Brno – Nejvyšší soud vynesl nový sjednocující rozsudek, podle kterého přechází členství v bytovém družstvu po úmrtí člena automaticky na dědice. Získání bytu tak není podmíněno žádnou žádostí o členství. Dosud museli dědicové po smrti blízkého člověka nejdřív žádat o členství, až poté získali práva k bytu. „Zjednodušeně řečeno platí, že dědic, který dědí po zůstaviteli byt, je členem družstva automaticky dnem úmrtí zůstavitele, aniž by o členství žádal,“ uvedl mluvčí soudu Petr Knötig.
Po smrti člena družstva dochází k okamžitému přechodu členství v družstvu i přechodu nájmu bytu na dědice, a to se všemi právy a povinnostmi. „Toto platí pro všechny typy družstev,“ doplnil Knötig. Rozhodnutí může pomoci lidem v obtížné situaci. Po smrti člena družstva museli někdy před získáním bytu nejprve podat žádost.
Stanovisko se týká i státu, který má nárok na majetek lidí zemřelých bez dědiců. V dědickém řízení má přitom stejné postavení jako dědic. „Pokud zůstavitel byl sám a nemá dědice svého majetku, přechází i při tomto projednání dědictví členství zůstavitele v bytovém družstvu a nájem družstevního bytu na stát,“ uvedl Knötig.
Sjednocující stanovisko vyneslo občanskoprávní a obchodní kolegium Nejvyššího soudu a tento názor je pro nižší soudy závazný. Účelem těchto stanovisek je sladit rozkolísanou judikaturu různých soudů tak, aby např. u okresního soudu v Karlových Varech a ve Zlíně padaly stejné verdikty.
