Dlouhodobé předpovědi počasí se moc nehodí na přesné plánování dovolené

Bude na Vánoce sněžit? Jaké počasí bude o prázdninách? A naprší na jaře dost, aby se zemědělci a zahrádkáři nemuseli bát sucha? Dlouhodobá predikce počasí patří u lidí mezi nejoblíbenější druhy předpovědí a veřejnost o ni meteorology nejčastěji žádá. A to i přes to, že úspěšnost v tomto případě je mnohem nižší než u klasických předpovědí.

Dlouhodobé výhledy jsou schopné určit jenom převažující ráz počasí, nedá se od nich čekat předpověď konkrétního počasí na daný den například na tři týdny dopředu. A také nejsou schopné postihnout výraznější extrémy typu povodní nebo například vichřice ani určit intenzitu vlny vedra.

Dlouhodobé měsíční, případně sezonní výhledy sice nepřipravují všechna předpovědní centra, ale i tak se dá najít pro oblast Evropy mnoho predikcí, které se od sebe různě liší, ať už předpovídanými parametry, nebo třeba časovým krokem (týdny vs. měsíce).

Co bylo a už není

Pamětníci si mohou vzpomenout také na dlouhodobé předpovědi připravované Českým hydrometeorologickým ústavem, které dělily měsíc na dekády. Pro každou z nic popisovaly očekávané převažující počasí a interval minimálních i maximálních teplot vzduchu. 

Dnes už mívají spíš povahu pravděpodobnostní předpovědi. V takovém případě se snaží „počasáři“ spíše vyjádřit předpokládaný celkový charakter predikovaných období, často se při tom využívají kategorie. Ty můžou mít například jednoduchou podobu tří tříd: průměrná, podprůměrná a nadprůměrná. Pak může předpověď vypadat například tak, že pravděpodobnost teplotně nadprůměrného podzimu je osmdesát procent, průměrného deset procent a podprůměrného také deset procent. Právě takovou podobu lze najít i v dlouhodobých výhledech vydávaných v současnosti Českým hydrometeorologickým ústavem.

Dlouhodobé výhledy sice vypadají jako skvělý pomocník pro plánování časově vzdálenějších aktivit, jako je třeba dovolená, problém je ale s jejich přesností. U klasické předpovědi totiž klesá její úspěšnost pod použitelnou mez už mezi sedmým a desátým dnem. U těchto dlouhodobých predikcí není úplně jednoduché odpovědět na otázku, jak moc jsou tyto prognózy dobré. Proč?

Zaprvé, zejména u pravděpodobnostních předpovědí není kvalita prognózy jednoduchá binární veličina – tedy nelze jednoduše říct, jestli předpověď vyšla, nebo ne. Zadruhé, kvalita prognózy není ani jednoduchá jednorozměrná veličina. Předpovědi mohou být „dobré“ mnoha různými způsoby, takže předpověď A může být v některých ohledech lepší než předpověď B, v jiných to může být naopak. Rovněž pro různé oblasti budou různé výhledy vycházet různě. 

Aby mohli meteorologové určit, jak je vlastně dlouhodobá predikce dobrá, nevychází jenom z konkrétní jedné předpovědi, ale spíše přesnost měří pomocí řady předpovědí, aby se zjistilo, jak často se nejpravděpodobnější prognózy shodují s tím, co se skutečně stalo. Dlouhodobé předpovědní systémy obvykle používají rozsáhlou sadu dat z minulosti, na jejichž základě lze vyhodnotit dovednost daného systému. Pro účely vyhodnocení byla vyvinuta celá řada různých metrik a statistik, které jsou z laického pohledu poměrně složité.

Počasí v tropech se předpovídá lépe

V posledních deseti letech prošly dlouhodobé předpovědi výrazným pokrokem, což se podepsalo i na zvýšení jejich úspěšnosti a kvality. Obecně platí, že nejlépe fungují v tropických oblastech, naopak v mírných a vyšších zeměpisných šířkách je jejich úspěšnost nižší.

Vědci využívají některé dálkové vazby napříč atmosférou, kdy třeba jev El Niño poměrně výrazně ovlivňuje podobu počasí v následujících měsících a sezonách například v USA. Když tedy nastane, lze předpověď připravit s větší nadějí na úspěch. Ve střední Evropě je vliv El Niña a dalších vazeb, které bychom uměli relativně dobře předpovídat, poměrně omezený, což komplikuje dlouhodobé výhledy pro náš prostor.

V současnosti publikované dlouhodobé předpovědi udávají očekávanou úspěšnost většinou kolem pětasedmdesáti procent na následující měsíc, a to v podmínkách střední Evropy. To se týká teploty vzduchu. Pro srážky je úspěšnost obecně menší, pohybuje se kolem pětašedesáti procent. Pokud bychom se zaměřili na tropické oblasti, kde fungují dlouhodobé výhledy nejlépe, tam úspěšnost dosáhne až kolem osmdesáti procent.

Tato čísla platí pro měsíční výhledy, pro predikce na vzdálenější období budou spíš nižší, přičemž s rostoucí dobou předpovědi se očekávaný výhled často blíží dlouhodobým klimatickým hodnotám pro příslušná období. Je jisté, že nebudeme nikdy schopni říct, jaké přesně bude počasí za dvacet dnů a více, a to kvůli chaotické povaze atmosféry. Nicméně dlouhodobé výhledy se budou dále zpřesňovat a jejich výstupy se tak s větším úspěchem budou moci použít v různých oblastech hospodářství daných zemí. 

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Ceny Neuron dostali Kubala Havrdová, Jiří Grygar a mladé talenty

Během slavnostního galavečera v Planetáriu Praha ocenila nadace Neuron sedm nadějných vědkyň a vědců působících v Česku, předala cenu za propojení vědy s byznysem, cenu za rozvíjení lásky k vědě, kterou obdržel astrofyzik Jiří Grygar, a hlavní Cenu Neuron pro lékařku a vědkyni Evu Kubala Havrdovou za záchranu lidských životů a také poprvé udělila ocenění Rising Star pro zcela výjimečný talent.
před 1 hhodinou

Grónsko je klíčové pro Trumpovu kolosální Zlatou kopuli

Americký prezident Donald Trump a další představitelé jeho administrativy tvrdí, že získání Grónska je zásadní pro úspěšné dokončení projektu Golden Dome (Zlatá kopule). Tento vesmírný protiraketový štít nové generace má ochránit Spojené státy před stále vyspělejšími protivníky, píše server BBC News.
před 11 hhodinami

Dánští archeologové objevili obří středověkou loď-hrad. Uvezla stovky tun nákladu

Objev masivní obchodní lodi u kodaňského pobřeží pomáhá vyprávět nejenom její příběh, ale také vrhá nové světlo na středověký obchod, život námořníků a také na to, jak se tyto lodi stavěly.
před 13 hhodinami

Obavy z budoucnosti mladí Číňané rozptylují pomocí AI věštců

Mladí Číňané se zamilovali do věštění. Pohled do budoucna jim už ale nenabízí kartářky, prognostici nebo tvůrci horoskopů, ale stále častěji umělé inteligence, především domácího původu.
včera v 09:00

Studie: Nejsou důkazy o spojitosti paracetamolu v těhotenství s autismem u dětí

Nová rozsáhlá studie nenašla žádné důkazy o tom, že by užívání paracetamolu v těhotenství zvyšovalo riziko autismu, ADHD a vývojové poruchy intelektu. Studii zveřejnil odborný časopis The Lancet. Těhotné ženy od užívání paracetamolu v loňském roce zrazoval americký prezident Donald Trump, který lék proti horečce a bolesti spojil s rizikem autismu u dětí.
včera v 08:44

Írán odpojil internet v panice, Starlink rušit nedokáže

Teherán odpojil internet během protestů v panice a o přístup k síti přišlo dočasně i ministerstvo zahraničí. Píše to list Financial Times s odkazem na experty. Odříznutí Íránci se navzdory hrozbě represí pokoušejí komunikovat se světem přes Starlink. Íránské úřady se marně snaží rušit signál, a tak zabavují lidem antény.
16. 1. 2026

Cítí se opuštěni elitami, sjednoceni hněvem. Co lidi spojuje v krizích, ukázal český výzkum

Co mají společného spory o roušky během covidu a hádky o pomoc Ukrajině v diskuzích na facebooku? Výzkum českých vědkyň ukazuje, že lidé v časech krize sdílejí opakující se příběhy na základě modelu „my dole“ proti „těm nahoře“. Může to na sociálních sítích posílit sounáležitost mezi lidmi, ale současně takové chování rozděluje společnost ještě víc a vytváří pocity nedůvěry vůči elitám, hlavně těm politickým a mediálním.
16. 1. 2026

Jaký bude rok 2026? Velká předpověď naznačuje vysoké teploty

Letošní rok by se mohl zařadit k těm dosud nejteplejším. Naznačují to predikce na základě analýzy historických dat a sledování dlouhodobého vývoje. Důležitou roli mají mít jevy El Niňo a La Niňa. Dosud nejteplejší byl rok 2024, ten loňský se stal třetím nejteplejším od počátku pozorování.
16. 1. 2026
Načítání...