„Chceme skočit z roku na rok o sto procent,“ řekl v Interview ČT24 k přechodu tuzemského trhu z ruského ropovodu Družba na Transalpinský TAL předseda představenstva společnosti Mero Jaroslav Pantůček. Státní firma zajišťuje do Česka dovoz ropy.
Česko se od ruské ropy odkloní i skrze TAL. Šlo o to být rovnější mezi rovnými, řekl Pantůček
Interview ČT24: Jaroslav Pantůček (zdroj: ČT24)
„V květnu letošního roku se nám podařilo přesvědčit ostatní vlastníky ropovodu TAL o tom, že Česká republika, potažmo naše společnost, dostane exkluzivní kapacitu na následujících dvanáct let v objemu čtyři miliony tun ročně, což je přesně objem, který potřebujeme – lidově řečeno – překlopit z ropovodu Družba do ropovodů TAL a IKL,“ specifikoval Pantůček.
Podle předsedy představenstva šlo o to, aby bylo Česko „rovnější mezi rovnými“. To byla prý zásadní změna, protože od roku 1967 se pravidla distribuce ropy z tohoto potrubí mezi jednotlivé podílníky neměnila.
Další problém při přípravě pro českou spotřebu pak spočíval v samotné kapacitě přístavu, jelikož do Terstu každý rok přijíždí okolo čtyř set tankerů, pro další bude nutné dobudovat infrastrukturu.
„Kdyby tam mělo přijít o (…) řekněme čtyřicet tankerů ročně navíc, už dnes je problém tyto tankery odbavit, stočit a dostat je do ropovodu,“ vysvětlil Pantůček. V současné době se budují nové odbavovací linky, vše navíc podle Pantůčka probíhá pod dohledem italských ekologů.
Upozornil, že v případě havárie v přístavu Terst neexistuje záložní varianta distribuce. „Má se za to, že logistika je naplánovaná tak, jak je naplánovaná. Myslím si, že zvládne tento nárůst, v současné době probíhají další investice, právě do zkvalitnění přístavu,“ ubezpečil.
Obdobně jako Česko jsou, respektive budou na ropovodu TAL závislé i sousední Rakousko či německé Bavorsko. „Není neobvyklé, že tu jsou rafinérie závislé na jedné trubce. Potažmo i my jsme byli přes třicet let závislí na jedné trubce, ta se jmenovala Družba,“ připomněl české spoléhání se na ruský produktovod.
Závislost na Družbě
Ropa z Ruska byla historicky o něco levnější, než byla světová cena, zmínil Pantůček. To je dáno tím, že distribuovaná ruská ropa obsahovala síru a rafinérie ve východní a střední Evropě tuto ropu zpracovávaly a odsiřovaly. „Ve spolupráci s vlastníky českých rafinérií se hledá ideální mix rop, které by byly podobné tomu, jak je složená ruská ropa,“ přiblížil s tím, že takových kombinací je asi osm.
„Tyto mixy budeme právě do konce roku 2024 zkoušet tak, aby byly rafinérie schopné od 1. ledna 2025 přejít nejenom na ropovod TAL, ale i na úplně jiné ropy, které budou neruského původu,“ vysvětlil. Ony kombinace rop budou podle Pantůčka technicky a fyzikálně hodně podobné ruské ropě.
V případě dalšího využití ropovodu Družba je podle něj klíčové, jak dopadne ruská agrese na Ukrajině, kde byl před patnácti lety postaven jeden z nejnovějších ropovodů v Evropě. Ten vede z přístavu Oděsa a měl by být schopen přepravovat kaspické ropy. „V případě, že se Ukrajincům podaří uhájit Oděsu a Černé moře, tak to může být určitá alternativa ropovodu TAL,“ shrnul. Z Ukrajiny by pak surovina pokračovala bez vlivu Ruska a Běloruska přes Slovensko dále do střední Evropy.