Německá koalice v pátek oznámila podrobnosti klimatického balíčku, který vyjde tamní daňové poplatníky na 50 miliard eur. Zároveň se po celém světě včetně Česka konaly klimatické demonstrace studentů. Podle Jana Beránka z Greenpeace si lidé čím dál více uvědomují, že se kolem nás začíná něco dít. Stále častěji se totiž střídají extrémní výkyvy počasí, jako přívalové srážky nebo extrémní sucho. „Bez protestů a bez nějaké razantní reakce veřejnosti se věci hýbat nezačnou,“ dodal v Interview ČT24 se Zuzanou Tvarůžkovou.
Beránek: Jde o to, nakolik bude Země obyvatelná v horizontu roku 2050. Tedy za života našeho nebo našich dětí
26 minut
Interview ČT24 s manažerem organizačního rozvoje Greenpeace Janem Beránkem
V čem vám připadají protesty, které se odehrály v pátek, smysluplné?
Mně to přijde výborné – vlastně od loňského podzimu, kdy studentské protesty pozvolně začaly ve Švédsku. A to proto, že po několika desetiletích, kdy jsme upozorňovali na to, co se bude dít, jaké změny přicházejí, že je potřeba začít něco dělat, tak to hnutí znovu ožívá díky tomu, že se zapojují mladí lidé.
Kdybyste byl konkrétnější, za co se tedy demonstruje?
Demonstruje se za to, že je skutečně nejvyšší čas, pokud už není pozdě, začít výrazně obracet ekonomiku a způsob, jakým je naše společnost organizovaná. Spaluje spoustu fosilních paliv a vlastně mění složení atmosféry, které potom způsobuje jednak růst teploty, jednak zvýšenou frekvenci různých extrémních jevů počasí, jako třeba přívalové srážky nebo dlouhodobá sucha. Čili dopady, které lidé vnímají čím dál více a uvědomují si, že se kolem nás skutečně začíná něco dít.
A opravdu se kvůli tomu podle vás musí stávkovat, demonstrovat? Protože toho kritici někdy využívají a říkají: studenti mají být radši ve škole.
Tak my jsme byli ve škole celá desetiletí a nezdá se, že by to pomohlo. Já myslím, že takový ten slogan studentů „Když nenasloucháte vědcům, tak proč máme studovat přírodní vědy?“ vlastně upozorňuje na to, v čem je ten problém. Bez protestů a bez nějaké razantní reakce veřejnosti se věci hýbat nezačnou.
Podle průzkumu německé veřejnoprávní televize ARD jsou dvě třetiny Němců přesvědčeny o tom, že je ochrana klimatu rozhodně důležitější než hospodářský růst. Vy jste hovořil o tom, jak se musí proměnit globální ekonomika a celkový ekonomický přístup. Kde jsou už vidět reálné proměny toho, že skutečně k tomu státy přistupují vážně? A nejenom státy, ale i třeba výrobci automobilů či další technologické společnosti?
Já myslím, že v Evropě najdeme těch příkladů nejvíc, protože Evropa v posledních deseti letech byla skutečně na špici progresivní klimatické politiky. Řada zemí hlavně v západní Evropě tu věc bere vážně už delší dobu a investice začaly proudit tam, kde vznikají nové technologie, které tolik nepoškozují životní prostředí.
Německý obrat v energetice je podle mě nejlepší ukázkou toho, jak se to dá udělat. Německo dokázalo za posledních deset let ztrojnásobit výrobu elektřiny z obnovitelných zdrojů. Ale nejen to, díky německému rozmachu jsou ty technologie dnes tak levné, že dokonce i v Číně je třeba elektřina ze solárních panelů levnější než elektřina z uhlí. Čili bez dotací nebo jakýchkoliv státních pobídek má tato technologie volný prostor dále růst a dál vyrábět elektřinu způsobem, který nezatěžuje klima.
Mimochodem německá vláda v pátek schválila balíček opatření k ochraně ovzduší a snížení emisí CO2. Kompromis a jeho naplnění přijde na 50 mld eur. Týká se to závazků, které by se měly projevit v roce 2023 a potažmo v roce 2030. Tohle jsou pro vás investice, které jsou jasně obhajitelné?
Nepochybně, protože tady jde skutečně o to, zda bude naše planeta obyvatelná v horizontu roku 2050, to znamená ještě za života našeho nebo našich dětí. A pokud klima způsobí rozvrat ekosystémů a naruší schopnost pěstovat potravu, omezí dodávky a přístup k pitné vodě, tak způsobí, že se velké části naší planety stanou neobyvatelnými. Tím pádem vzniknou obrovské migrační problémy. Tak nemá smysl uvažovat o tom, jestli se vyplatí investovat 50 miliard eur, to je prostě nezbytnost.
Když se podíváme na trendy v zemích, jako je Německo, které vsadilo na obnovitelné zdroje. Kritici říkají – a často jsou to konzervativní politici – že je Německo příliš zahlceno ideologií. Jak takovým argumentům čelíte vy?
Já myslím, že je potřeba definovat, co je ideologie a co je věda. Myslím si, že ideologie je z velké části definovaná tím, že má člověk nějakou zaslepenou představu o světě, která velmi často neodpovídá reálným poznatkům nebo reálným měřením.
V případě toho, že se klima mění, že se teplota zvyšuje a že za to může člověk a emise, které vypouští do atmosféry, tak tady není o čem diskutovat. To je věc, kterou vědci prokázali opakovaně, je na tom shoda prakticky v celé vědecké komunitě a mluvit v tomto případě o ideologii, je směšné. Ideologie je naopak to, když někdo popírá tu realitu, která kolem nás vzniká a je čím dál viditelnější.
K tomu bych měla ještě poznámku, protože na webových stránkách organizace Greenpeace se uvádí, že 97 % klimatologů se shoduje na tom, že je klimatická změna reálná a že je její největší příčinou člověk. Z čeho třeba podobné výzkumy vycházejí?
Existují tisíce publikovaných a oponovaných vědeckých studií a z nich drtivá většina uvádí, že je vlastně téměř jisté, že za to může člověk. Samozřejmě je tam vždycky nějaké procento nejistoty. Ale vezměte si, kdybyste onemocněla nějakou těžkou nemocí a 9 z 10 lékařů vám říkalo: máte tuto nemoc a je potřeba ji takto léčit, tak jestli byste poslechla těch devět, a nebo teda toho jednoho.
Když se podíváte právě i na možnou změnu přístupu světa – protože předpokládám, že organizace Greenpeace počítá s tím, že bude vždy označována za aktivisty, za sdružení, které je na jedné straně problému. Je to podle vás role, která vám ale i přesto přináší nějaký respekt? Jak vás vnímají politici, nebo třeba různé vědecké platformy? Proměňuje se třeba i ten přístup k vám?
Tak mně ani tak nejde o to, jak jsem vnímán, ale v posledku mi jde o to, zda svou činností dokážu změnit svět. A v tomhle ohledu si myslím, že se nám jako Greenpeace daří.
Ale předpokládám, že vám jde i o to, jestli jste braní vážně?
Ano, máme spoustu lidí, se kterými můžeme mluvit, kteří nám naslouchají. Na tom není nic špatného, konec konců všechny významné změny v minulosti, které proměnily společnost k lepšímu, byly zpočátku raženy nějakou menšinou aktivistů. Ať už jde o lidská práva, ukončení otroctví, nebo řadu dalších věcí, které dnes považujeme za samozřejmé – včetně třeba všeobecného volebního práva.
Když jsme hovořili o té pozornosti, také jste zmínil protesty, které vznikly ve Švédsku. Ráda bych připomněla význam a důležitost studentky Grety Thunbergové, proč si myslíte, že si právě ona získala tolik pozornosti? A zaslouží si ji?
Já si myslím, že je to proto, že v té řadě hlasů a hnutí, které hovoří o klimatických změnách, tak se objevila neotřelá tvář, která je zajímavá tím, že jde generačně o úplně mladého člověka. Greta má navíc schopnost věci argumentovat neuvěřitelně čistě – dá se říct až naivně – ale zároveň přesně. Je to takové to, když dítě řeklo „Císař je nahý“, zatímco všichni okolo pořád pochybovali. Ona ty věci pojmenovává a skrze tu nevinnost a mládí to její poselství rezonuje mnohem silněji než to samé, které říkali lidé 10 nebo 20 let před ní.
Ona také neříká nic jiného, než říkají vědci, o kterých jsme právě hovořili. Potřebuje podle vás svět takto chytlavé příběhy a možná právě i ikony, které mají nějakou jednodušší a mediálně atraktivnější podobu?
Já si myslím, že ano, protože jak můžeme vidět, tak lidé se nerozhodují na základě informací. To, že víme, že se planeta otepluje a že to způsobuje člověk, nás nepřimělo k tomu, abychom začali jednat. A je známá věc, že se lidé rozhodují spíše emotivně než na základě racionální úvahy. Čili pokud se do toho vnesou emoce, tak si myslím, že je to nezbytná součást nějaké celospolečenské změny.
Rozhovor je redakčně upraven, celé znění najdete ve videu
