Česká republika za posledních třicet let po pádu komunistického režimu urazila náročnou cestu, která nebyla snadná a během které tehdejší politici udělali řadu chyb. V projevu na Valném shromáždění OSN to ve středu pozdě večer newyorského času (nad ránem našeho času) prohlásil český premiér Andrej Babiš (ANO) s tím, že Česku se nyní hospodářsky daří. Dodal, že země si přeje silnou Evropskou unii, která se bude angažovat v řešení světových problémů. Zdůraznil také, že všechny země musí plnit své klimatické závazky.
Babiš v OSN mluvil o bohatnoucím Česku i problémech planety, které nejsou jen klimatické
Babiš projev uvedl připomínkou toho, jak Česko přešlo od diktatury k demokracii a že symbolem těchto demokratických změn byl disident a někdejší československý a český prezident Václav Havel.
Po pádu komunismu se Česko stalo členem Severoatlantické aliance a následně Evropské unie. Premiér upozornil, že to nebyla snadná cesta a že tehdejší politici učinili během přechodu k tržní ekonomice řadu chyb. „V současnosti je Česká republika sedmou nejbezpečnější zemí na světě, rychle roste a bohatne,“ řekl s tím, že tak navazuje na svou meziválečnou prosperitu, kdy tehdejší Československo s věhlasným průmyslem patřilo k nejrozvinutějším zemím světa.
Česko chce podle Babiše silnou a jednotnou Evropu, Evropskou unii pak označil za nejúspěšnější mírový projekt na světě. Má ovšem výhrady vůči tomu, jak se Evropa ve světě angažuje. „Bohužel současná Evropská unie není v tomto ohledu příliš efektivní,“ uvedl.
Za největší výzvy, které před Unií stojí, označil dojednání brexitové dohody mezi Londýnem a Bruselem, uzavření speciální obchodní dohody se Spojenými státy, dobudování vnitřního trhu, vztah s Ruskem, zajištění vnější bezpečnosti včetně kontroly nad migračními toky a také budoucí rozšíření EU. Babiš by také chtěl, aby Evropská rada, která je nejvyšším politickým orgánem bloku, hrála v budoucnu roli evropské koaliční vlády.
Česko podle Babiše zatím nemá jinou možnost než jádro
V dalším bodu projevu se věnoval klimatickým změnám, které jsou podle něj problémem celého světa, nejen Česka a EU. Ujistil, že Česko naplňuje plán závazků, které přislíbilo na klimatické konferenci v Paříži v roce 2015. Změny ale musí být postupné a založené na vědeckotechnickém pokroku a nesmí poškozovat ekonomiku. Klíčem je přechod na nefosilní zdroje energie, ale podle Babiše jsou sluneční a větrné zdroje zatím málo účinné.
Dodržování klimatických závazků všemi státy je podle Babiše nezbytné, ale dosud tak činí jen málo zemí, i když sliby učinil takřka každý. Mladí aktivisté mají sice v mnohém pravdu, ale zelená energie dosud není připravena. „Moje země nemá jinou možnost než jádro,“ prohlásil.
V projevu zmínil i mladou švédskou aktivistku Gretu Thunbergovou, která v pondělí na klimatickém summitu ve velmi emotivním proslovu zkritizovala světové vůdce za jejich nečinnost v boji proti změnám klimatu. Babiš si není jist, zda její teatrální, hysterická, až agresivní řeč povede k racionální diskusi.
Nejen klima je ale problémem lidstva, řekl Babiš. „Nesmíme však zapomínat na to, že přes 800 milionů lidí stále hladoví, přibližně 785 milionů lidí zůstává bez základního přístupu k pitné vodě, jen tento rok zemře dalších téměř pět a půl milionu dětí mladších pěti let,“ zdůraznil.
Hovořil také o tom, že oblast severní Afriky a Blízkého východu je ohrožena konflikty a nestabilitou a že přehlížení těchto problémů bude mít dopady na každého. Mimořádnou odpovědnost v této věci nese Rada bezpečnosti OSN. „Otázkou samozřejmě je, zda bezpečnostní úkol plní,“ uvedl Babiš s poukázáním na pomalé a nepružné reakce.
Je třeba řešit příčiny, a ne důsledky
Na příkladu Sýrie, ze které před válkou uprchly miliony lidí, upozornil na nutnost řešit ne důsledky krizí, ale jejich příčiny. V plénu proto podpořil plán tureckého prezidenta Recepa Erdogana, který chce na severu Sýrie pro návrat běženců vybudovat bezpečnostní zónu.
„Uprchlíci musí být motivováni k návratu domů a to se stane, až když jim jejich domovy znovu dají naději,“ uvedl Babiš. Proto podle něj Česko podporuje Agendu 2030 o udržitelném rozvoji. Mezi cíle agendy OSN patří odstranění extrémní chudoby všude na světě do roku 2030, vymýcení podvýživy pomocí lepších sociálních programů pro děti, matky a starší osoby, zajištění přístupu k pitné vodě, skoncování se všemi formami násilí na ženách či boj proti globálním klimatickým změnám.
Vrcholný představitel Česka promluvil k Valnému shromáždění po dvou letech. V září 2017 měl projev prezident Miloš Zeman. Hovořil tehdy o hrozbě terorismu, proti kterému podle něj postupuje mezinárodní společenství příliš váhavě. S podobným poselstvím vystoupil český prezident o rok dříve.