Česko odemyká hranice. Otevřely se přechody s Rakouskem a Německem

Režim na hranicích Česka, dříve omezený kvůli šíření koronaviru, se v úterý uvolnil. Otevřely se silniční a železniční přechody s Rakouskem a Německem a kontroly na hranicích s těmito zeměmi jsou pouze namátkové. Ve středu budou také moci Češi, Slováci a Maďaři na dva dny cestovat mezi státy bez nutnosti předložení testu na covid-19. Mezinárodní dopravě se otevřela i letiště. Kvůli pandemii vláda zakázala 16. března vstup cizincům do Česka a Čechům cesty do zahraničí. Zákaz už byl částečně uvolněný 24. dubna.

Překračovat hranice je od úterý možné bez časového omezení, nadále je ale podle ministerstva vnitra povinné předložit negativní test na covid-19. Zároveň zůstává v platnosti opatření neumožňující vstup do Česka turistům. Zavřené zůstávají i menší turistické přechody. „Stále ještě platí režim kontroly hranic,“ uvedl ministr vnitra a místopředseda vlády Jan Hamáček (ČSSD).

Nově mohou ale na české území vstoupit občané Evropské unie a cizinci s postavením dlouhodobého rezidenta v jiném členském státě. Musejí mít negativní test na koronavirus a přicestovat za účelem ekonomické činnosti nebo návštěvy lidí, ke kterým mají prokazatelnou rodinnou vazbu, včetně trvalého partnerského vztahu. Musejí také zároveň doložit adresu, na které se budou zdržovat.

Jeden hraniční přechod s Rakouskem zůstal neplánovaně zavřený

Na přechodu Slavonice–Fratres s Rakouskem ale zmizely zátarasy jen z české strany, rakouští policisté Čechy přes hranice od rána několik hodin nepouštěli. V současnosti už průjezdu nebrání. Ostatní hraniční přechody na jihu Čech byly podle policejního mluvčího Milana Bajcury v provozu a bez problémů. 

Podle starosty Slavonic Hynka Blažka (Nezávislí) situaci pro řidiče komplikovala i objížďka v okolí obce. Pokud vozidla dorazila na přechod a rakouská strana je na své území nepustila, musela cestovat do Nové Bystřice, kde směla hranici překročit. Jan Hamáček pro server iRozhlas uvedl, že Rakousko bylo o otevření přechodů z české strany dopředu informováno.

Za hranice jen z vážného důvodu

Policisté uvedli, že nejčastěji vraceli z Lískové na Domažlicku zpět Němce, kteří si chtěli v Česku třeba jen nakoupit cigarety. „Musí mít vážný důvod, abychom je k nám pustili. Paní třeba jela do Česka na pohřeb a ukázala nám parte na mobilu. Další Němec jel zkontrolovat své domy a ukázal nám výpis z katastru, zemědělci jeli na česká pole, která tu mají koupená nebo pronajatá,“ uvedl policista. Podobné je to u Čechů, kteří třeba uvedou, že mají v Německu banku a jedou si vybrat peníze, nebo tam také jezdí na úřady. 

Uvolnění restrikcí usnadní i cestu přeshraničním pracovníkům. Podle starosty Nýrska na Klatovsku Miloslava Rubáše (Volba pro Nýrsko) se jim často až násobila vzdálenost, kterou museli ujet do práce. „Nebudou muset cestovat několik desítek kilometrů na otevřené přechody a mohou využít ten přechod, který je nejbližší,“ řekl Hamáček.

Pro lety v schengenském prostoru pak budou moci lidé od úterý nově využít letiště v Brně-Tuřanech, Karlových Varech, Ostravě-Mošnově, Pardubicích a Praze-Kbelích. Dosud byla pro mezinárodní lety otevřena pouze pražská Ruzyně. V Brně třeba plánují na začátek července znovuzavedení linky s Londýnem, do té doby předpokládají přijímání spojů hlavně v oblasti „všeobecného a byznys letectví“.

Na dva dny na Slovensko a do Maďarska

Ve středu se zmírní opatření i pro další země. Češi a Slováci budou moci mezi státy cestovat bez nutnosti předložení negativního testu na covid-19 a bez karantény, pokud se vrátí zpět do své země do 48 hodin. „Dnes ještě řešíme některé detaily se slovenskou stranou, včetně toho, jak bude lhůta kontrolována. Na naší straně jsou od pondělí kontroly namátkové, a to by mělo platit i v tomto případě,“ uvedl v úterý ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD).

Slovenský hlavní hygienik v úterý informoval, že Češi a Maďaři budou muset při policejní prohlídce na hranicích prokázat, že se v zemi nezdrželi déle než 48 hodin.

Stejný režim bude podle Petříčka platit i pro Čechy, kteří se chtějí vydat do Maďarska. Petříček oslovil i rakouského ministra zahraničí Alexandera Schallenberga, že by bylo obdobný režim možné zavést také na společných česko-rakouských hranicích. Rakousko se však k návrhu staví rezervovaně, informoval večer Petříček, který s Vídní jednal během dne. Ve středu tak podle něj začne zvláštní režim fungovat jen se Slovenskem a Maďarskem.

Zmírnění opatření na hranicích zmínil na Twitteru také premiér Andrej Babiš (ANO). Předseda vlády už se v pondělí na takovém režimu domluvil se slovenským protějškem Igorem Matovičem. Babiš v pondělí napsal, že by měli režim kontrolovat slovenští policisté.

Podle Hamáčka Česko jedná na uvolnění režimu na hranicích i s Polskem. „Tam ta situace je asi nejsložitější, polská strana má trošku jiný pohled na situaci. Zatím k zásadnímu pokroku nedošlo,“ popsal Hamáček. Na hranicích s Polskem se tak podle něj nic nezmění nejméně do 12. června. „Poláci nechtějí zatím otevírat hranice,“ dodal. Zatím polská strana alespoň otevřela další dva hraniční přechody pro přeshraniční pracovníky. Od úterý mohou do práce i přes Krnov a Opavu, do té doby mohli překročit hranici jen v Bohumíně.

Další uvolnění hraničního režimu má nastat 8. června, kdy zřejmě Česko upustí od testů na covid-19 u lidí, kteří se budou vracet ze států, které budou z epidemiologického hlediska nerizikové. Mluvil o tom minulý týden ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (za ANO). Mezi nerizikovými státy by podle něj byly například Rakousko, Slovensko či Chorvatsko. Ministr zahraničí Tomáš Petříček (ČSSD) později hovořil také o Řecku a Bulharsku.

Ministr vnitra Hamáček uvedl, že do situace před vypuknutím pandemie by se Česko mohlo vrátit 15. června. Na hranicích by tak neměly být kontroly a překročit by je mělo být možné kdekoliv bez nutnosti doložit negativní test na covid-19.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Domácí

Sněmovna podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného

Sněmovna v úvodním kole podpořila rozšíření trestného činu neplacení výživného. Opozice zamezila schválení nynější novely zrychleně už v prvním čtení, ODS ale neprosadila její zamítnutí. Předlohu posoudí ústavně-právní výbor. Opozice rovněž neprosadila úplné vyškrtnutí volby šestice radních České televize (ČT) z programu sněmovní schůze. Na závěr jednání poslanci nedokončili úvodní kolo debaty nad návrhem skupiny poslanců vládní koalice, kteří chtějí zrušit takzvaný nominační zákon. Ve 23:00 bylo ukončeno jednání a pokračování je plánováno na středu ráno.
včeraAktualizovánopřed 1 hhodinou

Havlíček slíbil věcnou a odbornou debatu k zákonu o ČRo a ČT, prohlásil Zavoral

Vicepremiér Karel Havlíček (ANO) slíbil věcnou a odbornou debatu k vládnímu návrhu zákona o České televizi (ČT) a Českém rozhlasu (ČRo), který mění systém financování veřejnoprávních médií, sdělil po schůzce generální ředitel ČRo René Zavoral. Zároveň uvedl, že úpravy systému v rámci takzvané poslanecké malé mediální novely, která z povinnosti platit poplatky osvobozuje některé skupiny poplatníků, by pro ČRo znamenaly snížení příjmů okolo 250 až 300 milionů ročně.
včeraAktualizovánopřed 3 hhodinami

VideoDemaskovali jsme kádrování, řekl Rakušan ke své neúspěšné kandidatuře do čela sněmovny

Hnutí STAN na pozici místopředsedy sněmovny několikrát nominovalo svého předsedu Víta Rakušana, ale poslanci vládní koalice pro něj nehlasovali. „Demaskovali jsme, že oni kádrují a vybírají. Silného představitele opozice ve vedení sněmovny nechtějí,“ dodal Rakušan v pořadu Interview ČT24. STAN nyní nominovalo do čela dolní komory svou poslankyni Barboru Urbanovou. Moderátor Jiří Václavek se Rakušana zeptal, jestli nebyla chyba, že po vypuknutí kauzy Dozimetr zůstal na pozici předsedy hnutí. „Nemyslím si,“ odpověděl politik. „Rozhodl jsem se, že hnutí opět dovedu k růstu a že ho očistím,“ dodal. Diskuze se dotkla i volby členů Rady ČT či schůzky zástupců sněmovních stran se členy managementu České televize a Českého rozhlasu kvůli vládou navrhovaným změnám ve financování veřejnoprávních médií, kterou svolalo hnutí STAN na čtvrtek.
před 3 hhodinami

VideoPodvodná charita vylákala z lidí několik desítek milionů korun

Pražští kriminalisté rozkrývají největší falešnou sbírku se zhruba osmdesátimilionovou škodou. Nadační fond nových snů a nadějí obvolával od roku 2020 dárce, často důvěřivé seniory. Když poslali peníze, pachatelé jim zaslali symbolický dárek. Peníze šly na bankovní účty organizované skupiny, ta se ale v roce 2022 rozhádala. Jeden z členů založil nový projekt – Korálky pro dobro, včetně dalšího podvodného call centra. Sedmadvacetiletý muž napálil za sedm měsíců skoro deset tisíc lidí. Celková škoda se pohybuje kolem šestnácti milionů korun. Podvodníci provedli v obou případech zhruba čtyři miliony telefonátů, zhruba tři lidé z každých sta obvolaných přispěli. Vyšetřování by mohlo skončit do konce roku. Policie v něm obvinila deset lidí z podvodu a stíhá je na svobodě. Muži, který figuroval v obou případech, hrozí nejpřísnější, až desetiletý, trest.
před 4 hhodinami

Šéf Senátu Vystrčil: Odmítnutí vládního letounu pro misi na Tchaj-wan je podraz

Senátní delegace v čele s předsedou horní komory Milošem Vystrčilem (ODS) odletí na Tchaj-wan linkou z Prahy do Tchaj-peje, jejíž provoz byl zahájen před třemi lety za Vystrčilova přispění. Vystrčil to řekl novinářům k odmítnutí kabinetu ANO, SPD a Motoristů poskytnout vládní letoun, jak dříve bylo obvyklé. Předseda Senátu označil rozhodnutí za podraz a nůž do zad podnikatelům a zástupcům vědy, výzkumu a kultury, kteří měli spolu se senátory misi podniknout a jejichž účast je nyní nejistá. Cestu na Tchaj-wan chce Vystrčil podniknout na přelomu května a června.
včeraAktualizovánopřed 5 hhodinami

Česko má poprvé data o očkování v reálném čase. Ukazují, komu se vyplatí nejvíc

Nové údaje o počtu lidí nakažených respiračními nemocemi a těch, kteří byli očkovaní, ukazují podle ministerstva zdravotnictví, kde Česko ve vakcinaci selhává a které skupiny jsou nejméně chráněné. Podle dat klesá množství očkovaných nejvíc v těch nejvíce zranitelných skupinách.
před 7 hhodinami

Senátní výbory odmítly vládní regulaci cen pohonných hmot

Senát by měl podle svého hospodářského i ústavně-právního výboru zamítnout zákon o vládní regulaci cen pohonných hmot, kterým chce koalice ANO, SPD a Motoristů nahradit cenové výměry ministerstva financí. Opozice návrhu vytýká nadbytečnost, obecnost a také to, že by regulace mohla platit až rok. Ve hře zůstávají i možné úpravy zákona, které opoziční zákonodárci chtějí předložit při jeho středečním schvalování v Senátu. Ministryně financí Alena Schillerová (ANO) avizovala, že odmítne-li ve středu horní komora tento zákon, bude se jím sněmovna znovu zabývat v pátek.
včeraAktualizovánopřed 9 hhodinami

Vláda zvýšila cenové stropy pohonných hmot pro středu

Nejvyšší povolené ceny pohonných hmot, které denně stanovuje stát, ve středu o desítky haléřů za litr vzrostou. Maximální cena nafty se oproti úterý zvýší o 48 haléřů na 41,34 koruny za litr, benzin bude možné prodávat za 41,07 koruny za litr, tedy o 43 haléřů dráž než v úterý. Vyplývá to z cenového věstníku, který odpoledne zveřejnilo ministerstvo financí.
před 9 hhodinami
Načítání...