„Vím, že se snažíte, ale ne dost. Promiňte,“ prohlásila Thunbergová, která svým loňským protestem za snížení emisí před švédským parlamentem odstartovala vlnu studentských stávek za ochranu klimatu v rámci hnutí Pátky pro budoucnost.
„Nezvěte nás sem, abyste nám řekli, jak jsme inspirující, aniž byste cokoliv udělali,“ pokračovala Švédka. Do Kongresu přišla spolu s několika dalšími pozvanými aktivisty, jejichž cílem je zvýšit mezi americkými zákonodárci podporu pro urgentní kroky na ochranu klimatu. Senátor Ed Markey, který stojí v čele senátní pracovní skupiny pro klima, nicméně dívčinu výzvu ignoroval a chválou nešetřil.
Místo toho, aby zákonodárcům zaslala osobní prohlášení, jak bývá před podobným slyšením obvyklé, poslala Thunbergová do Kongresu zprávu o globální změně klimatu s vlastním krátkým komentářem. „Zasílám ji jako svou výpověď, protože nechci, abyste poslouchali mě,“ napsala. „Chci, abyste poslouchali vědce, a chci, abyste se sjednotili nad vědou a pak konali.“
Při návštěvě hlavního města USA se aktivistka také setkala s bývalým prezidentem Barackem Obamou. Ten ji označil za „jednu z nejlepších obránkyň naší planety“. Greta před americkými politiky hovořila před plánovanou stávkou za ochranu klimatu, která by se měla uskutečnit v pátek. Zahrnovat by měla celkem 4638 akcí ve 139 zemích.
Greta Thunbergová, Velvyslankyně svědomí
Ekologická aktivistka již v pondělí na Univerzitě George Washingtona převzala za své aktivity za ochranu klimatu ocenění Velvyslankyně svědomí, které jí v červnu udělila organizace Amnesty International.
„Změny a politické kroky, které jsou k řešení krize zapotřebí, nyní zkrátka neexistují,“ uvedla šestnáctiletá dívka během svého vystoupení na univerzitě. Doplnila, že všichni proto musí vyzývat osoby u moci, aby skutečně začaly konat.
Generální tajemník Amnesty International Kumi Naidoo uvedl, že cena nenáleží pouze Thunbergové, ale je určena všem mladým lidem, kteří již rok demonstrují. Rovněž sama Švédka zdůraznila, že ocenění patří těm, kdo se minulý pátek zúčastnili stávek v rámci hnutí Pátky pro budoucnost.
Švédská aktivistka a studenti, kteří se jejím postojem inspirovali, se tak stali nositeli titulu, který Amnesty International jako prvnímu udělila v roce 2003 někdejšímu československému a českému prezidentovi Václavu Havlovi.
