Astronautům mizí ve vesmíru kostní hmota. Po návratu na Zemi se obnovuje jen pomalu

Stav beztíže, který ve vesmíru na vlastní kůži zažívají astronauti, způsobuje velký úbytek kostní hmoty. U mnoha astronautů se ale neobnoví ani rok od návratu na Zemi, vyplývá z nové studie. Podle autorů výzkumu by řídnutí kostí mohlo být velkým problémem pro budoucí mise na Mars.

Astronauti ztrácejí jedno až dvě procenta kostní hmoty za každý měsíc, který stráví ve vesmíru, ukázaly dřívější výzkumy. Při letu, který trvá šest měsíců, tak člověk přijde až o 12 procent kostní, ale i svalové hmoty. Úbytek způsobuje mikrogravitace, při které na lidské tělo nepůsobí tíha.

Aby vědci zjistili, jak se astronauti zotavují po návratu na Zemi, skenovali zápěstí a kotníky 17 astronautů před, během a po pobytu na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS).

Kostní hmota, kterou astronauti ve vesmíru ztratili, se rovnala množství, o které by na Zemi přišli až za několik desetiletí. Řekl to spoluautor studie Steven Boyd z kanadské univerzity v Calgary, který vede McCaigův institut pro zdraví kostí a kloubů.

Čím déle v kosmu, tím hůř

Vědci zjistili, že hustota holenních kostí devíti astronautů se po roce pobytu na Zemi ještě zcela neobnovila. Nejpomaleji se zotavovali ti astronauti, kteří absolvovali nejdelší mise, jež se na ISS pohybovaly od čtyř do sedmi měsíců.

Podle Boyda to vyvolává obavy ohledně plánovaných misí na Mars, při nichž by astronauti mohli strávit ve vesmíru několik let. Vědci ale nevědí, zda se bude řídnutí kostí při takto dlouhém pobytu ve vesmíru stále zhoršovat.

„Je možné, že se po nějaké době dostaneme do ustáleného stavu, nebo že budeme nadále ztrácet kostní hmotu. Ale nedokážu si představit, že bychom o ni přicházeli tak dlouho, dokud by nám nezbylo nic,“ řekl Boyd.

Modelová studie z roku 2020 předpokládá, že během tříletého letu na Mars bude 33 procent astronautů ohrožovat osteoporóza. Některé odpovědi by mohl přinést výzkum, který vědci v současné době provádějí na astronautech, kteří strávili alespoň rok na palubě ISS. Nová studie publikovaná v odborném časopise Scientific Reports také ukázala, jak kosmický let mění strukturu samotných kostí.

Člověk jako eiffelovka

Pokud si kosti těla člověk představí jako Eiffelovu věž, bude to, jako by se ztratily některé spojovací kovové tyče, které drží konstrukci dohromady, uvedl Boyd. „A když se vrátíme na Zemi, posílíme to, co zbylo, ale nové tyče vlastně nevytvoříme,“ dodal.

Některá cvičení jsou pro udržení kostní hmoty lepší než jiná, zjistila také studie. Například cvičení nazývané mrtvý tah se ukázalo jako výrazně účinnější než běh nebo jízda na kole, což naznačuje, že v budoucnu by se astronauti měli zaměřit spíše na posilování spodní části těla.

Astronauti – kterými byli většinou fyzicky zdatní muži ve věku kolem 40 let – si podle Boyda obvykle drastického úbytku kostní hmoty nevšimli.

Kanadský astronaut Robert Thirsk, který strávil ve vesmíru nejvíce času, řekl, že jeho kosti a svaly se po návratu na Zemi zotavovaly nejdéle. „Ale během jednoho dne po přistání jsem se opět cítil jako pozemšťan,“ uvedl v doprovodném prohlášení ke studii.

Výběr redakce

Aktuálně z rubriky Věda

Na letošní sucho v Evropě má zásadní vliv změna klimatu, tvrdí studie

Nová studie popsala, že změna klimatu zhoršuje sucho v Evropě. Dlouhodobé srážky se v různých částech kontinentu vyvíjí odlišně, ale všude rostoucí teploty urychlují odpařování vody z krajiny, informovali vědci z organizace World Weather Attribution (WWA).
před 9 hhodinami

Zlaté ze tří olympiád. Čeští studenti zazářili na prestižních soutěžích

Mladí studenti z tuzemska patří na světových vědeckých soutěžích dlouhodobě mezi špičku. Letos se jim podařilo „ulovit“ rovnou hattrick, když získali zlaté medaile na fyzikální, biologické i chemické olympiádě.
před 10 hhodinami

Slovenští archeologové odkryli římský legionářský tábor. Zaskočilo je množství koster

Vědci z Archeologického ústavu Slovenské akademie věd (SAV) odkryli římský vojenský tábor z druhé poloviny druhého století, pravděpodobně z období markomanských válek (166 až 180 našeho letopočtu). Polní pochodový tábor objevili vědci v jižní části budoucího průmyslového parku Šurany, zabírá přibližně 7,4 hektaru.
před 11 hhodinami

Bonobové dosahují míru pomocí mazlení a polibků

Doteky, objetí a polibky před stresujícími událostmi mohou být prastarým způsobem budování důvěry, domnívají se vědci, kteří studují velké primáty z řad nejbližších příbuzných lidí. Výzkumníci z Durhamské univerzity sledovali šimpanze učenlivé a šimpanze bonobo, jak se navzájem uklidňují fyzickým kontaktem.
před 12 hhodinami

Evropský pohled

ČT24 každý den vybírá z obsahu publikovaného evropskými veřejnými médii, členy Eurovize.