Prezident Miloš Zeman během svého projevu na Valném shromáždění OSN prohlásil, že efektivita Spojených národů v boji proti mezinárodnímu terorismu není dostatečná. O deklaraci zabývající se terorismem se na půdě OSN bezvýsledně jedná už 16 let, připomněl. Stejně jako loni byl boj s mezinárodním terorismem jediným tématem jeho vystoupení.
Zeman zpochybnil akceschopnost OSN v boji proti terorismu
Na úvod svého projevu český prezident řekl, že ještě před několika lety bylo islámským terorismem ovlivněno šest zemí, dnes je jich už 35. „Tato rakovina metastázuje a tyto metastázy jsou dnes nebezpečnější než samotný nádor. Vidíme rozšiřující se radikalismus a fanatismus. Jak dlouho ještě chceme čekat?“ otázal se Zeman přítomných představitelů členských zemí OSN.
Připomněl, že vznik stálé platformy OSN pro boj proti mezinárodnímu terorismu navrhla už v roce 2000 Indie. „Po šestnácti letech trvá diskuze o definici mezinárodního terorismu,“ řekl.
„Naštěstí nejsem mezinárodní právník. Proto je pro mě terorista každý, kdo úmyslně zabíjí nevinné civilisty. To je všechno. Je to prosté, milý Watsone,“ řekl ve svém anglicky pronášeném projevu Zeman.
GALERIE
Zeman na VS OSN
Mezinárodní terorismus s sebou nese tři hlavní rizika
V souvislosti s mezinárodním terorismem vyjmenoval tři hlavní rizika. To první vidí ve snížení počtu jednotek NATO v Afghánistánu, kde podle něj hrozí vítězství hnutí Taliban a vznik dalšího „státu islamistů“ po vzoru části Sýrie a Iráku.
Miloš Zeman na Valném shromáždění OSN
Další riziko se podle Zemana týká radikalizace obyvatelstva, které je dosud stabilní. Český prezident v tomto směru připomněl situaci v Německu ve 30. letech minulého století, kdy se mírumilovný národ postupně zfašizoval.
Útočme na mozek, ne na tělo
Posledním, třetím rizikem je podle Zemana nedostatek odvahy přistoupit ke konkrétním krokům. Cestu vidí v koordinované vojenské akci, na které by se podíleli všichni stálí členové Rady bezpečnosti OSN. Soustředit by se měla na centra teroristických sítí, velké pozemní operace jsou podle něj chybou, což se v minulosti ukázalo v případě Iráku, Sýrie či Libye. „Musíme zaútočit na nervová centra teroristů, ne okupovat území. Musíme zaútočit na mozek, ne na tělo,“ vyzval.
Vybídl také k aktivaci článku 47 Charty OSN, který předpokládá vznik vojenského štábu pomáhajícího Radě bezpečnosti. Ten by se, jak tvrdí politický geograf Martin Riegl z Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy, v takovém případě skládal z vojenských štábů stálých členů Rady bezpečnosti. „Článek 47 reflektuje uspořádání světa po konci druhé světové války. Jeho aktivace by podle mě žádnou zásadní změnu nepřinesla,“ dodal Riegl.
Dle mého názoru byl více reflektován loňský prezidentův projev v OSN. Ale počkejme si ještě na vývoj v dalších hodinách.
Na závěr projevu Zeman citoval římského státníka Cata staršího latinskou frází „Ostatně soudím, že Kartágo musí býti zničeno“. V tomto případě podle českého prezidenta nejde o Kartágo, ale o terorismus. Slovy slavné písně We shall overcome pak vyjádřil přesvědčení, že jednoho dne se podaří nad terorismem zvítězit.
Miloš Zeman na půdě Valného shromáždění OSN
Problémem v boji s terorismem má být výměna informací
Po svém projevu pak český prezident ještě upřesnil, že každá ze zemí se prý obává, že výměna informací povede k narušení zpravodajské komunity a integrity. „To je vážné riziko. Odseparovat informace, které se opravdu týkají terorismu, od informací, které zpravodajské služby shromažďují za jiným účelem,“ řekl Zeman.
Novinářům také vysvětlil, jak to myslel s vyslovenou podporou pro republikánského kandidáta Donalda Trumpa. „Znáte můj názor za prvé na nutnost boje proti Islámskému státu a za druhé názor na migrační krizi a v obou těchto konkrétních tématech jsou mi, a to je vše, názory Donalda Trumpa bližší,“ dodal Zeman.
Loni Zeman navrhl vznik malých jednotek specializovaných na boj s teroristy
I svůj loňský projev ve Valném shromáždění zaměřil Zeman výhradně na boj proti mezinárodnímu terorismu. Navrhl vznik malých vojenských jednotek vybavených bezpilotními vrtulníky, které by likvidovaly vůdce teroristických organizací a jejich nervová centra. „Zvyšuje se počet zhroucených států, přibývá atentátů, krutostí, vražd, ničení památek, jako tomu bylo v Palmýře a podobně,“ řekl loni prezident během svého desetiminutového projevu.