Dohoda členských států Evropské unie o omezení spotřeby zemního plynu během topné sezony je podle zvláštního zmocněnce pro otázky energetické bezpečnosti Václava Bartušky mimořádným úspěchem. V pořadu Události, komentáře řekl, že se avizovanou dobrovolnou úsporou 15 procent spotřeby podaří nahradit výpadky dodávek plynu z Ruska. Potíže v energetickém sektoru podle něj budou trvat ještě tři roky. Věří ale, že je Evropa zvládne a získá stabilní dodavatele.
Schválení plánu na úsporu plynu označil český velvyslanec pro energetickou bezpečnost za zásadní už kvůli tomu, že se na kroku shodlo šestavadacet členských zemí. Jako jediné návrh nepodpořilo Maďarsko.
„Strašně nám pomohlo, že i země vzdálené od Ruska – a neberou od něj žádný plyn – chápou, že cenová manipulace zdražuje plyn všude. Zda to bude stačit na příští zimu, uvidíme. Každopádně je tu ochota všech členských států se bránit,“ uvedl Bartuška.
Zda se podaří nahradit výpadek zhruba třiceti miliard kubíků ruského zemního plynu, podle něj definitivně rozhodnou až teploty v lednu a únoru. Počítá ale s tím, že v případě průměrné zimy to schválený plán zajistí.
Německý obrat k jádru?
Po začátku války na Ukrajině připustilo Německo návrat k jaderné energii. Po letech útlumu výroby elektřiny v jaderných elektrárnách by to byla revoluční změna německého postoje k energetice, který má zásadní vliv i na české domácnosti. Podle Bartušky se ale Německo ke stavbě nových jaderných elektráren už nevrátí a úvahy o prodloužení životnosti těch stávajících budou pro spolkovou vládu jen dočasným řešením.
„Německo nebude stavět nové jaderné reaktory, maximálně zvažuje – a myslím, že se to ani nestane – prodloužení životnosti těch stávajících. Zůstáváme stále rozděleni na státy jaderné a nejaderné, případně jako Rakousko protijaderné,“ míní.
Dodává ale, že obrat v rétorice a postoji Německa je v Evropské unii zřetelný. „Když jsem poslouchal německého ministra (hospodářství) Roberta Habecka hovořit na Radě, bylo obdivuhodné, jakou sebereflexí Německo prošlo,“ poukazuje.
Západní soused Česka podle něj během několika měsíců přehodnotil vztah k Rusku, na několik let ještě oproti původním plánům bude využívat uhlí a zcela proměnil přístup k energetické politice. „Buď bude neruský plyn, nebo nebude žádný,“ poukázal Bartuška.
Dopad na ceny energií mají hlavně ceny plynu
Dohoda zemí EU podle něj znamená, že se členské státy odhodlaly k postupnému vytlačení ruského plynu z Evropy. „Jedinou cestou jsou stabilní a věrohodní dodavatelé, kteří nás nebudou vydírat. Pak se ceny vrátí zpátky tam, kde byly ještě před rokem, protože není důvod, aby zemní plyn stál takové sumy,“ myslí si.
Zmínil rovněž, že ceny energií v České republice ovlivní hlavně cena zemního plynu. Případná změna postoje Německa k jaderné energetice by se jich neměla vůbec dotknout. „Platí jednoduchý vzoreček, že cena elektřiny je zhruba dvojnásobek ceny zemního plynu plus čtyřicet procent emisní povolenky. Cena plynu je tedy zásadní a to, zda odstaví tři jaderné bloky nebo ne, rozhodne mnohem méně.“
Trvání kritické energetické situace Bartuška odhaduje ještě na další tři roky, pak by se podle něj měla stabilizovat: „Myslím si, že to budou tři těžké zimy. Nahrazujeme čtyřicet procent zemního plynu v Evropě. To je velký úkol. Věřím ale, že to budou tři zimy, které zvládneme.“
