Vít Rakušan. Prvním místopředsedou byl opět zvolen ministr průmyslu a obchodu Lukáš Vlček, který byl stejně jako Rakušan jediným kandidátem. Na řadové místopředsedy STAN kandidovalo pět osob. Post neobhájil poslanec Jan Lacina, jehož nahradí náměstek ministra spravedlnosti Karel Dvořák.
09:46Aktualizovánopřed 3 hhodinami

O budoucnosti fotbalu na vesnicích a malých městech debatovali hosté Zkraje

Fotbal je nejrozšířenějším českým sportem, počet klubů se ale snižuje – za posledních osm let jich zmizelo 437, šlo především o venkovské oddíly. Jak se fenomén tohoto sportu na amatérské úrovni odráží v životě lidí právě na venkově? Jakou budoucnost mají kluby z vesnic a malých měst? K debatě v pořadu Zkraje přijali pozvání sekretář a trenér mládeže SK Jesenec-Dzbel Vladislav Matějka, bývalý reprezentant Roman Hubník, starostka Drnovic Zuzana Hermanová (ODS), člen rady Národní sportovní agentury František Horák, sociální geograf Ondřej Slach a režisér a herec Jakub Kohák. Diskuzi moderovali Klára Radilová a Martin Laštůvka.
před 5 hhodinami

Praha 4 vyzývá ke změně názvu stanice metra D. Historik snaze nerozumí

Radnice Prahy 4 požaduje, aby hlavní město zvolilo definitivní názvy stanic budoucí linky metra D, nelíbí se jí část pracovně používaných názvů. Vadí jí stanice pojmenovaná po spisovateli Ivanu Olbrachtovi, a to kvůli jeho komunistické minulosti. „Pokud jsme schopni ovlivnit název nového prostoru, udělejme to,“ vyzývá starosta Prahy 4 Ondřej Kubín (ODS). Historik Petr Zídek však Olbrachta za kontroverzního nepovažuje. Debatovali v Událostech, komentářích moderovaných Martinem Řezníčkem.
13:49Aktualizovánopřed 5 hhodinami

Hygienici našli všechny kontakty muže s podezřením na ebolu

Pacient přijatý v pátek do pražské Fakultní nemocnice Bulovka s podezřením na vysoce nebezpečnou nákazu je ve stabilizovaném stavu. Je to Američan, který se pohyboval v oblasti Konga. Hejtman Jihočeského kraje Martin Kuba (ODS) oznámil, že hygienici vypátrali všechny kontakty pacienta a umístili je do karantény. Výsledky testů, které určí typ nákazy, budou zřejmě v sobotu odpoledne, vzorky nemocnice poslala do berlínského Institutu Roberta Kocha.
08:56Aktualizovánopřed 6 hhodinami

„Tichý zabiják.“ Vysoký tlak nebolí, může ale způsobit vážné problémy

Čím dál více Čechů trápí vysoký krevní tlak. Pokud se hypertenze neléčí, způsobuje vážné poškození srdce. Někdy se o vysokém krevním tlaku také mluví jako o tichém zabijákovi, protože mimo jiné zvyšuje riziko mozkové mrtvice, selhání ledvin nebo způsobuje i poruchy zraku. Podle Světové zdravotnické organizace má vysoký krevní tlak celkem 1,28 miliardy dospělých ve věku 30 až 79 let, přičemž celých 46 procent o své nemoci ani neví.
před 12 hhodinami

Chladné počasí zastavilo rojení kůrovce

Chladné počasí na začátku května zastavilo rojení kůrovce. Protože létá při teplotách nad dvacet stupňů Celsia, stihne letos vytvořit jen dvě generace. Podle odborníků tak nehrozí kalamitní rok, kdy má kůrovec tři generace. Jak jeho nápor ale lesy zvládnou, bude v průběhu roku záležet i na množství vláhy. I kvůli kůrovci lesníci dbají na různé stáří stromů v lesích.
před 12 hhodinami
Načítání...