PBDE, HBCDD, BFR, OPE, PAH, PFAS, PCB. Vzduch na Mezinárodní vesmírné stanici je plný toxických chemikálií

Vzduch, který dýchají obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je chemických nečistot plný více než prach na podlahách amerických domácností. Ukázala to studie, jejíž autoři zkoumali obsah filtrů na orbitální základně.

Astronautům na ISS hrozí spousta rizik – od poškození DNA způsobeného zvýšenou radiací přes odvápnění kostí, možnost nárazu mikrometeoritu až po záhadné otvory, jimiž uniká vzduch, anebo dokonce možnost utonutí při vesmírné vycházce. Teď ke známým problémům přibyl další – toxické chemikálie, které posádky vdechují.

V první studii svého druhu vědci z Birminghamské univerzity ve Velké Británii a Glennova výzkumného střediska NASA analyzovali vzorky prachu ze vzduchových filtrů na ISS. Zjistili, že koncentrace některých znečišťujících látek jsou vyšší než průměrné hodnoty zjištěné v amerických a západoevropských domácnostech.

Popsali to v odborném žurnálu Environmental Science & Technology Letters s tím, že jejich výsledky nejsou ani tak varováním, jako spíš cestou, jak v budoucnosti vyrábět lepší vesmírné stanice a kosmické lodě.

Kosmická chemie

Mezi znečišťující látky nalezené ve „vesmírném prachu“ patřily polybromované difenylethery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCDD), bromované zpomalovače hoření (BFR), estery organofosfátů (OPE), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), perfluoroalkylové látky (PFAS) a polychlorované bifenyly (PCB). Jejich množství sice bylo vysoké, ale u žádné z látek se nepřiblížilo k hranici, která by pro posádky představovala významné zdravotní riziko.

BFR a OPE se používají v mnoha zemích ke splnění předpisů o požární bezpečnosti v elektronických zařízeních, izolaci budov nebo nábytku. PAH jsou obsažené v uhlovodíkových palivech a uvolňují se při spalovacích procesech, PCB se používaly v těsnicích materiálech pro budovy a okna a v elektrických zařízeních jako dielektrické kapaliny, zatímco PFAS se využívaly v aplikacích, jako jsou prostředky proti skvrnám na tkaninách a oděvech. Jejich potenciální negativní účinky na lidské zdraví ale vedly k zákazu nebo omezení používání některých z nich.

Spoluautor studie Stuart Harrad z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky mají význam pro budoucí vesmírné stanice, kde by bylo možné vyloučit mnoho zdrojů kontaminantů pečlivým výběrem materiálů v počátečních fázích návrhu a při konstrukci.

Vzduch na stanici

Výzkumníci se domnívají, že potenciálním zdrojem mnoha zjištěných chemických látek je používání komerčně dostupných volně prodejných předmětů přivezených na palubu pro osobní potřebu astronautů, jako jsou fotoaparáty, přehrávače MP3, tablety, lékařské přístroje a oblečení.

Vzduch uvnitř ISS se neustále recykluje a mění se osm až desetkrát za hodinu. Dochází při tom sice k odstraňování oxidu uhličitého, který posádka vydechuje, ale neví se, do jaké míry se tímto způsobem odstraňují chemické látky, jako jsou BFR.

Vědci předpokládají, že vysoká úroveň ionizujícího záření může urychlit stárnutí materiálů, včetně rozkladu plastů na mikroplasty a nanoplasty, jež se v prostředí mikrogravitace dostávají do vzduchu. A nakonec se díky proudění ve ventilačním systému usazují ve filtrech.

Síta zakrývající filtry tyto nečistoty hromadí, přičemž jednou za den se z nich odpad vysává a ukládá do speciálních sáčků. Některé z nich se pak vrátily na Zemi a právě ony byly zdrojem dat pro tento výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

USA nechaly přivřít „oko NATO na obloze“ pro Blízký východ

Přední americká firma Planet Labs zabývající se satelitními snímky na žádost Washingtonu omezila na neurčito přístup k fotografiím z Íránu a velké části Blízkého východu. Opatření ztěžuje práci humanitárním skupinám a novinářům, kteří se snaží ověřovat informace na místě. Určitou míru kontroly naznačily i další americké společnosti. USA už dekády omezují snímky z Izraele a palestinských území.
před 1 hhodinou

Do roku 2050 budou mít metabolické onemocnění jater téměř dvě miliardy lidí, uvádí studie

Onemocnění jater spojené s poruchou metabolismu (MASLD), při němž se v játrech hromadí tuk, bylo diagnostikováno u 1,3 miliardy lidí. Studie zveřejněná ve vědeckém časopise The Lancet uvádí, že do roku 2050 bude metabolickými onemocněními jater postiženo 1,8 miliardy lidí, což představuje nárůst o 42 procent oproti roku 2023.
před 1 hhodinou

Pravěké ženy jedly mnohem méně masa než muži. Vědci zkoumají proč

Nový výzkum poprvé popsal na velkém vzorku kostí pravěkých Evropanů, jak zásadní byl rozdíl v konzumaci masa mezi muži a ženami, přičemž archeologové prozkoumali dobu deseti tisíc let.
před 6 hhodinami

Při několika vlnách veder už padaly podle vědců hranice smrtelného horka

Vědci nedávno překlasifikovali hranice smrtícího horka. Podle nich už byly splněny podmínky považované za smrtelné horko, které zranitelní lidé jen obtížně přežívají, rovnou v několika nedávných vlnách veder.
před 7 hhodinami

Čína se potýká s virem, který útočí na zrak. Na lidi se přenáší od mořských tvorů

Čína už několik let zaznamenává zvýšené množství podivných očních infekcí. Teď vědci popsali příčinu této choroby. Způsobuje ji virus, který se na lidi přenáší od mořských tvorů, s nimiž lidé přicházejí do styku.
včera v 14:48

Žena trpěla třemi nevyléčitelnými nemocemi. Jedna genová terapie ji zbavila všech

Nevyléčitelně nemocná pacientka měla tři nemoci, jejichž kombinace znemožňovala léčbu. Přípravek proti jedné z nich totiž okamžitě zhoršoval průběh obou ostatních. Vědci tak u ní vyzkoušeli experimentální terapii CAR-T, která zabrala během pouhých několika týdnů.
včera v 12:18

KGB, petro-rubl a Potěmkinovy reaktory. Historik vysvětluje příčiny katastrofy v Černobylu

Před čtyřiceti lety došlo do té doby v nepříliš známém městě k nehodě. Jedna noc, jeden reaktor a jedno jméno – Černobyl. Tato událost navždy změnila pohled na jadernou energii. V seriálu ČT24 tuto událost připomínáme – ale nejen jako příběh samotné katastrofy, ale pokud možno v co nejširším kontextu.
včera v 07:00

Československo pod radioaktivním mrakem. Před čtyřiceti lety hrálo hlavní roli počasí

Před čtyřiceti lety došlo k nejhorší katastrofě při provozu jaderných elektráren v historii. Šlo o Černobyl. O dopadech na Evropu do značné míry rozhodovalo počasí a také schopnost ho dostatečně dobře předpovídat.
12. 4. 2026
Načítání...