PBDE, HBCDD, BFR, OPE, PAH, PFAS, PCB. Vzduch na Mezinárodní vesmírné stanici je plný toxických chemikálií

Vzduch, který dýchají obyvatelé Mezinárodní vesmírné stanice (ISS), je chemických nečistot plný více než prach na podlahách amerických domácností. Ukázala to studie, jejíž autoři zkoumali obsah filtrů na orbitální základně.

Astronautům na ISS hrozí spousta rizik – od poškození DNA způsobeného zvýšenou radiací přes odvápnění kostí, možnost nárazu mikrometeoritu až po záhadné otvory, jimiž uniká vzduch, anebo dokonce možnost utonutí při vesmírné vycházce. Teď ke známým problémům přibyl další – toxické chemikálie, které posádky vdechují.

V první studii svého druhu vědci z Birminghamské univerzity ve Velké Británii a Glennova výzkumného střediska NASA analyzovali vzorky prachu ze vzduchových filtrů na ISS. Zjistili, že koncentrace některých znečišťujících látek jsou vyšší než průměrné hodnoty zjištěné v amerických a západoevropských domácnostech.

Popsali to v odborném žurnálu Environmental Science & Technology Letters s tím, že jejich výsledky nejsou ani tak varováním, jako spíš cestou, jak v budoucnosti vyrábět lepší vesmírné stanice a kosmické lodě.

Kosmická chemie

Mezi znečišťující látky nalezené ve „vesmírném prachu“ patřily polybromované difenylethery (PBDE), hexabromcyklododekan (HBCDD), bromované zpomalovače hoření (BFR), estery organofosfátů (OPE), polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), perfluoroalkylové látky (PFAS) a polychlorované bifenyly (PCB). Jejich množství sice bylo vysoké, ale u žádné z látek se nepřiblížilo k hranici, která by pro posádky představovala významné zdravotní riziko.

BFR a OPE se používají v mnoha zemích ke splnění předpisů o požární bezpečnosti v elektronických zařízeních, izolaci budov nebo nábytku. PAH jsou obsažené v uhlovodíkových palivech a uvolňují se při spalovacích procesech, PCB se používaly v těsnicích materiálech pro budovy a okna a v elektrických zařízeních jako dielektrické kapaliny, zatímco PFAS se využívaly v aplikacích, jako jsou prostředky proti skvrnám na tkaninách a oděvech. Jejich potenciální negativní účinky na lidské zdraví ale vedly k zákazu nebo omezení používání některých z nich.

Spoluautor studie Stuart Harrad z Birminghamské univerzity uvedl: „Naše výsledky mají význam pro budoucí vesmírné stanice, kde by bylo možné vyloučit mnoho zdrojů kontaminantů pečlivým výběrem materiálů v počátečních fázích návrhu a při konstrukci.

Vzduch na stanici

Výzkumníci se domnívají, že potenciálním zdrojem mnoha zjištěných chemických látek je používání komerčně dostupných volně prodejných předmětů přivezených na palubu pro osobní potřebu astronautů, jako jsou fotoaparáty, přehrávače MP3, tablety, lékařské přístroje a oblečení.

Vzduch uvnitř ISS se neustále recykluje a mění se osm až desetkrát za hodinu. Dochází při tom sice k odstraňování oxidu uhličitého, který posádka vydechuje, ale neví se, do jaké míry se tímto způsobem odstraňují chemické látky, jako jsou BFR.

Vědci předpokládají, že vysoká úroveň ionizujícího záření může urychlit stárnutí materiálů, včetně rozkladu plastů na mikroplasty a nanoplasty, jež se v prostředí mikrogravitace dostávají do vzduchu. A nakonec se díky proudění ve ventilačním systému usazují ve filtrech.

Síta zakrývající filtry tyto nečistoty hromadí, přičemž jednou za den se z nich odpad vysává a ukládá do speciálních sáčků. Některé z nich se pak vrátily na Zemi a právě ony byly zdrojem dat pro tento výzkum.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Pyramidy přečkaly čtyři tisíce let zemětřesení. Vědci vysvětlili proč

Ani relativně silná zemětřesení z tohoto týdne nedokázala nijak poškodit egyptské pyramidy. Jejich odolnost vůči těmto ničivým jevům je nečekané silná, popsala nová studie.
před 6 hhodinami

AI poprvé vytvořila funkční viry. Vědci varují i uklidňují

Americkým bioinženýrům se podařilo poprvé naučit pokročilý model umělé inteligence (AI), aby navrhoval viry, které by se daly využít v medicíně. Úspěch ale vyvolává i kritiku, protože podobným způsobem by se daly vytvářet také viry schopné ohrozit rostliny, zvířata i lidi.
včera v 14:40

Virtuální realita mění medicínu. Lékaři si otestují každý řez, říká český expert

Moderní technologie vstupují v současné době do medicíny rychleji než kdy dřív. V oboru chirurgie jater se kombinuje dokonce několik hi-tech přístupů současně: od umělé inteligence, přes virtuální realitu, až po augmentové vnímání světa. V pražském IKEMu má tuto technologickou revoluci na starost David Sibřina.
včera v 13:25

V Kongu hrozí mutace eboly, obávají se virologové

Virus eboly, který v Kongu způsobuje jednu z nejhorších epidemií v historii, by mohl mutovat, varují zdravotníci. Afričtí odborníci proto plánují výrazně rozšířit zásah proti nákaze, včetně vyhledávání pacientů přímo v domácnostech. Počet potvrzených případů už překročil čtyři tisíce a podle úřadů jde o druhou největší epidemii eboly v historii.
včera v 07:51

Pobyt u vodních ploch zvyšuje duševní pohodu, ukázala mezinárodní studie

Pobyt u vody prospívá duševní pohodě, obzvlášť když se člověk cítí bezpečně a do vody také vstoupí. Vyplývá to z mezinárodní studie, která zkoumala více než 17 tisíc návštěv vodních ploch v devatenácti zemích.
včera v 07:30

Od Moravy po Maďarsko. Srpnová horká vlna se zapíše do dějin klimatologie

Ve střední Evropě zvolna končí další mimořádně horké období. Těžiště vlny veder se na začátku srpna přesunulo především nad Moravu, Maďarsko, Slovensko a východní Rakousko. Odpolední teploty na rozsáhlém území překračovaly 35 stupňů Celsia a lokálně se dostávaly až ke čtyřicítce. Ještě významnější jsou ale velmi teplé noci, během kterých teplota nejen v centrech měst, ale i ve vyvýšených polohách zůstávala výrazně nad dvaceti stupni. Výsledkem jsou opět nové teplotní rekordy – včetně těch absolutních.
6. 8. 2026

Video„A pak ticho,“ popisovali přeživší po svržení atomové bomby na Hirošimu

V jediné sekundě se změnil svět. Svržení atomové bomby na Hirošimu. A pak ticho – tak ten moment popisují přeživší. Co všechno americký prezident Harry S. Truman o jaderné bombě nevěděl? Co ho překvapilo, když viděl fotografie zničené Hirošimy? Proč nakonec nenařídil útok na Kjóto? A který útok Američanů na japonské cíle byl ve skutečnosti nejničivější, pokud jde o počet obětí? Po 81 letech se dozvídáme mnohem víc o tom, co se odehrávalo na konci druhé světové války, když se Američané rozhodovali bombu na Hirošimu svrhnout. O samotném okamžiku, jeho přípravách i důsledcích pro americkou, japonskou – a nepřímo i německou – společnost mluví Jaroslav Zoula, redaktor vědecké redakce České televize a autor podcastových sérií Úsvit atomového věku a Černobyl: stín atomového věku.
6. 8. 2026

Na Cambridgeské univerzitě skončil profesor obviněný z plagiátorství

Na Cambridgeské univerzitě ve středu skončil 41letý černošský profesor Jason Arday, který byl obviněn z plagiátorství některých částí své disertace. Učinil tak krátce poté, co tato prestižní britská instituce v souvislosti s obviněním oznámila zahájení vyšetřování, uvedla agentura AFP. Kauza je podle ní příkladem kulturní války zmítající mnoha univerzitami, z nichž některé vyvolávají podezření ohledně kritérií přijímání výzkumných pracovníků z řad menšin.
6. 8. 2026

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.